Jiří Čunek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Čunek

1. místopředseda
druhé vlády Mirka Topolánka
Ve funkci:
9. ledna 2007 – 13. listopadu 2007
Ve funkci:
2. dubna 2008 – 23. ledna 2009

10. a 11. ministr pro místní rozvoj ČR
Ve funkci:
9. ledna 2007 – 13. listopadu 2007
Předseda vlády Mirek Topolánek
Předchůdce Petr Gandalovič
Nástupce rezignace na post ministra
Ve funkci:
2. dubna 2008 – 23. ledna 2009
Předseda vlády Mirek Topolánek
Předchůdce návrat do funkce ministra
Nástupce Cyril Svoboda

5. předseda KDU-ČSL
Ve funkci:
9. prosince 2006 – 30. května 2009
Předchůdce Miroslav Kalousek
Nástupce Cyril Svoboda

3. senátor za obvod č. 77 - Vsetín
Úřadující
Ve funkci od:
28. října 2006
Předchůdce Jaroslav Kubín

4. hejtman Zlínského kraje
Úřadující
Ve funkci od:
2. listopadu 2016
Předchůdce Stanislav Mišák

Zastupitel Zlínského kraje
Úřadující
Ve funkci od:
13. října 2012
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 6. listopadu 2008

Starosta města Vsetín
Úřadující
Ve funkci od:
8. prosince 2014
Předchůdce Iveta Táborská

Commons Kategorie Jiří Čunek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jiří Čunek
Jiří Čunek v rozhovoru pro novináře
Jiří Čunek v rozhovoru pro novináře

Starosta města Vsetín
Ve funkci:
prosinec 1998 – 23. února 2007
Předchůdce Zdeněk Novosad
Nástupce Květoslava Othová

Zastupitel města Vsetín
(v letech 1994-1995 také místostarosta města)
Úřadující
Ve funkci od:
listopad 1994

Stranická příslušnost
Členství KDU-ČSL (od 1990)

Narození 22. února 1959 (58 let)
Zlín
Československo Československo
Choť Pavla Čunková
Děti čtyři dcery
Profese politik
Náboženství římskokatolické
Ocenění Cena ministra ŽP (2004)
Commons Kategorie Jiří Čunek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jiří Čunek čtoucí protestní materiál občana.

Jiří Čunek (* 22. února 1959 Zlín) je český politik, od ledna do listopadu 2007 a pak opět od dubna 2008 do ledna 2009 první místopředseda druhé vlády Mirka Topolánka a ministr pro místní rozvoj ČR, v letech 20062009 předseda KDU-ČSL, od října 2006 senátor za obvod č. 77 - Vsetín, od roku 2016 hejtman Zlínského kraje, v letech 20002008 a opět od roku 2012 zastupitel Zlínského kraje, v letech 19982007 a opět od roku 2014 starosta města Vsetína.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jiří Čunek se v letech 1974–1977 vyučil na středním odborném učilišti v Napajedlech. Při zaměstnání jako automechanik ve zlínských (tehdy gottwaldovských) Pozemních stavbách roku 1982 odmaturoval na SPŠ strojní v Gottwaldově. Nato nastoupil do Zbrojovky Vsetín, nejprve jako bezpečnostní technik, od roku 1993 vedoucí bezpečnosti práce. Do KDU-ČSL vstoupil roku 1990, na podzim 1994 byl zvolen do vsetínského zastupitelstva a tři měsíce působil jako místostarosta, poté byl členem bytové komise a předsedou okresní organizace KDU-ČSL.[1] Po volbách na podzim 1998 se stal starostou Vsetína; od roku 2000 také zastupitelem Zlínského kraje. Tím, že Čunek nemá vysokoškolské vzdělání, údajně argumentovali někteří odpůrci jeho předsednictví.[2]

Jiří Čunek je laureát Ceny PŘÍSTAV kterou mu v roce 2006 udělila Česká rada dětí a mládeže za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželka Pavla (* 28. dubna 1958,[3] sňatek 1982) vystudovala Palackého universitu v Olomouci a má ve Vsetíně praxi zubní lékařky; manželé spolu mají 4 dcery, jejichž věk byl v roce 2006 uváděn jako 22, 20, 14 a 12 let.[4] Je prostředním ze tří bratří, starší Josef a mladší Václav. Čunkův bratranec (matky jsou sestry) je herec Josef Polášek.[5][6] Čunkův otec zemřel po autohavárii v roce 2006.[6][7]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 2006 se Jiří Čunek po výrazném volebním vítězství stal senátorem za obvod č. 77 - Vsetínsko. V prosinci 2006 nahradil odstoupivšího Miroslava Kalouska na postu předsedy lidové strany. Do předsednictva strany se pak dostali především jeho favorité. Ještě předtím se Jiří Čunek několikrát sešel s Jiřím Paroubkem, za což byl ve straně kritizován. V té době se Jiří Čunek pohyboval na vrcholu žebříčku nejpopulárnějších politiků v zemi.

Po svém zvolení do čela strany se Jiří Čunek zapojil do sestavování vlády. Původně se stavěl proti tomu, aby koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených stavěla na důvěře několika přeběhlíků z levicových stran, a prosazoval dohodu s celou sociální demokracií, ale později od tohoto požadavku odstoupil. Nakonec lidovci uzavřeli dohodu s občanskými demokraty a zelenými a Jiří Čunek byl 9. ledna 2007 jmenován ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou druhé vlády Mirka Topolánka. Jakožto první místopředseda vlády stál v létě v čele státní návštěvy v Etiopii namísto Mirka Topolánka, jemuž se v té době narodil syn.

Jiří Čunek se záhy po svém vstupu do politiky radikálně vymezil proti korupci, zneužívání sociálních dávek nebo positivní diskriminaci Romů. Svým přístupem si vysloužil mnoho stoupenců, ale také kritiků. V průběhu roku 2007 se okolo něj objevila řada kauz a skandálů, jež jeho stoupenci označují za uměle vyvolané pokusy zlikvidovat neokoukaného a rozhodného politika. Přestože mu nebylo prokázáno porušení zákona, spousta především romských a liberálních organizací (včetně koaliční Strany zelených) jej opakovaně vyzývala k odstoupení z vládních funkcí.

Jiří Čunek všechny tyto problémy ustál, až do zjištění, že v devadesátých letech pobíral sociální dávky, přestože ve stejné době prokazatelně měl na účtu milióny korun. Jiří Čunek se nakonec pod nátlakem rozhodl 7. listopadu 2007 dočasně (a v podstatě jen formálně) odstoupit z funkce prvního místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj, důvodem bylo to, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká rozhodla pokračovat ve vyšetřování Čunkovy údajné úplatkářské aféry, které bylo v srpnu zastaveno.[8] I nadále však ovlivňoval chod ministerstva.[9][10] Jeho nástupce nebyl jmenován a řízením ministerstva byl oficiálně pověřen jeho náměstek Jiří Vačkář.[9]

To vyvolalo dohady o jeho brzkém návratu do funkce; spekulovalo se, že KDU-ČSL, která trvala na návratu svého předsedy do vlády, na oplátku podpoří v nadcházejících prezidentských volbách kandidáta ODS Václava Klause, což Čunek rozhodně popřel,[11] v samotné prezidentské volbě poté hlasoval pro Jana Švejnara. Proti Čunkově návratu protestovala koaliční Strana zelených, jejíž ministr Karel Schwarzenberg dokonce hrozil vlastní demisí, vrátí-li se Jiří Čunek do vlády, aniž by byly dostatečně osvětleny jeho majetkové poměry, především odkud vzal Čunek miliony korun v době, kdy pobíral sociální podporu.

Současně zůstával předsedou KDU-ČSL, která vytrvale usilovala o jeho oficiální návrat do vlády. K němu došlo 2. dubna 2008, kdy byl Jiří Čunek znovu jmenován ministrem pro místní rozvoj.[12] Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg demisi nepodal, protože se rozhodl přešetřit Čunkovy rodinné finance auditem, který sám zaplatil.[13]

Atmosféru kolem Čunka však nadále kazily nevyřešené aféry, které podrývaly jeho důvěryhodnost i u vlastních spolustraníků. A tak, když se premiér Topolánek odhodlal k rekonstrukci vlády, ke které se chystal od - pro vládní koalici katastrofálních - krajských voleb, byl Jiří Čunek jedním z těch, které chtěl premiér nahradit.[14] Ve zvláštním tiskovém vystoupení před novináři 12. ledna 2009 pak Čunek rezignoval na posty 1. místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj[15] poté, co se neúspěšně pokoušel dosáhnout toho, aby v rámci rekonstrukce vlády místo něj odešel stranický kolega Miroslav Kalousek.[16]

30. května 2009 neuspěl v obhajobě postu předsedy KDU-ČSL, když od 301 přítomných delegátů získal v prvním kole volby pouhých 61 hlasů. Předběhli jej Jan Březina (112 hlasů) a Cyril Svoboda (91 hlasů). Ve druhém kole volby pak těsně vyhrál Cyril Svoboda.

Na komunální úrovni se mu podařilo získat ve volbách do zastupitelstva v roce 2010 ve Vsetíně nejvíce preferenčních hlasů z místních politiků, kandidoval na šestém místě za lidovce a strana celkově skončila druhá o 54 hlasů za vítěznou ODS.[17]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Vsetína, když vedl kandidátku KDU-ČSL. Strana ve městě volby vyhrála (29,36 % hlasů, tj. 6 mandátů) a Jiří Čunek získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů všech stran (4 661 hlasů).[18] Z tohoto titulu také usiloval o post starosty města, ale na ustavujícím zasedání zastupitelstva dne 6. listopadu 2014 zvolen nebyl.[19] Stejně tak neuspěl o dva týdny později dne 24. listopadu 2014.[20] Nakonec byl zvolen starostou města Vsetína až dne 8. prosince 2014 v pořadí na třetím zasedání zastupitelstva, když pro něj hlasovalo 16 z 21 členů zastupitelstva a 5 se zdrželo hlasování.[21]

V krajských volbách v roce 2016 jako lídr kandidátky KDU-ČSL[22] přivedl stranu ve Zlínském kraji k vítězství, když KDU-ČSL získala 22,97 % odevzdaných hlasů a 12 mandátů ve 45členném krajském zastupitelstvu, přičemž Jiří Čunek sám získal 14 468 preferenčních hlasů (34,61 %).[23] Vítězná KDU-ČSL následně uzavřela koalici s druhým hnutím ANO 2011, čtvrtým hnutím STAN a sedmou ODS a dne 2. listopadu 2016 byl zvolen hejtmanem Zlínského kraje (obdržel 31 hlasů od 45 přítomných zastupitelů).[24][25]

V únoru 2017 deník MF DNES uvedl, že v té době Čunek díky souběhu tří funkcí – senátora, hejtmana a starosty – pobíral v součtu plat ve výši téměř 290 tisíc korun měsíčně a byl tak podle listu nejlépe placeným politikem. Před krajskými volbami přitom Čunek sliboval, že v případě zvolení by funkci vsetínského starosty opustil, a to zprvu do prosince 2016, poté do konce ledna 2017. V senátu podle deníku absentoval téměř u třetiny hlasování.[26]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Aféra se sexuálním obtěžováním[editovat | editovat zdroj]

19. září 2006 zveřejnil Čunek v regionálním týdeníku Jalovec dopis své bývalé sekretářky Marcely Urbanové zaslaný jemu a dalším osobám, v němž ho obvinila z pracovní diskriminace a sexuálního obtěžování. Čunek to označil za mstu za propuštění, respektive pokus ovlivnit projednávání v radě města její žádosti o snížení nájmu za restauraci, a podal na ni trestní oznámení pro pomluvu a vydírání.[27][28]

Čunek předkládá důkazy a vysvětluje celou kauzu na svých webových stránkách.[29]

Přestěhování romských obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Krátce před komunálními a senátními volbami v říjnu 2006 nechal Čunek přestěhovat 36 romských rodin tzv. „nepřizpůsobivých občanů“ (celkem asi 230 lidí) z chátrajícího pavlačového domu u vsetínské polikliniky, který byl vzápětí zbořen, do dvou domů smontovaných z obytných buněk s použitím financí ze Státního fondu rozvoje bydlení (polovina z celkových nákladů 40 milionů Kč) v místní části Poschlá. Kritikové to označují za tvorbu romského ghetta, zastánci projektu naopak poukazují na značně zvýšenou životní úroveň oproti původnímu domu, existenci samosprávy a působení nevládních organizací, především střediska Diakonie Českobratrské církve evangelické v místě.

Sedmi rodinám o asi 100 lidech, jimž podle rozhodnutí soudu nemuselo zajistit náhradní ubytování (zčásti i proto, že měli nájemní smlouvy na dobu určitou), město nabídlo starší rodinné domy mimo Zlínský kraj, konkrétně na Jesenicku, na jejichž zakoupení jim poskytlo bezúročné půjčky na dobu až 20 let se splátkami kolem 2000 Kč měsíčně. Přestože se jednalo o nepřizpůsobivé a nájem neplatící rodiny, jež mohla radnice podle zákony bez náhrady vystěhovat na ulici, řada z Romů si stěžovala: uvádí, že "plnou moc zástupcům, kteří uzavřeli kupní smlouvu za ně, podepsali pod hrozbou vystěhování na ulici a odebrání dětí, v časové tísni a aniž domy viděli; platby zahrnují „provize realitkám, jejichž služby si neobjednali, protože veškerá jednání o tom, kde a jaký dům zakoupit, vedla radnice“[30]", do Vsetína, kde dlouhodobě žili a nyní do něj musejí obtížně dojíždět na úřady atp., se chtějí vrátit (někteří tak již učinili). Jejich přestěhování mimo Vsetín kritizovali členové romských organizací a další jako porušování lidských práv a místní samosprávy cílových obcí, jež nebyly o akci informovány, a krajští politici jako přesouvání problému na cizí úkor. Na Čunka bylo podáno přes 10 trestních oznámení.

Čunek obhajuje svůj postup tím, že zákon by umožňoval i vystěhování na ulici bez náhrady, ovšem uznává, že „jejich vina je menší než vina státu, [který] vlastně si tyto lidi vychoval“ a vzniklé sociální problémy by byly neúnosné („Navíc si uvědomme, jak by vypadalo město, kde by bloudilo 300 bezprizorních Romů.“[31]). Na domy dvou rodin vystěhovaných na Jesenicko podala vsetínská radnice počátkem prosince návrh na exekuci kvůli dřívějším dluhům za nájemné a penále.[32]

Jedna rodina vystěhovaná na Prostějovsko údajně za nájem nedlužila[33] a nejméně dvě vystěhované na Jesenicko platily nájem přes takzvaný institut zvláštního příjemce přímo ze sociálních dávek.[34] Čunek takový postup principiálně odmítá („způsob, který oba dva popisujete, je právě to je naprosto demotivační, abychom my jim brali ty sociální dávky neboli dávky na bydlení a proměňovali je za nájem. Ne, je potřeba udělat to, co jsme udělali my, teď jsme jim řekli, kdo nezaplatí nájem, protože na to od státu peníze dostává, bude vystěhován.“[35]; „Moji oponenti – třeba Kateřina Jacques či pan Horváth – namítají: vždyť můžeme těm lidem brát dávky a platit z nich dávky. To je naprostý omyl. Tím je špatně vychováváme: oni se přece musí naučit, že se platí nájem. Je potřeba vést je ke zodpovědnosti.“[36]).

Velkou kritiku a srovnávání s nacismem vyvolalo, když Čunek v pořadu TV Nova Na vlastní oči 1. listopadu řekl „já čistím jenom od vředů. To dělají lékaři taky.“ Čunek se hájil, že pouze reagoval na dotaz redaktorky „A nebojíte se toho, že to je ta špatná vstupenka do toho Senátu, tady čistič, Čunek čistič se bude říkat?“, respektive „Já bych i divákům chtěl říct, že jsem tento výrok nevymyslel já, ten vymyslel jeden z politických konkurentů, který ho napsal do novin“[37] a že vředem mínil sociální problém, který dům představoval, nikoli Romy jako takové. 2. listopadu ve zpravodajství České televize řekl: „Já především nevím za co teda, takže určitě, když nevím za co, tak se nikomu omlouvat nebudu,“ týž den v novinách vyšlých 3. listopadu „Co se týká čištění vředu, tak to si myslím stále. Neřekl jsem to vůči nějaké skupině lidí, ale obecně. Česká republika má řadu vředů, které je potřeba řešit a vyčistit je. Já si připadám jako lékař, který tyto vředy čistí. (…) Pan Kasal, pokud to řekl [že Čunkův postup je v rozporu se zásadami KDU-ČSL], tak se přidal k těm, kteří blábolí o problému, o němž nic nevědí“[38] a „Já tím vředem myslím problémy města. Ale to nejsou ti lidé ani ta komunita. Kdybych si to myslel, tak bychom jim nepostavili nové byty a nedali jim půjčky“.[39] Na celostátní konferenci KDU-ČSL 3. listopadu ukončil Čunek svůj proslov „Řekl jsem, že ten dům je vředem na tváři Vsetína. Teď už není.“ a sklidil dlouhý aplaus[40]; konference poté schválila usnesení, že „odmítá mediální dezinformace směřující k diskreditaci senátora KDU-ČSL Jiřího Čunka v souvislosti s řešením romské problematiky ve Vsetíně“.[41] Později Čunek rétoriku zmírnil:

Já se obávám, že už nebudu dále hrát s tím slovem vřed. Protože pro některé by to mohlo znít až příliš pejorativně. Tím slovem byl od začátku myšlen ten pavlačový dům a není třeba používat tak silného výrazu pro všechno.
Takže vy v lidové straně vředy nemáte?
Tak vřídky tam máme, to určitě. Problémky.
Pojďme k těm vřídkům. Které byste vyčistil?
Ale já bych ani nechtěl nic řezat, čistit. Nechtěl bych tam vystupovat proti něčemu, ale spíš něco řešit.[42]

Členové senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice po výjezdním zasedání ve Vsetíně 7. prosince nejprve prohlásili, že přestěhování Romů do Poschlé bylo v pořádku,[43] ale po návštěvě domů vystěhovaných rodin na Jesenicku následující den ostře zkritizovali jejich stav, průběh stěhování provedeného spěšně v pozdních denních hodinách a uvedli, že tím vsetínská radnice zřejmě porušila lidská práva[44]: „Romové předem nevěděli, do čeho jdou. Nemohli si své domy prohlédnout a smlouvy podepisovali pod nátlakem. Byla zneužita jejich právní nevědomost, měli být mnohem více poučeni právníkem,“ řekl senátor Josef Pavlata.[32]

13. června 2007 byla zveřejněná zpráva Veřejného ochránce práv Otakara Motejla, která mimo jiné konstatuje, že vystěhováním občanů Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko byla porušena jejich základní práva na respektování rodinného a soukromého života.[45]

Vyvrcholení celé romské kausy nastalo 30. března 2007, kdy Jiří Čunek na otázku čtenáře deníku Blesk, zda bude stát dotovat všechny své občany podobným způsobem jako Romy, v nadsázce odpověděl: „To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou – on je chudák.“ Tento výrok vyvolal vlnu nevole – Jiří Čunek byl obviňován z rasismu a xenofobie, šestnáct romských organisací výrok označilo za "nástup klerofašismu v České republice[46]" a vyzvalo premiéra Mirka Topolánka, aby se od Čunkových výroků distancoval. K protestu se připojil i bývalý zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl, kritizovala jej i ministryně Džamila Stehlíková.

Trestní stíhání[editovat | editovat zdroj]

16. ledna 2007 požádala ostravská policie Senát, aby zbavil Čunka imunity před trestním stíháním[47]; po počátečním tajení detailů bylo zveřejněno, že je obviněn z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL, jejímž prostřednictvím Vsetín prodával nájemníkům podnikové byty zkrachovalé Zbrojovky, v únoru 2002. Čunek, na nějž bylo podle jeho slov podáno celkem 16 trestních oznámení, oznámil, že bude s vydáním souhlasit, na jednání Senátu 7. února o to však výslovně nepožádal a byl vydán těsným poměrem 38 hlasů proti 26 s 8 zdrženími.[48]

Během ledna a začátkem února vydal Čunek několik prohlášení o původu peněz, které si uložil na účet vzápětí poté, co si realitní firma podobnou částku v hotovosti vybrala z banky. Za vágnost, nejednoznačnost a opožděnost těchto vysvětlení byl kritizován médii, opozicí i koaliční Stranou zelených; jeho popularita u veřejnosti prudce klesla. 10. února policie obvinila i ředitele H&B REAL Petra Hurtu.

V květnu 2007 olomoucká policie obvinila několik svědků z křivé výpovědi ve prospěch Čunka, kteří podle vyšetřovatelů falešně svědčili o tom, že Čunek ve Vsetíně nemohl převzít půlmilionový úplatek, protože byl v té době na jiném místě[zdroj?]. V červnu 2007 Nejvyšší státní zastupitelství případ odňalo přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přikázalo jej jihlavskému okresnímu státnímu zástupci Arifu Salichovi s odůvodněním, že Obst se dopustil závažných procesních pochybení. Jedním z nich bylo, že místně nepříslušné přerovské státní zastupitelství dozorovalo trestní řízení ve fázi trestního stíhání, zatímco mu bylo krajským státním zastupitelstvím přikázano dozorovat věc jen po dobu prověřování. Ze zákona bylo příslušné k dozoru trestního stíhání Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně.[49] Salichov oznámil, že plánuje odvolat z případu stávajícího vyšetřovatele Milana Šošovičku, který se podle něj též dopustil řady pochybení - jako nejzávažnější uvedl nadstandardní vztahy mezi vyšetřovatelem a korunní svědkyní.[50] Další pochybnost se objevila v souvislosti s Čunkovým uložením jednoho milionu ve zkrachovalé Universal bance v Opavě. Čunek měl totiž v té době ztracený občanský průkaz, a tak nemohl uložit vklad. Čunek tvrdil, že jako známá osoba jej při vkladu nepotřeboval.[51]

Dne 7. srpna 2007 státní zástupce Arif Salichov trestní stíhání zastavil, protože "je nepochybné, že se nestaly skutky, kvůli nimž se stíhání [vedlo]".[52] [53]

Dne 25. října 2007 nejvyšší státní zástupkyně rozhodla o zrušení usnesení okresního státního zástupce v Jihlavě o zastavení trestního stíhání obviněných Jiřího Čunka a Ing. Petra Hurty s tím, že předmětné rozhodnutí bylo učiněno předčasně a byť řízení Okresního státního zastupitelství Jihlava v této trestní věci bylo vedeno správným směrem se zaměřením na všechny rozhodné skutečnosti, je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků.[54]

Dne 13. května 2008 zveřejnil Jiří Čunek usnesení Arifa Salichova ze dne 16. listopadu 2007 zdůvodňující zastavení trestního stíhání. Salichovo usnesení poukazuje na nedůvěryhodnost korunní svědkyně Marcely Urbanové a zpochybňuje i motiv uplácení. Město Vsetín při převodu podílu ve společnosti Vsetínské byty, s.r.o. na společnost H&B Real, k.s. získalo 3,6 mil. Kč, avšak dle uzavřené smlouvy mělo město povinnost svůj podíl odprodat i za 50 tis. Kč, uvádí Salichov. Uskutečněný prodej byl podle Salichova jednoznačně výhodný pro město Vsetín, a tudíž korupci vylučuje (str. 23–25 usnesení). Kompletní text Salichova rozhodnutí zveřejnily servery Novinky.cz[55] a iDNES.cz.[56] V roce 2011 vyšlo najevo, že posudek znalce, podle kterého mělo město dostat za prodej až 6,7 mil. Kč, byl velmi zkreslený, znalec za něj navíc dostal nestandardně vysokou odměnu.[57]

Dne 1. 10. 2009 Nejvyšší soud uvedl, že v trestním stíhání J. Čunka byl porušen zákon v neprospěch J. Čunka.[58] Nejvyšší soud konstatoval, že Okresní státní zastupitelství v Přerově bylo nepříslušné pro dozor nad trestním stíháním a tato chyba byla napravena přikázáním věci Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě.

Řízení o porušení povinnosti veřejného činitele[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2007 podal novinář Tomáš Němeček na Jiřího Čunka žalobu podle zákona o střetu zájmů.[59] Krajský soud v Ostravě dne 17. ledna 2008 rozhodnul, že Jiří Čunek porušil povinnost veřejného funkcionáře tím, že v oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích, které učinil dne 26. března 2007 v souvislosti s ukončením funkce starosty města Vsetín, neuvedl, že má nesplacený hypoteční úvěr u Komerční banky, a uložil mu pokutu ve výši 20 000,- Kč.[60] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. prosince 2008 byl v důsledku změny právní úpravy střetu zájmů rozsudek krajského soudu s účinností ke dni 20. červnu 2008 zrušen a řízení bylo zastaveno.[61] Tomáš Němeček má možnost vznést svá obvinění proti Jiřímu Čunkovi znovu v přestupkovém řízení.

Čerpání sociálních dávek[editovat | editovat zdroj]

V pondělí 29. října 2007 zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT informaci, podle níž Jiří Čunek v období před deseti lety pobíral sociální dávky, přičemž ve stejné době uložil do několika bank tři a půl milionu korun (při tomto ukládání údajně používal občanský průkaz, jehož ztrátu ohlásil několik měsíců předtím). V souvislosti s touto reportáží bylo následující den podáno trestní oznámení.[62] Předseda vlády Mirek Topolánek vyslovil požadavek, aby Jiří Čunek buď toto obvinění vysvětlil, anebo opustil vládu.[63]

Jiří Čunek odmítl, že by dávky pobíral neoprávněně, v následujících dnech bylo prokázáno, že na ně měl skutečně nárok.[64][65] Přesto oznámil 1. listopadu, že 7. 11. rezignuje na vládní funkce, a to z toho důvodu, že nejvyšší státní zástupkyně znovu otevřela vyšetřování jeho údajné úplatkářské aféry.

6. listopadu vysvětlil před vedením KDU-ČSL, že 2,5 milionu korun na jeho účtech pocházelo od příbuzných a zbylý milion ušetřili. Obhájil tak své setrvání v čele strany.[66] Státní zástupitelství pak 30. ledna 2008 kauzu odložilo s tím, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu.[67]

Film[editovat | editovat zdroj]

Režisér Robert Sedláček se kolem roku 2010 chystal o Jiřím Čunkovi natočit film, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie však projekt nepodpořil a film nevznikl.[68]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Radek Kedroň: Čunek byl politik už dřív, Hospodářské noviny 12. 2. 2007
  2. Martin Weiss: Předseda bez diplomu – proč ne?, rubrika Úhel pohledu, Lidové noviny 28. listopadu 2006
  3. Jak žijeme, Magazín MF DNES 4. ledna 2007
  4. Dobrý manžel se hledá hůř než zubař, rozhovor v Lidových novinách 18. prosince 2006
  5. Piča mezi řádky, rozhovor v Reflexu 51-2/2006, 21. 12.
  6. a b Polášek: Můj bratranec Čunek byl za blázna kvůli mně. Víkend MF DNES, 24. února 2007
  7. Co pro ně znamenal rok 2006, Právo 30. prosince 2006
  8. Čunek to vzdal, odejde z vlády. Zamíří před soud?, Aktuálně.cz, 1. 11. 2007
  9. a b Čunek sice rezignoval. Přesto ministerstvo řídí dál, Aktualne.cz, 4. 1. 2008
  10. Čunek po funkci přijde i o byt, Lidové noviny 13. ledna 2009
  11. Já do vlády za Klause? Takový handl nikdy, tvrdí Čunek, Aktualne.cz, 2. 1. 2008
  12. Čunek je zpět. Nezodpovězené otázky zůstávají, Aktualne.cz, 2. 4. 2008
  13. Čunek zasedne znovu ve vládě, Schwarzenberg neodejde, Aktualne.cz, 1. 4. 2008
  14. Julínka chci vyměnit, řekl Topolánek grémiu ODS Aktuálně.cz, 6.1.2009
  15. AKRMAN, Libor. Topolánek uvítal Čunkovu rezignaci ve vládě. Hospodářské noviny. 2009-01-12. Dostupné online [cit. 2017-02-08]. (cs-CZ) 
  16. Rekonstrukce vlády odstartovala krizi v KDU-ČSL České noviny.cz, 5.1.2009
  17. Čunek se vrací na scénu, jen ve Vsetíně. Novinky.cz [online]. 2010-10-16 [cit. 2010-10-16]. Dostupné online.  
  18. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Zlínský kraj, Okres: Vsetín, Obec: Vsetín, Kandidátní listina: Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. [online]. Český statistický úřad, 2014, [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.  
  19. Vsetín si „zatím“ starostu nezvolil [online]. Město Vsetín, 2014-11-07, [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.  
  20. Jiří Čunek se ani napodruhé nestal starostou Vsetína. Česká televize [online]. 2014-11-24 [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.  
  21. Starostou Vsetína je Jiří Čunek [online]. Město Vsetín, 2014-11-08, [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.  
  22. Jiří Čunek obdržel 89 % hlasů a byl zvolen lídrem KDU-ČSL ve Zlínském kraji. KDU-ČSL Zlínský kraj [online]. 2016-03-24 [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  
  23. Výsledky voleb do zastupitelstev krajů | volby.cz. www.volby.cz [online].  [cit. 2017-02-08]. Dostupné online.  (česky) 
  24. Čunek se stal hejtmanem Zlínského kraje. Novinky.cz [online]. 2016-11-02 [cit. 2016-11-02]. Dostupné online.  
  25. Odhlasováno: Jiří Čunek je novým hejtmanem Zlínského kraje. Zlínský deník.cz [online]. 2016-11-02 [cit. 2016-11-02]. Dostupné online.  
  26. VALÁŠEK, Lukáš. Čunek se stal nejlépe placeným politikem, bere víc než prezident. iDNES.cz [online]. 2017-02-08 [cit. 2017-02-08]. Dostupné online.  
  27. Sexuální skandál na Vsetínské radnici, ČT24.cz 27. září 2006
  28. Milan Šíma: Nevěřili, že to uděláme, rozhovor v Reflexu 46/2006, 16. listopadu 2006
  29. http://www.jiricunek.cz/kdu-zk/jiř%C3%AD-čunek/kauza-čunek.aspx
  30. Pavel Čírtek: Jak vsetínští Romové kupovali domy, Právo 11. listopadu 2006, str. 16
  31. FRÁNEK, Tomáš. Odvety Romů se nebojím, říká Čunek. Aktuálně.cz [online]. 2006-11-06 [cit. 2010-08-31]. Dostupné online.  
  32. a b IDNES.CZ. Vsetín požádal o exekuce proti vystěhovaným Romům. iDNES.cz [online]. 2006-12-11 [cit. 2010-08-31]. Dostupné online.  
  33. Vystěhovaní Romové na nájmu nic nedlužili, Mladá fronta DNES, regionální mutace Střední Morava, 4. listopadu 2006
  34. Části vystěhovalých Romů ze Vsetína prý nájem strhávali z dávek, ČTK 9. prosince 2006
  35. MAILTO:INTERNET@CESKATELEVIZE.CZ, Ceska Televize;. Otázky Václava Moravce — Česká televize. Česká televize [online].  [cit. 2017-02-08]. Dostupné online.  (česky) 
  36. Jiří Čunek: Moje řešení bude úžasně fungovat, rozhovor pro Hospodářské noviny 10. listopadu 2006
  37. Před polednem o vystěhování Romů ze Vsetína, ČT24 3. listopadu; tiskem Mohu kandidovat jako nezávislý, Právo 4. listopadu 2006
  38. Kasal a další jen blábolí, Lidové noviny 3. listopadu 2006
  39. Byla to prasárna, slyšel Čunek od lidovců, MF DNES 3. listopadu 2006
  40. Lidovci tleskali Čunkovi za to, jak vyřízl vřed, MF DNES 4. listopadu 2006
  41. Usnesení 5. zasedání Celostátní konference KDU-ČSL, KDU.cz
  42. Michaela Jílková: Se slovem vřed už nebudu hrát, rozhovor v MF DNES 15. listopadu 2006
  43. Senátoři: Při stěhování Romů lidská práva porušena nebyla, iHNed.cz 7. 12. 2006
  44. Senát: Stěhování Romů zřejmě v pořádku nebylo, iHNed.cz 8. 12. 2006
  45. Vsetín při vystěhování romských rodin pochybil [online]. Kancelář veřejného ochránce práv, 2007-06-13, [cit. 2013-05-31]. Dostupné online.  
  46. Prohlášení ze setkání romských neziskových organizací reagující na výrok Jiřího Čunka - Romea.cz. www.romea.cz [online].  [cit. 2017-02-08]. Dostupné online.  
  47. Policie žádá Senát o vydání Jiřího Čunka, Euro Online 16. ledna 2007
  48. Rozhodnuto: Senátoři Čunka vydali policii, iDNES 7. 2. 2007
  49. Zdeněk Koudelka: Odnětí a přikázání u státního zastupitelství. Dny práva 2011 – Právo na spravedlivý proces, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, ISBN 978-80-210-5911-5, s. 185-202.
  50. Aktuálně.cz: Čunkovu kauzu už nebude vyšetřovat Šošovička
  51. Čunek uložil milion se ztracenou občankou. iDNES.cz [online]. 2007-06-27 [cit. 2017-02-08]. Dostupné online.  
  52. http://www.helcom.cz/dokumenty/tiskove-zpravy/CHV_JiriCunek.pdf
  53. http://special.novinky.cz/files/cunek-salichov-usneseni.pdf
  54. Tisková zpráva NSZ ke kauze Čunek ze dne 1. 11. 2007
  55. Usnesení Arifa Salichova na serveru Novinky.cz
  56. Usnesení Arifa Salichova na serveru IDnes.cz
  57. Čunek chtěl, aby znalec pykal za jeho případ. Bohužel promlčeno. Parlamentní listy [online]. 2011-06-29 [cit. 2011-07-05]. Dostupné online.  
  58. Rozsudek Nejvyššího soudu z 1. 10. 2009, 4 Tz 69/2009
  59. Tomáš Němeček: Dárek pro Čunka čili Jak otevřít uzavřený případ, iHNed.cz 15.8.2007
  60. A.S., Economia,. Rozsudek. Hospodářské noviny. 2008-01-22. Dostupné online [cit. 2017-02-08]. (cs-CZ) 
  61. Rozsudek NSS č. j. 7 As 19/2008-126
  62. Čunek podal na autory reportáže ČT trestní oznámení, ČT24, 30. 10. 2007
  63. Jan Černý, Čunek buď vysvětlí, nebo skončí, uvedl Topolánek, iHNed.cz, 31. 10. 2007
  64. Nová fakta: Dávky, jež mu zlomily vaz, Čunek brát směl, Aktuálně.cz, 1. 11. 2007
  65. Tady jsou dávky rodiny Čunků. Podívejte se sami, Aktuálně.cz, 6. 11. 2007
  66. Čunek ukázal bratrance a zůstává šéfem lidovců, Aktuálně.cz, 7. 11. 2007
  67. Čunkovy dávky? Nic nekalého, policie věc odložila, Aktuálně.cz, 30. 1. 2008
  68. GREGOR, Jan: Mission Possible. Filmové pobídky posouvají Česko do centra evropského filmového průmyslu. Respekt 21, 32/2010 (9. srpna 2010): strana 69. Dostupné online v placené části webu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]