Čínská lidová osvobozenecká armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čínská lidová osvobozenecká armáda
中国人民解放军
Vlajka Čínské lidové osvobozenecké armády
Vlajka Čínské lidové osvobozenecké armády
Založeno1. srpna 1927
StátČína Čínská lidová republika
Složky armádyGround Force Flag of the People's Republic of China.svg Pozemní síly ČLOA
Naval Ensign of China.svg Námořnictvo ČLOA
Air Force Flag of the People's Republic of China.svg Letectvo ČLOA
Rocket Force Flag of the People's Republic of China.svg Raketová vojska ČLOA
PLASSF.svg Vojska strategické podpory ČLOA
VelitelstvíPeking
Velení
Předseda Ústřední vojenské komiseSi Ťin-pching
Ministr národní obranyWej Feng-che
Stav
Věk odvodu18 let
K dispozici
pro službu
~385 000 000, věk 18-49
Vhodných
pro službu
~320 000 000, věk 18-49
Aktivních vojáků2 035 000 (2018) (1. na světě)
Rezervistů510 000 (2018)
Výdaje
Rozpočet177.6 miliard $ (2019)
Podíl na HDP1,3% (2019)
Znak Čínské lidové osvobozenecké armády
Znak Čínské lidové osvobozenecké armády

Čínská lidová osvobozenecká armáda (čínsky v českém přepisu Čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün, pchin-jinem Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军, tradiční 中國人民解放軍), zkráceně ČLOA, je ozbrojené křídlo Komunistické strany Číny.[1] Spolu s Čínskou lidovou ozbrojenou policií a Čínskými lidovými milicemi zároveň tvoří ozbrojené síly Čínské lidové republiky.[2] Podle počtu aktivních vojáků se jedná o největší ozbrojenou sílu na světě, přičemž ČLOA zároveň disponuje druhým největším obranným rozpočtem.[3]

ČLOA sestává z pěti hlavních druhů sil: pozemních sil, námořnictva, letectva, raketových sil a síly strategické podpory.[4] ČLOA patří k nejrychleji se modernizujícím ozbrojeným silám.[5][6]

ČLOA podléhá velení Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny a s ní splývající Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky.[4] Předsedou obou orgánů je Si Ťin-pching, generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny a prezident ČLR.

Hlavní poslání[editovat | editovat zdroj]

Bývalý prezident Čínské lidové republiky a generální tajemník ÚV Komunistické strany Číny Chu Ťin-tchao roku 2004 definoval hlavní poslání ČLOA jako:[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik Čínské osvobozenecké lidové armády se datuje k 1. srpnu 1927, kdy byla během Nan-čchangského povstání jako ozbrojené křídlo Komunistické strany Číny založena čínská Rudá armáda (čínsky v českém přepisu Chung-ťün, znaky zjednodušené 红军). Během druhé čínsko-japonské války, resp. druhé světové války, bojovaly síly komunistů po boku vojáků Kuomintangu proti Japonsku. Japonskou kapitulaci roku 1945 následovalo obnovení bojů mezi komunisty a nacionalisty, a pokračování čínské občanské války. Rudá armáda byla postupně přejmenována na Lidovou osvobozeneckou armádu a poté na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu.

Od roku 1938, během osvobozování pevninské Číny Komunistickou stranou, hrálo organizované a zdvořilé chování příchozí ČLOA, v kontrastu k neorganizované a zkorumpované správě Kuomintangu, významnou roli při získávání sympatií a důvěry obyvatelstva.[8]

Po vítězství komunistů v občanské válce, a následném vyhlášení Čínské lidové republiky, došlo v roce 1949 k rozsáhlé reorganizaci stávajících sil a založení letectva. Následně bylo roku 1950 založeno námořnictvo.

V 50. letech se jednotky ČLOA, jako oddíly tzv. Čínských lidových dobrovolníků, neformálně účastnily Korejské války na straně Severokorejců. S jejich pomocí se Severní Koreji podařilo na krátkou dobu získat převahu nad Jižní Koreou.[9]

Již v roce 1949 se začalo v ČLR mluvit o tzv. „osvobození Tibetu z područí cizích imperialistů“, tedy podrobení si tohoto území pomocí ČLOA navzdory smlouvám Tibetu s Velkou Británií.[10] 25. 10. 1950 dostaly jednotky ČLOA rozkaz k pochodu do Tibetu, aby „zachránily tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečily ochranu západní čínské hranice“.[9] Výsledkem bylo v roce 1950 vynucené podepsání Dohody o mírovém osvobození Tibetu, známé také jako Sedmnáctibodová dohoda[11]. Roku 1959 potlačila ČLOA Tibetské národní povstání.

Po potlačení Tibetského národního povstání začalo panovat napětí i na čínsko-indické hranici. V roce 1962 se výhradně pozemní síly ČLOA zúčastnily krátké Čínsko-indické války, ve které porazily indickou armádu.[9] Mezi lety 1965 a 1969 se ČLOA účastnila Války ve Vietnamu na straně Severního Vietnamu.

Mezi lety 1961 a 1964 byla ČLOA vzorem kulturně-politické kampaně Mao Ce-tunga „Učme se od ČLOA" v rámci Hnutí za studium Mao Ce-tungových myšlenek.[9]

V závěrečné fázi Kulturní revoluce v rámci akce na zmírnění anarchie bylo 21. ledna 1967 vydáno heslo "armáda musí podporovat masy". Toto heslo si ovšem jednotliví velitelé ČLOA vyložili po svém. Někde jako rozkaz k podpoře rudých gard a jinde k podpoře dělníků. Docházelo ke zmatkům a ozbrojené jednotky ČLOA bojovaly na mnoha místech proti sobě.[11]

Roku 1979 bojovala ČLOA v Čínsko-vietnamské válce, kde si jak Čína, tak Vietnam nárokují vítězství.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Čestná stráž v Pekingu, 2007

Od založení Čínské lidové osvobozenecké armády byly pozemní síly hlavním pilířem čínské obrany. Teprve až od 50. let 20. století bylo součástí také letectvo a námořnictvo, které však desetiletí zůstávaly podfinancované. V roce 2017 na 19. sjezdu Komunistické strany Číny oznámil prezident Si Ťin-pching cíl do roku 2035 modernizovat ozbrojené síly, a do roku 2050 vytvořit ozbrojené síly "světové úrovně".[6][12]

Značnému modernizačnímu úsilí je postoupeno zejména námořnictvo, které je vybavováno stále větším počtem nových lodí, včetně víceúčelových křižníků a torpédoborců.[13]

Druhá letadlová loď, ve výstavbě od roku 2015, byla uvedena do služby dne 17. prosince 2019. K roku 2035 jich Čína plánuje mít 6.[14]

Složky armády[editovat | editovat zdroj]

Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády.

Pozemní síly ČLOA představují pozemní vojsko a nejpočetnější složku Čínské lidové osvobozenecké armády. V roce 2020 u pozemních sil ČLOA sloužilo odhadem 965 000 vojáků, téměř polovina z celkového počtu dvou milionů čínských vojáků.[15] Jednotlivé útvary a svazky jsou organizovány do 13 uskupení na úrovni armádních sborů (čínsky v českém přepisu ťi-tchuan-ťün, pchin-jinem jítuánjūn, znaky zjednodušené 集团军; anglicky group army).[15]

Od 31. prosince 2015 mají pozemní síly své vlastní velitelství. Do té doby byly pozemní síly kolektivně řízeny čtyřmi, nyní již rozpuštěnými, ústředními odděleními generálního štábu.[16]

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády.

Námořnictvo ČLOA je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády. Námořnictvo ČLOA bylo založeno 23. dubna 1949 během Čínské občanské války.[17] Od poloviny 90. let 20. století je Námořnictvo ČLOA postupně modernizováno v rámci širšího modernizační úsilí ČLOA, přičemž nyní představuje mnohem schopnější a modernější vojenskou sílu než v minulosti.[18] V roce 2020 svou velikostí překonalo námořnictvo Spojených států amerických, takže je s více než 350 plavidly kvantitativně největším námořnictvem světa.[19] V roce 2020 v Námořnictvu ČLOA sloužilo přibližně 260 000 vojáků.[15]

Námořnictvo ČLOA sestává z pěti složek: hladinových sil NČLOA, ponorkových sil NČLOA, sil pobřežní obrany NČLOA, námořní pěchoty NČLOAletectva NČLOA.[20][21][22][23][24]

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády.

Letectvo ČLOA představuje leteckou složku Čínské lidové osvobozenecké armády. V roce 2020 v Letectvu ČLOA sloužilo přibližně 395 000 vojáků.[15]

Raketové síly Čínské lidové osvobozenecké armády[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Raketové síly Čínské lidové osvobozenecké armády.

Raketové síly ČLOA vznikly v roce 2016 transformací z Druhého dělostřeleckého sboru. Zodpovídají především za jaderné i konvenční strategické raketové schopnosti ČLOA, mezikontinentální balistické rakety, rakety krátkého a středního doletu a také taktické balistické rakety. V roce 2020 u raketových sil ČLOA sloužilo přibližně 120 000 vojáků.[15]

Síly strategické podpory Čínské lidové osvobozenecké armády[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Síly strategické podpory Čínské lidové osvobozenecké armády.

Síly strategické podpory ČLOA byly zřízeny na konci roku 2015 a jsou tak nejnovější složkou čínské armády. Zodpovídají zejména za vesmírné a kybernetické operace ČLOA a v roce 2020 v nich sloužilo odhadem 175 000 vojáků.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BICKFORD, Thomas A. Regularization and the Chinese People's Liberation Army: An Assessment of Change. Asian Survey. 2000-05-01, roč. 40, čís. 3, s. 456–474. Dostupné online [cit. 2022-01-30]. ISSN 0004-4687. DOI 10.2307/3021156. (anglicky) 
  2. Zákon Čínské lidové republiky o národní obraně. Článek 22. www.npc.gov.cn [online]. www.npc.gov.cn, 2020-12-06 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. INTERNATIONAL INSTITUTE FOR STRATEGIC STUDIES (IISS). The Military Balance, 2018, Vol. 118, No. 1, February 2018. London: Routledge 520 s. ISBN 9781857439557, ISBN 1857439554. OCLC 1029353253 S. 249–259. 
  4. a b ZHANG, Ziyu. What are China’s theatre commands and service branches?. South China Morning Post [online]. 2021-08-15 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Xi Jinping wants China’s armed forces to be “world-class” by 2050. The Economist [online]. 27. 6. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupné online. 
  6. a b Modernisation of China’s military is no cause for alarm. South China Morning Post [online]. 27. 1. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupné online. 
  7. COOPER, Cortez. The PLA Navy's "New Historic Missions": Expanding Capabilities for a Re-emergent Maritime Power. dx.doi.org. 2009. Dostupné online [cit. 2020-05-24]. DOI 10.7249/ct332. 
  8. FAIRBANK, John; KING. Dějiny Číny. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-007-4. 
  9. a b c d BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Čína ve XX. století. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 3 sv. s. Dostupné online. ISBN 80-244-0251-3, ISBN 978-80-244-0251-2. OCLC 51191313 
  10. Convention between the United States and Great Britain.. Washington: [Govt. print. off.] Dostupné online. 
  11. a b BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej. Dějiny Čínské lidové republiky 1949-2018. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2019. ISBN 978-80-7422-596-3. 
  12. HILLE, Kathrin. China’s army redoubles modernisation effort. Financial Times [online]. 28. 1. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupné online. 
  13. STEPHENS, Hampton. China’s Military Modernization Takes To The Seas. World Politics Review [online]. 20. 2. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupné online. 
  14. CHAN, Minnie. China will build 4 nuclear aircraft carriers in drive to catch US Navy, experts say. www.scmp.com [online]. 6. 2. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupné online. 
  15. a b c d e f THE INTERNATIONAL INSTITUTE FOR STRATEGIC STUDIES (IISS). The Military Balance 2021. Abingdon, Oxon: Routledge 524 s. ISBN 978-1-000-41545-2, ISBN 1-000-41545-7. OCLC 1239962384 S. 249–255. 
  16. FINKELSTEIN, David M. Initial Thoughts on the Reorganization and Reform of the PLA [online]. CNA, 2016-01 [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. 
  17. ZHAO, Lei. PLA Navy marks founding anniversary. China Daily [online]. 2019-22-04 [cit. 2021-13-04]. Dostupné online. 
  18. O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-13]. S. 9. Dostupné online. 
  19. US DoD releases annual report on Chinese Military Power [online]. Navalnews.com, 2019-09-02 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. The PLA Navy in 60 seconds: The Surface Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 16. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  21. The PLA Navy in 60 seconds: The Submarine Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 15. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  22. The PLA Navy in 60 seconds: The Coastal Defense Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 19. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  23. The PLA Navy in 60 seconds: The Naval Air Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 17. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  24. The PLA Navy in 60 seconds: The Marine Corps. news.cgtn.com [online]. CGTN, 18. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]