Dlouhý pochod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Dlouhý pochod (rozcestník).
Dlouhý pochod
ZZ: 长征 TZ: 長征
Pinyin: chángzhēng
konflikt: Čínská občanská válka
Dlouhý pochod 1934 a 1935. Červená přerušovaná čára vyznačuje trasu pochodu 1. rudé armády, bílé jsou pochody dalších jednotek. Modře přeškrtnuté oblasti jsou sověty zlikvidované KMT během 4. obkličovací kampaně 1932 a 1933.
Dlouhý pochod 1934 a 1935. Červená přerušovaná čára vyznačuje trasu pochodu 1. rudé armády, bílé jsou pochody dalších jednotek. Modře přeškrtnuté oblasti jsou sověty zlikvidované KMT během 4. obkličovací kampaně 1932 a 1933.
trvání: říjen 1934 až říjen 1935
místo: Čína, mezi provinciemi Ťiang-si a Šen-si
výsledek: Armády KSČ ustoupily před armádami KMT
změny území: KMT ovládl jižní Čínu
KSČ vybudovala nové základny na severu Číny
strany
Vlajka KMTKuomintang a místní militaristé Vlajka KSČKomunistická strana Číny
velitelé
Čankajšek Mao Ce-tung
Čou En-laj

síla
přes 300 000 mužů 1. rudá armáda:
86 000 v říjnu 1934
7000 v říjnu 1935

Dlouhý pochod (TZ: 長征 ZZ: 长征, pinyin: chángzhēng, český přepis: čchang-čeng) byl rozsáhlý vojenský ústup Rudé armády Komunistické strany Číny před Národní revoluční armádou Kuomintangu, který se odehrál během čínské občanské války v polovině 30. let 20. století. Dlouhý pochod nebyl jedním velkým pochodem, ale skládal se z několika pochodů jednotlivých komunistických armád, které ustupovaly z jižní Číny na západ a na sever.

Nejznámějším Dlouhým pochodem byl ústup z provincie Ťiang-si, který začal v říjnu 1934. První Rudá armáda (TZ: 紅一方面軍 ZZ: 红一方面军 hóng yī fāngmiàn jūn) Čínské sovětské republiky čelila od září 1933 páté obkličovací kampani KMT (第五次圍剿 dì wǔ cì wéi jiǎo) vedené generalissimem Čankajškem proti komunistickým pozicím v Ťiang-si. Na přelomu září a října 1934 již komunistickým jednotkám v Ťiang-si hrozilo úplné vyhlazení. Dne 16. října se jejich větší části podařilo prolomit obklíčení a zahájily ústup: nejprve na západ a poté na sever. Cestou se vedení ujali Mao Ce-tung a Čou En-laj. Cestou museli překonat členitý terén plný horských pásem, řek a bažin. Během cesty se museli probojovat přes pozice jednotek Kuomintangu a místních militaristů, či čelit jejich útokům. Jednou z takových bitev bylo i obsazení a zajištění mostu Lu-ting v květnu 1935 – jediného mostu přes řeku Ta-tu v provincii S’-čchuan. Do Jen-anu v provincii Šen-si, který se stal novou základnou čínských komunistů, došlo v říjnu 1935 přibližně pouhých 7000 příslušníků Maovy 1. Rudé armády.

Podle Maova odhadu měla 1. Rudá armáda na Dlouhém pochodu ujít vzdálenost 25 000 li (cca 12 500 km), ale již těsně po pochodu byl zveřejněn i jiný odhad, který hovoří o 18 088 li (cca 9500 km).[1][2] Jocelyn & McEwen ve své práci snížili délku pochodu 1. Rudé armády na 6000 km, tedy na méně než polovinu oficiální verze.[3]

Dlouhý pochod znamenal vzestup autority Mao Ce-tunga a Čou En-laje, kteří si během pochodu svým vedením získali podporu v KSČ a pro KSČ se Dlouhý pochod stal legendou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March na anglické Wikipedii.

  1. The Long March (1934-1936) [online]. Columbia University, rev. 2009 [cit. 2011-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SPENCER, Richard. British pair under attack for doubts over Mao's march [online]. Beijing: telegraph.co.uk, rev. 2006-04-03 [cit. 2011-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. JOCELYN, Ed; MCEWEN, Andrew. The Long March: the true story behind the legendary journey that made Mao's China. [s.l.]: Constable, 2006. ISBN 9781845292553. S. 288. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]