Čínská lidová osvobozenecká armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čínská lidová osvobozenecká armáda
Vlajka Čínské lidové osvobozenecké armády

Vlajka Čínské lidové osvobozenecké armády
Země Čína Čínská lidová republika
Podřízené jednotky Armáda
Námořnictvo
Letectvo
Raketové vojsko
Účast
Války Čínská občanská válka
Čínsko-vietnamská válka
Pirátství v Somálsku
Vojáci ČLOA

Čínská lidová osvobozenecká armáda, ve zkratce ČLOA (čínsky 中国人民解放军 pchin-jin zhōngguó rénmín jiěfàng jūn v českém přepisu čung-kuo žen-min ťie-fang ťün) je název vojenských sil Čínské lidové republiky, zahrnujících pozemní armádu, vojenské námořnictvo i vojenské letectvo. ČLOA byla zřízena 1. srpna 1927 jako ozbrojená složka Komunistické strany Číny.

V ČLOA slouží přibližně tři miliony osob a jde o největší armádu světa co do počtu aktivních vojáků (jde o přibližně 2,25 milionu osob). ČLOA má ve své výzbroji i jaderné zbraně. Velením ČLOA je oficiálně pověřena Ústřední vojenská komise ČLR, která personálně splývá s Ústřední vojenskou komisí Komunistické strany Číny. Komise je zpravidla tvořena generály, v jejím čele ale vždy stojí generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Vrchním velitelem je tedy v současnosti prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching.

Čínské vojenské investice rok od roku stoupají, za rok 2010 země na modernizaci své armády oficiálně vyčlenila 70 miliard dolarů. Podle analytiků ale může být skutečné číslo mnohem vyšší. Například USA totiž ročně do armády nalijí přes 500 miliard dolarů.Čínské investice jsou odhadovány na 100–150 miliard dolarů.

Čína má dlouhou a slavnou vojenskou tradici sahající hluboko do historie. Od 20. století je armáda řízena čínskou komunistickou stranou a dohlíží na naplňování představ komunistické vlády. Čínská lidová armáda čítá přibližně 2 333 000 aktivních vojáků. V rámci lidských zdrojů disponuje Čína největším počtem vojáků na světě. Armáda disponuje letadlovou lodí a 67 ponorkami, což řadí zemi mezi světové námořní velmoci.[2]

Čína se vždy snažila dominovat především pozemní vojenskou silou, avšak v posledních letech se značně zaměřuje na námořnictví a letectví.[3] První letadlovou lodí disponovala v roce 2012 a druhá je výstavbě. Na rozvoj námořnictví má také vliv situace v Jihočínském moři, kde si Čína nárokuje území bohaté na zemní plyn a ropu. Čínská lidová republika disponuje od 60. let 20. století jadernými zbraněmi. Dle instituce SIPRI má dnes Čína 250 jaderných hlavic a tento fakt napomáhá k tomu, že je řazena mezi vojenské supervelmoci. Celkový rozpočet čínské armády na obranu za poslední roky významně roste a přesná částka je velmi diskutabilní. V roce 2001 byly náklady na zajištění bezpečnosti 17 miliard USD a v následujícím roce narostly o tři miliardy, což tvoří meziroční nárůst 17,6 %.[4] V roce 2004 vydala čínská vláda bílou knihu nazvanou „Čínská národní obrana v roce 2004“.[5] Tato kniha informuje o vůdčím principu koordinace rozvoje národní obrany a hospodářství a také uvádí, že Čína bude respektovat základní princip mírového znovusjednocení a jedné země. 

V posledních patnácti letech svět zaznamenává každoroční dvouciferný nárůst čínského rozpočtu. Dnes čínská vláda uvádí, že armádní výdaje pro rok 2015 budou činit přibližně 145 miliard amerických dolarů, nicméně je velmi pravděpodobné, že toto číslo je podhodnocené.  Například USA dle čínského ministerstva obrany vynakládá téměř 600 miliard ,[6] což může být naopak úmyslně nadhodnocené. Je však nepravděpodobné, že čínská armáda v současnosti vynakládá až 4x menší částku, ačkoliv disponuje po USA 2. největší ekonomikou světa. Rozpočet armády v posledních letech roste, Čína se snaží získávat nové technologie a modernizovat tak svou armádu. Pří příležitosti 70. oslav od ukončení 2. světové války uspořádala čínská armáda vojenský průvod v Pekingu. Na tomto průvodu demonstrovala své zdroje a zdůraznila, že nejde jen o oslavu konce 2. světové války, ale taky o uvědomění si role Číny za války a její identity jakožto spojence vítězných mocností. Mluvčí vlády také prohlásil, že tímto chce Čína demonstrovat svou moc Japonsku a postavení na mezinárodním poli. Na průvod byla pozvána celá řada státníků včetně ruského prezidenta Vladimír Putina, který se snaží při každé příležitosti zlepšovat vztahy s Čínou. Čínská lidová armáda prochází v posledních letech velkou modernizací, která je vládou považována za snahu o „zajištění národní bezpečnosti a budování prosperující společnosti ve všech ohledech.“[7]

 Armáda je jako v jiných zemích velmi závislá na ekonomické stabilitě a růstu a díky tomu je Čína vojenským hegemonem v Asii.  Čína si je vědoma historie, kdy nebyla vojensky silná a byla mezinárodním společenstvím opomíjená,[8]  proto dnes intenzivně modernizuje a zaměřuje se na hi–tech technologie ve snaze dotáhnout se na Spojené státy a být silnější než konkurenční státy.