Chua Kuo-feng

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chua Kuo-feng
Hua Guofeng-1.jpg
Narození 16. února 1921
Ťiao-čcheng
Úmrtí 20. srpna 2008 (ve věku 87 let)
Peking
Politická strana Komunistická strana Číny
Funkce ministr veřejné bezpečnosti Čínské lidové republiky (1973–1977)
premiér Čínské lidové republiky (1976–1980)
místopředseda ústředního výboru Komunistické strany Číny (duben 1976 – říjen 1976)
předseda ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny (1976–1981)
předseda ústředního výboru Komunistické strany Číny (1976–1981)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chua Kuo-feng (čínsky 华国锋, anglickým přepisem Hua Guofeng), původním jménem Su Ču (čínsky 苏铸, anglickým přepisem Su Zhu) (16. února 192120. srpna 2008) byl čínský komunistický politik, jeden ze čtyř politiků, o nichž politologové hovoří jako o Nejvyšším vůdci (paramount leader) Čínské lidové republiky ve 20. století (určení nejvyššího vůdce není v čínském politickém systému přímočaré, největší vliv není vždy zaručen formálně významnou funkcí). Chua Kuo-feng byl druhým vůdcem komunistické Číny po Mao Ce-tungovi, a to v letech 1976-1978. Byl to on, kdo zastavil tzv. Gang čtyř, který uvrhl Čínu do chaosu. Zastával v té době několik klíčových funkcí: premiéra, neboli předsedy státní rady (1976-1980), předsedy Ústředního výboru Komunistické strany Číny (1976-1978) a předsedy Ústřední vojenské rady Číny (1976-1981). Jeho politická ideologie je známa pod obtížně přeložitelným názvem "Dvě všechna" (两个凡是) (podle jeho hesla "Budeme dodržovat všechna rozhodnutí předsedy Maa a všechny návody, které předseda Mao dal").

V letech 1949-1971 byl regionálním politikem v provincii Hunan. V pozdním období Kulturní revoluce se dostal do čela komunistického vedení v Hunanu. Okolo roku 1976 se přesunul do mocenského centra a získal si důvěru Mao Ce-tunga díky věrnosti jeho učení. Po Čou En-lajově smrti poměrně překvapivě získal funkci premiéra. Po Mao Ce-tungově smrti pak i další dvě klíčové politické funkce, k nelibosti takzvaného Gangu čtyř, který rovněž usiloval o moc. Z politického zápasu vyšel vítězně Chua Kuo-feng, když nechal členy Gangu čtyř zatknout a uvěznit. Oficiálně ukončil Kulturní revoluci a zabránil v řádění Rudých gard a pokračování nejhorších excesů. Byl nicméně odhodlán držet se Mao Ce-tungova učení a chtěl patrně nastolit režim zhruba sovětského typu. To ho ovšem vyšachovalo ze hry, když začal stoupat vliv Teng Siao-pchingovy skupiny, která usilovala o mnohem zásadnější, zejména ekonomické reformy. Bodem zlomu se stalo Třetí plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny roku 1978, kde byl Chua podroben kritice a moci se de facto ujal Teng Siao-pching, přestože Chua dál držel své funkce, které postupně ztrácel na začátku 80. let.

Protože jeho vláda trvala zhruba jen dva roky, a to v době značného chaosu, a protože politický systém Číny je dosti složitý, není Chua na Západě příliš znám, na rozdíl od čtyř dalších "Nejvyšších vůdců" (Mao Ce-tung, Teng Siao-pching, Ťiang Ce-min, Chu Ťin-tchao), a to přesto, že jako první čínský vůdce od roku 1949 navštívil roku 1979 Evropu a setkal se například s Margaret Thatcherovou, s níž dohodl obrysy budoucích dohod o Hongkongu.

Chua změnil text čínské hymny, aby obsahovala oslavu Maa a Komunistické strany Číny, tyto zásahy však byly později zrušeny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]