Ťia Čching-lin

Ťia Čching-lin
Ťia Čching-lin
Narození	březen 1940 (86 let); Po-tchou
Občanství	Čína
Alma mater	Hebei University of Technology
Povolání	politik
Ocenění	velkokříž Řádu peruánského slunce
Politická strana	Komunistická strana Číny
Děti	Ťia Čchiang
Příbuzní	Jasmine Li (vnučka)
Funkce	guvernér Fu-ťienu (1990–1994); tajemník fuťienského provinčního výboru KS Číny (1993–1996); starosta Pekingu (1996–1999); tajemník pekingského městského výboru KS Číny (1997–2002); člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (2002–2012); … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťia Čching-lin (čínsky pchin-jinem Jiǎ Qìnglín, znaky zjednodušené 贾庆林, tradiční 賈慶林; * 13. března 1940) je bývalý čínský komunistický politik, původně inženýr-strojař vstoupil roku 1985 do politiky na provinční úrovni, do vyšších úřadů se propracoval začátkem 90. let jako guvernér Fu-ťienu (1990–1994) a tajemník fuťienského provinčního výboru KS Číny (1993–1996), starosta Pekingu (1996–1999) a tajemník pekingského městského výboru KS Číny (1997–2002). V letech 2003–2013 zastával úřad předsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Současně byl dlouholetým členem vedení KS Číny jako člen politbyra (1997–2002) a člen stálého výboru politbyra (2002–2012).

Život

Ťia Čching-lin se narodil 11. srpna 1938 v okresu Ťiao-che v provincii Che-pej v rolnické rodině. Byl přijat na školu průmyslového managementu v Š’-ťia-čuangu. Od roku 1958 začal studovat konstrukci a výrobu elektrických motorů a spotřebičů na Chepejském technologickém institutu. Po ukončení studia v roce 1962 mu bylo přiděleno místo technika na Prvním ministerstvu strojírenství, zapojil se také do činnosti Komunistického svazu mládeže.^[1]^[2]

Během kulturní revoluce, v letech 1969–1971 pracoval v jedné ze škol kádrů 7. května v provincii Ťiang-si.^[1] V roce 1971 začal pracovat v Úřadu pro výzkum politiky Prvního ministerstva strojírenství. V roce 1973 byl povýšen na vedoucího správy kontroly produkce Prvního ministerstva strojírenství. V roce 1978 byl jmenován generálním ředitelem Čínské národní společnosti pro export a import strojírenské produkce a vybavení. V roce 1983 se stal ředitelem Tchajjüanského závodu těžkého strojírenství.^[1]^[2]

V rámci širšího celostátního úsilí komunistické strany o získání mladšího a vzdělanějšího sboru funkcionářů v celé zemi vstoupil v roce 1985 do regionální politiky, když byl zvolen zástupcem tajemníka fuťienského provinčního výboru KS Číny. V listopadu 1990 převzal úřad guvernéra Fu-ťienu (do dubna 1994).^[1] Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl zvolen členem ústředního výboru. V prosinci 1993 byl zvolen tajemníkem fuťienského provinčního výboru KS Číny (do října 1996).^[1]^[2] V průběhu první poloviny 90. let Ťia Čching-lin upevnil vztah s tehdejším generálním tajemníkem Ťiang Ce-minem, s nímž se znal už od 70. let z prvního ministerstva strojírenství, a navázal s ním vztah klient-patron.^[3]

V říjnu 1996 byl Ťia přeložen do Pekingu, kde zaujal funkci starosty města (du února 1999), a v srpnu 1997 byl povýšen do funkce tajemníka pekingského městského výboru KS Číny (do října 2002). Na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 byl zvolen členem politbyra,^[1]^[2] obvyklý postup pro tajemníka v Pekingu. Ve vedení Pekingu Ťia Čching-lin pomohl Ťiang Ce-minovi konsolidovat politickou scénu města poté, co byl pekingský tajemník Čchen Si-tung sesazen na základě obvinění z korupce.

Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 byl potvrzen v politbyru a zásluhou podpory Ťiang Ce-mina zvolen i členem stálého výboru politbyra. Již v říjnu 2002 ho v Pekingu nahradil Liou Čchi s tím, že Ťia postoupí do stálého výboru a dostane se mu vyššího úřadu.^[3] V březnu 2003 tak byl zvolen předsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.^[1]^[2]

Na XVII. sjezdu KS Číny v říjnu 2007 byl potvrzen ve stranických funkcích a v březnu 2008 znovuzvolen předsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění na další funkční období.^[2]

Na XVIII. sjezdu KS Číny v listopadu 2012 se vzdal stranických funkcí a úřadů a následně v březnu 2013 odešel z poradního shromáždění do penze.^[2] I poté se účastnil různých veřejných akcí.

Reference

1 2 3 4 5 6 7 People's Daily Online. Jia Qinglin [online]. People's Daily Online, 2003 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
1 2 3 4 5 6 7 www.gov.cn. 贾庆林 [online]. www.gov.cn, 2008-3-15, rev. 2013-3-11 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-12-27. (čínsky)
1 2 BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-981-270-041-4. S. 27–29. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ťia Čching-lin na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

[people-1] 1 2 3 4 5 6 7 People's Daily Online. Jia Qinglin [online]. People's Daily Online, 2003 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky)

[gov-2] 1 2 3 4 5 6 7 www.gov.cn. 贾庆林 [online]. www.gov.cn, 2008-3-15, rev. 2013-3-11 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-12-27. (čínsky)

[bo_27_29-3] 1 2 BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-981-270-041-4. S. 27–29. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS)

orgány ČLPPS	celostátní výbor • předseda celostátního výboru • místopředsedové celostátního výboru

předsedové celostátního výboru	Mao Ce-tung (1949–1954) • Čou En-laj (1954–1976) • Teng Siao-pching (1978–1983) • Teng Jing-čchao (1983–1988) • Li Sien-nien (1988–1992) • Li Žuej-chuan (1993–2003) • Ťia Čching-lin (2003–2013) • Jü Čeng-šeng (2013–2018) • Wang Jang (2018–2023) • Wang Chu-ning (2023– )

Představitelé Pekingu po roce 1949

tajemníci městského výboru KS Číny	Pcheng Čen (1948–1966) • Li Süe-feng (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1971–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Tuan Ťün-i (1981–1984) • Li Si-ming (1984–1992) • Čchen Si-tchung (1992–1995) • Wej Ťien-sing (1995–1997) • Ťia Čching-lin (1997–2002) • Liou Čchi (2002–2012) • Kuo Ťin-lung (2012–2017) • Cchaj Čchi (2017–2022) • Jin Li (od 2022)

předsedové městského lidového shromáždění	Ťia Tching-san (1979–1983) • Čao Pcheng-fej (1983–1993) • Čang Ťien-min (1993–2001) • Jü Ťün-po (2001–2007) • Tu Te-jin (2007–2017) • Li Wej (od 2017)

starostové	Jie Ťien-jing (1948–1949) • Nie Žung-čen (1949–1951) • Pcheng Čen (1951–1966) • Wu Te (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1967–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Ťiao Žuo-jü (1981–1983) • Čchen Si-tchung (1983–1993) • Li Čchi-jen (1993–1996) • Ťia Čching-lin (1996–1999) • Liou Čchi (1999–2003) • Meng Süe-nung (2003) • Wang Čchi-šan (2003–2007) • Kuo Ťin-lung (2007–2012) • Wang An-šun (2012–2016) • Cchaj Čchi (2016–2017) • Čchen Ťi-ning (2017–2022) • Jin Jung (od 2022)

předsedové městského výboru ČLPPS	Liou Žen (1955–1967) • Ting Kuo-jü (1977–1979) • Čao Pcheng-fej (1979–1983) • Liou Tao-šeng (1983–1985) • Fan Ťin (1985–1986) • Paj Ťie-fu (1986–1993) • Wang Ta-ming (1993–1998) • Čchen Kuang-wen (1998–2003) • Čcheng Š’-e (2003–2006) • Jang An-ťiang (2006–2011) • Wang An-šun (2011–2013) • Ťi Lin (2013–2022) • Wej Siao-tung (od 2022)

Představitelé Fu-ťienu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Čang Ting-čcheng (1949–1954) • Jie Fej (1954–1967) • Chan Sien-čchu (1971–1974) • Liao Č’-kao (1974–1980) • Siang Nan (1980–1986) • Čchen Kuang-i (1986–1993) • Ťia Čching-lin (1993–1996) • Čchen Ming-i (1996–2000) • Sung Te-fu (2000–2004) • Lu Čan-kung (2004–2009) • Sun Čchun-lan (2009–2012) • Jou Čchüan (2012–2017) • Jü Wej-kuo (2017–2020) • Jin Li (2020–2022) • Čou Cu-i (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Liao Č’-kao (1979–1982) • Chu Chung (1982–1985) • Čcheng Sü (1985–1993) • Čchen Kuang-i (1993–1994) • Ťia Čching-lin (1994–1996) • Jüan Čchi-tchung (1997–2002) • Sung Te-fu (2002–2005) • Lu Čan-kung (2005–2010) • Sun Čchun-lan (2010–2013) • Jou Čchüan (2013–2018) • Jü Wej-kuo (2018–2021) • Jin Li (2021–2023) • Čou Cu-i (2023– )

guvernéři	Čang Ting-čcheng (1949–1954) • Jie Fej (1954–1959) • Ťiang I-čen (1959) • Wu Chung-siang (1960–1962) • Ťiang I-čen (1962) • Wen Ťin-šuej (1962–1967) • Chan Sien-čchu (1968–1973) • Liao Č’-kao (1974–1979) • Ma Sing-jüan (1979–1983) • Chu Pching (1983–1987) • Wang Čao-kuo (1987–1990) • Ťia Čching-lin (1990–1994) • Čchen Ming-i (1994–1996) • Che Kuo-čchiang (1996–1999) • Si Ťin-pching (1999–2002) • Lu Čan-kung (2002–2004) • Chuang Siao-ťing (2004–2011) • Su Šu-lin (2011–2015) • Jü Wej-kuo (2015–2018) • Tchang Teng-ťie (2018–2020) • Wang Ning (2020–2021) • Čao Lung (2011– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Ceng Ťing-ping (1955–1956) • Ťiang I-čen (1956–1959) • Jie Fej (1959–1964) • Fan Š’-žen (1964–1977) • Liao Č’-kao (1977–1979) • Wu Chung-siang (1979–1985) • Jüan Kaj (1985–1988) • Čchen Kuang-i (1988–1993) • Jou Te-sin (1993–2003) • Čchen Ming-i (2003–2006) • Liang Čchi-pching (2006–2013) • Čang Čchang-pching (2013–2018) • Cchuej Jü-jing (2018–2023) • Tcheng Ťia-cchaj (2023– )