Li Čchang-čchun

Li Čchang-čchun
Li Čchang-čchun
Narození	únor 1944 (80 let); Ta-lien
Alma mater	Charbinská polytechnická univerzita
Povolání	politik
Ocenění	velkokříž Řádu peruánského slunce
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	starosta Šen-jangu (1983–1985); guvernér Liao-ningu (1987–1990); guvernér Che-nanu (1990–1992); tajemník chenanského provinčního výboru KS Číny (1992–1998); předseda chenanského provinčního lidového shromáždění (1993–1998); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Čchang-čchun (čínsky pchin-jinem Lǐ Chángchūn, znaky tradiční 李長春; * 1. února 1944) je bývalý čínský komunistický politik, původně inženýr začátkem 80. let přešel do politiky. V letech 1980–1986 působil v administrativě Šen-jangu, hlavního města provincie Liao-ning. Poté byl guvernérem Liao-ningu (1986–1990), guvernérem Che-nanu (1990–1992), tajemníkem chenanského provinčního výboru KS Číny (1992–1998), tajemníkem kuangtungského provinčního výboru KS Číny (1998–2002) a současně členem politbyra (1997–2012). Roku 2002 zaujal místo v nejužším vedení Číny, když byl vybrán mezi členy stálého výboru politbyra a jako vrchní ideolog komunistické strany stanul v čele ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace a ústřední vedoucí skupiny pro propagandu a ideologii. Roku 2012 odešel do penze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí, politik v Šen-jangu a Liao-tungu[editovat | editovat zdroj]

Li Čchang-čchun se narodil 1. února 1944 v Ta-lien v provincii Liao-ning, tehdy ovládané Japonskem.^[1] V letech 1961–1966 studoval na elektromechanické fakultě Charbinského technologického institutu. Roku 1965 vstoupil do Komunistické strany Číny. V letech 1966–1968 čekal po ukončení studia na pracovní uplatnění.^[1]

V letech 1968–1975 pracoval jako technik v závodě v Šen-jangu v provincii Liao-ning, později postoupil na místopředsedu revolučního výboru, resp. zástupce ředitele závodu.^[1] Roku 1980 přešel do městské správy na místo zástupce vedoucího oddělení strojírenského a elektronického průmyslu v administrativě města Šen-jangu. V letech 1981–1982 byl zástupcem tajemníka šenjangského městského výboru KS Číny. V letech 1982–1983 se vrátil do městské správy, tentokrát jako náměstek starosty Šen-jangu pro ekonomiku.^[1] Od roku 1983 řídil šenjangskou organizaci KS Číny. Při reorganizaci stranického vedení v září 1985 byl přibrán mezi kandidáty ústředního výboru. Roku 1986 byl povýšen na guvernéra provincie Liao-ning (a zástupce tajemníka liaoningského provinčního výboru KS Číny). Na XIII. sjezdu KS Číny v říjnu/listopadu 1987 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen 1992, 1997, 2002 a 2007).^[1]

Jako guvernér Liao-ningu patřil k průbojným reformně naladěným vůdcům, v diskuzích o problematických ztrátových státních podnicích zastával stanovisko, že je nutné nejhorší nechat zbankrotovat, což ostatní motivuje ke zlepšení. V zájmu prosazení svých idejí ještě jako starosta Šen-jangu nabídl město do experimentálního programu, v němž by se ověřila funkčnost zákona o bankrotu a roku 1985 nechal zbankrotovat jeden ze šenjangských státních podniků, jako první bankrot v zemi.^[2]^{[pozn. 1]}

V Che-nanu a Kuang-tungu[editovat | editovat zdroj]

Roku 1990 byl přeložen do Che-nanu, opět na místo guvernéra provincie. Roku 1992 přešel do funkce tajemníka chenanského provinčního výboru KS Číny, od roku 1993 byl současně předsedou chenanského provinčního lidového shromáždění (tj. provinčního parlamentu).^[1] Patřil k reprezentantům generace technokratů vyzdvižené v 80. letech a v jejím rámci k nejrychleji postupujícím kádrům – roku 1982 byl nejmladším kandidátem ústředního výboru, roku 1986 nejmladším guvernérem v zemi, roku 1997 nejmladším členem politbyra.^[2] Politicky původně stoupenec generálního tajemníka Čao C’-janga se po jeho pádu přeorientoval na Ťiang Ce-mina, jehož zásluhou byl vyzdvižen do politbyra a stálého výboru politbyra. V Che-nanu i Kuang-tungu prosazoval hospodářské reformy v úspěšné snaze o růst ekonomiky,^[3] v druhé provincii s lepšími výsledky než v první: V Che-nanu vykázal pouze průměrné výsledky, v převážně zemědělské provincii příjmy rolníků v 90. letech stagnovaly a provincie se stala známou kvůli skandálu s rozšířením AIDS v důsledku nehygienických praktik při darování krve.^[2]

Přesto na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 postoupil do užšího vedení komunistické strany, když byl zvolen členem politbyra ÚV KS Číny. V březnu 1998 pak přešel na post tajemníka kuangtungského provinčního výboru KS Číny.^[1] V Kuang-tungu celkově uspěl, když provincie pokračovala v rychlém ekonomickém rozvoji, přičemž úspěšně řešil problémy s úvěrovou expanzí minulých let, zhoršené důsledky asijské finanční krize v letech 1997–1998, a zahájil programy pomoci chudým,^[2] které příznivé důsledky ekonomického růstu minuly. Z politického hlediska byla provincie do příchodu Li Čchang-čchuna řízena místními rodáky, kteří se za své kariéry necítili být zavázáni pekingským politikům a byli samostatnější, než centrum považovalo za přiměřené. Li Čchang-čchun přivedl provincii pod vliv Ťiang Ce-mina^[2] a vybudoval si pověst úspěšného a rozhodného politika, který rozumí ekonomickým problémům. Získal si i podporu celostátně respektovaných kuangtungských „stařešinů“ Jie Süan-pchinga a Žen Čung-iho a také Li Pchenga. Ťiang s ním začal počítat na pozici premiéra (přestože stávající premiér Ču Žung-ťi jako svého nástupce viděl Wen Ťia-paoa).^[2] Nicméně v letech 2001–2002 Li Čchang-čchunovy pozice oslabily korupční aféry v Kuang-tungu a Liao-ningu, přestože se přímo nedotkly.^[2]

V centru[editovat | editovat zdroj]

Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 byl potvrzen v politbyru a dle očekávání povýšil, když byl vybrán do stálého výboru politbyra,^[1] současně od Ting Kuan-kena převzal vedení ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace a ústřední vedoucí skupiny pro propagandu a ideologii.^[3]^{[pozn. 2]} Ve stálém výboru tak zodpovídal za celkové řízení v oblasti ideologie a propagandy, včetně kultury, médií a vzdělání. Na XVII. sjezdu KS Číny v říjnu 2007 byl potvrzen ve všech funkcích a úřadech.

Na XVIII. sjezdu KS Číny v listopadu 2012 se vzdal politických funkcí a odešel do penze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ V Čínské lidové republice je funkčnost nové legislativy, resp. funkčnost ekonomických reforem, před zavedením v celé zemi obvykle vyzkoušena ve vybraných regionech.^[2]
↑ Před sjezdem se předpokládalo, že zaujme pozici člena stálého výboru a prvního místopředsedy vlády,^[4] kvůli změnám ve složení stálého výboru v posledních týdnech před sjezdem však místo prvního vicepremiéra připadlo Chuang Ťüovi.^[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Xinhua. Li Changchun [online]. www.gov.cn, rev. 2007-10-22 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h NATHAN, Andrew J.; GILLEY, Bruce. China’s new rulers : the secret files. 1. vyd. NY: The New York Review of Books, 2002. ISBN 1-59017-046-6. S. 112–118. (anglicky) [Dále jen Nathan, Gilley].
↑ ^a ^b SULLIVAN, Lawrence. Historical Dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2022. ISBN 9781538157244. S. 233–234. (anglicky)
↑ Nathan, Gilley, s. 13.
↑ BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-981-270-041-4. S. 70–71. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Čchang-čchun na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

[3] V Čínské lidové republice je funkčnost nové legislativy, resp. funkčnost ekonomických reforem, před zavedením v celé zemi obvykle vyzkoušena ve vybraných regionech.^[2]

[7] Před sjezdem se předpokládalo, že zaujme pozici člena stálého výboru a prvního místopředsedy vlády,^[4] kvůli změnám ve složení stálého výboru v posledních týdnech před sjezdem však místo prvního vicepremiéra připadlo Chuang Ťüovi.^[5]

[xinhua-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Xinhua. Li Changchun [online]. www.gov.cn, rev. 2007-10-22 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)

[nathan_112_118-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h NATHAN, Andrew J.; GILLEY, Bruce. China’s new rulers : the secret files. 1. vyd. NY: The New York Review of Books, 2002. ISBN 1-59017-046-6. S. 112–118. (anglicky) [Dále jen Nathan, Gilley].

[sullivan_233_234-4] SULLIVAN, Lawrence. Historical Dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2022. ISBN 9781538157244. S. 233–234. (anglicky)

[5] Nathan, Gilley, s. 13.

[bo_70_71-6] BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-981-270-041-4. S. 70–71. (anglicky)

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]

[pozn. 2]

[4]

[5]

Představitelé Kuang-tungu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Jie Ťien-jing (1949–1955) • Tchao Ču (1955–1965) • Čao C’-jang (1965–1967) • Chuang Jung-šeng (1968–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1973) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1978) • Si Čung-sün (1978–1980) • Žen Čung-i (1980–1985) • Lin Žuo (1985–1991) • Sie Fej (1991–1998) • Li Čchang-čchun (1998–2002) • Čang Te-ťiang (2002–2007) • Wang Jang (2007–2012) • Chu Čchun-chua (2012–2017) • Li Si (2017–2022) • Chuang Kchun-ming (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Li Ťien-čen ♀ (1979–1983) • Luo Tchien (1983–1990) • Lin Žuo (1990–1996) • Ču Sen-lin (1996–2001) • Čang Kuo-jing (2001–2003) ♀ • Lu Čung-che (2003–2005) • Chuang Li-man (2005–2008) • Ou Kuang-jüan (2008–2013) • Chuang Lung-jün (2013–2017) • Li Jü-mej ♀ (2017–2022) • Chuang Čchu-pching (2022– )

guvernéři	Jie Ťien-jing (1948–1953) • Tchao Ču (1953–1957) • Čchen Jü (1957–1967) • Chuang Jung-šeng (1967–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1974) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1979) • Si Čung-sün (1979–1981) • Liou Tchien-fu (1981–1983) • Liang Ling-kuang (1983–1985) • Jie Süan-pching (1985–1991) • Ču Sen-lin (1991–1996) • Lu Žuej-chua (1996–2003) • Chuang Chua-chua (2003–2011) • Ču Siao-tan (2011–2016) • Ma Sing-žuej (2016–2021) • Wang Wej-čung (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Tchao Ču (1955–1960) • Ou Meng-ťüe ♀ (1960–1967) • Wang Šou-tao (1977–1979) • Jin Lin-pching (1979–1983) • Liang Wej-lin (1983–1985) • Wu Nan-šeng (1985–1993) • Kuo Žung-čchang (1993–2003) • Liou Feng-i (2003) • Čchen Šao-ťi (2004–2009) • Chuang Lung-jün (2009–2013) • Ču Ming-kuo (2013–2014) • Wang Žung (2015–2023) • Lin Kche-čching (2023– )

Představitelé Che-nanu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Čang Si (1949–1952) • Pchan Fu-šeng (1952–1958) • Wu Č’-pchu (1958–1961) • Liou Ťien-sün (1961–1966) • Wen Min-šeng (1966–1967) • Liou Ťien-sün (1971–1978) • Tuan Ťün-i (1978–1981) • Liou Ťie (1981–1985) • Jang Si-cung (1985–1990) • Chou Cung-pin (1990–1992) • Li Čchang-čchun (1992–1998) • Ma Čung-čchen (1998–2000) • Čchen Kchuej-jüan (2000–2002) • Li Kche-čchiang (2002–2004) • Sü Kuang-čchun (2004–2009) • Lu Čan-kung (2009–2013) • Kuo Keng-mao (2013–2016) • Sie Fu-čan (2016–2018) • Wang Kuo-šeng (2018–2021) • Lou Jang-šeng (2021– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Chu Li-ťiao (1979–1981) • Liou Ťie (1981–1983) • Čao Wen-fu (1983–1985) • Čang Šu-te (1985–1988) • Jang Si-cung (1989–1992) • Li Čchang-čchun (1993–1998) • Žen Kche-li (1998–2003) • Li Kche-čchiang (2003–2005) • Sü Kuang-čchun (2005–2010) • Lu Čan-kung (2010–2013) • Kuo Keng-mao (2013–2016) • Sie Fu-čan (2016–2019) • Wang Kuo-šeng (2019–2021) • Lou Jang-šeng (2021– )

guvernéři	Wu Č’-pchu (1949–1962) • Wen Min-šeng (1962–1968) • Liou Ťien-sün (1968–1978) • Tuan Ťün-i (1978–1979) • Liou Ťie (1979–1981) • Taj Su-li (1981–1982) • Jü Ming-tchao (1982–1983) • Che Ču-kchang (1983–1987) • Čcheng Wej-kao (1987–1990) • Li Čchang-čchun (1990–1992) • Ma Čung-čchen (1992–1998) • Li Kche-čchiang (1998–2003) • Li Čcheng-jü (2003–2008) • Kuo Keng-mao (2008–2013) • Sie Fu-čan (2013–2016) • Čchen Žun-er (2016–2019) • Jin Chung (2019–2021) • Wang Kchaj (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Pchan Fu-šeng (1955–1959) • Wu Č’-pchu (1959–1962) • Liou Ťien-sün (1962–1966 a 1977–1978) • Čao Wen-fu (1978–1983) • Wang Chua-jün (1983–1985) • Sung Jü-si (1985–1988) • Jen Ťi-min (1988–1993) • Lin Jing-chaj (1993–2003) • Fan Čchin-čchen (2003–2006) • Wang Čchüan-šu (2006–2011) • Jie Tung-sung (2011–2018) • Liou Wej (2018–2023) • Kchung Čchang-šeng (2023– )

Představitelé Liao-ningu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Chuang Ou-tung (1954–1958) • Chuang Chuo-čching (1958–1971) • Čchen Si-lien (1971–1973) • Ceng Šao-šan (1975–1978) • Žen Čung-i (1978–1980) • Kuo Feng (1980–1985) • Li Kuej-sien (1985–1986) • Čchüan Šu-žen (1986–1993) • Ku Ťin-čch’ (1993–1997) • Wen Š’-čen (1997–2004) • Li Kche-čchiang (2004–2007) • Čang Wen-jüe (2007–2009) • Wang Min (2009–2015) • Li Si (2015–2017) • Čchen Čchiou-fa (2017–2020) • Čang Kuo-čching (2020–2022) • Chao Pcheng (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Chuang Ou-tung (1980–1983) • Čang Čeng-te (1983–1988) • Wang Kuang-čung (1988–1993) • Čchüan Šu-žen (1993–1998) • Wang Chuaj-jüan (1998–2003) • Wen Š’-čen (2003–2005) • Li Kche-čchiang (2005–2007) • Čang Si-lin (2007–2010) • Wang Min (2010–2015) • Li Si (2015–2018) • Čchen Čchiou-fa (2018–2021) • Čang Kuo-čching (2021–2023) • Chao Pcheng (2023– )

guvernéři	Tu Če-cheng (1954–1958) • Chuang Ou-tung (1958–1967) • Čchen Si-lien (1968–1973) • Ceng Šao-šan (1975–1978) • Žen Čung-i (1978–1980) • Čchen Pchu-žu (1980–1982) • Čchüan Šu-žen (1982–1986) • Li Čchang-čchun (1986–1990) • Jüe Čchi-feng (1990–1994) • Wen Š’-čen (1994–1998) • Čang Kuo-kuang (1998–2001) • Po Si-laj (2001–2004) • Čang Wen-jüe (2004–2007) • Čchen Čeng-kao (2007–2014) • Li Si (2014–2015) • Čchen Čchiou-fa (2015–2017) • Tchang I-ťün (2017–2020) • Liou Ning (2020–2021) • Li Le-čcheng (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Chuang Ou-tung (1955–1959) • Chuang Chuo-čching (1959–1967) • Chuang Ou-tung (1977–1980) • Li Chuang (1980–1982) • Sung Li (1982–1985) • Sü Šao-fu (1985–1993) • Sun Čchi (1993–2001) • Siao Cuo-fu (2001–2003) • Čang Wen-jüe (2003–2004) • Kuo Tching-piao (2004–2008) • Luo Lin (2008) • Jüe Fu-chung (2009–2013) • Sia Te-žen (2013–2021) • Čou Po (2021– )