Li Li-san

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Li Li-san
Narození18. listopadu 1899
Liling
Úmrtí22. června 1967 (ve věku 67 let)
Peking
Alma materMezinárodní Leninova škola
Povolánípolitik a odborář
Politická stranaKomunistická strana Číny
ChoťElizaveta Pavlovna Kiškina (od 1936)[1]
Funkcevedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
člen stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Li-san (čínsky pchin-jinem Lǐ Lìsān, znaky 李立三; 18. listopadu 1899 – 22. června 1967), vlastním jménem Li Lung-č’ (čínsky pchin-jinem Lǐ Lóngzhì, znaky 李隆郅) byl čínský revolucionář vzdělaný ve Francii, jeden z prvních předních představitelů Komunistické strany Číny, člen politbyra a později člen ústředního výboru KS Číny.

Počátky kariéry[editovat | editovat zdroj]

Li Li-san se narodil ve městě Li-ling v provincii Chu-nan v listopadu 1899. V roce 1915 se na střední škole v Čchang-ša, hlavním městě své rodné provincie, setkal s mladým Mao Ce-tungem. Během studia ve Francii v letech 1919-1921 se Li dostal do styku s ideologií socialismu a účastnil se bojů o pracovní práva Číňanů ve Francii. Za své aktivity byl však označen za problémového, vyloučen ze školy a poslán zpět do Číny.

Po svém návratu se stal členem nově založené Komunistické strany Číny a jakožto talentovaný řečník a organizátor se aktivně účastnil dělnických hnutí v Číně. Řídil stávku anjüanských horníků v roce 1922 a hnutí 30. května v Šanghaji roku 1925. V létě roku 1927, po rozpadu první jednotné fronty mezi čínskými komunisty a nacionalisty (Kuomintangem), se Li Li-san podílel na povstání v Nan-čchangu proti Kuomintangu, které je spojováno se vznikem čínské komunistické Rudé armády. Téhož roku byl zvolen generálním tajemníkem KS Číny. Pod novým vedením se strana připojila ke Kominterně a Li Li-san využil svých konexí s Moskvou, aby ve straně a v sovětu Ťiang-si upevnil svou pozici. V říjnu 1928 se stal jedním ze čtyř stálých členů politbyra.

Li Li-sanova linie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1929 byl Li povzbuzen finanční krizí západních zemí a rozpolceností kuomintangské vlády v Nankingu a usoudil, že přišla vhodná doba pro povstání v Číně. Li Li-san byl silně ovlivněn myšlenkami marxismu-leninismu a prosazoval svůj zájem o dělnickou třídu ve městech, zatímco rolníky na venkově považoval za neschopné povstání uskutečnit. Tato strategie byla později známá jako Li Li-sanova linie, která však byla v rozporu s taktikou Mao Ce-tunga, který se zaměřoval především na venkov a rolníky.

Li byl přesvědčen, že je Čína připravena na ozbrojená povstání ve městech a v červenci roku 1930 se komunistická armáda pod jeho vedením zmocnila správního střediska provincie Chu-nan, města Čchang-ša. Nicméně Rudá armáda byla malá a špatně vybavená, tudíž utrpěla velké ztráty a po několika dnech byla poražena kuomintangskými vojsky. Povstání komunistů v ostatních městech byla také potlačena.  Po tomto neúspěchu se mnoho členů strany obrátilo proti Li Li-sanovi a Li přišel o své vedoucí pozice. Byl Kominternou označený zodpovědným a poslán do Moskvy na převýchovu. Vedení ve straně se ujal Mao Ce-tung s plánem soustředit se na venkov, který vnímal jako nejvhodnější strategii.

Zpět v Číně[editovat | editovat zdroj]

Po svém návratu do Číny v roce 1946 Li v KS Číny úspěšně zastával řadu funkcí. Během občanské války pracoval v oblasti severovýchodní Číny a po založení ČLR (1949) sloužil jako ministr práce. Zemřel roku 1967 poté, co se během Kulturní revoluce stal terčem psychického a fyzického týrání rudých gard a údajně spáchal sebevraždu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LEUNG, Edwin Pak-Wah. Political leaders of modern China: a biographical dictionary. London: Greenwood Press, 2002. ISBN 0-313-26457-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Člen vedení Komunistické strany Číny
5. politbyro ÚV KS Číny (květen 1927 – červenec 1928)
politbyro od května 1927
členové politbyra
stálý výbor
(do července 1927)
Čchen Tu-siou (do července 1927 generální tajemník ústředního výkonného výboru) • Cchaj Che-sen • Čang Kuo-tchao • Čou En-laj (prozatímní člen stálého výboru, do června 1927)
od června 1927 i
Čchü Čchiou-paj (do června 1927) • Tchan Pching-šan
Li Wej-chan • Čchü Čchiou-paj (v červnu 1927 člen stálého výboru) • Tchan Pching-šan (od června 1927 člen stálého výboru) • Li Li-san • Čou En-laj (do června 1927 prozatímní člen stálého výboru)
kandidáti politbyra
prozatímní stálý výbor
(červenec – srpen 1927)
prozatímní politbyro od srpna 1927
členové
stálý výbor
Čchü Čchiou-paj (předseda prozatímního politbyra) • Su Čao-čeng • Li Wej-chan
od listopadu 1927 i
Čou En-laj • Luo I-nung (zatčen a zabit v dubnu 1928)
od února 1928 i
od května 1928 i
Siang Čung-fa • Luo I-nung (od listopadu 1927 člen stálého výboru) • Ku Šun-čang • Wang Che-po (do října 1927) • Pcheng Pchaj • Žen Pi-š’ (od května 1928 člen stálého výboru)
kandidáti
Teng Čung-sia • Čou En-laj (od listopadu 1927 člen politbyra a stálého výboru) • Mao Ce-tung (do listopadu 1927) • Pcheng Kung-ta (do listopadu 1927) • Čang Tchaj-lej (padl v prosinci 1927) • Čang Kuo-tchao (do listopadu 1927) • Li Li-san
• → 6. politbyro
6. politbyro ÚV KS Číny (červenec 1928 – červen 1945)
politbyro po 1. zasedání ÚV v červenci 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Su Čao-čeng • Siang Jing • Cchaj Che-sen
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po změnách na zasedání politbyra v listopadu 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Li Li-san • Su Čao-čeng (zemřel v únoru 1929) • Siang Jing • Jang Jin (zatčen a zabit v srpnu 1929)
Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Pcheng Pchaj (zatčen a zabit v srpnu 1929)
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po 3. zasedání ÚV v září 1930
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Siang Jing
kandidáti
členové stálého výboru
Sü Si-ken (od října 1930)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (do října 1930)
politbyro po 4. zasedání ÚV v lednu 1931
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV; zatčen a zabit v červnu 1931) • Čou En-laj • Čang Kuo-tchao • Wang Ming (od února 1931)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (zatčen v září 1932) • Čchen Jü • Lu Fu-tchan
Siang Jing • Žen Pi-š’ • Wang Ming (od února 1931 člen stálého výboru)
kandidáti
Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien (zatčen a zabit v srpnu 1933) • Wen Jü-čcheng (do května 1931) • Ku Šun-čang (zatčen v dubnu 1931) • Mao Ce-tung • Wang Kche-čchüan (vyloučen ze strany koncem ledna 1931) • Liou Šao-čchi
prozatímní politbyro od září 1931
členové
stálý výbor
Čchin Pang-sien (pověřen celkovým řízením ÚV) • Čang Wen-tchien • Lu Fu-tchan (zatčen v lednu 1933)
Kchang Šeng • Čchen Jün • Li Ču-šeng (zatčen v červnu 1934) • Liou Šao-čchi • Chuang Pching (zatčen v prosinci 1932) • Wang Jün-čcheng (zatčen v únoru 1933)
politbyro po 5. zasedání ÚV v lednu 1934
členové
ústřední sekretariát
Čchin Pang-sien (do února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čou En-laj • Čang Wen-tchien (od února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čchen Jün (člen ústředního sekretariátu do června 1935) • Siang Jing (člen ústředního sekretariátu do října 1934)
od ledna 1935 i
od února 1935 i
Čang Kuo-tchao • Žen Pi-š’ • Wang Ming • Kchang Šeng • Ču Te • Mao Ce-tung (člen ústředního sekretariátu od ledna 1935) • Ku Cuo-lin (zemřel v květnu 1934) • Čchen Jün (do června 1935 člen ústředního sekretariátu) • Siang Jing (do října 1934 člen ústředního sekretariátu)
od srpna 1935 i
Čchen Čchang-chao (do 1935) • Čou Čchun-čchüan (do 1935)
od ledna 1936 i
kandidáti
Wang Ťia-siang (člen politbyra a ústředního sekretariátu od února 1935) • Liou Šao-čchi • Kuan Siang-jing • Teng Fa • Kchaj Feng
politbyro po zasedání politbyra v prosinci 1937
členové
ústřední sekretariát
sekretariát od prosince 1937
od března 1940 i
pracovní konference sekretariátu od srpna 1941
sekretariát od března 1943
Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra) • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’
Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) • Čchin Pang-sien • Siang Jing (padl v lednu 1941) • Čang Kuo-tchao (v dubnu 1938 přešel ke Kuomintangu a odvolán) • Žen Pi-š’ (člen ústředního sekretariátu od března 1940) • Ču Te • Pcheng Te-chuaj • Čang Wen-tchien (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Wang Ming (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Čchen Jün (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Kchang Šeng (do srpna 1941 člen ústředního sekretariátu) • Teng Fa
kandidáti
Liou Šao-čchi (člen ústředního sekretariátu od března 1943) • Kchaj Feng (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu)
předsednictvo sedmého zasedání ÚV od května 1944
členové
Mao Ce-tung (předseda ÚV a předsednictva) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ • Čou En-laj
5. politbyro ← • → 7. politbyro
Vedoucí ideologové Komunistické strany Číny
ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
předsedové
Ting Kuan-ken (1997–2002) • Li Čchang-čchun (2002–2012) • Liou Jün-šan (2012–2017) • Wang Chu-ning (2017–2022) • Cchaj Čchi (2022– )
místopředsedové
Li Tchie-jing (1997–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Čchen Č’-li (2002–2007) • Liou Jen-tung (2007–2017) • Liou Čchi (2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Kuo Ťin-lung (2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Sun Čchun-lan (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
ústřední vedoucí skupina pro organizaci a propagandu (1970–1975)
ústřední skupina pro propagandu (1966–1977)
ústřední vedoucí skupina pro propagandu a ideologii (1982– )
vedoucí
Kchang Šeng (1970–1975)
Čchen Po-ta (1966–1970) • Jao Wen-jüan (1970–1976) • Keng Piao (1976–1977)
Chu Čchiao-mu (1982–1987) • Chu Čchi-li (1987–1989) • Li Žuej-chuan (1989–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002); od roku 1997 spojeno s úřadem předsedy ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
Li Ta (1921–1922) • Cchaj Che-sen (1922–1923) • Luo Čang-lung (1924–1925) • Pcheng Šu-č’ (1925–1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Luo Čchi-jüan (1927–1928) • Cchaj Che-sen (1928) • Li Li-san (1928–1930) • Šen Ce-min (1931) • Čang Wen-tchien (1931–1934) • Wu Liang-pching (1935–1937) • Čang Wen-tchien (1937–1942) • Lu Ting-i (1943–1952) • Si Čung-sün (1953–1954) • Lu Ting-i (1954–1966) • Tchao Ču (1966–1967) • Wang Li (1967–1968) • Čang Pching-chua (1977–1978) • Chu Jao-pang (1978–1980) • Wang Žen-čung (1980–1982) • Teng Li-čchün (1982–1985) • Ču Chou-ce (1985–1987) • Wang Žen-č’ (1987–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
Vedoucí organizačního oddělení ústředního výboru Komunistické strany Číny
vedoucí
Čang Kuo-tchao (1921–1923) • Mao Ce-tung (1924–1925) • Čchen Tu-siou (1925–1927) • Čang Kuo-tchao (1927) • Li Wej-chan (1927) • Luo I-nung (1927–1928) • Čou En-laj (1928–1930) • Siang Jing (úřadující, 1928– ) • Siang Čung-fa (1930) • Čou En-laj (1930) • Li Li-san (1930) • Čou En-laj (1930–1931) • Kchang Šeng (1931) • Li Ču-šeng (1931) • Kchang Šeng (1931–1932) • Chuang Li (1932) • Kchung Jüan (1932–1933) • Žen Pi-š’ (1933) • Li Wej-chan (1933–1935) • Čou En-laj (1935) • Li Wej-chan (1935–1936) • Čang Wen-tchien (1936) • Kuo Chung-tchao (1936–1937) • Čchin Pang-sien (1937) • Čchen Jün (1937–1944) • Pcheng Čen (1943–1953) • Žao Šu-š’ (1953–1954) • Teng Siao-pching (1954–1956) • An C’-wen (1956–1966) • Nie Ťi-feng (1966– ) • Ču Kuang (1966/67) • Jang Š’-žung ( –1967) • Kuo Jü-feng (1967–1973) • Kuo Jü-feng (1973–1977) • Chu Jao-pang (1977–1978) • Sung Žen-čchiung (1978–1983) • Čchen Jie-pching (1983–1984) • Čchiao Š’ (1984–1985) • Wej Ťien-sing (1985–1987) • Sung Pching (1987–1989) • Lü Feng (1989–1994) • Čang Čchüan-ťing (1994–1999) • Ceng Čching-chung (1999–2002) • Che Kuo-čchiang (2002–2007) • Li Jüan-čchao (2007–2012) • Čao Le-ťi (2012–2017) • Čchen Si (2017–2023) • Li Kan-ťie (2023– )
Generální sekretáři ústředního výboru Komunistické strany Číny
Wang Žuo-fej (1926–1927) • Čchen Tu-siou (1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Čang Kuo-tchao (1927) • Teng Čung-sia (1927) • Li Wej-chan (1927–1928) • Čou En-laj (1928) • Li Li-san (1928–) • ? (–1930) • Li Li-san (1930) • Kche Čching-š’ (1931–1933) • Teng Jing-čchao (1934–1935) • Teng Siao-pching (1935) • Čang Wen-pin (1935–1937) • Wang Žuo-fej (1937–1940) • Žen Pi-š’ (1941–1950) • Liou Šao-čchi (1950–1954) • Teng Siao-pching (1954–1956, poté do 1967 generální tajemník sekretariátu) • Chu Jao-pang (1978–1980, poté do 1982 generální tajemník sekretariátu)
Státní administrativní rada Ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954)
předseda
místopředsedové
členové
podřízené úřady
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Li_Li-san&oldid=23541891“