Bohuslav Sobotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mgr. Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka v září 2017

11. předseda vlády České republiky
Úřadující
Ve funkci od:
17. ledna 2014
Prezident Miloš Zeman
Předchůdce Jiří Rusnok

1. místopředseda vlády J. Paroubka
Ve funkci:
25. dubna 2005 – 4. září 2006

Místopředseda vlády V. Špidly
Ve funkci:
30. října 2003 – 4. srpna 2004

Pověřen řízením
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci:
1. března 2017 – 4. dubna 2017
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Předchůdce Jan Mládek
Nástupce Jiří Havlíček

6. ministr financí ČR
Ve funkci:
15. července 2002 – 4. září 2006
Předseda vlády Vladimír Špidla
Stanislav Gross
Jiří Paroubek
Předchůdce Jiří Rusnok
Nástupce Vlastimil Tlustý

15. předseda ČSSD
Ve funkci:
18. března 2011 – 15. června 2017
Předchůdce Jiří Paroubek
Nástupce Milan Chovanec

Statutární místopředseda ČSSD
(od 7. 6. 2010 do 18. 3. 2011 úřadující předseda)
Ve funkci:
26. března 2005 – 18. března 2011
Předchůdce Stanislav Gross
Nástupce Michal Hašek

5. a 10. předseda Poslaneckého klubu ČSSD
Ve funkci:
22. května 2001 – 18. července 2002
Předchůdce Zdeněk Škromach
Nástupce Milan Urban
Ve funkci:
1. ledna 2009 – 6. prosince 2011
Předchůdce Michal Hašek
Nástupce Jeroným Tejc

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Ve funkci:
1. června 1996 – 28. srpna 2013

Zastupitel města Slavkov u Brna
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 21. října 2010
Stranická příslušnost
Členství ČSSD (od 1989)

Narození 23. října 1971 (46 let)
Telnice
Česko Československo
Choť Olga Sobotková
Děti synové David a Martin
Alma mater Masarykova univerzita
Profese politik, ekonom a advokát
Náboženství římskokatolické
Podpis Bohuslav Sobotka, podpis
Commons Kategorie Bohuslav Sobotka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Sobotka (* 23. října 1971 Telnice) je český politik, od 17. ledna 2014 předseda vlády České republiky, od března 2011 do června 2017 předseda ČSSD (v období od parlamentních voleb 2010 do zvolení předsedou byl pověřen vedením strany). V minulosti zastával funkci 1. místopředsedy vlády a v letech 20022006 ministra financí ČR. Od 1. března do 4. dubna 2017 byl pověřen řízením Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.[1]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Telnice u Brna. Na počátku 80. let se přestěhoval s rodinou do Slavkova u Brna, kde absolvoval Tyršova. Vyrůstal v rodině spolu se dvěma sourozenci a matkou.[2] V letech 1986 až 1990 studoval na Gymnáziu Bučovice. Podle časopisu Respekt zde spoluzaložil studentský časopis Reparát. Za fejetony zesměšňující tehdejší manifestace mu mělo hrozit vyloučení ze školy.[2] V letech 1990 až 1995 studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde pod vedením asistenta Katedry ústavního práva a politologie Zdeňka Koudelky obhájil diplomovou práci s tématem Vývoj sociální demokracie v českých zemích a získal titul magistr (Mgr.).[3]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako člen ČSSD od prosince 1989 se podílel na obnovení činnosti ČSSD v Brně a v okrese Vyškov, byl spoluzakládajícím členem Mladých sociálních demokratů (1990). V roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj, při kandidatuře ho podpořil tehdejší předseda jihomoravské ČSSD Václav Grulich.[2] Od května 2001 do července 2002 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD a byl členem mimo jiné rozpočtového, mandátového a imunitního výboru.

Mezi lety 1998 až 2010 byl členem městského zastupitelstva ve Slavkově u Brna.

Ministr financí (2002–2006)[editovat | editovat zdroj]

Po parlamentních volbách byl 15. července 2002 jmenován ministrem financí ve Špidlově vládě, ve které od 30. října 2003 zastával také post místopředsedy vlády. Funkci ministra financí zastával i ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, v jehož kabinetu se stal současně 1. místopředsedou vlády. Z doby po nástupu do funkce je znám jeho výrok o nereálnosti předvolebních slibů ČSSD: „Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“[4] Na ministerstvu financí vytvořil poradní orgán složený z liberálních ekonomů, předchůdce pozdějšího NERVu.[2] Spolu s Vladimírem Špidlou prosazoval podobnou úspornou politiku, kterou v následujících letech kritizovali (propouštění státních zaměstnanců, omezení podpory stavebního spoření a nemocenských dávek).[5] Po nástupu Jiřího Paroubka měl podle týdeníku Respekt naopak přistoupit na výrazné zvýšení schodku a omezení svých dřívějších restrikcí.[2]

V září 2003 jmenoval stranického kolegu Jaroslava Tvrdíka do čela Českých aerolinií bez výběrového řízení.[6]

23. října 2003 nechal odvolat šéfa společnosti ČEZ Jaroslava Míla, který v rozporu se Sobotkovým doporučením podal přihlášku do tendru na koupi akcií Severočeských dolů, ve kterých měl ČEZ podíl 37 %.[7]

V roce 2011 Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo financí pod vedením Bohuslava Sobotky a později Vlastimila Tlustého poškodilo politickou stranu SNK-ED, které odmítalo proplatit státní příspěvek na činnost.[8]

Řadě firem odpustil nedoplatky daně z příjmů. Podle Hospodářských novin není jasné, jaký byl motiv tohoto jednání. Společnosti Bekaert Petrovice, s.r.o., a Hasil, a.s., nejsou schopny uvést, proč jim daně byly odpuštěny. Společnost Lindab, s.r.o., se nevyjádřila. Dluhy byly také odpuštěny společnosti Zbrojovka Vsetín. Celkově Bohuslav Sobotka odpustil dluhy za 115 milionů korun.[9]

Hospodaření státu[editovat | editovat zdroj]

Za Sobotkova působení ve funkci ministra financí vznikly rozpočtové schodky v celkové výši 406,6 miliard Kč, v důsledku čehož se státní dluh více než zdvojnásobil.[10] Výše veřejného dluhu v poměru k HDP se snížila z 28,6 % HDP na 28,3 % HDP v roce 2006, resp. 27,9 % HDP v roce 2007 (státní rozpočet na tento rok ještě Sobotka připravoval). Bohuslav Sobotka je tak jediným ministrem financí po roce 1989, za kterého se české veřejné reálné zadlužení snížilo, vládní výdaje však rostly nadále rekordním tempem.[11]

V době jeho nástupu do funkce ministra financí v roce 2002 činil státní dluh 395,6 miliard Kč. Přestože po celé jeho funkční období zažívala ekonomika České republiky permanentní hospodářský růst (r. 2003 +3,6 %, r. 2004 +4,5 %, r. 2005 +6,3 %, r. 2006 +6,8 %), Sobotka zvýšil vládní výdaje jako žádný jiný polistopadový ministr financí (750 mld. v roce 2002, 809 mld. v roce 2003, 863 mld. v roce 2004, 923 mld. v roce 2005, 1021 mld. v roce 2006). V roce 2006 navzdory 6,8% růstu HDP české ekonomiky vytvořil do té doby rekordní deficit 111,3 mld. Kč. Na konci Sobotkova mandátu (v roce 2006) činil státní dluh 802,5 mld. Kč, což byl více než dvojnásobek státního dluhu nakumulovaného v období 1993–2002.

Privatizační projekty[editovat | editovat zdroj]

Během Sobotkova působení ve funkci ministra financí došlo k privatizaci společnosti Unipetrol. Původní vítěz privatizace Andrej Babiš totiž odstoupil od smlouvy a zamýšlený převod odmítl dokončit.[12] Z původních sedmi uchazečů postoupily do druhého kola tři firmy – PKN Orlen, MOL a Shell. Kazašská firma KazMunaiGaz, která podle privatizačního poradce vlády nabídla nejvyšší cenu, byla vyřazena. Sobotka rozhodnutí zdůvodnil strategickými a bezpečnostními zájmy České republiky.[13] Ve druhém kole předložila PKN Orlen jako jediná nabídku v termínu a ve stanovené cenové relaci.[14] Následně obvinil lobbista jedné z neúspěšných firem Jacek Spyra Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotku, Stanislava Grosse a Miroslava Kalouska z přijetí úplatku od podnikatele Andreje Babiše. Babiš měl zajistit ve vládě podporu pro PKN Orlen výměnou za zisk části podniku po dokončení privatizace. Sobotka i Babiš takové jednání popřeli, polská parlamentní komise naopak došla k závěru, že česká vláda jednala pod tlakem Babiše.[15] Spyra byl později zatčen, když požadoval od Babiše úplatek za zastavení trestního stíhání proti jeho osobě, a odsouzen k podmíněnému trestu.[16]

Proti obvinění z nevýhodného prodeje bytového fondu společnosti OKD společnosti Karbon Invest, která jej následně prodala firmě podnikatele Zdeňka Bakaly, se Sobotka hájí poukazem na znalecké posudky a zanesením předkupních práv nájemníků do smlouvy o prodeji.[17]

Opoziční poslanec (2006–2011)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj.

Mimo jiné i z peněz určených pro poslanecké náhrady ušetřil 5 milionů korun, které následně použil ke koupi luxusního bytu za 7 milionů korun.[18] Bohuslav Sobotka odmítá, že by náhrady zneužil.[19] Náhrady přitom mají sloužit jako uhrazení nákladů za odborné studie, dopravu nebo bydlení, vypláceny mu však byly dohromady s platem.[20][21]

Předseda ČSSD (od roku 2011)[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. března 2011 na sjezdu v Brně byl zvolen předsedou ČSSD. Při volbě získal 304 hlasů, čímž porazil protikandidáta Michala Haška o 19 delegátských hlasů a stal se tak lídrem opozice vůči vládě Petra Nečase.[22]

Podle Respektu ve straně nejprve prosazoval vize levicových intelektuálů z okruhu Jiřího Pehe a Centra pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA), později však pod tlakem stoupenců Michala Haška a Miloše Zemana kontakty přerušil.[2]

V době před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka nejdříve nesouhlasil s její podporou, ale následně se podřídil většinovému názoru svého klubu a prosadil její podporu všemi sociálnědemokratickými poslanci.[2]

Dne 14. června 2017 po jednání politického grémia strany oznámil, že ke dni 15. června 2017 opustí funkci předsedy ČSSD. Novým předsedou strany se od 15. června 2017 stal statutární místopředseda strany Milan Chovanec. Současně Sobotka navrhl grémiu do role volebního lídra pro parlamentní volby 2017 a kandidáta ČSSD na premiéra místopředsedu strany Lubomíra Zaorálka.[23]

Premiér (od roku 2014)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Bohuslava Sobotky.
Sobotka s premiéry zemí Visegrádské skupiny a tehdejší prezidentkou Jižní Koreje Pak Kun-hje, 3. prosince 2015

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval Sobotka jako lídr ČSSD v Jihomoravském kraji.[24] Strana pod jeho vedením získala 20,45 % hlasů, tedy ještě méně než při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (22 %).

Prezident Miloš Zeman se po volbách dne 26. října 2013 setkal na zámku Lány s částí vedení ČSSD, a sice s Haškem, Tejcem, Škromachem, Chovancem a Zimolou, přitom nebyl přizván řádně zvolený a úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka.[25] Výkonný výbor ČSSD pak jednal v Lidovém domě o výzvě k odstoupení Sobotky z čela ČSSD. Hašek i další účastníci několikrát v médiích popřeli, že by se schůzka vůbec konala,[26] i když její účastník Chovanec médiím svou účast potvrdil. Až tam prý zjistil, že schůzku dohodli Hašek a společníci. Hašek, Tejc, Škromach a Zimola nakonec pod mediálním tlakem schůzku potvrdili a posléze rezignovali na stranické funkce.[27] Zeman poté prohlásil, že považuje za komické utajovat jakoukoli schůzku a současně odmítl názor, že by šlo o pokus o převrat ve vedení ČSSD.[28] V následujících dnech pověřil Zeman Sobotku sestavením nové české vlády. Dne 17. ledna 2014 jej jmenoval předsedou vlády České republiky.[29] Do této funkce byl jmenován až 83 dnů po volbách, což je v historii ČR nejdelší doba mezi volbami a jmenováním premiéra.[30]

Na 38. sjezdu ČSSD byl v březnu 2015 již po třetí zvolen předsedou strany. Získal 606 hlasů od 713 delegátů (tj. 85 %).[31]

Dne 23. prosince 2015 byl napaden Sobotkův účet na Twitteru. Dne 5. ledna 2016 se objevila a následně potvrdila zpráva, že se hackeři internetového portálu White Media dostali do premiérovy soukromé emailové schránky. Část jeho korespondence byla zveřejněna.[32] Premiér se k celé věci odmítl s ohledem na policejní vyšetřování vyjádřit.

Od 1. března do 4. dubna 2017 byl po odvolání Jana Mládka pověřen prezidentem Milošem Zemanem řízením Ministerstva průmyslu a obchodu.[33] Dne 10. března 2017 byl na 39. sjezdu ČSSD v Brně již po čtvrté zvolen předsedou strany. Hlas mu dalo 460 delegátů, proti jich bylo 201 (dostal tak 67 % platných hlasů).[34]

Dlouhodobě se spekuluje o vlivu pražského advokáta Radka Pokorného na Bohuslava Sobotku, se kterým se Sobotka zná od studií na gymnáziu v Bučovicích.[35][36][37][38]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ČSSD v Jihomoravském kraji.[39] Získal 7 272 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[40] ČSSD však ve volbách utrpěla celkově velké ztráty. Získala pouze 7,2 % odevzdaných hlasů a 15 poslaneckých mandátů z 200. Nemá tedy žádnou šanci obhájit pozici vedoucí vládní strany.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2003 je ženatý,[41] s manželkou Olgou má syny Davida (2003) a Martina (2009). Dne 8. června 2017, v průběhu Sobotkova vládního předsednictví, vydali s manželkou společné prohlášení o odluce.[42][43] Po Mirku Topolánkovi, Jiřím Paroubkovi a Petru Nečasovi se tak stal dalším premiérem, jehož manželství tlak vrcholné politiky neuneslo.[44]

Jeho o rok a půl mladší sestra Marcela Sobotková je televizní dramaturgyně a reportérka (např. v pořadu TV Prima Očima Josefa Klímy nebo dříve Na vlastní oči na TV Nova).[45][46]

Politické postoje[editovat | editovat zdroj]

Sobotka odmítl povinné uprchlické kvóty týkající se rozmístění žadatelů o azyl mezi členské státy EU. V roce 2016 uvedl, že „není možné uplatňovat přístup, který v loňském roce uplatnilo Německo, kdy bez jakékoliv kontroly umožnilo příliv obrovského množství lidí.“[47]

Německo je podle Sobotky náš „strategický partner“, se kterým spolupracujeme v rámci EU i NATO.[48] K otázce nuceného vysídlení sudetských Němců z Československa Sobotka prohlásil, že „nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky.“[49]

V rozhovoru pro Právo v prosinci 2016 Sobotka uvedl, že by velkým firmám podnikajícím v ČR zvýšil daně, protože poté co si na pravicových vládách vylobbovaly nižší daně, zaměstnancům platy nezvyšují, ale „vyvádí obrovské prostředky do zahraničí, ročně 200 až 300 miliard.“[50]

V červnu 2017 Sobotka prohlásil, že migrační trasa z Libye do Evropy byla otevřena svržením Muammara Kaddáfího během vojenské intervence NATO v Libyi v roce 2011. Podle Sobotky „se jednoznačně ukazuje, že zhroucení libyjského režimu, na kterém se aktivně podílela i celá řada evropských zemí, ve skutečnosti otevřelo tuto migrační trasu, která aktuálně působí Evropě největší problémy.“[51]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vláda České republiky: Premiér [online]. Vláda ČR, [cit. 2017-10-01]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5. 10. 2013)
  3. Souborný katalog Masarykovy univerzity
  4. DOLEJŠÍ, Václav. ČSSD naslibovala v krajích nereálné změny. iDNES.cz [online]. 2008-10-23 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  5. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 22. 9. 2003)
  6. eko. Exministr Tvrdík se stal šéfem ČSA. Mladá fronta DNES. 3. září 2003, s. 1. „Domnívám se, že Tvrdík řízení společnosti zvládne,“ uvedl na dotaz ohledně absence výběrového řízení pro MFD Sobotka.  
  7. Marek Pražák, Šéf ČEZ Míl má být odvolán, iDNES, 23. října 2003, cit. "Sobotka i Urban dopisem žádali, ať se firma privatizace neúčastní"
  8. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Novinky.cz, 21. 9. 2011)
  9. KEDROŇ, Radek. Sobotkovy milionové odpustky: Podívejte se, které firmy dostaly pardon. IHNED.cz [online]. 2011-09-27 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  10. Ministerstvo financí ČR – Struktura a vývoj státního dluhu
  11. Eurostat Public debt[nedostupný zdroj]
  12. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 18. 5. 2009)
  13. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 1. 9. 2005 a 15. 12. 2005)
  14. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 1. 9. 2005)
  15. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (BBC.Czech.com, 27.9.2005; Respekt, 16. 2. 2012; iDnes.cz, 26. 9. 2005)
  16. http://zpravy.idnes.cz/jacek-spyra-dostal-podminku-dp8-/krimi.aspx?c=A110614_115454_krimi_zep
  17. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 12. 10. 2013 a 8. 1. 2012)
  18. ol; ČTK; mil. Bohuslav Sobotka koupil byt za sedm milionů, pět jich prý našetřil. IHNED.cz [online]. 2009-06-29 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  19. ČT24. Sobotka přiznal zneužívání náhrad, ČSSD to odmítá. ČT24 [online]. 2009-07-01 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  20. ada; nig. Poslanecké náhrady jsou přehlídkou pokrytectví. Novinky.cz [online]. 2010-08-27 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  21. EuroZprávy.cz; jš; Mfx. Neposílat Rathovi poslanecké náhrady? Nemožné! Loni bral 1,4 milionu. EuroZprávy.cz [online]. 2012-06-10 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  22. jim; jov. ČSSD povede Bohuslav Sobotka. Novinky.cz [online]. 2011-03-18 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  23. ČT24. Sobotka odchází z čela ČSSD. Stranu povede Chovanec. Česká televize [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.  (česky) 
  24. rai. ČSSD jde do voleb s transparentním účtem a Sobotkou jako lídrem. ČT24 [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  25. Tajná schůzka špiček ČSSD se Zemanem, Sobotka pozván nebyl, Novinky.cz, 27. 10. 2013
  26. Sobotka pod tlakem. Tajná schůzka v Lánech a třikrát výzva k rezignaci, Lidovky.cz, 27. 10. 2013
  27. Hašek, Tejc i Škromach odstoupili z vedení ČSSD, ceskatelevize.cz, 8. 11. 2013
  28. Zeman: Je komické, že se schůzka v Lánech tajila, ceskatelevize.cz, 5. 11. 2013
  29. OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenuje předsedu vlády. Pražský hrad [online].  [cit. 2014-01-17]. Dostupné online.  
  30. Vojtěch Marek: Sobotka se 83 dnů po volbách stal premiérem, aktualne.centrum.cz, 17. 1. 2014
  31. Sobotku předsedou zvolilo 85 procent. Před volbou poděkoval Zemanovi. iDNES.cz [online].  [cit. 2015-03-13]. Dostupné online.  
  32. http://www.lidovky.cz/prolomeny-e-mail-muze-ohrozit-sobotkovu-vladu-premier-je-vydiratelny-tvrdi-expert-gza-/zpravy-domov.aspx?c=A160105_165026_ln_domov_jzl
  33. Zeman odvolal Mládka, úřad převzal Sobotka. A hned začal řešit zlevnění mobilních dat [online]. Ceskatelevize.cz, 2017-02-28, [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.  
  34. Tohle se povedlo jen Zemanovi, řekl Sobotka o své čtvrté stranické výhře. Lidovky.cz [online]. 2017-03-10 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  35. Top 10 vlivu v zákulisí: číslo 1 [online]. Neovlivní.cz, 2015-06-15, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  36. Sobotkův tajemný muž Pokorný – ten, který hýbe příštím premiérem? [online]. Česká televize, 2013-11-02, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  37. KOMENTÁŘ: Talentovaný pan Pokorný [online]. IDnes.cz, 2015-11-20, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  38. Koho vzal Sobotka s sebou do Číny? Nechyběla šedá eminence ČSSD Pokorný [online]. Expres.cz, 2015-11-25, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  39. Předsednictvo ČSSD schválilo kandidátky ve všech krajích, o jejich definitivní podobě rozhodnou členové [online]. ČSSD, 2017-05-19, [cit. 2017-05-20]. Dostupné online.  
  40. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017, [cit. 2017-10-22]. Dostupné online.  
  41. pj. Premiér Sobotka oznámil odluku v manželství. Nešlo o unáhlený krok, napsal v prohlášení. iROZHLAS. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-06-08]. (česky) 
  42. Lidovky.cz. Premiér Sobotka oznámil odluku s manželkou Olgou | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-06-08 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  43. ČTK. Bohuslav Sobotka oznámil odluku s manželkou Olgou. Důvodem je tlak, kterému je premiér vystaven, uvedli manželé v prohlášení. Hospodářské noviny. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-06-08]. (česky) 
  44. FEREBAUER, Václav. Premiér Sobotka oznámil rozpad manželství se svou ženou Olgou. iDNES.cz [online]. 2017-06-08 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  45. Sestra premiéra Sobotky: Bratr není robot, doma je to zábavný člověk
  46. Marcela Sobotková
  47. "Sobotka: Nechceme tady mít silnou muslimskou komunitu". Novinky. 23. srpna 2016.
  48. Premiér Sobotka: Naše vztahy s Německem mají dnes výjimečnou úroveň. Úřád vlády České republiky. 20. ledna 2017.
  49. Benešovy dekrety patří na smetiště dějin, říká Bernd Posselt. Aktuálně.cz. 8. června 2014.
  50. "Sobotka: Naše daňová reforma přinese více peněz do státní kasy". Novinky. 10. prosince 2016.
  51. Svržení diktátora Kaddáfího otevřelo migrantům trasu do Evropy, říká Sobotka. Uprchlíky chce zadržet v Libyi. Hospodářské noviny. 23. června 2017.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]