Cchaj Che-sen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cchaj Che-sen
Narození30. března 1895
Šanghaj
Úmrtí4. srpna 1931 (ve věku 36 let)
Kanton
Alma materPrvní chunanská normální univerzita
Shuangfeng County No. 1 High School
Povolánípolitik
Ocenění100 hrdinů a příkladných osobností, které mimořádně přispěly k založení Nové Číny
Politická stranaKomunistická strana Číny
ChoťSiang Ťing-jü
RodičeGe Jianhao
PříbuzníCchaj Čchang (sourozenec)
Funkcevedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cchaj Che-sen (čínsky pchin-jinem Cài Hésēn, znaky 蔡和森; 30. března 1895 – 4. srpna 1931) byl čínský komunistický revolucionář, jeden z prvních předních představitelů Komunistické strany Číny, člen jejího politbyra. Narodil se v Šanghaji, ale vyrůstal v okrese Šuang-feng v provincii Chu-nan. S Mao Ce-tungem organizoval Novou lidovou studijní společnost v Čchang-ša. V roce 1919 odjel do Francie v rámci programu studia a práce, jeho dopisy byly důležité pro přesvědčení Maa o bolševickém revolučním přístupu. Po návratu do Číny byl důležitým vůdcem a organizátorem mladé Komunistické strany Číny, strávil několik let v Moskvě a v roce 1931 se opět vrátil do Číny. Při organizování revoluční činnosti v Hongkongu byl zatčen a předán kantonským úřadům, které ho v srpnu 1931 nechaly zastřelit.

Život[editovat | editovat zdroj]

Cchaj Che-sen se narodil roku 1895 v Šanghaji jako páté ze šesti dětí. Rod Cchaj žil v okrese Šuang-feng v centrálním Chu-nanu, otci Cchaj Che-sena se po převzetí rodinného obchodu s chilli omáčkou příliš nedařilo a místo toho získal práci v Ťiangnanském arzenálu v Šanghaji. Cchaj Che-senova matka na jaře 1899 opustila svého manžela, zřejmě rozzlobená tím, že si vzal další manželku. Vrátila do Chu-nanu, přečemž s sebou vzala dvě nejmladší děti, Che-sena a jeho mladší sestru Cchaj Čang. Odmítla žít se svým manželem, když se i on vrátil do Chu-nanu. Rodina měla málo peněz, Che-sena na tři roky k vyučení vzal spřízněný obchodník s chilly omáčkou, poté Cchaj Che-senova matka prodala svůj osobní majetek, aby mohl navštěvovat vesnickou školu (od šestnácti let, mnohem starší než ostatní žáci). Od roku 1913 studoval na Chunanské první normální škole v Čchang-ša. Se svým spolužákem Mao Ce-tungem se zapojil do studentského hnutí. V červnu 1917 školu absolvoval.

V dubnu 1918 Cchaj, Mao a desítka dalších mladíků zorganizovali v Čchang-ša Novou lidovou studijní společnost (Sin-min sü-chuej). O přátelích Cchaj-Che-senovi a Mao Ce-tungovi se říkalo, že „Che-sen je teoretik a Mao realista“.[1] Účastnil se hnutí 4. května. V roce 1919 odcestoval do Francie v rámci programu pracovního studia (studia na francouzských školách přičemž studenti se živili prací v továrnách), odjel s matkou a mladší sestrou. Na lodi se sblížil se Siang Ťing-jü a při diskuzích o politických problémech a teoriích se zamilovali a v květnu 1920 v Paříži vzali.[1] V Paříži Cchaj organizoval Pracovní a studijní družstvo (Kung-süe chu-ču še) a propagoval marxismus. Udržoval kontakt s čínskými přáteli i Maem, tehdy žijícím v Pekingu, s Maem se vzájemně se utvrzovali ve svých prokomunistických názorech.[1] Usiloval o založení komunistické strany v Číně.

Po založení Komunistické strany Číny Cchaj zakládal její pobočku ve Francii. V druhé polovině roku 1921 byl zatčen francouzskou policií za organizování protestů proti vedení programu programu pracovního studia ohledně přijímání na Čínsko-francouzský institut na Lyonské univerzitě a brzy poté byl deportován. S manželkou se vrátil do Číny, aby pracovali v ústředí komunistické strany. Založil první noviny vedení komunistické strany, Průvodce (Siang tao), zasedal ve vedení komunistické strany, podílel se na organizaci hnutí 30. května. Na II. sjezdu v červenci 1922 byl zvolen členem ústředního výkonného výboru (o pěti členech a třech kandidátech) pověřeným řízením stranické propagandy a agitace, na III. sjezdu v červnu 1923 i IV. sjezdu v lednu 1925 byl zvolen jedním z devíti (resp. desíti) členů ústředního výkonného výboru i do užšího pětičlenného ústředního byra. Členem ústředního výboru byl zvolen i na V. sjezdu v dubnu–květnu 1927 (ÚV měl už 31 členů a 14 kandidátů) a VI. sjezdu v červnu–červenci 1928 (ÚV měl už 23 členů a 13 kandidátů). Po V. sjezdu se stal členem politbyra a jeho stálého výboru (vedl oddělení propagandy ústředního výboru), v novém prozatímním politbyru sestaveném v srpnu 1927 už nebyl přítomen. Na VI. sjezdu se do vedení strany vrátil (člen politbyra a jeho stálého výboru) opět s odpovědností za propagandu, ale už v listopadu 1928 byl z politbyra odvolán kvůli nesouhlasu s posunem vedení strany doleva (ovlivněném Li Li-sanem a dalšími, Li Li-san po něm přebral vedení ideologické práce a propagandy).

Od roku 1925 zastupoval KS Číny u Kominterny v Moskvě. Během pobytu v Moskvě se definitivně rozpadlo jeho manželství se Siang (která předtím odešla od manžela k Pcheng Šu-č’ovi, také členovi politbyra komunistické strany).[2] Do Číny se vrátil roku 1927, ale koncem roku 1928 odjel znovu do Moskvy, kvůli léčení nemoci. Od roku 1929 opět zastupoval KS Číny v Kominterně.

Počátkem roku 1931 se vrátil do Šanghaje, poté odjel do Hongkongu, aby odtud řídil stranickou práci v provincii Kuang-tung (po vlně zatýkání se provinční výbor strany stáhl na britské území). V Hongkongu byl zatčen britskou policií (za spolupráce bývalého člena vedení strany Ku Šun-čanga, který po svém zatčení v dubnu 1931 zradil své soudruhy a spolupracoval s kuomintangskou policií) a vydán čínským nacionalistickým úřadům v Kantonu.[1] Byl mučen a zastřelen v srpnu 1931. Už v březnu 1928 byla na území francouzské koncese ve Wu-chanu zatčena jeho bývalá manželka Siang Ťing-jü. Francouzští úředníci ji v dubnu 1928 předali kuomintangským úřadům a 1. května téhož roku byla Siang Ťing-jü popravena kuomintangskou policií.

Měl dvě děti s Siang Ťing-jü a další dvě s druhou manželkou Li I-čchun.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cai Hesen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d VAN DE VEN, Hans. From friend to comrade : the founding of the Chinese Communist Party, 1920-1927. Berkeley a Los Angeles, California: University of California Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-520-07271-5. S. 32–33. (anglicky) [Dále jen van de Ven]. 
  2. ↑ van de Ven, s. 211.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Člen vedení Komunistické strany Číny
3. ústřední byro ÚVV KS Číny (červen 1923 – leden 1925)
členové ústředního byra
Čchen Tu-siou (předseda ústředního výkonného výboru) • Cchaj Che-sen • Mao Ce-tung • Luo Čang-lung • Tchan Pching-šan (do srpna 1923)
od srpna 1923 i
4. ústřední byro ÚVV KS Číny (leden 1925 – květen 1927)
členové ústředního byra
Čchen Tu-siou (generální tajemník ústředního výkonného výboru) • Pcheng Šu-č’ • Čang Kuo-tchao • Cchaj Che-sen • Čchü Čchiou-paj (do května 1925)
od května 1925 i
členové stálého výboru ve Wu-chanu
v dubnu–květnu 1927
5. politbyro ÚV KS Číny (květen 1927 – červenec 1928)
politbyro od května 1927
členové politbyra
stálý výbor
(do července 1927)
Čchen Tu-siou (do července 1927 generální tajemník ústředního výkonného výboru) • Cchaj Che-sen • Čang Kuo-tchao • Čou En-laj (prozatímní člen stálého výboru, do června 1927)
od června 1927 i
Čchü Čchiou-paj (do června 1927) • Tchan Pching-šan
Li Wej-chan • Čchü Čchiou-paj (v červnu 1927 člen stálého výboru) • Tchan Pching-šan (od června 1927 člen stálého výboru) • Li Li-san • Čou En-laj (do června 1927 prozatímní člen stálého výboru)
kandidáti politbyra
prozatímní stálý výbor
(červenec – srpen 1927)
prozatímní politbyro od srpna 1927
členové
stálý výbor
Čchü Čchiou-paj (předseda prozatímního politbyra) • Su Čao-čeng • Li Wej-chan
od listopadu 1927 i
Čou En-laj • Luo I-nung (zatčen a zabit v dubnu 1928)
od února 1928 i
od května 1928 i
Siang Čung-fa • Luo I-nung (od listopadu 1927 člen stálého výboru) • Ku Šun-čang • Wang Che-po (do října 1927) • Pcheng Pchaj • Žen Pi-š’ (od května 1928 člen stálého výboru)
kandidáti
Teng Čung-sia • Čou En-laj (od listopadu 1927 člen politbyra a stálého výboru) • Mao Ce-tung (do listopadu 1927) • Pcheng Kung-ta (do listopadu 1927) • Čang Tchaj-lej (padl v prosinci 1927) • Čang Kuo-tchao (do listopadu 1927) • Li Li-san
• → 6. politbyro
6. politbyro ÚV KS Číny (červenec 1928 – červen 1945)
politbyro po 1. zasedání ÚV v červenci 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Su Čao-čeng • Siang Jing • Cchaj Che-sen
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po změnách na zasedání politbyra v listopadu 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Li Li-san • Su Čao-čeng (zemřel v únoru 1929) • Siang Jing • Jang Jin (zatčen a zabit v srpnu 1929)
Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Pcheng Pchaj (zatčen a zabit v srpnu 1929)
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po 3. zasedání ÚV v září 1930
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Siang Jing
kandidáti
členové stálého výboru
Sü Si-ken (od října 1930)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (do října 1930)
politbyro po 4. zasedání ÚV v lednu 1931
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV; zatčen a zabit v červnu 1931) • Čou En-laj • Čang Kuo-tchao • Wang Ming (od února 1931)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (zatčen v září 1932) • Čchen Jü • Lu Fu-tchan
Siang Jing • Žen Pi-š’ • Wang Ming (od února 1931 člen stálého výboru)
kandidáti
Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien (zatčen a zabit v srpnu 1933) • Wen Jü-čcheng (do května 1931) • Ku Šun-čang (zatčen v dubnu 1931) • Mao Ce-tung • Wang Kche-čchüan (vyloučen ze strany koncem ledna 1931) • Liou Šao-čchi
prozatímní politbyro od září 1931
členové
stálý výbor
Čchin Pang-sien (pověřen celkovým řízením ÚV) • Čang Wen-tchien • Lu Fu-tchan (zatčen v lednu 1933)
Kchang Šeng • Čchen Jün • Li Ču-šeng (zatčen v červnu 1934) • Liou Šao-čchi • Chuang Pching (zatčen v prosinci 1932) • Wang Jün-čcheng (zatčen v únoru 1933)
politbyro po 5. zasedání ÚV v lednu 1934
členové
ústřední sekretariát
Čchin Pang-sien (do února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čou En-laj • Čang Wen-tchien (od února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čchen Jün (člen ústředního sekretariátu do června 1935) • Siang Jing (člen ústředního sekretariátu do října 1934)
od ledna 1935 i
od února 1935 i
Čang Kuo-tchao • Žen Pi-š’ • Wang Ming • Kchang Šeng • Ču Te • Mao Ce-tung (člen ústředního sekretariátu od ledna 1935) • Ku Cuo-lin (zemřel v květnu 1934) • Čchen Jün (do června 1935 člen ústředního sekretariátu) • Siang Jing (do října 1934 člen ústředního sekretariátu)
od srpna 1935 i
Čchen Čchang-chao (do 1935) • Čou Čchun-čchüan (do 1935)
od ledna 1936 i
kandidáti
Wang Ťia-siang (člen politbyra a ústředního sekretariátu od února 1935) • Liou Šao-čchi • Kuan Siang-jing • Teng Fa • Kchaj Feng
politbyro po zasedání politbyra v prosinci 1937
členové
ústřední sekretariát
sekretariát od prosince 1937
od března 1940 i
pracovní konference sekretariátu od srpna 1941
sekretariát od března 1943
Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra) • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’
Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) • Čchin Pang-sien • Siang Jing (padl v lednu 1941) • Čang Kuo-tchao (v dubnu 1938 přešel ke Kuomintangu a odvolán) • Žen Pi-š’ (člen ústředního sekretariátu od března 1940) • Ču Te • Pcheng Te-chuaj • Čang Wen-tchien (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Wang Ming (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Čchen Jün (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Kchang Šeng (do srpna 1941 člen ústředního sekretariátu) • Teng Fa
kandidáti
Liou Šao-čchi (člen ústředního sekretariátu od března 1943) • Kchaj Feng (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu)
předsednictvo sedmého zasedání ÚV od května 1944
členové
Mao Ce-tung (předseda ÚV a předsednictva) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ • Čou En-laj
5. politbyro ← • → 7. politbyro
Generální sekretáři ústředního výboru Komunistické strany Číny
Wang Žuo-fej (1926–1927) • Čchen Tu-siou (1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Čang Kuo-tchao (1927) • Teng Čung-sia (1927) • Li Wej-chan (1927–1928) • Čou En-laj (1928) • Li Li-san (1928–) • ? (–1930) • Li Li-san (1930) • Kche Čching-š’ (1931–1933) • Teng Jing-čchao (1934–1935) • Teng Siao-pching (1935) • Čang Wen-pin (1935–1937) • Wang Žuo-fej (1937–1940) • Žen Pi-š’ (1941–1950) • Liou Šao-čchi (1950–1954) • Teng Siao-pching (1954–1956, poté do 1967 generální tajemník sekretariátu) • Chu Jao-pang (1978–1980, poté do 1982 generální tajemník sekretariátu)
Vedoucí ideologové Komunistické strany Číny
ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
předsedové
Ting Kuan-ken (1997–2002) • Li Čchang-čchun (2002–2012) • Liou Jün-šan (2012–2017) • Wang Chu-ning (2017–2022) • Cchaj Čchi (2022– )
místopředsedové
Li Tchie-jing (1997–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Čchen Č’-li (2002–2007) • Liou Jen-tung (2007–2017) • Liou Čchi (2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Kuo Ťin-lung (2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Sun Čchun-lan (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
ústřední vedoucí skupina pro organizaci a propagandu (1970–1975)
ústřední skupina pro propagandu (1966–1977)
ústřední vedoucí skupina pro propagandu a ideologii (1982– )
vedoucí
Kchang Šeng (1970–1975)
Čchen Po-ta (1966–1970) • Jao Wen-jüan (1970–1976) • Keng Piao (1976–1977)
Chu Čchiao-mu (1982–1987) • Chu Čchi-li (1987–1989) • Li Žuej-chuan (1989–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002); od roku 1997 spojeno s úřadem předsedy ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
Li Ta (1921–1922) • Cchaj Che-sen (1922–1923) • Luo Čang-lung (1924–1925) • Pcheng Šu-č’ (1925–1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Luo Čchi-jüan (1927–1928) • Cchaj Che-sen (1928) • Li Li-san (1928–1930) • Šen Ce-min (1931) • Čang Wen-tchien (1931–1934) • Wu Liang-pching (1935–1937) • Čang Wen-tchien (1937–1942) • Lu Ting-i (1943–1952) • Si Čung-sün (1953–1954) • Lu Ting-i (1954–1966) • Tchao Ču (1966–1967) • Wang Li (1967–1968) • Čang Pching-chua (1977–1978) • Chu Jao-pang (1978–1980) • Wang Žen-čung (1980–1982) • Teng Li-čchün (1982–1985) • Ču Chou-ce (1985–1987) • Wang Žen-č’ (1987–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cchaj_Che-sen&oldid=23646910“