Chaj-nan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o jihočínském ostrovu a provincii. Další významy jsou uvedeny na stránce Chaj-nan (rozcestník).
Provincie Chaj-nan
海南省
Haitang Bay in Sanya.jpg
Guanyin of the South Sea of Sanya, China.jpg
Phoenix Island, Sanya Bay - 02.jpg
Haikou skyline 4 - 2009 09 07.jpg
Sanya Bay 21.JPG
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Panorama obvodu Chaj-tchang 2. Socha Kuan-jin 3. Ostrov Fénix v zálivu San-ja 4. Chaj-kchou 5. San-ja
Geografie
Provincie Chaj-nan na mapě
Provincie Chaj-nan na mapě
Hlavní městoChaj-kchou
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha34 300 km²
Nejvyšší bodWu-č'-šan (1867 m n. m.)
Časové pásmoUTC+8
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel10 081 200 (2020)
Hustota zalidnění293,9 obyv./km²
HDP/obyv.64 230 RMB
9 958 USD
Jazykstandardní čínština, chajnanština, jüe, pe, hakka
Národnostní složeníChanové 82,6%
Liové 15,84%
Miaové 0,82%
Čuangové 0,67%
Správa regionu
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celkyměstské prefektury
městských okresů
okresů
autonomních okresů
Vznik26. dubna 1988
Tajemník KS ČínyŠen Siao-ming
GuvernérFeng Fej
Oficiální webwww.ehainan.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chaj-nan
A picture from China every day 029.jpg
StátČínaČína Čína
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chaj-nan (zvuk výslovnost, čínsky pchin-jinem Hǎinán, znaky 海南) je jižní ostrovní provincie Čínské lidové republiky. Jedná se o nejmenší provincii tohoto státu, která je často vyhledávanou turistickou oblastí nejen Číňany, ale i cizinci. Ostrov odděluje Tonkinský záliv od Jihočínského moře a od pevninského Lejčouského poloostrova je oddělen 15–30 kilometrů širokým Chajnanským průlivem. Nejvyšším bodem je Wu-č’-šan s vrcholem ve výšce 1840m.

Podnebí je subtropické, úroda se sklízí až třikrát ročně. Obyvatelstvo hovoří dialektem Min.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Provincie získala svůj název podle ostrova Chaj-nan (čínsky v českém přepisu chaj-nan tao, pchin-jinem Hǎinán dǎo, znaky zjednodušené 海南岛, tradiční 海南島), v chajnanštině vyslovováno „Chaj-nam“ (Hai Nam), v českém překladu „ostrov na jih od moře“, což reflektuje geografickou lokaci ostrova jižně od Chajnanského průlivu. Podobně je poloostrov Lej-čou, na severní straně Chajnanského průlivu, nazýván „Chaj-pej“ (čínsky pchin-jinem hǎiběi, znaky 海北), tedy „na sever od moře“.[2]

V minulosti byl ostrov také znám jako Čchiung-ja (čínsky pchin-jinem Qióngyá, znaky zjednodušené 琼崖, tradiční 瓊崖; česky Nefritový útes), Čchiung-čou (čínsky pchin-jinem Qióngzhōu, znaky zjednodušené 琼州, tradiční 瓊州; volně česky Nefritová prefektura),[2] a ve starověku byl nazýván Ču-ja (čínsky pchin-jinem Zhūyá, znaky 珠崖; česky Perlový útes), což odkazovalo na severní pobřeží ostrova jako zdroj pravých perel.[2][3]

Podle názvů Čchiung-ja a Čchiung-čou je zkratka provincie Čchiung (čínsky pchin-jinem Qióng, znaky zjednodušené , tradiční ), v chajnanštině vyslovováno „Cheng“ (Kheng).[2]

Ostrov si díky svým přírodním a klimatickým podmínkám vysloužil také řadu přezdívek, jako „ostrov palem“,[3] „čínský Karibik“ nebo „čínská Havaj“,[4] případně také „Havaj východu“.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Císařské období[editovat | editovat zdroj]

Chaj-nan byl formálně začleněn do čínského císařství za dynastie Chan v roce 110 př. n. l. a na ostrově byly ustaveny dvě prefektury, Ču-ja a Tan-er. Kvůli neustávajícím povstáním domorodého národa Li byli Číňané nuceni se stáhnout již během 1. století př. n. l., přičemž ostrov zůstal pod čínskou nadvládou pouze nominálně. Ke znovuzavedení funkční správy došlo až za dynastie Tchang, nicméně i poté většina Chaj-nanu zůstávala pod kontrolou domorodých obyvatel a vliv tchangské vlády se omezoval především na pobřežní města, která sloužila jako místo pro vyhnanství těch, kteří na pevnině upadli v nemilost.[6]

Během dynastie Sung (960–1279) byl Chaj-nan spravován jako součást tehdejší provincie Kuang-si. Ve 12. a 13. století se Číňané začali usazovat v severních částech ostrova a vytěsňovat tak domorodé Li. V dobách mongolské dynastie Jüan (1206–1368) se Chaj-nan stal nezávislou provincií a získal také svůj nynější název. Avšak již v roce 1369, na počátku dynastie Ming, se vláda nad ostrovem vrátila na pevninu a to provincii Kuang-tung, které se Chaj-nan stal součástí. K prvnímu velkému osídlení Chaj-nanu Číňany došlo v 16. a 17. století, kdy v důsledku migračních tlaků z Fu-ťienu a Kuang-tungu bylo domorodé obyvatelstvo vytlačeno dále do vysočin ve střední a jižní části ostrova.[6]

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1858 byly přístavy v Chaj-kchou a sousedním Čchiung-šan otevřeny zahraničnímu obchodu. Již v roce 1906 republikánský vůdce Sunjatsen navrhl, aby se Chaj-nan stal nezávislou provincií, přičemž se tak v letech 1912–1921 skutečně stalo a ostrov byl nominálně samostatný pod názvem Čchiung-ja.[6]

Během druhé čínsko-japonské války byl Chaj-nan v letech 1939–1945 okupován japonskými silami, přičemž Japonci začali rozvíjet ekonomický potenciál ostrova. Byla rozšířena produkce kaučuku a nerostného bohatství, probíhala výstavba silnic a krátkých železničních tratí s ohledem na těžbu železné rudy, bauxitu a cínu. Po skončení druhé světové války ostrov připadl zpět pod čínskou kontrolu.[6]

Chaj-nan byl jednou z posledních oblastí pod kontrolou Kuomintangu během čínské občanské války.[6] Komunistickými silami byl dobyt až na jaře 1950 během bitvy o Chaj-nan a následně se stal součástí Čínské lidové republiky.

Samostatná provincie[editovat | editovat zdroj]

13. dubna 1988 byl čínskou vládou Chaj-nanu a přilehlým ostrovům udělen status provincie. Chaj-nan se tak po vyčlenění z Kuang-tungu stal nejmladší čínskou provincií. Ve stejnou dobu se celá provincie stala v pořadí pátou speciální ekonomickou zónou a do současnosti největší speciální ekonomickou zónou vůbec.[7]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha a rozloha[editovat | editovat zdroj]

Provincie Chaj-nan se nachází jižně od čínské pevniny na stejnojmenném ostrově (Ostrov Chaj-nan) a několika dalších menších ostrovech ležících v Jihočínském moři.[8] Samotný ostrov Chaj-nan je od pevniny, konkrétně od poloostrova Lej-čou na západě provincie Kuang-tung, oddělen 24 km širokým Chajnanským průlivem.[3] Podle zeměpisných souřadnic Chaj-nan leží mezi 108°36′ a 111°04′ východní délky a 18°09′ a 20°11′ severní šířky.[9]

Rozloha celé provincie Chaj-nan je 34 300 km²,[8] přičemž z toho rozloha ostrovu Chaj-nan činí 33 920 km².[3]

Povrch[editovat | editovat zdroj]

Topografická mapa Chaj-nanu

Chaj-nan byl geologicky spojený s jihočínskou pevninou až do dob miocénu a pliocénu (tedy zhruba před 23–⁠2,5 miliony let), kdy mezi těmito dvěma celky vznikl předěl v podobě Chajnanského průlivu.[8] Horské systémy Chaj-nanu, jižnější Wu-č'-šan a severnější Li-mu-ling, proto bývají souborně řazeny k heterogennímu celku Jihočínských hornatin.[10]

Tato pohoří se táhnou ze severovýchodu na jihozápad a jejich délka činí 288 km. Právě na jihozápadě ostrova je povrch nejvíce hornatý, přičemž směrem na sever a severovýchod se reliéf postupně svažuje a nabývá rovinatého, nížinného charakteru. Z pohledu klasifikace zabírají hory 25,4 % rozlohy Chaj-nanu, kopce 13,3 %, náhorní plošiny 32,6 % a roviny 28,7 %.[3]

Wu-č'-šan je nejvyšší pohoří i nejvyšší hora ostrova. V překladu se nazývá „hora Pěti prstů“, neboť vrchol sestává z pěti masivních pískovcových skal.[11] Pohoří, respektive stejnojmenná hora dosahuje výšky 1867 m. n. m.[8] Severovýchodně od pohoří Wu-č' (Wu-č'-šan) se táhne pohoří Li-mu (Li-mu-ling), jehož několik vrcholů přesahuje výšku 1400 m.[8]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Na Chaj-nanu převládá tropické monzunové podnebí (dle Köppenovy klasifikace typ Am, Aw). Obdobné podnebné podmínky panují také na sporných souostrovích v Jihočínském moři.[12] Střídají se dvě zřetelně odlišná roční období, období dešťů (monzunové období) a období sucha. Období sucha trvá od ledna do května; průměrná denní teplota je ~19–22 °C, prší pouze zřídka. Období dešťů obvykle trvá od června do prosince; od června do listopadu teplota během dne dosahuje 39 °C, v noci je průměr 17 °C, deště jsou časté a vydatné. Od půlky listopadu do konce prosince jsou teploty mírnější, v průměru 23 °C.[13]

Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 23–26 °C a během roku nedochází k výrazným teplotním výkyvům.[13]

V průměru je na Chaj-nanu 2200 hodin slunečního svitu za rok. Průměrný roční úhrn srážek je ~2000 mm.[13]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

V horských oblastech na jihozápadě ostrova, zejména v pohoří Wu-č', pramení 154 řek. Z horského jádra vybíhají v paprskovitém směru do snižujících se vrchovin a pahorkatin a dále k pobřežním oblastem. Většina z těchto řek je krátkých a prudkých. 38 řek má povodí o rozloze 100 km², 25 řek má povodí v rozmezí 100–500 km², 13 řek nad 500 km² a pouze tři řeky jsou s povodím nad 3000 km² – jmenovitě Nan-tu-ťiang, Wan-čchuän-che a Čchang-chua-ťiang.[3]

Chajnanské řeky nejsou splavné, ale mnohé z nich skýtají hydroenergetický potenciál.[3]

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti pobřeží ostrova Chaj-nan se nachází několik malých ostrovů, které jsou taktéž součástí provincie Chaj-nan:

Sporné ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Dále na jih v Jihočínském moři leží několik ostrovů či souostroví, které jsou nárokovány Čínskou lidovou republikou a spravovány prefekturou San-ša jako součást provincie Chaj-nan. O čínské svrchovanosti nad těmito ostrovy se vedou spory.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Členění provincie Chan-nan
Mapa provincie Název celku Populace (2020)
český přepis znaky
Administrative Division Hainan (PRC claimed).svg
Městské okresy, okresy a autonomní okresy
přímo podřízené provinčním úřadům
Městské prefektury
Městské prefektury
Chaj-kchou 海口市 2 873 358
San-ja 三亚市 1 031 396
San-ša 三沙市 2 333
Tan-čou 儋州市 954 259
Městské okresy
Wu-č’-šan 五指山市 112 269
Čchiung-chaj 琼海市 528 238
Wen-čchang 文昌市 560 894
Wan-ning 万宁市 545 992
Tung-fang 东方市 444 458
Okresy
Ting-an 定安县 284 690
Tchun-čchang 屯昌县 255 335
Čcheng-maj 澄迈县 497 953
Lin-kao 临高县 420 594
Autonomní okresy
Liský autonomní okres Paj-ša 白沙黎族自治县 164 699
Liský autonomní okres Čchang-ťiang 昌江黎族自治县 232 124
Liský autonomní okres Le-tung 乐东黎族自治县 464 435
Liský autonomní okres Ling-šuej 陵水黎族自治县 372 511
Liský a miaoský autonomní okres Pao-tching 保亭黎族苗族自治县 156 108
Liský a miaoský autonomní okres Čchiung-čung 琼中黎族苗族自治县 179 586

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 na Chaj-nanu žilo 10 081 232 obyvatel, což představuje 0,71 % celkové populace Čínské lidové republiky.[14] Zatímco v minulosti mělo obyvatelstvo Chaj-nanu převážně rurální charakter, od konce 90. let 20. století probíhá rapidní urbanizace,[15] přičemž její míra v roce 2020 již dosahovala 61%.[16]

Historický vývoj
Rok Populace Podíl ČLR
1990 6 557 482[17]
2000 7 870 000[18] 0,62 %
2010 8 671 518[19] 0,65 %
2020 10 081 232[14] 0,71 %

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově leží dvě mezinárodní letiště: mezinárodní letiště Chaj-kchou Mej-lan u města Chaj-kchou na severní straně ostrova a mezinárodní letiště San-ja Feng-chuang u města San-ja na jihu ostrova.

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Chaj-nan je ostrov tradiční čínské medicíny. Léčba na ostrově Chaj-nan se provádí výhradně tradičními čínskými metodami v kombinaci s využitím přírodních léčivých přípravků (akupunktura, akupresura, ošetření rostlinami a vodní procedury).[zdroj?] Na ostrově roste 137 bylin, z nichž některé jsou endemické, které se využívají k léčbě nebo zmírnění zhoubných rakovinných nemocí.

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Vyskytují se zde termální prameny dvou typů: radonové (léčba orgánů pohybu, radiculitis, revmatismus, gynekologie) a s obsahem draslíku a sodíku (nervový systém, kožní nemoci, respirační problémy).

  • prameny Kuan-tchan – jedná se o nejvíce horké prameny, termální teplota vody - 70 až 90 °C u zdroje, který se nachází na okraji města Tsyunhay
  • prameny Sing-lung – asi nejslavnějšími a nejpopulárnějšími; údolí termálních pramenů Sing-lung, kde se teplota vody pohybuje od 45 do 65 °C se nachází v malebném místě mezi kokosovými háji, kávovými a čajovými plantážemi
  • prameny Sedm víl

Na ostrově existuje i svátek pramenů.

Nejvyšší průměrná délka života v Číně je zaznamenána právě na ostrově Chaj-nan – ženy v průměru zde žijí asi 85 let, muži 80.[zdroj?]

Tento ostrov se stal středem zájmu vysokých činitelů Ruska a bývalých sovětských republik, kteří ostrov hojně navštěvují za účelem léčení a relaxace a budují zde i hotelové léčebné komplexy.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OBUCHOVÁ, Ľubica. Číňané 21. století. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0641-9. S. 39. 
  2. a b c d FIGUEIREDO, Paulo Guilherme; LEANDRO, Francisco José; LI, Yichao. Handbook of Research on Special Economic Zones as Regional Development Enablers. [s.l.]: [s.n.], 2021. 470 s. ISBN 9781799876199, ISBN 1799876195. DOI 10.4018/978-1-7998-7619-9. S. 207. 
  3. a b c d e f g HSIEH, Chaio-min; ZHONG, Gong-fu. Hainan - the Island of South Sea A New Province in China. GeoJournal. 1990, roč. 20, čís. 4, s. 385-91. 
  4. HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 179 s. ISBN 978-80-244-3839-9, ISBN 80-244-3839-9. OCLC 876340948 S. 38. 
  5. PILE, Tim. How Hainan became Hawaii of the East. South China Morning Post [online]. 2017-08-09 [cit. 2022-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-09. (anglicky) 
  6. a b c d e Hainan - History | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. POTTINGER, Jesse. This Day in History: Hainan Island Becomes a Province. That's Online [online]. 2022-04-13 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e Hainan | History, Climate, Population, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ZHANG, Mingxia; ZHU, Jianguo. Natural Forest Change in Hainan, China, 1991-2008 and Conservation Suggestions. Příprava vydání Padmini Sudarshana. [s.l.]: InTech Dostupné online. ISBN 978-953-51-0255-7. DOI 10.5772/34016. S. 298. (anglicky) 
  10. HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 179 s. ISBN 978-80-244-3839-9, ISBN 80-244-3839-9. OCLC 876340948 S. 24. 
  11. HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 179 s. ISBN 978-80-244-3839-9, ISBN 80-244-3839-9. OCLC 876340948 S. 107. 
  12. HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 179 s. ISBN 978-80-244-3839-9, ISBN 80-244-3839-9. OCLC 876340948 S. 40. 
  13. a b c Hainan Weather and Climate, Best Time to Visit Hainan Province. www.chinahighlights.com [online]. [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3) [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  15. Hainan – People | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. 海南省2021年国民经济和社会发展统计公报. 中国统计信息网 [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (čínsky) 
  17. 第四次全国人口普查公报(第2号). web.archive.org [online]. 2012-06-19 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  18. 第五次全国人口普查公报(第2号). web.archive.org [online]. 2012-08-29 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  19. Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 2). web.archive.org [online]. 2013-07-27 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]