Sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny
| Sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny 中国共产党中央委员会书记处 | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Typ | výkonný orgán politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny |
| Založení | leden 1934 |
| Sídlo | Čung-nan-chaj, Peking |
| Vedení | |
| Výkonný tajemník | Cchaj Čchi |
| Složení | |
| Členové | Cchaj Čchi Š’ Tchaj-feng Li Kan-ťie Li Šu-lej Čchen Wen-čching Liou Ťin-kuo Wang Siao-chung |
Sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Kung-čchan-tang Čung-jang Wej-jüan-chuej Šu-ťi-čchu, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Wěiyuánhuì Shūjìchù, znaky 中国共产党中央委员会书记处) je skupinou cca 5–10 členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která je částí užšího vedení Komunistické strany Číny tvořeného ještě politbyrem a stálým výborem politbyra. Sekretariát je výkonným orgánem politbyra a stálého výboru politbyra, je zodpovědný za realizaci rozhodnutí politbyra (resp. stálého výboru), koordinuje jejich provádění a dohlíží nad jejich plněním. V rámci určeném rozhodnutími politbyra řídí rutinní chod strany. Členové sekretariátu mají obvykle zároveň důležité funkce v aparátu strany, případně i ve státní správě.
Nejvyšším orgánem Komunistické strany Číny je její sjezd, od konce 70. let 20. století svolávaný v pětiletých intervalech. Delegáti sjezdu volí ústřední výbor, jako širší vedení strany (19. ústřední výbor zvolený na XIX. sjezdu roku 2017 má 207 členů a 171 kandidátů). Ústřední výbor na svém prvním zasedání na závěr sjezdu volí užší vedení strany – politbyro, ústřední vojenskou komisi a stálý výbor politbyra a schvaluje složení sekretariátu. V praxi je volba členů sekretariátu výsledkem neformálních konzultací ve vedení strany.
V různých dobách byla váha sekretariátu v systému vedoucích orgánů KS Číny různá, od konce 80. let 20. století funguje uspořádání, v němž každodenní politická rozhodnutí provádí stálý výbor politbyra scházející se jednou týdně, sekretariát zajišťuje jejich vykonání a koordinaci, přičemž se oba orgány zodpovídají politbyru, které se schází zhruba jednou měsíčně a schvaluje a určuje zásadnější politická rozhodnutí.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé vznikl sekretariát v lednu 1934 prakticky přejmenováním stálého výboru politbyra, jako několikačlenná skupina členů politbyra řídících stranu mezi jeho zasedáními, v podmínkách občanské války zřídkavých. Pojmy „ústřední sekretariát“ a „stálý výbor politbyra“ byly používány střídavě a zaměnitelně.[2][3] 6. zasedání ústředního výboru v září–listopadu 1938 přijalo usnesení o výstavbě a organizaci stranických orgánů, v nichž mimo jiné určilo a zpřesnilo kompetence a pravomoce politbyra a sekretariátu, o stálém výboru politbyra se nezmiňovalo. Nadále se pak pro nejužší vedoucí skupinu uvnitř politbyra nepoužíval termín „stálý výbor politbyra“, označování byli již jen jako „ústřední sekretariát“.[3] Tento stav trval do VII. sjezdu KS Číny roku 1945 (s tím, že během 7. zasedání ústředního výboru v letech 1944–1945 pravomoci sekretariátu a politbyra převzalo pětičlenné předsednictvo zasedání) a i po něm až do VIII. sjezdu KS Číny roku 1956.[3]
Administrativní potřeby politbyra a stálého výboru politbyra/sekretariátu zajišťoval obslužný aparát, kancelář, v čele s generálním sekretářem (mi-šu-čang) ústředního výboru, kterým byl od srpna 1941 Žen Pi-š’. Po jeho smrti v říjnu 1950 úřad generálního sekretáře ÚV převzal Liou Šao-čchi.[3] V dubnu 1954 proběhla reorganizace, během níž se generálním sekretářem ÚV stal Teng Siao-pching a byl povýšen status zástupců generálního sekretáře, když tito s Tengem vytvořili konferenci generálního sekretáře. Zástupci generálního sekretáře se od dubna 1954 stali Li Fu-čchun, Jang Šang-kchun, Tchan Čen-lin, Ma Ming-fang, Sung Žen-čchiung, Liou Lan-tchao, Lin Feng, Li Süe-feng a Chu Čchiao-mu.[3][4]
Na VIII. sjezdu KS Číny byly přijaty nové stanovy, podle nichž bylo nově zvolené vedení strany reorganizováno – ústřední výbor ze svého středu zvolil politbyro, nejužší vedení strany bylo přejmenováno z ústředního sekretariátu na stálý výbor politbyra a reorganizací konference generálního sekretáře vznikl nový orgán, sekretariát, který měl za úkol snížit pracovní zatížení stálého výboru, když převzal realizaci a kontrolu rozhodnutí stálého výboru a politbyra a rozhodování rutinních záležitostí. Sekretariát se skládal z tuctu tajemníků a několika kandidátů sekretariátu, v jeho čele stál Teng Siao-pching s titulem generálního tajemníka (cung-šu-ťi) sekretariátu ÚV KS Číny, resp. generálního tajemníka ústředního sekretariátu KS Číny (Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang šu-ťi-čchu cung-šu-ťi).[3]
Během kulturní revoluce (1966–1976) sekretariát přestal existovat, obnoven byl v únoru 1980.[3] V 80. letech pod vedením tehdejšího generálního tajemníka Chu Jao-panga si přisvojil velký vliv, částečně i na úkor stálého výboru a politbyra, což po odvolání Chu Jao-panga (v lednu 1987) vyústilo v přesnější stanovení kompetenci sekretariátu a posílení kontroly politbyra nad sekretariátem.[1]
V čele sekretariátu stál od února 1980 opět generální tajemník ústředního sekretariátu KS Číny, od XII. sjezdu roku 1982 generální tajemník ÚV KS Číny (Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang wej-jüan-chuej cung-šu-ťi, stojící současně v čele strany), od XIII. sjezdu roku 1987 řízení práce sekretariátu přešlo na nejvýše postaveného z tajemníků, takzvaného prvního či výkonného tajemníka.
Složení sekretariátu[editovat | editovat zdroj]
Období 1934–1956 je uvedeno ve Stálý výbor politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny.
- 8. sekretariát: po VIII. sjezdu, od září 1956: Teng Siao-pching (do 1968, generální tajemník sekretariátu), Pcheng Čen (do května 1966), Wang Ťia-siang, Tchan Čen-lin, Tchan Čeng (do září 1962), Chuang Kche-čcheng (do září 1962) a Li Süe-feng
- od května 1958 i Li Fu-čchun a Li Sien-nien
- od září 1962 i Lu Ting-i (do srpna 1966), Kchang Šeng a Luo Žuej-čching (do srpna 1966)
- od května 1966 i Tchao Ču (do ledna 1967) a Jie Ťien-jing
- od srpna 1966 i Sie Fu-č’ a Liou Ning-i
- kandidáti sekretariátu od září 1956: Liou Lan-tchao, Jang Šang-kchun (do května 1966) a Chu Čchiao-mu
IX. sjezdem (duben 1969) byl sekretariát zrušen.
- 11. sekretariát: od února 1980 Chu Jao-pang (generální tajemník sekretariátu), Wan Li, Wang Žen-čung, Fang I, Ku Mu, Sung Žen-čchiung, Jü Čchiou-li, Jang Te-č’, Chu Čchiao-mu, Jao I-lin, Pcheng Čchung a Si Čung-sün (od června 1981)
- 12. sekretariát: po XII. sjezdu, od září 1982: Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV), Wan Li, Si Čung-sün (do září 1985), Teng Li-čchün, Jang Jung (zemřel v lednu 1983), Jü Čchiou-li, Ku Mu (do září 1985), Čchen Pchi-sien, Chu Čchi-li a Jao I-lin (do září 1985)
- od září 1985 i Čchiao Š’, Tchien Ťi-jün, Li Pcheng, Chao Ťien-siou a Wang Čao-kuo[pozn. 1]
- kandidáti sekretariátu od září 1982: Čchiao Š’ (od září 1985 člen sekretariátu) a Chao Ťien-siou (od září 1985 členka sekretariátu)
- 13. sekretariát: po XIII. sjezdu, od listopadu 1987: Chu Čchi-li (do června 1989, výkonný tajemník), Čchiao Š’, Žuej Sing-wen (do června 1989) a Jen Ming-fu (do června 1989)
- od června 1989 i Li Žuej-chuan (výkonný tajemník) a Ting Kuan-ken
- od listopadu 1989 i Jang Paj-ping
- kandidát sekretariátu od listopadu 1987: Wen Ťia-pao
- 14. sekretariát: po XIV. sjezdu, od října 1992: Chu Ťin-tchao (výkonný tajemník), Ting Kuan-ken, Wej Ťien-sing, Wen Ťia-pao a Žen Ťien-sin
- od září 1994 i Wu Pang-kuo a Ťiang Čchun-jün
- 15. sekretariát: po XV. sjezdu, od září 1997: Chu Ťin-tchao (výkonný tajemník), Wej Ťien-sing, Ting Kuan-ken, Čang Wan-nien, Luo Kan, Wen Ťia-pao a Ceng Čching-chung
- 16. sekretariát: po XVI. sjezdu, od listopadu 2002: Ceng Čching-chung (výkonný tajemník), Liou Jün-šan, Čou Jung-kchang, Che Kuo-čchiang, Wang Kang, Sü Cchaj-chou a Che Jung
- 17. sekretariát: po XVII. sjezdu, od října 2007: Si Ťin-pching (výkonný tajemník), Liou Jün-šan, Li Jüan-čchao, Che Jung, Ling Ťi-chua a Wang Chu-ning
- 18. sekretariát: po XVIII. sjezdu, od listopadu 2012: Liou Jün-šan (výkonný tajemník), Liou Čchi-pao, Čao Le-ťi, Li Čan-šu, Tu Čching-lin, Čao Chung-ču, a Jang Ťing
- 19. sekretariát: po XIX. sjezdu, od října 2017: Wang Chu-ning (výkonný tajemník), Ting Süe-siang, Jang Siao-tu, Čchen Si, Kuo Šeng-kchun, Chuang Kchun-ming a Jou Čchüan
- 20. sekretariát: po XX. sjezdu, od října 2022: Cchaj Čchi (výkonný tajemník), Š’ Tchaj-feng, Li Kan-ťie, Li Šu-lej, Čchen Wen-čching, Liou Ťin-kuo a Wang Siao-chung
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Od září 1985 pracoval sekretariát ve složení Chu Čchi-li, Wan Li, Jü Čchiou-li, Čchiao Š’, Tchien Ťi-jün, Li Pcheng, Čchen Pchi-sien, Teng Li-čchün, Chao Ťien-siou, Wang Čao-kuo.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Secretariat of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.
- ↑ a b LI, Cheng, et al. China's Changing Political Landscape. Washington: Brookings Institution Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8157-5209-7. S. 66–70. (anglicky)
- ↑ KAMPEN, Thomas. The Zunyi Conference and the rise of Mao Zedong. Intemationales Asienforum. Listopad 1986, roč. 17, čís. 3/4, s. 347–360, na s. 357. [Dále jen Kampen (1986)]. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g 李 [LI], 林 [Lin]. 中共中央書記處組織沿革與功能變遷 [Organizační historie a funkční změny sekretariátu ústředního výboru KS Číny] [online]. People's Daily, 2011-06-01 [cit. 2023-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (čínsky)
- ↑ WU, Guoguang. China's Party Congress: Power, Legitimacy, and Institutional Manipulation. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2015. S. 195. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- MILLER, A. L. Xi Jinping and the Party Apparatus. China Leadership Monitor [online]. Hoover Institution, Stanford University, Stanford, CA, 2008-6-17 [cit. 2020-6-21]. Roč. 2008b, čís. 25. Dostupné online. ISSN 1542-4200. (anglicky)
