Chaj-nan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o jihočínském ostrovu a provincii. Další významy jsou uvedeny na stránce Chaj-nan (rozcestník).
Chaj-nan
海南省
A picture from China every day 029.jpg
Geografie
Provincie Chaj-nan na mapě
Provincie Chaj-nan na mapě
Hlavní město Chaj-kchou
Status provincie
Souřadnice
Rozloha 33 920 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 9 171 300 (2016)
Hustota zalidnění 270,4 obyv./km²
HDP/obyv. 7 137 USD
Jazyk chajnanština, čínština
Národnostní složení Chanové, Liové, Miaové, Čuangové
Správa regionu
Nadřazený celek Čínská lidová republika
Podřízené celky 4 prefektury
Tajemník Liou Cch’-kuej
Guvernér Šen Siao-ming
Oficiální web www.hi.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chaj-nan
A picture from China every day 029.jpg
Stát ČínaČína Čína
Topografie
Osídlení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chaj-nan (čínsky pchin-jinem Hǎinán, znaky 海南) je jižní ostrovní provincie Čínské lidové republiky. Jedná se o nejmenší provincii tohoto státu, která je často vyhledávanou turistickou oblastí nejen Číňany, ale i cizinci. Ostrov odděluje Tonkinský záliv od Jihočínského moře a od pevninského Lejčouského poloostrova je oddělen 15–30 kilometrů širokým Chajnanským průlivem. Nejvyšším bodem je Wu-č’-šan s vrcholem ve výšce 1840m.

Podnebí je subtropické, ostrov má přezdívku ostrov palem a úroda se sklízí až třikrát ročně. Obyvatelstvo hovoří dialektem Min.[1]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově leží dvě mezinárodní letiště: mezinárodní letiště Chaj-kchou Mej-lan u města Chaj-kchou na severní straně ostrova a mezinárodní letiště San-ja Feng-chuang u města San-ja na jihu ostrova.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Členění provincie Chan-nan
Mapa provincie Název celku
český přepis znaky
Administrative Division Hainan (PRC claimed).svg
Městské okresy, okresy a autonomní okresy
přímo podřízené provinčním úřadům
Městské prefektury
Městské prefektury
Chaj-kchou 海口市
San-ja 三亚市
San-ša 三沙市
Tan-čou 儋州市
Městské okresy
Wu-č’-šan 五指山市
Čchiung-chaj 琼海市
Wen-čchang 文昌市
Wan-ning 万宁市
Tung-fang 东方市
Okresy
Ting-an 定安县
Tchun-čchang 屯昌县
Čcheng-maj 澄迈县
Lin-kao 临高县
Autonomní okresy
Paj-ša
liský
白沙黎族自治县
Čchang-ťiang
liský
昌江黎族自治县
Le-tung
liský
乐东黎族自治县
Ling-šuej
liský
陵水黎族自治县
Pao-tching
liský a miaoský
保亭黎族苗族自治县
Čchiung-čung
liský a miaoský
琼中黎族苗族自治县

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Chaj-nan je ostrov tradiční čínské medicíny. Léčba na ostrově Chaj-nan se provádí výhradně tradičními čínskými metodami v kombinaci s využitím přírodních léčivých přípravků (akupunktura, akupresura, ošetření rostlinami a vodní procedury).[zdroj?] Na ostrově roste 137 bylin, z nichž některé jsou endemické, které se využívají k léčbě nebo zmírnění zhoubných rakovinných nemocí.

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Vyskytují se zde termální prameny dvou typů: radonové (léčba orgánů pohybu, radiculitis, revmatismus, gynekologie) a s obsahem draslíku a sodíku (nervový systém, kožní nemoci, respirační problémy).

  • prameny Kuan-tchan – jedná se o nejvíce horké prameny, termální teplota vody - 70 až 90 °C u zdroje, který se nachází na okraji města Tsyunhay
  • prameny Sing-lung – asi nejslavnějšími a nejpopulárnějšími; údolí termálních pramenů Sing-lung, kde se teplota vody pohybuje od 45 do 65 °C se nachází v malebném místě mezi kokosovými háji, kávovými a čajovými plantážemi
  • prameny Sedm víl

Na ostrově existuje i svátek pramenů.

Nejvyšší průměrná délka života v Číně je zaznamenána právě na ostrově Chaj-nan – ženy v průměru zde žijí asi 85 let, muži 80.[zdroj?]

Tento ostrov se stal středem zájmu vysokých činitelů Ruska a bývalých sovětských republik, kteří ostrov hojně navštěvují za účelem léčení a relaxace a budují zde i hotelové léčebné komplexy.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OBUCHOVÁ, Ľubica. Číňané 21. století. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0641-9. S. 39. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]