Pavel Němec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o bývalém ministrovi. O politikovi ČSSD pojednává článek Pavel Němec (politik, 1976).
JUDr. Pavel Němec

Místopředseda vlád
Stanislava Grosse
a Jiřího Paroubka
Ve funkci:
4. srpna 2004 – 4. září 2006

8. ministr spravedlnosti ČR
Ve funkci:
4. srpna 2004 – 4. září 2006
Předseda vlády Stanislav Gross
Jiří Paroubek
Předchůdce Karel Čermák
Nástupce Jiří Pospíšil

6. ministr pro místní rozvoj ČR
Ve funkci:
15. července 2002 – 4. srpna 2004
Předseda vlády Vladimír Špidla
Předchůdce Petr Lachnit
Nástupce Jiří Paroubek

6. předseda US-DEU
Ve funkci:
27. června 2004 – 5. června 2006
Předchůdce Petr Mareš
Nástupce Jan Hadrava

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 15. června 2006
Stranická příslušnost
Členství US-DEU (1998-?)

Narození 20. července 1971 (46 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Němec (* 20. července 1971 Praha) je český právník a bývalý politik Unie svobody (v letech 2004-2006 její předseda), na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny, v letech 2002-2004 ministr pro místní rozvoj, pak do roku 2006 ministr spravedlnosti a místopředseda vlády Stanislava Grosse a vlády Jiřího Paroubka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Táboře a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Rigorózní zkoušku absolvoval na právnické fakultě Západočeské univerzity.[1] Pracoval pak jako právník a podnikatel.[2]

V lednu 2005[2] se v Dubaji oženil s Ivou Havlovou, ředitelkou pražských hotelů Paříž a Cassa Marcello. Dne 25. října 2006 se jim narodila dcera.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za Unii svobody (volební obvod Středočeský kraj).[3] Byl místopředsedou sněmovního mandátového a imuntního výboru a členem ústavněprávního výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2002. V parlamentu setrval do voleb v roce 2006.[4][5] Jako poslanec byl spolupředkladatelem exekučního řádu, čímž umožnil vznik soudních exekutorů a Exekutorské komory a jako ministr spravedlnosti spojil Justiční školu v Kroměříži s Justiční akademií, čímž vznikla jedna vzdělávací rezortní instituce pro civilní zaměstnance justice.

Jeho politická kariéra vyvrcholila ve funkčním období 2002-2006. Nejprve se v období 15. července 20024. srpna 2004 stal ministrem pro místní rozvoj ve vládě Vladimíra Špidly.[6] Následně od 4. srpna 2004 do 16. srpna 2006 (respektive do 4. září 2006 jako ministr vlády v demisi) působil coby ministr spravedlnosti a místopředseda vlády Stanislava Grosse a vlády Jiřího Paroubka.[7]

V této době rovněž zastával vysoké stranické posty. V červnu 2004 byl zvolen předsedou strany Unie svobody - Demokratické unie. Bylo to již v době, kdy US-DEU byla za svým zenitem. Volbou mladého a do té doby poměrně neznámého politika do svého čela se US-DEU snažila zvrátit klesající voličské preference. Po skandálu s katarským princem (viz níže) krátce před blížícími se parlamentními volbami 2006 se jej neúspěšně pokoušel sesadit Svatopluk Karásek. Pavel Němec poté prosadil překvapivou předvolební kampaň pod heslem It’s legal zaměřenou na mladé lidi protestující proti společnosti. Na svou stranickou funkci rezignoval po katastrofálním neúspěchu strany v parlamentních volbách 2006.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Případ katarského prince[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce kontroverzí v době jeho působení na Ministerstvu spravedlnosti vzbudily spory kolem vydání příslušníka katarské královské rodiny Hámida bin Abdala Sáního, který byl trestně stíhán pro pohlavní zneužívání, do státu Katar. S tímto sporem souviselo i odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Němec se osobně zasazoval o předání Sáního do Kataru. To bylo v rozporu s názorem nejvyšší státní zástupkyně i odborníků ze samotného Ministerstva spravedlnosti.[8] Němec se proto obrátil na Nejvyšší soud České republiky, který jeho postup označil za zákonný. V době svého působení na ministerstvu Němec v arabských emirátech pobýval, v roce 2005 měl dokonce v Dubaji svatbu, což bylo mnohými chápáno jako potvrzení jeho úzkých vazeb na tuto oblast.[9]

Nehospodárné nakládání se státním prostředky[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu z funkce vyšlo v rámci finanční kontroly provedené Ministerstvem financí najevo, že někteří vysocí úředníci ministerstva, včetně samotného Pavla Němce, měli nepřiměřeně vysoké telefonní účty, a zjištěny byly i četné další případy nehospodárného nakládání se státními prostředky.[10][11] Kromě toho sám ministr Pavel Němec dokázal měsíčně protelefonovat až 120.000 Kč z peněz daňových poplatníků, což odhalil Kontrolní úřad.[12]

Podíl na krytí situace na právnické fakultě v Plzni[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 informoval advokát Karel Jelínek nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou, že fakulta zneužívá své postavení. Benešová dala svým podřízeným příkaz, aby podezření vyšetřili. Vyšetřovat však ani nezačali. Benešovou pár dní poté odvolala Paroubkova vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce.[13]

Smlouva s advokátem Bláhou[editovat | editovat zdroj]

1. května 2006, tedy krátce před prohranými volbami a odchodem z Ministerstva spravedlnosti uzavřeli Němcovi podřízení bez výběrového řízení dlouhodobou smlouvu s advokátem Jaromírem Bláhou. Ministerstvo podle ní má platit měsíčně 40 tisíc Kč za 24 hodin práce Bláhovy kanceláře. Později se svojí sestrou a Bláhou založil advokátní kancelář, na kterou tak fakticky smlouva přešla.[14]

Smlouva na vymáhání mýta[editovat | editovat zdroj]

Advokátní kancelář Němec, Bláha a Navrátilová na základě smlouvy z roku 2009 s Ředitelstvím silnic a dálnic vymáhá dlužné mýto. Náklady na právní služby přitom vymožené mýto převyšují.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kindl je uznávaný právník, tvrdí Pavel Němec. Parlamentní Listy [online]. 2010-04-01 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online.  
  2. a b JUDr. Pavel Němec [online]. vlada.cz, [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz, [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. Pavel Němec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  5. Pavel Němec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1575. (česky)  
  7. Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005 - 04.09.2006) [online]. vlada.cz, [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  8. http://www.novinky.cz/domaci/postavila-se-proti-nemcovi-a-prisla-o-misto_118505_7vv96.html
  9. HULÍK, Milan. GLOSA: Ministr hoteliérem…. Neviditelný pes [online]. 5.12.2012 [cit. 2016-02-15]. Dostupné online.  
  10. http://www.ihned.cz/c4-10072040-19602570-002000_d-exministr-nemec-si-funkci-uzil
  11. http://zpravy.idnes.cz/vesli-se-do-nemcova-rozpoctu-i-dealeri-huleni-fns-/nazory.asp?c=A061025_162417_domaci_pei
  12. http://www.novinky.cz/domaci/265911-kalousek-zahladil-vysledky-kontroly-na-ustavnim-soudu.html
  13. http://zpravy.idnes.cz/prava-v-plzni-uz-pred-ctyrmi-lety-resila-benesova-pak-ji-odvolali-phh-/studium.asp?c=A091014_1272167_studium_jw
  14. http://www.lidovky.cz/byvaly-ministr-nemec-stale-pracuje-pro-stat-za-tucne-provize-ptp-/ln_domov.asp?c=A100120_223424_ln_domov_glu
  15. http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59865840-stat-neumi-vymahat-myto-zjistili-kontrolori

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]