Ťiang Čching

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ťiang Čching
Narození 19. března 1914
Ču Čcheng
Úmrtí 14. května 1991 (ve věku 77 let)
Peking
Příčina úmrtí sebevražda oběšením
Alma mater Private Qingdao University
Politická strana Komunistická strana Číny
Manžel(ka) Tchang Na (1936)
Mao Ce-tung (19391976)
Děti Li Na
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťiang Čching (čínsky 江青, pinyin: Jiāng Qīng; 19. března 1914, Ču Čcheng, provincie Šantung14. května 1991, Peking, Čína) byla čtvrtou manželkou čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga a jednou z hlavních iniciátorek kulturní revoluce v Číně.

Neúspěšná herečka[editovat | editovat zdroj]

Ťiang Čching se narodila pod jménem Luan Šu-meng do rodiny chudého obchodníka a koláře žijícího v Ču Čchengu. Po rozvodu rodičů se s matkou a starší sestrou odstěhovala k dědečkovi, který byl školním úředníkem v Ťi-nanu. Od té chvíle přijala nové jméno Li Čching-jinAzurový obláček Li. V Ťi-nanu chodila šest let do základní školy a pak odešla ke kočovné herecké společnosti, ale po čase se vrátila domů a tvrdila, že byla kočovnými herci unesena. Svého snu, stát se slavnou herečkou, se nevzdala ani po tomto neúspěchu a od roku 1929 začala chodit do herecké školy v Tchan-anu, kde s ředitelem školy navázala intimní vztah a mohla tak studovat zadarmo. Když její milenec získal o rok později profesuru v Čching-tao, odešla s ním a krátce studovala na tamní herecké akademii. S dalším svým milencem odjela do Šanghaje, kde se díky osobním kontaktům svého partnera poprvé dostává do styku s komunisty, ale politika ji nechává zcela chladnou. Snaží se znovu prosadit jako herečka a stává se milenkou známého filmového kritika Tchang Na, který jí skutečně obstará několik divadelních rolí. Li Čching-jin si znovu mění jméno, nyní na Lang PchingModré jablko a provdá se za Tchang Na. Po čase si však najde nového milence a manžel se s ní dá rozvést. Lang Pching utíká v roce 1937 z bombardováním sužované Šanghaje do Nan-Ťingu, ale v prosinci 1937 dobyly japonské oddíly i toto město a Lang Pching pokračuje do Wu-chanu a Čchung-čchingu. Celou dobu postupuje Lang Pching s armádou vládního Kuomintangu, jelikož Kuomintang financuje natáčení filmů, v nichž může hrát. Jedná se většinou o propagandistické filmy zaměřené proti Japoncům a komunistům (když se později provdá za komunistu Mao Ce-tunga, je vysílání těchto filmů v Číně samozřejmě zakázáno).

Komunistka[editovat | editovat zdroj]

Není jasné proč Lang Pching opustila v roce 1939 Čchung-čching a absolvovala nebezpečnou cestu obsazeným územím do Jen-anu ke komunistickým partyzánům. Jisté je, že krátce po příchodu vstoupila do komunistické strany a začala pracovat v dramatickém oddělení Umělecké akademie v Jen-anu. Tehdy se také Lang Pching poprvé setkává s předsedou Komunistické strany Číny Mao Ce-tungem, který byl o dvacet let starší než ona. Mao byl mladou a krásnou soudružkou okouzlen a dal jí nové jméno – Ťiang Čching, Zelená řeka. Zanedlouho Ťiang Čching otěhotněla a Mao Ce-tung požádal Ústřední výbor komunistické strany o povolení k rozvodu se svou předešlou manželkou a zasloužilou komunistkou Chu C´- čchen. Ústřední výbor dlouho odmítal vydat povolení k rozvodu, ale Mao si nakonec prosadil svou. Ústřední výbor se podvolil jen pod podmínkou, že Ťiang Čching se nikdy nesmí nazývat paní Mao a musí být zcela apolitická. Svatba Mao Ce-tunga a Ťiang Čching proběhla v roce 1939. Zákaz vměšovat se do politiky Ťiang Čching samozřejmě záhy porušila a začala pracovat jako manželova osobní sekretářka a rádkyně. Kromě toho psala divadelní hry pro vojáky a rolníky a věnovala se rodině a dceři Li Na (*1940).

Vítězství komunistů[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení Druhé světové války a kapitulaci Japonska vypukla v v Číně v roce 1946 znovu občanská válka mezi Komunistickou stranou Číny a Kuomintangem. Komunisté po třech letech zvítězili a Kuomintang, spolu s asi dvěma miliony svých přívrženců, přesídlil na Tchaj-wan. Mao Ce-tung vyhlásil 1. 10. 1949 v Pekingu Čínskou lidovou republiku. Poté, co moc nad zemí převzal její manžel, získala Ťiang Čching nejprve místo vedoucí Ústřední filmové kanceláře v oddělení propagandy Komunistické strany Číny a o rok později se stala členem filmové kanceláře na ministerstvu kultury, kde do roku 1954 pracovala v oddělení řízení filmového umění. V dubnu 1959 byl Mao Ce-Tung donucen odstoupit z funkce prezidenta, ale byl pevně rozhodnutý získat ztracenou moc zpět.

Kulturní revoluce[editovat | editovat zdroj]

Nástrojem k likvidaci vnitrostranických oponentů a k obnovení Mao Ce-tungovy moci se v roce 1966 stane hnutí známé jako Velká proletářská kulturní revoluce. Do čela hnutí je jmenována také Ťiang Čching, která pracuje na cílené mobilizaci mladých lidí a studentů proti vládě v Pekingu. Tehdy se také Ťiang Čching dostala díky svým radikálním, bojovným projevům, adresovaným mládeži, poprvé do povědomí obyvatel Číny, jelikož do té doby o ní běžní občané nikdy neslyšeli. Ťiang Čching se doslova hřála na výsluní slávy a užívala si svou nově nabytou moc. Protest mladých, zfanatizovaných lidí se obrátil proti intelektuálům a vzdělancům v zemi, školy byly uzavřeny, učitelé vražděni nebo posíláni do převýchovných táborů. Všechno, co se nezdálo být v duchu Mao Ce-tunga a jeho přívrženců, bylo zničeno – staré památky a kláštery, ale také vše co bylo označeno za buržoazní – např. luxusní oblečení nebo hudební nástroje (přitom sama Ťiang Čching žila v té době v luxusu, měla osobní letadlo, několik vil a chov koní). Ťiang Čching zatím jezdila křížem krážem Čínou a na manifestacích pokračovala v podněcování lidí k násilí. Zároveň si také vyřizovala své osobní účty z minulosti, když se mstila bývalým hereckým kolegům a funkcionářům, kteří jí někdy odporovali. Dokonce se postarala o to, aby se ve vyhnanství ocitl bývalý generální tajemník strany a reformátor Teng Siao-pching.

Neomezená moc[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1967 byla Ťiang Čching jmenována poradkyní pro kulturní práci v Lidové osvobozenecké armádě a v roce 1969 vyhlásil devátý sjezd strany Mao Ce-tunga neomezeným vůdcem Číny. Ťiang Čching byla zvolena členem politbyra KS Číny a stala se tak nejmocnější ženou v zemi. Kulturní revoluce splnila svůj pravý účel a byla oficiálně prohlášena za ukončenou. Na desátém sjezdu strany v roce 1973 zůstalo postavení Maa a Ťiang Čching neotřesené, ale Mao Ce-tung už svůj vliv s přibývajícím věkem pomalu ztrácel. O politiku se příliš nestaral a většinu času trávil se svými mladými milenkami.

Mocenský pád[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. 9. 1976 Mao Ce-tung ve věku 82 let zemřel. Po jeho smrti vypukl boj o moc mezi zastánci pragmatického proudu a radikální skupinou, která se vytvořila kolem vdovy Ťiang Čching. Tato skupina, známá jako gang čtyř, svůj poslední boj prohrála. 7. 10. 1976 byla Ťiang Čching ze strany vyloučena, v listopadu 1980 postavena před soud a jako vůdkyně gangu čtyř odsouzena k trestu smrti. V roce 1983 jí byl trest změněn na doživotí. O rok později byla ze zdravotních důvodů propuštěna a 14. 5. 1991 spáchala sebevraždu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]