6. politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

6. politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Kung-čchan-tang ti-wu-ťie Čung-jang Čeng-č’-ťü, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìwǔjiè Zhōngyāng Zhèngzhìjú, znaky 中国共产党第五届中央政治局) bylo v letech 1928–1945 skupinou členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která tvořila užší vedení Komunistické strany Číny. Několik nejvýznamnějších členů politbyra tvořilo nejužší vedení, takzvaný stálý výbor, resp. od roku 1934 ústřední sekretariát.

Šesté politbyro bylo zvoleno 18. července 1928 v Nikolském u Moskvy na prvním zasedání 6. ústředního výboru zvoleného na závěr VI. sjezdu KS Číny. Skládalo se z čtrnácti osob, sedmi členů a sedmi kandidátů. Jeho stálý výbor měl pět členů a tři kandidáty. Později se složení politbyra opakovaně měnilo.

Funkční období politbyra trvalo do VII. sjezdu KS Číny, který se sešel v dubnu/červnu 1945, prakticky trvalo pouze do zahájení 7. zasedání ÚV v květnu 1944, kdy bylo nahrazeno předsednictvem sedmého zasedání.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Politbyro zvolené na prvním zasedání ÚV v červenci 1928:

Na zasedání politbyra v listopadu 1928 byli převedeni z kandidátů na členy Li Li-san, Jang Jin a Pcheng Pchaj, odvolán Cchaj Che-sen, do stálého výboru jmenován Li Li-san a Jang Jin.[1] Politbyro pak mělo složení:

Na třetím zasedání ÚV v září 1930 byl Kuan Siang-jing převeden z kandidátů na členy, Wen Jü-čcheng, Li Wej-chan, Ku Šun-čang a Mao Ce-tung zvoleni kandidáty, Li Li-san odvolán ze stálého výboru.[1] Politbyro pak mělo složení:

Na čtvrtém zasedání ÚV v lednu 1931 byli odvoláni Li Li-san, Čchü Čchiou-paj a Li Wej-chan, převedeni z kandidátů na členy Lu Fu-tchan a Sü Si-ken, zvoleni členy politbyra Čchen Jü, Žen Pi-š’ a Wang Ming, převeden z členů na kandidáta Kuan Siang-jing, zvoleni kandidáty Wang Kche-čchüan a Liou Šao-čchi, do stálého výboru přidán Čang Kuo-tchao a tři kandidáti (Sü Si-ken, Čchen Jü, Lu Fu-tchan).[1] Politbyro pak mělo složení:

V září 1931 v Šanghaji zůstali z členů politbyra pouze Wang Ming, který vzápětí (v říjnu) odjel do Moskvy a Lu Fu-tchan. Po dohodě s představiteli Kominterny bylo proto sestaveno prozatímní vedení strany.

Prozatímní politbyro sestavené v září 1931:[1]

Na pátém zasedání ÚV v lednu 1934 byli (znovu)zvoleni členy politbyra Čchen Jün, Čchin Pang-sien, Čang Wen-tchien, Kchang Šeng, Mao Ce-tung a Ku Cuo-lin, kandidáty Ču Te, Teng Fa, Kchaj Feng,[1] a Wang Ťia-siang.[3][pozn. 2] Namísto stálého výboru politbyra byl zvolen sekretariát ÚV (Čchin Pang-sien, Čou En-laj, Čang Wen-tchien, Čchen Jün, Wang Ming, Čang Kuo-tchao, Siang Jing).[1][pozn. 3] Politbyro pak mělo složení:

V lednu 1934/lednu 1935 byl převeden z kandidátů na členy Ču Te.[1]

Na zasedání politbyra (konference v Cun-i) v lednu 1935 byli jmenováni členy sekretariátu Mao Ce-tung a Kchang Šeng.[1] Politbyro pak mělo složení:

Na zasedání politbyra v srpnu 1935 byli jmenováni členy politbyra Čchen Čchang-chao a Čou Čchun-čchüan.[1]

Politbyrem byli v lednu 1936 jmenováni členy politbyra Pcheng Te-chuaj a Lin Jü-jing (Čang Chao, zemřel v březnu 1943).[1]

Mezi lednem 1934 a prosincem 1937 byl převeden z kandidátů na členy Teng Fa.[1]

V prosinci 1937 proběhlo zasedání politbyra, pak mělo sestavu:

V listopadu 1938 na šestém zasedání ÚV neproběhly změny ve vedení.[5]

V březnu 1943 byl politbyrem jmenován nový sekretariát ve složení Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra), Liou Šao-čchi, Žen Pi-š’.[1]

Od května 1944 do dubna 1945 probíhala jednání sedmého zasedání ústředního výboru, během tohoto období pravomoci politbyra a sekretariátu převzalo předsednictvo sedmého zasedání ÚV ve složení Mao Ce-tung, Ču Te, Liou Šao-čchi, Žen Pi-š’ a Čou En-laj.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Kampen v Mao Zedong, Zhou Enlai and the Evolution of the Chinese Communist Leadership uvádí pouze prvních šest bez Liou Šao-čchiho, Chuang Pchinga a Wang Čchung-žena.[2]
  2. Ale podle online verze Žen-min ž’-pao byl Wang Ťia-siang od ledna 1934 do roku 1945 členem politbyra.[1]
  3. Kampen v Mao Zedong, Zhou Enlai and the Evolution of the Chinese Communist Leadership uvádí pouze prvních šest bez Siang Jinga.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r 人民网 (www.people.com.cn). 第六届中央委员会(1928年7月—1945年6月) [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. KAMPEN, Thomas. Mao Zedong, Zhou Enlai and the Evolution of the Chinese Communist Leadership. Copenhagen, Denmark: NIAS Press, 2000. ISBN 8787062763. S. 47. (anglicky) [Dále jen Kampen]. 
  3. Kampen s. 73.
  4. Kampen s. 64.
  5. Kampen s. 96.