Krajský soud v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krajský soud v Praze
Justiční palác v Praze
Justiční palác v Praze
Odvolací soud Vrchní soud v Praze
Počet soudců 96
Předseda soudu JUDr. Ljubomír Drápal
Místopředseda soudu Mgr. Petr Franc
JUDr. Roman Šebek, Ph.D.
JUDr. Lenka Škubalová
JUDr. Ivana Švehlová
Adresa nám. Kinských 5
150 75 Praha 5
Souřadnice 50°4′44″ s. š., 14°24′21″ v. d.
Webové stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu

Krajský soud v Praze je krajský soud se sídlem v hlavním městě Praze, jehož působnost je ale dána pouze pro obce Středočeského kraje. Pro území hlavního města je jako krajský soud zřízen Městský soud v Praze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zemský soud v Praze jakožto moderní obecný soud vznikl roku 1850, navazoval ovšem na zdejší dřívější zemský soud pro privilegované osoby. Později byl rozdělen na Zemský soud civilní v Praze (sídlil v soudním komplexu mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí) a Zemský soud trestní v Praze (sídlil nejdříve v komplexu budov na rohu Spálené ulice a Karlova náměstí, pak přesídlil do justičního paláce na Pankráci),[1][2] vedle nich navíc existoval samostatný Zemský soud obchodní v Praze.[3] Po roce 1928 se označovaly jako soudy krajské[4] a po roce 1949 byly všechny sloučeny do jednoho obecného krajského soudu, navíc do jeho působnosti přešla i území zrušených krajských soudů v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi.[5][6] Roku 1960 vznikl naopak samostatný krajský soud pouze pro území hlavního města Prahy s názvem Městský soud v Praze.[7]

V letech 1992–2000 v jeho obvodu a zároveň v obvodu Městského soudu v Praze působil samostatný Krajský obchodní soud v Praze, rozhodující v obchodních věcech a vedoucí obchodní rejstřík, který byl poté začleněn do pražského městského soudu.[8]

Budova[editovat | editovat zdroj]

Soud se nachází v klasicizujícím justičním paláci s dominantním průčelím do náměstí Kinských na Smíchově. Sídlí zde spolu s občanskoprávním oddělením Obvodního soudu pro Prahu 5. Jde o komplex třípatrových budov obepínajících vnitřní nádvoří, který byl postaven v letech 1892–1902 částečně na místě zbourané dřevěné divadelní arény Pavla Švandy ze Semčic. Původně šlo o vojenská kasárna, pojmenovaná podle arcivévody Albrechta, v nichž sídlil jedenáctý pěší pluk. Za první republiky se přejmenovaly na Štefánikova kasárna, během německé okupace zde sídlilo vládní vojsko a po válce nesly jméno Julia Fučíka. Před soudem, který se sem nastěhoval v 90. letech 20. století, se nachází fontána, která vystřídala známý tank č. 23.[9]

Agenda[editovat | editovat zdroj]

Krajský soud rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve svém obvodu, v některých případech (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.) rozhoduje sám jako soud prvního stupně, o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vykonává také agendu správního soudnictví.

Agendu veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností) však v jeho obvodu vykonává Městský soud v Praze.[10]

Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]

Do obvodu Krajského soudu v Praze patří obvody těchto okresních soudů:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kafka, J. Praha, hlava království Českého. Praha: Dr. E. Grégr, 1901, str. 26. Dostupné online.
  2. Nařízení vlády č. 513/1919 Sb., jímž se zřizuje zemský soud trestní v Praze. Dostupné online.
  3. Vyhláška justičního ministerstva č. 241/1857 ř. z., kterou se zřizuje samostatný obchodní soud v Praze a stanoví začátek jeho činnosti. Dostupné online. (německy)
  4. § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Dostupné online.
  5. § 141 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. Dostupné online.
  6. Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  7. § 2 nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů. Dostupné online.
  8. Část první zákona České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, a část druhá zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  9. Z metropole [online]. Česká televize, 2008-03-15 [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. 
  10. § 39 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]