Městský soud v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Městský soud v Praze
Hlavní budova Městského soudu v Praze
Hlavní budova Městského soudu v Praze
Odvolací soud Vrchní soud v Praze
Počet soudců 220
Předseda soudu JUDr. Libor Vávra
Místopředseda soudu JUDr. Simona Bradáčová
JUDr. Jaroslav Cihlář
JUDr. Veronika Křesťanová
Mgr. Jan Kadlec
Mgr. Aleš Sabol
Mgr. Viktor Sedlák
Mgr. Michal Výtisk
Mgr. Hynek Zoubek
Adresa Spálená 2
112 16 Praha 2
Souřadnice 50°4′43″ s. š., 14°25′11″ v. d.
Webové stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu

Městský soud v Praze je krajský soud[1] se sídlem v hlavním městě Praze, jehož působnost je dána pouze pro území hlavního města, pro obce Středočeského kraje je jako krajský soud zřízen Krajský soud v Praze. Co do počtu soudců je Městský soud v Praze největším českým soudem vůbec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Městský soud v Praze vznikl až v roce 1960, do té doby existoval pro Prahu i okolní obce jeden Krajský soud v Praze.[2] Ten vznikl jako Zemský soud v Praze už roku 1850, později byl rozdělen na specializovaný zemský soud civilní (sídlil na Ovocném trhu) a zemský soud trestní (sídlil ve Spálené ulici), existoval také zemský soud obchodní, ale po roce 1949 byly všechny tři sloučeny do jednoho obecného krajského soudu.

V letech 1992–2000 v jeho obvodu a zároveň v obvodu Krajského soudu v Praze působil samostatný Krajský obchodní soud v Praze, rozhodující v obchodních věcech a vedoucí obchodní rejstřík, který byl poté začleněn do pražského městského soudu.[3]

Pracoviště[editovat | editovat zdroj]

Soud má celkem čtyři pracoviště: ve Spálené ulici na Novém Městě (hlavní budova, věci občanskoprávní a trestní), ve Slezské ulici na Vinohradech (věci obchodní) a v Hybernské ulici na Novém Městě (věci správní). Centrální spisovna soudu, kterou využívají i pražské obvodní soudy a další justiční složky, se nachází v Hostivici u Prahy.[4]

Hlavní budova soudu navazuje přímo na novoměstskou radnici, která nyní stejně jako dříve slouží městské správě, ale na přelomu 18. a 19. století byla upravena pro účely zemského trestního soudu. Souzen zde byl např. Václav Babinský nebo se zde odehrál proces s Omladinou. Na nádvoří radnice se konaly i popravy. Teprve v letech 1901–1903 byl na místě sousedících starších domů čp. 3 až 9 podle projektu vídeňského architekta Förstera vybudován v monumentálním stylu německo-francouzské novorenesance rozsáhlý pětikřídlý justiční palác s několika nádvořími. Průčelí jak do Spálené ulice, kde se nachází hlavní vchod se šesti sloupy, tak do Karlova náměstí zdobí přepásané pilastry, lví masky, šambrány a štíty se zavíjenými ornamenty.[5]

Budova Městského soudu v Praze pro agendu obchodního soudnictví

Budova na Vinohradech byla postavena architektem Aloisem Dryákem v letech 1926–1928 v klasicizujícím stylu a původně byla sídlem Tabákové režie. Jde o dominantní trojkřídlou budovu o čtyřech patrech, přičemž první patro je zdobeno štukovými kruhy a reliéfy zpodobňující tabákovou plantáž od Josefa Jiříkovského, jinak je fasáda pásově rustikovaná. Mezi ulicemi Slezskou a Blanickou budova vytváří čtvrtkruh, k Sázavské ulici vystupuje rizalit. Nad hlavním vstupním portálem je původní československý státní znak, uvnitř upoutá reprezentativní trojramenné schodiště. Výzdoba pochází od sochaře Jaroslava Horejce. Budova je od roku 2003 chráněna jako nemovitá kulturní památka.[6]

Agenda[editovat | editovat zdroj]

Městský soud rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím pražských obvodních soudů a sám rozhoduje jako soud prvního stupně ve specializované agendě (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vzhledem k působnosti vůči hlavnímu městu je významným správním soudem, agendu veřejných rejstříků právnických a fyzických osob vykonává navíc také pro obvod Krajského soudu v Praze (v obchodním rejstříku městského soudu je zapsána téměř polovina všech českých obchodních společností[7]), a je také výjimečný v tom, že je v České republice jediným soudem prvního stupně pro věci průmyslového vlastnictví a ochrany práv k odrůdám.[8]

Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]

Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody těchto okresních soudů:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOCOUREK, Jiří. Zákon o soudech a soudcích. Komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-292-2. S. 61.  
  2. § 2 nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů. Dostupné online.
  3. Část první zákona České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, a část druhá zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
  4. Obrazem: Pražská justice se konečně dočkala vyhovující spisovny v Hostivici. Česká justice [online]. 2016-12-05 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  5. PLATOVSKÁ, Marie. Novoměstská radnice. Budova bývalého c. k. trestního soudu. In Slavné stavby Prahy 2. Praha : Foibos books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 69–73.
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-04-29]. Katalogové číslo 45666044 : palác – Tabáková režie. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  7. KUČERA, Petr. Povinnou změnu dokumentů nestihly téměř dvě pětiny firem. Aktuálně.cz [online]. 2014-07-15 [cit. 2014-08-22]. Dostupné online.  
  8. § 39 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]