Si Ťin-pching

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Si Ťin-pching
习近平
Xi Jinping October 2013 (cropped).jpg
7. prezident ČLR
Úřadující
Ve funkci od: 14. března 2013
Předchůdce Chu Ťin-tchao
Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny
Úřadující
Ve funkci od: 15. listopadu 2012
Předchůdce Chu Ťin-tchao
Ve funkci:
15. března 2008 – 14. března 2013
Prezident Chu Ťin-tchao
Předchůdce Ceng Čching-chung
Nástupce Li Jüan-čchao
1. tajemník sekretariátu KS Číny
Úřadující
Ve funkci od: 22. října 2007
Předchůdce Ceng Čching-chung
Předseda Ústřední vojenské komise KS Číny
Úřadující
Ve funkci od: 15. listopadu 2012
Předchůdce Chu Ťin-tchao
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Číny
Narození 1. června 1953 (63 let)
Peking, Čína ČLR
Národnost Chan
Choť Pcheng Li-jüan
Rodiče Xi Zhongxun a Qi Xin
Sídlo Peking
Vzdělání univerzita Čching-chua
Zaměstnání politik
Profese chemický inženýr
Náboženství ateista
Commons 习近平
Spolu s prezidentem Georgem W. Bushem, 2008

Si Ťin-pching ([ɕǐ tɕînpʰǐŋ], zjednodušená čínština: 习近平; tradiční čínština: 習近平; pinyin: Xí Jìnpíng; nar. 1. června 1953 Peking) je čínský politik, od března 2013 čínský prezident a od listopadu 2012 generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny a předseda Ústřední vojenské komise. Z titulu své funkce je členem stálého výboru politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny.

V letech 2008–2013 zastával úřad viceprezidenta Čínské lidové republiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1953 v Pekingu, ale podle čínských zvyklostí je uváděna provincie Šen-si, odkud pochází jeho rodina. Otec Si Čung-sün, hrdina Dlouhého pochodu, se podílel na založení partyzánského komunistického hnutí v provincii, po založení komunistické Čínské lidové republiky stanul ve vysokých funkcích, v letech 1959–1962 byl místopředsedou vlády. Později, během kulturní revoluce, byl uvězněn, po rehabilitaci stál v čele provincie Kuang-tung.

Na pekingské univerzitě Čching-chua vystudoval chemické inženýrství. Podle internetové Čínské encyklopedie China ABC postgraduálně absolvoval marxistické teorie a ideologicko-politickou pedagogiku na Fakultě humanitních a sociálních věd Univerzity Čching-chua a následně získal titul doktor práv.[1] V komunistické straně, do které vstoupil v roce 1974, postupně zastával několik vedoucích pozic. Stal se tajemníkem Če-ťiangského provinčního výboru, tajemníkem městského výboru v Šanghaji a působil také jako guvernér provincií Fu-ťien a Če-ťiang. V současnosti má ve své gesci politiku Hongkongu a Macaa.

Vyjadřuje tvrdý odmítavý postoj ke korupci a je nakloněn tržním reformám. V době, kdy byl guvernérem provincie Fu-ťien, se zasadil o investiční stimuly pro tchaj-wanské podnikatele. V roce 2008 řídil přípravy letních olympijských her v Pekingu.[2] Časopis Time jej roku 2009 zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí na světě.[3]

Do listopadu 2012 zastával pozici místopředsedy Ústřední vojenské komise a byl ředitelem Ústřední stranické školy.[4] V říjnu 2010 zasedání Ústředního výboru KS Číny došlo k závěru, že v roce 2012 nahradí prezidenta Chu Ťin-tchaa v klíčových pozicích a stane se novým čínským vůdcem,[5] k čemuž také na sjezdu strany došlo.

Jeho dcera k roku 2010 studovala na Harvardově univerzitě. Žena z druhého manželství, Pcheng Li-jüan, byla kdysi známou zpěvačkou. Nyní působí jako ředitelka tanečního a pěveckého vojenského souboru. Její hodnost je generálmajor.[4]

Události okolo Si Ťin-pchinga[editovat | editovat zdroj]

2012[editovat | editovat zdroj]

14. únor 2012 - Si Ťin-pching v otázce korejské války (1950–1953) nedávno[kdy?] obviňoval z jejího začátku Spojené státy, které podle něho „ignorovaly vícenásobná varování čínské vlády... a spustily letecké nálety, aby bombardovaly naše města a vesnice na Severovýchodě a přenesly válku do teritoria nově založené Čínské lidové republiky“.[4][zdroj?] Podle historických faktů se jedná o nesprávné označení, které přepisuje dějiny do zkreslených událostí.

Si Ťin-pchinga přivítali 14. února 2012 na čtyřdenní návštěvě Spojených států při příjezdu do Bílého domu protestující demonstranti ze skupin pronásledovaných v Číně – Tibeťané, praktikující Fa-lun-kungu, Tchajwanci a lidsko-právní aktivisté. Jedná se o první živý protest směřovaný vůči osobě viceprezidenta Si Ťin-pchinga při příležitosti jeho první návštěvy Washingtonu.[6][zdroj?]

15. února 2012 připustil Si Ťin-pching na čtyřdenní návštěvě Spojených států, že má jeho země v dodržování lidských práv jisté rezervy, na druhou stranu uvedl, že komunistická strana udělala v této oblasti pokroky. Na téma lidských práv vedl obdobný rozhovor s americkým viceprezidentem Joem Bidenem a ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.[7] Jeho výroky jsou ve světle předcházejících událostí některými skupinami označovány za propagandu neshodující se s fakty. Zejména se jedná o Tibeťany[8][9] a praktikující Falun Gongu.[10]

Údajné zmizení v září 2012[editovat | editovat zdroj]

V září 2012 světová média informovala, že od 1. září se zdá, že se Si Ťin-pching neúčastní veřejného života, jelikož nebyl přítomen na mnoha naplánovaných schůzkách se světovými politiky a přinejmenším jedné důležité schůzi Komunistické strany Číny.[11][12][13] Jeho absence nebyla vysvětlena a na některých čínských blozích je zablokováno vyhledávání jeho jména.[11][14]

Návštěva Česka[editovat | editovat zdroj]

Tibetská vlajka vyvěšená jako připomínka nedodržování lidských práv v Číně u radnice Prahy 11 při příležitosti Ťin-pchingovy návštěvy Česka

Na přelomu března a dubna 2016 Si Ťin-Pching oficiálně navštívil Českou republiku[15]. 28. března ho na Letišti Václava Havla v Praze přivítal český prezident Miloš Zeman. I kvůli nedávným teroristickým útokům jeho návštěvu doprovázela neobvykle velká bezpečnostní opatření, na bezpečnost návštěvy dohlížely tisíce policistů, na střechách kolem míst, kde by se mohl prezident pohybovat bylo několik odstřelovačů[16]. Dočasně byly uzavřeny i venkovní prostory Pražského hradu[16]. Tato návštěva měla větší policejní ochranu, než např. návštěva Baracka Obamy v roce 2009[16]. Si Ťin-Pching vedl několik rozhovorů s prezidentem Milošem Zemanem[17], i s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Na jednom z nich se Zeman například omluvil za to, že „nemá zlatý kočár ani Bílý dům“[18]. Jeho návštěvu provázela také značná vlna odporu, několik čínských uvítacích vlajek bylo polito barvou či strženo[19]. Po Praze se konaly různé protesty. Hlavní argument odpůrců byl, že se v Číně stále nedodržují základní lidská práva, jsou zde političtí vězni atd.[20][21][22][23] Nejčastější symbol odpůrců byly tibetské vlajky, ty vyvěsili ve sněmovně třeba i Miroslav Kalousek s Karlem Schwarzenbergem[24][25] či některé městské části na svých radnicích.[26][27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ťin-pching Si na slovenské Wikipedii a Xi Jinping na anglické Wikipedii.

  1. ↑ czech.cri.cn, Si Ťin-pching, přístup: 21.1.2011
  2. ↑ www.olympic.sk
  3. ↑ www.time.com, 2009
  4. ↑ a b c ROBERTSON, Matthew. Poznejte Si Ťin-pchinga, budoucího vůdce Číny [online]. velkaepocha.sk, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.  
  5. ↑ Čína zná jméno pravděpodobného nástupce současného vůdce, zpravy.rozhlas.cz, 18.10.2010
  6. ↑ Si Ťin-pchinga přivítaly před Bílým domem protesty (video) [online]. Velká Epocha a televize NTD, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.  
  7. ↑ Lidská práva ctíme, trvá na svém čínský viceprezident [online]. centrum.cz, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.  
  8. ↑ FANG, Sophia; SOMMER, Gisela. Udělejte si pořádek nebo vás potrestáme, hrozí Peking svým úředníkům v Tibetu [online]. velkaepocha.sk, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.  
  9. ↑ FANG, Sophia; SOMMER, Gisela. USA: Senátoři představili rezoluci za okamžité zastavení represí v Tibetu [online]. velkaepocha.sk, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.  
  10. ↑ Falun Gong upozorňuje na nezákonnou činnost komunistické strany při návštěvě Si Ťin-pchinga v USA [online]. velkaepocha.sk, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.  
  11. ↑ a b China's absent Vice-President Xi Jinping prompts rumours [online]. BBC News, 2012-09-10, [cit. 2012-09-11]. [1]. (anglicky) 
  12. ↑ Ian Johnson."China’s Presumptive New Leader Is Mysteriously Absent", New York Times, 2012-09-10. Ověřeno k 2012-09-11. 
  13. ↑ Malcolm Moore. Mystery over whereabouts of China's leader-in-waiting Xi Jinping [online]. Daily Telegraph, 2012-09-10, [cit. 2012-09-11]. [2]. (anglicky) 
  14. ↑ Victor Mair. Where's Xi? [online]. Language Log, 2012-09-10, [cit. 2012-09-11]. [3]. (anglicky) 
  15. ↑ Maraton prezidenta Si. Smlouva o spolupráci, jednání se Sobotkou [online]. Česká televize, 29, března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  16. ↑ a b c Si Ťin-pchinga provází obrovské policejní manévry. I kvůli teroru [online]. Praha: Česká televize, 29. března 2016, [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.  
  17. ↑ Zeman se Si Ťin-pchingem zasadili v Lánech pamětní strom, odpůrci v Praze věšeli tibetské prapory [online]. 28. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  18. ↑ Omlouvám se, že nemám zlatý kočár ani Bílý dům, řekl Zeman vládci Číny [online]. iDNES.cz, 29. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  19. ↑ V Praze byly poškozeny desítky čínských vlajek [online]. 26. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  20. ↑ Mučení, popravy, obchod s orgány. Špiclování, cenzura a represe. I to je současná Čína [online]. Česká Televize, 28. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  21. ↑ Klaňme se a vítejme. Přijíždí čínský Si (Tche-le) [online]. 27. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  22. ↑ Proti čínskému režimu v Praze protestují stovky lidí, k Hradu se ale nedostaly [online]. 29. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  23. ↑ Si Ťin-pching večeří se Zemanem. Kalouska policie nepustila na Hrad [online]. iDNES.cz, 29. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  24. ↑ KALOUSEK, Miroslav. Proti státní návštěvě prezidenta ČLR nemáme námitky. [online]. Praha: Facebook.com, 29. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  25. ↑ Miroslav Kalousek: Proti státní návštěvě prezidenta ČLR nemáme námitky. [online]. TOP 09, 29. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  26. ↑ Na radnici Prahy 11 vlaje od dnešního rána spolu s českou vlajkou znovu i vlajka tibetská jako připomínka nedodržování lidských práv v Číně. [online]. Městská část Praha 11, 29. března 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  
  27. ↑ Praha 6, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Prezidenti Číny Čína
Mao Ce-tung (xxxx–xxxx) • Liou Šao-čchi (1959–1968) • Li Sien-nien (1983–1988) • Jang Šang-kchun (1988–1993) • Ťiang Ce-min (1993–2003) • Chu Ťin-tchao (2003–2013) • Si Ťin-pching (od 2013)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Si_Ťin-pching&oldid=13815209“