Chaj-nan
| Chaj-nan 海南省 | |
 | |
| Geografie | |
|---|---|
.svg) Provincie Chaj-nan na mapě | |
| Hlavní město | Chaj-kchou |
| Status | provincie |
| Souřadnice | 20°2′ s. š., 110°19′26″ v. d. |
| Rozloha | 33 920 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 9 171 300 (2016) |
| Hustota zalidnění | 270,4 obyv./km² |
| HDP/obyv. | 7 137 USD |
| Jazyk | chajnanština, čínština |
| Národnostní složení | Chanové, Liové, Miaové, Čuangové |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky | 4 prefektury |
| Tajemník | Liou Cch'-kuej |
| Guvernér | Šen Siao-ming |
| Oficiální web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Chaj-nan | |
| | |
| Stát |
 Čína |
|---|---|
| Topografie | |
| Osídlení | |
|
multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chaj-nan (čínsky: 海南; pinyin: Hǎinán) je jižní ostrovní provincie Čínské lidové republiky. Jedná se o nejmenší provincii tohoto státu, která je často vyhledávanou turistickou oblastí nejen Číňany, ale i cizinci. Ostrov odděluje Tonkinský záliv od Jihočínského moře a od pevninského Lejčouského poloostrova je oddělen 15–30 kilometrů širokým Chajnanským průlivem.
Podnebí je subtropické, ostrov má přezdívku ostrov palem a úroda se sklízí až třikrát ročně. Obyvatelstvo hovoří dialektem Min.[1]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Na ostrově leží dvě mezinárodní letiště: mezinárodní letiště Chaj-kchou Mej-lan u města Chaj-kchou na severní straně ostrova a mezinárodní letiště San-ja Feng-chuang u města San-ja na jihu ostrova.
Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]
Chaj-nan je ostrov tradiční čínské medicíny. Léčba na ostrově Chaj-nan se provádí výhradně tradičními čínskými metodami v kombinaci s využitím přírodních léčivých přípravků (akupunktura, akupresura, ošetření rostlinami a vodní procedury).[zdroj?] Na ostrově roste 137 bylin, z nichž některé jsou endemické, které se využívají k léčbě nebo zmírnění zhoubných rakovinných nemocí.
Lázeňství[editovat | editovat zdroj]
Vyskytují se zde termální prameny dvou typů: radonové (léčba orgánů pohybu, radiculitis, revmatismus, gynekologie) a s obsahem draslíku a sodíku (nervový systém, kožní nemoci, respirační problémy).
- prameny Kuan-tchan – jedná se o nejvíce horké prameny, termální teplota vody - 70 až 90 °C u zdroje, který se nachází na okraji města Tsyunhay
- prameny Sing-lung – asi nejslavnějšími a nejpopulárnějšími; údolí termálních pramenů Sing-lung, kde se teplota vody pohybuje od 45 do 65 °C se nachází v malebném místě mezi kokosovými háji, kávovými a čajovými plantážemi
- prameny Sedm víl
Na ostrově existuje i svátek pramenů.
Nejvyšší průměrná délka života v Číně je zaznamenána právě na ostrově Chaj-nan – ženy v průměru zde žijí asi 85 let, muži 80.[zdroj?]
Tento ostrov se stal středem zájmu vysokých činitelů Ruska a bývalých sovětských republik, kteří ostrov hojně navštěvují za účelem léčení a relaxace a budují zde i hotelové léčebné komplexy.[zdroj?]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ OBUCHOVÁ, Lubica. Číňané 21. století. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0641-9. S. 39.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chaj-nan ve Wikimedia Commons
