Kopec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Kopec (rozcestník).

Kopec je obecné označení pro vyvýšené povrchové tvary georeliéfu různého tvaru a velikosti bez přesné morfometrické charakteristiky[1].

Příbuzné a běžně užívané jsou též pojmy vrch a pahorek, u kterých však literatura[1] již některé charakteristiky uvádí.

Vrch je vypuklý tvar georeliéfu větších rozměrů ve vrchovinách, zpravidla s relativní výškou 150–300 m (nad okolním terénem).

Pahorek je vypuklý tvar georeliéfu malých rozměrů v pahorkatinách, tato vyvýšenina je charakteristická málo výrazným úpatím a mírnými svahy.

Označení[editovat | editovat zdroj]

Není úplně jasné, kdy se takový povrchový útvar označuje výrazem kopec nebo hora. Z velké části to závisí na subjektivním hodnocení. Obecně platí, že kopec není tak vysoký jako hora a jeho svah není tak prudký. Někdy je pro označení rozhodující nadmořská výška vrcholu, někdy je to relativní výška nad okolním terénem. Někdy se výrazem hora označují i kopce, které nesplňují ani jedno z kritérií (např. Bílá hora).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Kopce vznikají mnoha různými způsoby. Mohou být vytvořeny jako výsledek geologických poruch, postupnou erozí, pohybem nebo tlakem ledovce v dobách ledových, erozí horských hřebenů, vulkanismem, dopadem meteoritů nebo sopečného materiálu, nerovnoměrným působením větru, písku, aj. Kopce vznikají i jako výsledek lidské činnosti (haldy).

Strategický význam kopců[editovat | editovat zdroj]

Kopce sehrávaly v historii důležitou roli.

Na kopcích se v minulosti často stavěla různá lidská sídla, zvlášť na takových kopcích, které byly zároveň v blízkosti vody (u moře, řeky nebo jezera). Z vrcholku kopce byl dobrý výhled na okolní krajinu a pro případné útočníky znamenaly významnou překážku, zvlášť v případě, že byl vrchol kopce dobře opevněn (hradiště, hrad, pevnost). Kopec znamenal i ochranu před záplavami. S růstem velikosti měst, výrobou střelného prachu a změnou vojenské taktiky se tato výhoda stala nedůležitou.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Vydání 3. přepracované. vyd. Brno: [s.n.] 2 svazky (607 stran) s. Dostupné online. ISBN 978-80-7509-113-0, ISBN 80-7509-113-2. OCLC 913564995