Ťia Čching-lin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ťia Čching-lin
Narozeníbřezen 1940 (83–84 let)
Po-tchou
Alma materHebei University of Technology
Povolánípolitik
Oceněnívelkokříž Řádu peruánského slunce
Politická stranaKomunistická strana Číny
DětiJia Qiang
PříbuzníJasmine Li (vnučka)
Funkceguvernér Fu-ťienu (1990–1994)
tajemník fuťienského provinčního výboru KS Číny (1993–1996)
starosta Pekingu (1996–1999)
tajemník pekingského městského výboru KS Číny (1997–2002)
člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (2002–2012)
… více na Wikidatech
PodpisŤia Čching-lin – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ťia Čching-lin je čínské jméno, v němž Ťia je příjmení.

Ťia Čching-lin (čínsky pchin-jinem Jiǎ Qìnglín, znaky zjednodušené 贾庆林, tradiční 賈慶林; * 13. března 1940) je bývalý čínský komunistický politik, původně inženýr-strojař vstoupil roku 1985 do politiky na provinční úrovni, do vyšších úřadů se propracoval začátkem 90. let jako guvernér Fu-ťienu (1990–1994) a tajemník fuťienského provinčního výboru KS Číny (1993–1996), starosta Pekingu (1996–1999) a tajemník pekingského městského výboru KS Číny (1997–2002). V letech 2003–2013 zastával úřad předsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Současně byl dlouholetým členem vedení KS Číny jako člen politbyra (1997–2002) a člen stálého výboru politbyra (2002–2012).

Život[editovat | editovat zdroj]

Ťia Čching-lin se narodil 11. srpna 1938 v okresu Ťiao-che v provincii Che-pej v rolnické rodině. Byl přijat na školu průmyslového managementu v Š’-ťia-čuangu. Od roku 1958 začal studovat konstrukci a výrobu elektrických motorů a spotřebičů na Chepejském technologickém institutu. Po ukončení studia v roce 1962 mu bylo přiděleno místo technika na Prvním ministerstvu strojírenství, zapojil se také do činnosti Komunistického svazu mládeže.[1][2]

Během kulturní revoluce, v letech 1969–1971 pracoval v jedné ze škol kádrů 7. května v provincii Ťiang-si.[1] V roce 1971 začal pracovat v Úřadu pro výzkum politiky Prvního ministerstva strojírenství. V roce 1973 byl povýšen na vedoucího správy kontroly produkce Prvního ministerstva strojírenství. V roce 1978 byl jmenován generálním ředitelem Čínské národní společnosti pro export a import strojírenské produkce a vybavení. V roce 1983 se stal ředitelem Tchajjüanského závodu těžkého strojírenství.[1][2]

V rámci širšího celostátního úsilí komunistické strany o získání mladšího a vzdělanějšího sboru funkcionářů v celé zemi vstoupil v roce 1985 do regionální politiky, když byl zvolen zástupcem tajemníka fuťienského provinčního výboru KS Číny. V listopadu 1990 převzal úřad guvernéra Fu-ťienu (do dubna 1994).[1] Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl zvolen členem ústředního výboru. V prosinci 1993 byl zvolen tajemníkem fuťienského provinčního výboru KS Číny (do října 1996).[1][2] V průběhu první poloviny 90. let Ťia Čching-lin upevnil vztah s tehdejším generálním tajemníkem Ťiang Ce-minem, s nímž se znal už od 70. let z prvního ministerstva strojírenství, a navázal s ním vztah klient-patron.[3]

V říjnu 1996 byl Ťia přeložen do Pekingu, kde zaujal funkci starosty města (du února 1999), a v srpnu 1997 byl povýšen do funkce tajemníka pekingského městského výboru KS Číny (do října 2002). Na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 byl zvolen členem politbyra,[1][2] obvyklý postup pro tajemníka v Pekingu. Ve vedení Pekingu Ťia Čching-lin pomohl Ťiang Ce-minovi konsolidovat politickou scénu města poté, co byl pekingský tajemník Čchen Si-tung sesazen na základě obvinění z korupce.

Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 byl potvrzen v politbyru a zásluhou podpory Ťiang Ce-mina zvolen i členem stálého výboru politbyra. Již v říjnu 2002 ho v Pekingu nahradil Liou Čchi s tím, že Ťia postoupí do stálého výboru a dostane se mu vyššího úřadu.[3] V březnu 2003 tak byl zvolen předsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.[1][2]

Na XVII. sjezdu KS Číny v říjnu 2007 byl potvrzen ve stranických funkcích a v březnu 2008 znovuzvolen předsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění na další funkční období.[2]

Na XVIII. sjezdu KS Číny v listopadu 2012 se vzdal stranických funkcí a úřadů a následně v březnu 2013 odešel z poradního shromáždění do penze.[2] I poté se účastnil různých veřejných akcí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g People's Daily Online. Jia Qinglin [online]. People's Daily Online, 2003 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g www.gov.cn. 贾庆林 [online]. www.gov.cn, 2008-3-15, rev. 2013-3-11 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (čínsky) 
  3. a b BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-981-270-041-4. S. 27–29. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]