Nejvyšší správní soud České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nejvyšší správní soud České republiky
Budova Nejvyššího správního soudu
Budova Nejvyššího správního soudu
Počet soudců 34
Předseda soudu JUDr. Josef Baxa
Místopředseda soudu JUDr. Michal Mazanec
Adresa Moravské náměstí 6
657 40 Brno
Webové stránky

Nejvyšší správní soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším soudem vrcholným orgánem soudní moci v České republice. Zabývá se agendou správního soudnictví, napadení voleb, rozpuštění politických subjektů, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, rozhodování kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy a dalších záležitostí. Představuje také kárný soud pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nejvyšší správní soud Československa.

Nově byl Nejvyšší správní soud zakotven v Ústavě České republiky (č. 1/1993 Sb.) až při projednávání návrhu v parlamentu, vládní návrh ústavy s ním nepočítal. Dlouho nebyl naplněn a jeho agendu vykonával Nejvyšší soud a především vrchní soudy. Postupně se obnovily diskuze, zda vůbec samostatně institucionalizované správní soudnictví zřizovat.[1] Nakonec v letech 2000–2002 Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny přistoupil k rozhodnutí o jeho zřízení, když vyšel ze tří modelů:

  1. ponechat správní soudnictví v rámci obecného a obnovit činnost správního kolegia Nejvyššího soudu,
  2. ponechat první instanci správního soudnictví na obecných soudech a zřídit druhou instanci Nejvyšší správní soud,
  3. zcela oddělit správní soudnictví a zřídit krajské správní soudy a Nejvyšší správní soud.

Při projednávání jen těsně o jeden hlas neprošla varianta č. 1 jednotného obecného soudnictví a Ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně variantu č. 2, která ji akceptovala jako své doporučení vládě. Vláda pak předložila soudní řád správní, který byl schválen jako zákon č. 150/2002 Sb. Oproti původnímu vládnímu návrhu, který Nejvyšší správní soud umisťoval v Praze, Ústavněprávní výbor na návrh poslance Zdeňka Koudelky schválil změnu sídla soudu do Brna, což akceptovala i Poslanecká sněmovna. Svou činnost zahájil v roce 2003.

Agenda[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší správní soud zejména rozhoduje ve správním soudnictví o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů správních, tj. o kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i zvláštní agenda, rozhoduje o:

Nejvyšší správní soud je také kárným soudem ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Kromě toho v jeho sídle zasedá zvláštní senát, složený ze tří soudců Nejvyššího správního soudu a tří soudců Nejvyššího soudu, který rozhoduje o kompetenčních sporech mezi soudy a správními orgány nebo mezi soudy obecnými a soudy správními.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Soud se skládá z předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena), předsedů senátů a dalších soudců. Předseda soudu jmenuje a odvolává dva členy Rady Justiční akademie. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje dva asistenty soudce, kteří z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení.

Nejvyšší správní soud má devět senátů, které rozhodují ve složení:

  • předseda senátu a dva soudci – kasační stížnosti
  • předseda senátu a čtyři soudci – kasační stížnost ve věci azylu
  • rozšířený senát – předseda senátu a šest soudců – ve věcech volebních, politických stran, kompetenčních sporech
  • rozšířený senát – předseda senátu a osm soudců – ve věcech mu postoupených rozšířeným senátem (pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí rozšířeného senátu)

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Místopředsedové[editovat | editovat zdroj]

Budova[editovat | editovat zdroj]

Před budovou soudu stojí socha Spravedlnosti od Mariuse Kotrby

Soud sídlí na Moravském náměstí v budově č. 6, jejímž jádrem je původně bytový dům palácového typu postavený v novorenezančním slohu mezi roky 1869–1871 brněnským stavitelem Moritzem Kellnerem. Budovu roku 1902 odkoupil stát, který ji využíval jako sídlo Okresního hejtmanství Brno-venkov. Po vzniku Československa zde sídlil Úřad okresní politické správy a Zemská školní rada, v období protektorátu pak německý oberlandrát, aby se po válce využití vrátilo politické správě okresu Brno-venkov.

Později došlo k připojení dvou sousedních domů, Fleischackerova domu č. 4 v Solniční ulici a bytového domu č. 1 v Joštově ulici, čímž byla završena její dispoziční kompozice. Kolaudace proběhla roku 1994 a budova sloužila až do roku 2003 prodejnám, kancelářím taxislužby, okresního úřadu, školského úřadu, Okresní inspekce požární ochrany a pedagogicko-psychologické poradny. Poté byla budova určena za sídlo nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a prošla proto až do roku 2006 rozsáhlou rekonstrukcí.[2] Soud mezitím sídlil v pronajatých prostorách na Masarykově ulici.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stenografický zápis 46. schůze Poslanecké sněmovny, pátek 8. února 2002 [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  
  2. Budova soudu [online]. Brno: Nejvyšší správní soud, rev. 2010-12-16, [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  
  3. MAZANEC, Michal. Historie [online]. Brno: Nejvyšší správní soud, rev. 2013-01-17, [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′51″ s. š., 16°36′24″ v. d.