Wang Chung-wen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wang Chung-wen
Narozeníprosinec 1935
Čchang-čchun
Úmrtí3. srpna 1992 (ve věku 56 let)
Peking
Příčina úmrtírakovina jater
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Číny (1951–1977)
Funkcečlen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1973–1977)
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wang Chung-wen je čínské jméno, v němž Wang je příjmení.

Wang Chung-wen (čínsky pchin-jinem Wáng Hóngwén, znaky zjednodušené 王洪文, tradiční 王洪文; prosinec 1935 Čchang-čchun, provincie Ťi-lin – 3. srpna 1992 Peking) byl čínský aktivista a politik, většinu svého pracovního života strávil v Šanghaji. Během Kulturní revoluce (1966–1976) patřil mezi důležité politické osobnosti Číny, stal se jedním z nejvýznamnějších členů vedení Komunistické strany Číny, byl nejmladším členem takzvaného Gangu čtyř.[1] V roce 1976 po smrti Maa Ce-tunga byl Wang zatčen a obviněn z „kontrarevoluční činnosti“, poté byl v roce 1981 odsouzen na doživotí.[2]

Wang se narodil ve vesnici na okraji Čchang-čchun v provincii Ťi-lin. Na počátku 50. let se účastnil korejské války, v roce 1953 vstoupil do Komunistické strany. Po válce byl poslán do Šanghaje, stal se členem Rudých gard. V roce 1973 byl zvolen členem Ústředního výboru a o rok později, na 10. Národním kongresu Komunistické strany byl povýšen na druhého místopředsedu Ústředního výboru a na člena stálého výboru politbyra, čímž se stal třetím nejvyšším členem Strany po předsedovi Mao Ce-tungovi a premiéru Čou En-lajovi.[1]

Po smrti Čou En-laje, ačkoliv se očekávalo, že na jeho místo nastoupí Wang Chung-wen, nastoupil umírněnější Chua kuo-feng. Po smrti Maa Ce-tunga, Chua kuo-feng a Jie Ťien-jing provedli převrat, Wang Chung-wen byl odsouzen spolu s ostatními členy takzvaného Gangu čtyř a Kulturní revoluce byla ukončena. Členové Gangu čtyř byli ve veřejných proslovech očerněni a Chua kuo-feng byl prezentován jako jediný nástupce Maa Ce-tunga.[2] V roce 1981 byl odsouzen k doživotnímu vězení, 3. srpna 1992 zemřel v pekingské nemocnici na rakovinu jater, dožil se věku 56 let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b GUO, JIAN, 1953-. The A to Z of the Chinese Cultural Revolution. Lanham, Md.: Scarecrow Press 1 online resource (lvii, 433 pages, 8 unnumbered pages of plates) s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7033-8, ISBN 0-8108-7033-9. OCLC 815767565 
  2. ↑ a b BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 444 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

10. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977)
členové politbyra
stálý výbor
Mao Ce-tung (předseda ÚV; zemřel v říjnu 1976) • Čou En-laj (místopředseda ÚV; zemřel v lednu 1976) • Wang Chung-wen (místopředseda ÚV; zatčen v říjnu 1976) • Kchang Šeng (místopředseda ÚV; zemřel v prosinci 1975) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Li Te-šeng (místopředseda ÚV a člen stálého výboru do ledna 1975) • Ču Te (zemřel v červenci 1976) • Čang Čchun-čchiao (zatčen v říjnu 1976) • Tung Pi-wu (zemřel v dubnu 1975)
od ledna 1975 i
Teng Siao-pching (místopředseda ÚV; odvolán v dubnu 1976, opět člen stálého výboru a místopředseda ÚV od července 1977)
od dubna 1976 i
Chua Kuo-feng (místopředseda ÚV, od října 1976 předseda ÚV)
Wej Kuo-čching • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching (zatčena v říjnu 1976) • Sü Š’-jou • Chua Kuo-feng (od dubna 1976 člen stálého výboru) • Ťi Teng-kchuej • Wu Te • Wang Tung-sing • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Jao Wen-jüan (zatčen v říjnu 1976)
od prosince 1973 i
Teng Siao-pching (od ledna 1975 člen stálého výboru)
od ledna 1975 i
Li Te-šeng (do ledna 1975 místopředseda ÚV a člen stálého výboru)
kandidáti politbyra
9. politbyro ← • → 11. politbyro
10. ústřední vojenská komise KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977)
předseda
Mao Ce-tung (zemřel v říjnu 1976) • Chua Kuo-feng (od října 1976)
místopředsedové
Jie Ťien-jing (pověřen vyřizováním běžných záležitostí do února 1976 a od března 1977) • Liou Po-čcheng • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Teng Siao-pching (od ledna 1975 do dubna 1976 a od července 1977)
pracovní konference ústřední vojenské komise
(fakticky do ledna 1974, formálně do února 1975)
ústřední skupina pro vojenské záležitosti
(od ledna 1974 do února 1975)
stálý výbor (od února 1975)
Jie Ťien-jing (předseda) • Wang Chung-wen (do října 1976) • Teng Siao-pching (do dubna 1976 a od července 1977) • Čang Čchun-čchiao (do října 1976) • Liou Po-čcheng • Čchen Si-lien (pověřen vyřizováním běžných záležitostí od února 1976 do března 1977) • Wang Tung-sing • Su Čen-chua • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Su Jü • Li Sien-nien (od 1975) • Wang Čen (od 1975)
členové
v srpnu 1973 zvoleno 63 členů včetně předsedy a místopředsedů
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wang_Chung-wen&oldid=23193311“