Tcheng Taj-jüan – Wikipedie

Tcheng Taj-jüan

Narození	2. listopadu 1904
Úmrtí	1. prosince 1974 (ve věku 70 let) nebo 1974 (ve věku 69–70 let)
Alma mater	Mezinárodní Leninova škola Changde First Middle School
Povolání	politik
Ocenění	Second Class Red Star Medal
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tcheng Taj-jüan (čínsky pchin-jinem Téng dàiyuǎn, znaky tradiční 滕代遠; 2. listopadu 1904 – 1. prosince 1974) byl čínský komunistický revolucionář a politik, účastník Dlouhého pochodu, dlouholetý ministr železnic Čínské lidové republiky, poté místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z okresu Ma-jang (v prefektuře Chuaj-chua v provincii Chu-nan), z rodiny drobného rolníka miaoské národnosti. Na studiích se zapojil do politického života, roku 1925 vstoupil do Kuomintangu a téhož roku i do Komunistické strany Číny. Roku 1927 už byl členem chunanského provinčního výboru KS Číny a předsedou chunanského svazu rolníků.

Sloužil v pluku, kterému velel Pcheng Te-chuaj. Roku 1928 byl jedním z vůdců Pchingťiangského povstání, po jeho porážce s Pcheng Te-chuajem odvedli své vojsko do Ťing-kang-šanu, kde se spojili s oddílem Ču Teho a Mao Ce-tunga. Tcheng Taj-jüan byl i nadále komisařem Pcheng Te-chuajovy jednotky (postupně 5. armády, 33. pluku, od června 1930 3. sboru), poté zástupcem generálního komisaře Rudé armády, náčelníkem mobilizačního oddělení ústřední vojenské komise. V létě 1934 odjel do Sovětského svazu, studoval na Frunzeho vojenské akademii v Moskvě, zúčastnil se VII. kongresu Kominterny. V prosinci 1937 se vrátil do Číny a byl jmenován náčelníkem štábu ústřední vojenské komise (leden 1938 – březen 1940), od konce roku 1939 velel komunistickým jednotkám na severozápadě Šan-si, od května 1940 pracoval jako zástupce ředitele a komisař Antijaponské vojenské a politické univerzity a člen stálého výboru severního byra ÚV. Po roce 1942 působil v různých velitelských funkcích v komunistických armádách, mimo jiné jako zástupce komisaře 2. polní armády (Teng Siao-pchinga), zástupce velitele Severočínského vojenského okruhu.

Na VII. sjezdu KS Číny byl zvolen členem jejího ústředního výboru, znovuzvolen byl i na VIII. (1956), IX. sjezdu (1969) a X. sjezdu (1973).

Po vzniku Čínské lidové republiky na podzim 1949 se v její vládě stal ministrem železnic (říjen 1949 – leden 1965), současně byl velitelem a komisařem železničních vojsk. Jako ministr se výrazně podílel na rekonstrukci a rozvoji čínské železniční sítě. Začátkem roku 1965 byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Za kulturní revoluce byl perzekvován, nicméně přesto zůstal v ÚV.

Zemřel v Pekingu 1. prosince 1974.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 滕代远 na čínské Wikipedii.

Náčelníci generálního štábu Čínské lidové osvobozenecké armády, jejich předchůdci a nástupci

Liou Po-čcheng (1930–1931) • Ču Jün-čching (1931) • Kuo Chua-žuo (1931) • Jie Ťien-jing (1931–1934) • Liou Po-čcheng (1934–1935) • Jie Ťien-jing (1935–1936) • Liou Po-čcheng (1936–1937) • Siao Ťin-kuang (1937–1938) • Tcheng Taj-jüan (1938–1940) • Wang Žuo-fej (1940–1941) • Jie Ťien-jing (1941–1945) • Pcheng Te-chuaj (1945–1947) • Čou En-laj (1947–1949, úřadující) • Sü Siang-čchien (1949–1954) • Nie Žung-čen (1950–1954, úřadující) • Su Jü (1954–1958) • Chuang Kche-čcheng (1958–1959) • Luo Žuej-čching (1959–1965) • Jang Čcheng-wu (1965–1968, úřadující do 1966) • Chuang Jung-šeng (1968–1971) • neobsazeno (1971–1975) • Teng Siao-pching (1975–1976) • neobsazeno (1976–1977) • Teng Siao-pching (1977–1980) • Jang Te-č’ (1980–1987) • Čch’ Chao-tchien (1987–1992) • Čang Wan-nien (1992–1995) • Fu Čchüan-jou (1995–2002) • Liang Kuang-lie (2002–2007) • Čchen Ping-te (2007–2012) • Fang Feng-chuej (2012–2017) • Li Cuo-čcheng (2017– )

uvedeni jsou náčelníci generálního štábu: ústřední revoluční vojenské komise Čínské sovětské republiky (1930–1933) • čínské Rudé armády (1933–1936) • ústřední revoluční vojenské komise (1936–1949) • lidové revoluční vojenské rady (1949–1954) • Čínské lidové osvobozenecké armády (1954–2016) • a náčelníci spojeného štábu ústřední vojenské komise (2016– )

Státní administrativní rada Ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954)

předseda	Čou En-laj

místopředsedové	Tung Pi-wu • Čchen Jün • Kuo Mo-žo • Chuang Jen-pchej • od srpna 1952 Teng Siao-pching

členové	Tchan Pching-šan • Sie Ťüe-caj • Luo Žuej-čching • Po I-po • Ceng Šan • Tcheng Taj-jüan • Čang Po-ťün • Li Li-san • Ma Sü-lun • Čchen Šao-sien • Wang Kchun-lun • Luo Lung-ťi • Čang Naj-čchi • Šao Li-c’ • Chuang Šao-chung • od dubna 1950 Li Fu-čchun

podřízené úřady	politický a právní výbor (Tung Pi-wu) • finanční a ekonomický výbor (Čchen Jün) • výbor pro kulturu a vzdělání (Kuo Mo-žo) • lidový kontrolní výbor (Tchan Pching-šan) ministerstvo zahraničních věcí (Čou En-laj) • do srpna 1952 zpravodajský úřad (Cou Ta-pcheng) • výbor pro záležitosti zámořských Číňanů (Che Siang-ning) • od září 1950 ministerstvo personálních záležitostí (An C’-wen) • od září 1950 do listopadu 1952 ministerstvo záležitostí severní Číny/severočínský administrativní výbor (Liou Lan-tchao) • od srpna 1953 ústřední meteorologický úřad (Tchu Čang-wang)

Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění

1. volební období (1949–1954)

Čou En-laj, Li Ťi-šen, Šen Ťün-žu, Kuo Mo-žo, Čchen Šu-tchung

2. volební období (1954–1959)

Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi

3. volební období (1959–1965)

Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning

4. volební období (1965–1978)

Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)

5. volební období (1978–1983)


Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979)

od 1979 i	Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän

od 1980 i	Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao

od 1981 i	Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu

6. volební období (1983–1988)


Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin

od 1984 i	Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi

od 1985 i	Chua Luo-keng (zemřel 1985)

od 1986 i	Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Lej Ťie-čchiung

od 1987 i	Wang Feng, Čchien Wej-čchang

7. volební období (1988–1993)


Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd

od 1989 i	Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün

od 1990 i	Chung Süe-č’

od 1991 i	Jie Süan-pching

8. volební období (1993–1998)


Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei

od 1994 i	Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan

od 1996 i	Che Lu-li