Krajský soud v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Krajský soud v Praze
Justiční palác v Praze
Justiční palác v Praze
Odvolací soud Vrchní soud v Praze
Počet soudců 96
Předseda soudu JUDr. Ljubomír Drápal
Místopředseda soudu Mgr. Petr Bláha
Mgr. Petr Franc
JUDr. Roman Šebek, Ph.D.
JUDr. Věra Šimůnková
JUDr. Lenka Škubalová
JUDr. Ivana Švehlová
Adresa nám. Kinských 5
150 75 Praha 5
Souřadnice 50°4′44″ s. š., 14°24′21″ v. d.
Webové stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu

Krajský soud v Praze je krajský soud se sídlem v hlavním městě Praze, jehož působnost je ale dána pouze pro obce Středočeského kraje. Pro území hlavního města je jako krajský soud zřízen Městský soud v Praze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zemský soud v Praze jakožto moderní obecný soud vznikl roku 1850, navazoval ovšem na zdejší dřívější zemský soud pro privilegované osoby. Později byl rozdělen na Zemský soud civilní v Praze (sídlil v soudním komplexu mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí) a Zemský soud trestní v Praze (sídlil nejdříve v komplexu budov na rohu Spálené ulice a Karlova náměstí, pak přesídlil do justičního paláce na Pankráci),[1][2] vedle nich navíc existoval samostatný Zemský soud obchodní v Praze.[3] Po roce 1928 se označovaly jako soudy krajské[4] a po roce 1949 byly všechny sloučeny do jednoho obecného krajského soudu, navíc do jeho působnosti přešla i území zrušených krajských soudů v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi.[5][6] Roku 1960 vznikl naopak samostatný krajský soud pouze pro území hlavního města Prahy s názvem Městský soud v Praze.[7]

V letech 1992–2000 v jeho obvodu a zároveň v obvodu Městského soudu v Praze působil samostatný Krajský obchodní soud v Praze, rozhodující v obchodních věcech a vedoucí obchodní rejstřík, který byl poté začleněn do pražského městského soudu.[8]

Budova[editovat | editovat zdroj]

Soud se nachází v klasicizujícím justičním paláci s dominantním průčelím do náměstí Kinských na Smíchově. Sídlí zde spolu s občanskoprávním oddělením Obvodního soudu pro Prahu 5. Jde o komplex třípatrových budov obepínajících vnitřní nádvoří, který byl postaven v letech 1892–1902 částečně na místě zbourané dřevěné divadelní arény Pavla Švandy ze Semčic. Původně šlo o vojenská kasárna, pojmenovaná podle arcivévody Albrechta, v nichž sídlil jedenáctý pěší pluk. Za první republiky se přejmenovaly na Štefánikova kasárna, během německé okupace zde sídlilo vládní vojsko a po válce nesly jméno Julia Fučíka. Před soudem, který se sem nastěhoval v 90. letech 20. století, se nachází fontána, která vystřídala známý tank č. 23.[9]

Agenda[editovat | editovat zdroj]

Krajský soud rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve svém obvodu, v některých případech (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.) rozhoduje sám jako soud prvního stupně, o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vykonává také agendu správního soudnictví.

Agendu veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností) však v jeho obvodu vykonává Městský soud v Praze.[10]

Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]

Do obvodu Krajského soudu v Praze patří obvody těchto okresních soudů:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kafka, J. Praha, hlava království Českého. Praha: Dr. E. Grégr, 1901, str. 26. Dostupné online.
  2. Nařízení vlády č. 513/1919 Sb., jímž se zřizuje zemský soud trestní v Praze. Dostupné online.
  3. Vyhláška justičního ministerstva č. 241/1857 ř. z., kterou se zřizuje samostatný obchodní soud v Praze a stanoví začátek jeho činnosti. Dostupné online. (německy)
  4. § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Dostupné online.
  5. § 141 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. Dostupné online.
  6. Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  7. § 2 nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů. Dostupné online.
  8. Část první zákona České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, a část druhá zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  9. Z metropole [online]. Česká televize, 2008-03-15 [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. 
  10. § 39 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]