Meteorit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Meteoroid.
Meteorit (siderit)

Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země (popřípadě jiné planety). Pokud středně velký nebo větší meteoroid vletí do zemské atmosféry, vidíme světelný jev, který nazýváme meteor, v případě větší jasnosti bolid. Rychlost meteorů v atmosféře dosahuje obvykle od 11 do 72 km/s.[1] Pro malá tělesa se používá označení mikrometeorit.

Většina meteoritů se při průletu zemskou atmosférou roztaví a vypaří. Zda aspoň část tělesa dopadne na zem, závisí na několika okolnostech, z nichž nejdůležitější je hmotnost původního meteoroidu a rychlost, s jakou vstoupil do atmosféry (při rychlosti 11 km/s může na zem dopadnout i meteoroid o původní hmotnosti 10 kg). Dalším faktorem je struktura meteoroidu: železné meteoroidy (siderity) při průletu atmosférou méně odtávají, takže s větší pravděpodobností doletí až na zem. Křehčí chondritické meteory se obvykle rozpadnou na menší části, které se snadněji vypaří; proto jen při velké vstupní hmotnosti mohou dopadnout na zem. Posledním podstatným faktorem je výška, v jaké meteor přestal zářit. Je-li to více než 30 km nad zemí, pak je velká pravděpodobnost, že se celé těleso vypařilo v atmosféře.

Na světě je známo několik případů zásahů člověka meteoritem. Téměř vždy se však o člověka jen otřel a způsobil mu pouze lehčí až středně těžká zranění a neohrozil ho přímo na životě. V jednom případě však meteorit člověka zasáhl přímo. Tento případ se udál v roce 1954, kdy meteorit zasáhl obytnou budovu v USA a následně popálil spící ženu.[2]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Chondrule v meteoritu

Meteority se dělí na dva základní typy – chondrity a siderity. Podle složení lze meteority dělit na železné, kamenoželezné a kamenné, přičemž kamenné jsou nejhojnější.[3] Meteority pocházející přímo z komet neexistují – kometární materiál je příliš křehký na to, aby přežil let atmosférou.

  • Chondrit je meteorit složen především z křemičitanů.[3] Na průřezu jsou patrné kulové granule, které se jmenují chondrule. Tyto útvary daly tomuto typu meteoritů jeho jméno. Jsou složeny především z olivínu a pyroxenu. V pozemských podmínkách jsou velmi reaktivní a rychle se erodují.
  • Siderit (nezaměňovat s minerálem siderit) je složen především ze železa a niklu. Na rozdíl od chondritů, které po celé trvání sluneční soustavy neprošly chemickým ani horotvorným procesem, pocházejí siderity pravděpodobně z jader rozbitých planetek. Při leptání železných meteoritů dochází k vzniku tzv. Widmanstättenových obrazců.

Železné meteority - IAB, IIAB, IIIAB, IVAB, neseskupené a ostatní.[editovat | editovat zdroj]

IAB KOMPLEXNÍ, HLAVNÍ SKUPINA.[editovat | editovat zdroj]

  • MG - železný meteorit: který je převážně složen z Fe-Ni a vykrystalováním z taveniny. Komplexní - železný meteorit patřící do IAB komplexu, který nebyl zařazen do podskupiny. IAB komplex: Sdružení železných meteoritů, včetně bývalých skupin IAB a IIICD.
  • SLM - Železný meteorit patří s nízkým obsahem-Au, a středním obsahem-Ni do podskupiny (SLM) komplexu IAB.
  • Ung - Železný meteorit patřící do IAB komplexu, který nebyl zařazen do podskupin.
  • SHH - Železný meteorit patřící s vysokým obsahem -Au, a vysokým obsahem -Ni do podskupiny (SHH) v IAB komplexu.
  • SLH - Železný meteorit patří s nízkým obsahem-Au, a vysokým obsahem -Ni do podskupiny (SLH) komplexu IAB.
  • SLL - Železný meteorit patří s nízkým obsahem-Au, a nízkým obsahem -Ni do podskupiny (SLL) v IAB komplexu.
  • SHL - Železný meteorit patří s vysokým obsahem-Au, a nízkým obsahem -Ni do podskupiny (SHL) komplexu IAB.
  • an - Železný meteorit patřící do IAB komplexu, který má neobvyklé vlastnosti.   
  •  IIAB -  Železný meteorit patří do chemické skupiny IIAB.
  •  IIIAB - Železný meteorit patří do chemické skupiny IIIAB .
  •  IC - Železný meteorit patří do chemické skupiny IC.  
  • IIC - Železný meteorit patří do chemické skupiny IIC.
  •  IID - Železný meteorit patří do chemické skupiny IID.
  •  IIE - Železný meteorit patří do chemické skupiny IIE.
  •  IIF - Železný meteorit patří do chemické skupiny IIF.  
  • IIG - Železný meteorit patří do chemické skupiny IIG.
  • IIIE - žehličky - Žehlička meteorit patří do chemické skupiny IIIE.
  •  IIIF - žehličky - Žehlička meteorit patří do chemické skupiny IIIF.
  • IVA - žehličky - Žehlička meteorit patří do chemické skupiny IVA.
  • IVB - žehličky - Žehlička meteorit patří do chemické skupiny IVB.
  • an - s anomální  vlastnosti.

 Třídění podle hrubosti krystalů a obsahu niklu[editovat | editovat zdroj]

  • Hexahedrit (HEX) nikl - 4,5% - 6,5%   textura - Neuman Lines
  • Octahedrit (O) nikl - 6,5% - 17,5% Textura -  Widmanstätten Lines  
  • Nejhrubší nerost (Ogg) Nikl - 6,5% - 8,5%     
  • Střední nerost (Om) Nikl - 7,4% - 10,3%
  • Jemné vřetena (Z, Off) Nikl - 7,8% - 17%
  • nejjemnější (Opl)                                           Kamacite vřetena  
  • Ataxit (D)                                                 Nikl -> 16% (s vysokým obsahem niklu) Textura - není  

ŽELEZO-KAMENÉ METEORITY[editovat | editovat zdroj]

  •       PALLASITY 
  • MESOSIDERITY  

CHONDRITY     [editovat | editovat zdroj]

UHLÍKATÉ  CHONDRITY [editovat | editovat zdroj]

  • Typ CI Ivuna
  • Typ CM Mighei
  • Typ CO Ornans
  • CV typ Vigarano - typ CVₒₓᴀ Allende - typ CVₒₓᴃ Bali - CVᴿᴱᴰ snížené
  • Typ CK Karoonda
  • CR typ Renazzo
  • Typ CH ALHA 85085
  • Typ CB Bencubbin - CBᴬ - CBᴮ 
BĚŽNÉ CHONDRITY [editovat | editovat zdroj]
  • H - L - LL  enstatity   EH - EL  Rumuruti (R) Kakangari (K) Neseskupené 
 Achondrity[editovat | editovat zdroj]
  • PRIMITIVNÍ- - ACAPULCOITY- WINONAITY - LODRANITY - BRACHINITY - neseskupené 
  • MARSOVSKÉ - - Shergottit - NAKHLITY - CHASSIGNITY - ALH 84001 OPX 
  • AUBRITY 
  • UREILITY
  • HED - - EUCRITY - DIOGENITY - HOWARDITY - DUNITY
  • ANGRITY
  • MĚSÍČNÍ - - Arkózovitý brecie - čedičové - POLYMICTY
  • METACHONDRITY
  •   CV 
  • CR 
  • en 

RELIKTNÍ METEORIT[editovat | editovat zdroj]

  • reliktní meteorit: Vysoce změněný objekt, který může mít meteorického původu. Jsou to převážně (> 95%), ve složení sekundárních minerálů vytvořených na těle, na kterém byl nalezen objekt.
Hledání meteoritů na poušti v Libyi

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Meteority jsou nacházeny po celém světě. Nejlépe se nacházejí meteority železné, jelikož jsou vůči okolí velmi atypické a tedy snadno rozpoznatelné. Dalším důvodem je, že příliš nepodléhají rozrušování okolním prostředím. Chondrity jsou po dopadu málo odolné a při dešti se většinou rozpadají. Navíc se často podobají okolní hornině, což ztěžuje jejich lokalizaci.

Největší koncentrace meteoritů jsou nacházeny v posledních době v Antarktidě, kde jsou pro jejich hledání ideální podmínky. Akumulační činností ledovce se meteority nahromadily na některých místech a díky ablaci ledu (odtávání) se postupně dostávají na povrch, kde jsou se svojí typicky tmavou barvou snadno rozpoznatelné.

Dalším význačným nalezištěm jsou pouště, kde se hledají pomocí moderních terénních vozidel. Z nich se na dálku se vyhledávají tmavé kameny, které jsou i zde dobře viditelné.

Nejhmotnější meteority[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejhmotnějších meteoritů dle hmotnosti. Protože se některé z nich před dopadem rozpadly na menší fragmenty, jsou v seznamu kusy ze stejné lokality.[4]

  1. Namibie Hoba, 60 tun, Namibie, největší přirozený kus železa na Zemi
  2. Argentina El Chaco, 37 tun, Argentina, nejhmotnější kus z lokality Campo del Cielo
  3. Grónsko Ahnighito, 31 tun, Grónsko, nejhmotnější kus z lokality Cape York
  4. Čína Armanty, 28 tun, Čína
  5. Čína Altay, 25 tun, Čína, předběžný název
  6. Mexiko Bacubirito, 22 tun, Mexiko
  7. Grónsko Agpalilik, 20 tun, Grónsko, druhý nejhmotnější kus z lokality Cape York
  8. Tanzanie Mbosi, 16 tun, Tanzanie
  9. Argentina La Sopresa, 15 tun, Argentina, druhý nejhmotnější fragment z lokality Campo del Cielo
  10. USA Willamette, 14 tun, USA

Mars[editovat | editovat zdroj]

Meteorit nalezený na Marsu

V roce 2005 se podařilo objevit i první meteorit na cizím vesmírném tělesu, a to na Marsu, pomocí pojízdného vozidla Opportunity.[5] V roce 2014 byl na povrchu Marsu objeven další meteorit o velikosti 2 metrů, objev si připsal americký rover Curiosity.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Astronomia [online]. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity, 2007, [cit. 2009-01-27]. Kapitola Meteoroidy a meteority. Dostupné online.  
  2. Chlapec přežil přímý náraz meteoritem letícím rychlostí 48 000 km/h [online]. Novinky.cz, [cit. 2009-06-12]. Dostupné online.  
  3. a b HAMILTON, Rosanna L.. Meteoroidy a meteority [online]. 1999, [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. http://vtm.e15.cz/meteority-nejvetsi-kosmicti-vetrelci
  5. http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20050119a.html
  6. Curiosity Finds Large Iron Meteorite on Mars [online]. Discovery Communications, [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 

7. http://meteoritesworld.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]