Li Lan-čching

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Li Lan-čching
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Číny
Narození22. května 1932 (91 let)
Tan-tchu
Alma materUniverzita Fu-tan
Ťinanská univerzita
Profesepolitik
CommonsLi Lanqing
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Li Lan-čching je čínské jméno, v němž Li je příjmení.

Li Lan-čching (čínsky pchin-jinem Lǐ Lánqīng, znaky zjednodušené 李岚清, tradiční 李嵐清; * 22. května 1932) je bývalý čínský komunistický politik, ve vládě zaujímal úřady ministra zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce (1990–1993) a místopředsedy vlády (1993–2003), zastával i vysoké funkce v Komunistické straně Číny – člen politbyra (1992–2002) a jeho stálého výboru (1997–2002).

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Li Lan-čching se narodil 22. května 1932 v Čen-ťiangu v provincii Ťiang-su. Roku 1952 absolvoval studia managementu podniku na univerzitě Fu-tan v Šanghaji[1] a vstoupil do Komunistické strany Číny. Poté pracoval v Prvním automobilovém závodě v Čchang-čchunu. V letech 1956–1957 odjel na stáž do automobilek v Sovětském svazu.[2] Po návratu vedl plánovací oddělení v Prvním automobilovém závodě, roku 1959 byl přeložen na První ministerstvo strojírenství[2] a roku 1961 do Státní ekonomické komise.

Za kulturní revoluce (od roku 1966) pracoval v jedné ze škol kádrů 7. května. V roce 1972 se vrátil řídící práci v automobilovém průmyslu jako zástupce ředitele plánovacího oddělení Druhého automobilového závodu ve Wu-chanu; v roce 1978 se podílel na přípravě plánu Třetího automobilového závodu.

Roku 1981 byl přeložen do Pekingu, kde zastával funkci vedoucího úřadu vládních půjček Státní správy zahraničních investic, od roku 1982 vedoucího úřadu pro zahraniční investice na ministerstvu zahraničních ekonomických vztahů a obchodu.[2] V roce 1983 byl vyslán do Tchien-ťinu jako zástupce starosty a tajemník stranického výboru, ve funkci se zabýval získáváním zahraničních investic, pod záštitou Li Lan-čchinga bylo v Tchien-ťinu založeno první centrum zahraničních investic v Číně. V roce 1986 se vrátil do Pekingu na místo náměstka ministra zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce. Na XIII. sjezdu KS Číny v říjnu/listopadu 1987 byl byl zvolen kandidátem ústředního výboru.[2] V roce 1990 se stal ministrem zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce.[1] Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl byl zvolen členem ústředního výboru a i politbyra ústředního výboru a v březnu 1993 při sestavování nové vlády byl jmenován jedním z jejích místopředsedů,[2] odpovídal za ekonomickou spolupráci se zahraničím.[1]

Na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 byl znovuzvolen do ústředního výboru a politbyra a navíc se stal i členem stálého výboru politbyra, následující jaro (v březnu 1998) v nové vládě zaujal pozici jejího prvního místopředsedy (pro kulturu a vzdělání).[1][2] Ve stranických funkcích zůstal do XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002, z vlády odešel se skončením jejího funkčního období v březnu 2003. Od roku 2003 je v penzi.

I v penzi zůstal aktivní, začal se zabýval řezbou pečetí a klasickou hudbou, vydal několik knih o těchto oborech, kaligrafii a zejména vzdělávací politice.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 李岚清 na čínské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Hong Kong Baptist University. Mr Li Lanqing [online]. Hong Kong: Hong Kong Baptist University [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f China Internet Information Center. Li Lanqing [online]. China Internet Information Center, 2002 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Člen vedení Komunistické strany Číny
14. politbyro ÚV KS Číny (říjen 1992 – září 1997)
členové politbyra
stálý výbor
od září 1994 i
kandidáti politbyra
13. politbyro ← • → 15. politbyro
15. politbyro ÚV KS Číny (září 1997 – listopad 2002)
členové politbyra
stálý výbor
kandidáti politbyra
14. politbyro ← • → 16. politbyro
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954)
Čou En-laj I (1949–1954)
Místopředsedové státní rady (1954– )
vláda: Čou En-laj II (1954–1959)
Čou En-laj III (1959–1965)
Čou En-laj IV (1965–1975)
Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972)
Čou a Chua (1975–1978)
Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien
Chua a Čao (1978–1983)
od 1978
Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980)
od 1982
Čao C’-jang II (1983–1988)
Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Li_Lan-čching&oldid=23562373“