Če-ťiang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Provincie Če-ťiang
浙江省
Leifang Pagoda Sunset.jpg
Ningbo South Business District 24-09-2018.jpg
China Travel China Tour China.jpg
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Pagoda Lej-fangZápadního jezera 2. město Ning-po 3. Pavilon Čcheng-chuangChang-čou v noci
Geografie
Hlavní městoChang-čou
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha101 800 km²
Nejvyšší bodChuang-mao-ťien (1930 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel64 567 588 (2020)
Hustota zalidnění634,3 obyv./km²
HDP/obyv.CNY 113,834
USD 17,649
Jazykčínština, wu
Národnostní složeníChanové
Správa regionu
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky11 městských prefektur, 2 subprovinční města
Tajemník KS ČínyJüan Ťia-ťun
GuvernérWang Chao
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-ZJ
Telefonní předvolba(+86)
Oficiální webwww.zj.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Če-ťiang (čínsky pchin-jinem Zhèjiāng, znaky zjednodušené 浙江) je provincie Čínské lidové republiky. Nachází se na jihovýchodním pobřeží země, na jih od delty řeky Jang-c’.[1] Hlavním a zároveň také největším městem provincie je Chang-čou,[2] přičemž mezi další významná sídla patří města Ning-po, Wen-čou, Tchaj-čou,[3] Šao-sing či Ťia-sing.[4] Rozloha Če-ťiangu je 105 500 km², což z něj činí jednu z nejmenších čínských provincií.[1] V roce 2020 v provincii žilo více než 64,5 milionu obyvatel.[5] Jedná se také o jednu z nejhustěji osídlených a nejbohatších provincií Číny.[4]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Provincie Če-ťiang se nachází na pobřeží Východočínského moře na jih od delty řeky Jang-c’-ťiang. Na severu sousedí s provincií Ťiang-su a centrálně spravovaným městem na úrovni provincie Šanghaj, na severozápadě s provincií An-chuej, na západě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Fu-ťien.

Povrch[editovat | editovat zdroj]

Če-ťiang je hornatá provincie, přestože se nachází na pobřeží – hory představují 70,4 % této oblasti, 23,2 % tvoří pánve a roviny. Zbývajících 6,4 % jsou vodní plochy (jezera a řeky). Na západě a jihu provincie jsou kopce a hory. Nachází se zde nejvyšší hora v provincii, Chuang-mao-ťien, s výškou 1930 m n. m. Na severu se nachází velká rovina. Touto oblastí, která je velmi úrodná, protéká mnoho řek. Če-ťiang je také provincií s největším počtem ostrovů v Číně. Zahrnuje více než 3000 malých i větších ostrovů o celkové rozloze přes 500 čtverečních kilometrů. Délka pobřeží provincie je celkem 6486 km, což je delší než u všech ostatních čínských provincií.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Provincie je složena ze dvou subprovinčních měst a 11 městských prefektur:

Členění provincie Če-ťiang
Mapa provincie Název (čínsky) Sídelní městský obvod
český přepis znaky pchin-jin
Subprovinční město
Chang-čou 杭州市 Hángzhōu Shì Kung-šu
Ning-po 宁波市 Níngbō Shì Chaj-šu
Městská prefektura
Chu-čou 湖州市 Húzhōu Shì Wu-sing
Ťia-sing 嘉兴市 Jiāxīng Shì Nan-chu
Ťin-chua 金华市 Jīnhuá Shì Wu-čcheng
Li-šuej 丽水市 Líshuǐ Shì Lien-tu
Čchü-čou 衢州市 Qúzhōu Shì Kche-čcheng
Šao-sing 绍兴市 Shàoxīng Shì Jüe-čcheng
Tchaj-čou 台州市 Tāizhōu Shì Ťiao-ťiang
Wen-čou 温州市 Wēnzhōu Shì Lu-čcheng
Čou-šan 舟山市 Zhōushān Shì Ting-chaj

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Če-ťiangu žilo 64 567 588 obyvatel, což představuje 4,57 % celkové populace Čínské lidové republiky.[6] Podle údajů Statistického úřadu provincie Če-ťiang 52,16 % populace (33 680 008) tvořili muži , zatímco ženy představovaly 47,84% (30 887 580). Poměrně tak připadá 109,04 mužů na 100 žen. Lidé ve věku 0-17 let představovali 17,17% populace (8 701 957), lidé ve věku 18-34 let představovali 19,76% populace (10 016 698), lidé ve věku 35-59 let představovali 39,65% populace (20 096 105) a lidé starší 60 let představovali 23,43% populace provincie (11 875 236).[7]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
RokObyvatelé
191221 440 000
192820 643 000
193721 231 000
194719 959 000
195322 865 747
196428 318 573
198238 884 603
199041 445 930
200045 930 651
201054 426 891
202064 567 588

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Če-ťiang je známá jako „země ryb a rýže“. Rovina na severu provincie je zemědělským centrem a největším výrobcem hedvábí v Číně. Oblast kolem Čou-šanu je největší oblastí rybolovu v zemi. Rýže je nejdůležitějším zemědělským produktem, následuje pšenice, kukuřice a sladké brambory. Také se pěstuje juta, bavlna, řepka a cukrová třtina.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Letecká[editovat | editovat zdroj]

Interiér mezinárodního letiště Chang-čou Siao-šan

Největším letištěm v Če-ťiangu je mezinárodní letiště Chang-čou Siao-šan nacházející se přibližně 30 km východně od Chang-čou, hlavního města provincie.[8] V roce 2019 odbavilo více než 40 milionů cestujících a bylo tak 10. nejvytíženějším letištěm v Číně.[9]

Druhým největším letištěm v provincii je mezinárodní letiště Ning-po Li-še. Otevřeno bylo roku 1984 a slouží zejména městu Ning-po na východě Če-ťiangu.[10] V roce 2019 odbavilo 12,4 milionu cestujících a denně v průměru vypravilo 240 letů.[11] V roce 2021 bylo 32. nejrušnějším letištěm v Číně.[12]

Třetím mezinárodním letištěm v Če-ťiangu je mezinárodní letiště Wen-čou Lung-wan, do roku 2013 známé jako letiště Wen-čou Jung-čchiang.[13][14] Letiště leží u města Wen-čou a s 9,2 miliony odbavených cestujících bylo v roce 2021 33. nejrušnější letištěm v Číně,[12] a 45. největší letiště v celé Asii.[15]

Dalšími dopravními letišti v provincii jsou letiště I-wu, letiště Čou-šan Pchu-tchuo-šan a letiště Tchaj-čou Lu-čchiao. V Če-ťiangu se dále nachází letiště Te-čching Mo-kan-šan, největší letiště určené pro všeobecné letectví ve východní Číně.

Do roku 2000 jako hlavní letiště pro město Chang-čou sloužilo letiště Chang-čou Ťien-čchiao, které v současnosti slouží výhradně jako letecká základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.[16]

Letiště Li-šuejletiště Čchü-čou jsou letiště určená pro smíšený vojenský a civilní provoz.

Letiště Ťia-sing je v současné době přestavováno z vojenského letiště na smíšené vojenské a civilní letiště. Letiště, nacházející se u města Ťia-sing, severovýchodně od Chang-čou, by mělo mít kapacitu až půl milionu cestujících ročně.[17]

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Vysokorychlostní tratě[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží Chang-čou východ, hlavní nádraží pro vysokorychlostní vlaky v Chang-čou
Vlak na vysokorychlostní trati Ťin-chua – Wen-čou, přejíždějící most přes řeku Ou, v prefektuře Li-šuej

Če-ťiangem prochází tři vysokorychlostní železniční koridory, které jsou součástí čínské sítě „osmi vertikálních a osmi horizontálních“ vysokorychlostních koridorů. Jedná se o dva koridory v severojižním směru, tedy tzv. „vertikály“ – jmenovitě pobřežní koridor a koridor Peking – Šanghaj – a jeden koridor „horizontální“, tedy ve směru z východu na západ, jmenovitě koridor Šanghaj – Kchun-ming.

Pobřežní koridor do provincie vstupuje ze sousední Šanghaje na severu. Poté se táhne podél čeťiangského pobřeží a nakonec vede dál na jihozápad do sousední provincie Fu-ťien. Jeho dvě součásti na území provincie Če-ťiang jsou vysokorychlostní trať Šanghaj – Chang-čouvysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, konkrétně tři její úseky: vysokorychlostní trať Chang-čou – Ning-po, železniční trať Ning-po – Tchaj-čou – Wen-čouželezniční trať Wen-čou – Fu-čou.

Koridor Peking – Šanghaj zasahuje do Če-ťiangu pouze okrajově; dvě z jeho vedlejších větví vedou z provincií Ťiang-suAn-chuej jižně do Chang-čou. Jedná se o vysokorychlostní trať Nanking – Chang-čou a úsek Che-fej – Chang-čou, součást vysokorychlostní trati Šang-čchiou – Chang-čou.

Třetí z koridorů, koridor Šanghaj – Kchun-ming, vede ze Šanghaje přes Če-ťiang na západ. Jeho první část, vysokorychlostní trať Šanghaj – Chang-čou, je také součástí pobřežního koridoru. Na ni v Chang-čou navazuje vysokorychlostní trať Chang-čou – Čchang-ša, vedoucí z Če-ťiangu do provincie Ťiang-si a dále do hlavního města Chu-nanu, Čchang-ša.

Kromě toho se v Če-ťiangu dále nachází vysokorychlostní trať Ťin-chua – Wen-čou, která slouží jako spojnice mezi VRT Chang-čou – Čchang-ša a VRT Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, konkrétně stanicí Wen-čou, kde na sebe navazují úseky Ning-po – Tchaj-čou – Wen-čouWen-čou – Fu-čou. Trať, vedoucí čeťiangským vnitrozemím, byla uvedena do provozu v roce 2015 a její celková délka činí 188 km.

V roce 2018 byla dále uvedena do provozu vysokorychlostní trať Chang-čou – Chuang-šan, spojující provinční hlavní město Chang-čou s městskou prefekturou Chuang-šan na jihu provincie An-chuej.[18] Trať je součástí delší vysokorychlostní trati Chang-čou – Nan-čchang.[18][19]

Meziměstské tratě[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2017 je v provozu meziměstská trať Ning-po – Jü-jao. Trať má celkovou délku 48,7 km a spojuje městský obvod Chaj-šu v přístavním městě Ning-po s městským okresem Jü-jao.[20]

Konvenční tratě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Geography. www.ezhejiang.gov.cn [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Hangzhou – The Capital Of Zhejiang Province. WorldAtlas [online]. 2019-05-14 [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Zhejiang Travel Guide — Attractions, Transportation, Food. www.chinahighlights.com [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Zhejiang - A profile. www.eyeonasia.gov.sg [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). National Bureau of Statistics of China [online]. 2021-05-11 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. 
  7. Zhejiang Statistical Yearbook. zjjcmspublic.oss-cn-hangzhou-zwynet-d01-a.internet.cloud.zj.gov.cn [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Hangzhou Xiaoshan International Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. 于小明. China's top 10 airports in passenger numbers in 2019. global.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Ningbo Lishe International Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ningbo Lishe International Airport. ningbo.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b 2021年民航机场吞吐量排名 [online]. Civil Aviation Administration of China, 2022-03-22 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (čínsky) 
  13. Wenzhou Longwan International Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. 
  14. Wenzhou Longwan International Airport. english.wenzhou.gov.cn [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Asia’s Top 50 Largest Airports in 2021 — by Number of Flights – Information Design [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Jianqiao Airfield. WW2DB [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. 
  17. Jiaxing Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b 杭黄高速铁路. 百度百科 [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (čínsky) 
  19. 杭昌高速铁路. 百度百科 [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (čínsky) 
  20. Ningbo-Yuyao Intercity Railway Starts Trial Operation. www.chinatrainguide.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]