Krajský soud v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krajský soud v Brně
Justiční palác v Brně
Justiční palác v Brně
Odvolací soud Vrchní soud v Olomouci
Počet soudců 161
Předseda soudu JUDr. Milan Bořek
Adresa Rooseveltova 16
601 95 Brno
Souřadnice 49°11′48″ s. š., 16°36′42″ v. d.
Webové stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu

Krajský soud v Brně je krajský soud se sídlem v Brně, který má od roku 2004 zřízenou pobočku ve Zlíně[1] a od roku 2008 pobočku v Jihlavě.[2] Rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, které se nachází v jeho obvodu. Sám jako soud prvního stupně rozhoduje ve specializované agendě (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Olomouci. Vykonává také agendu správního soudnictví.

Sídlo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní soudní budova se nachází v justičním paláci v Rooseveltově ulici, odloučené pracoviště (pro věci obchodní) je umístěno v nové budově v Husově ulici. Pobočka ve Zlíně se nachází v moderní budově v ulici Dlouhé Díly, kde sídlí spolu s Okresním soudem ve Zlíně, Okresním státním zastupitelstvím ve Zlíně a pobočkou Krajského státního zastupitelství v Brně. Pobočka v Jihlavě sídlí spolu s Okresním soudem v Jihlavě na třídě Legionářů, kde se v jejich sousedství nachází i Okresní státní zastupitelství v Jihlavě a pobočka Krajského státního zastupitelství v Brně.

Hlavní budova v Brně byla postavena na místě zbořených jezuitských kasáren na nově vytvářené okružní třídě kolem historického jádra města v letech 1906–1909 podle projektu vídeňského architekta Alexandra Wielemanse.[3] Historizující budova je pětipodlažní a tvoří samostatný blok se dvěma vnitřními dvory. Před vstupem se nachází dva vysoké sloupy, na jejichž vrcholcích jsou lvi se štíty. Lví motiv se objevuje i ve štukové výzdobě interiéru, fasády bočních křídel budovy zase zdobí alegorie spravedlnosti, např. váhy a meč, a ve vstupní hale jsou umístěny dvě ženské sochy. Justiční palác je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.[4]

Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]

Přímo do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody těchto okresních soudů:

Pobočce ve Zlíně je svěřena většina občanskoprávních a trestních věcí z obvodů těchto okresních soudů:

Pobočce v Jihlavě je svěřena většina občanskoprávních věcí z obvodů těchto okresních soudů:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obvod Krajského soudu v Brně k roku 1930

Zemský soud v Brně vznikl roku 1850, patřil do obvodu Vrchního zemského soudu v Brně a po roce 1928 se přejmenoval na krajský soud s tím, že podle toho, v jakých věcech rozhodoval, se označovat buď jako krajský soud civilní nebo jako krajský soud trestní (civilní zasedal v justičním paláci, trestní v káznici na Cejlu).[5] Do jeho obvodu spadaly Okresní soud civilní pro Brno-město, Okresní soud civilní pro Brno-okolí, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Hustopečích, Ivančicích, Jevíčku, Kloboukách, Kunštátě, Moravské Třebové, Pohořelicích, Slavkově u Brna, Svitavách, Tišnově, Vyškově, Ždánicích a Židlochovicích.[6] Roku 1940 přibyly okresní soudy v Bystřici nad Pernštejnem, Městě Žďár, Novém Městě na Moravě a Velké Bíteši,[7] což zůstalo i po roce 1945, kdy byl navíc připojen i obvod okresního soudu v Náměšti nad Oslavou.[8] Naopak roku 1947 okresní soud v Pohořelicích přešel pod tehdejší Krajský soud ve Znojmě.[9]

Mezi lety 1949 až 1960 se jeho obvod shodoval s tehdejším Brněnským krajem, do jeho působnosti tak spadaly Okresní soud civilní v Brně, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Bystřici nad Pernštejnem, Hustopečích, Mikulově, Moravské Třebové, Moravském Krumlově, Rosicích, Slavkově, Svitavách, Tišnově, Velké Bíteši, Vyškově, Znojmě a Židlochovicích.[10] Od roku 1960 je jeho obvod vymezen podle územního Jihomoravského kraje.

V letech 1992–2000 v jeho obvodu působil samostatný Krajský obchodní soud v Brně, rozhodující v obchodních věcech a vedoucí obchodní rejstřík, který byl poté začleněn do obecného krajského soudu.[11]

V roce 2011 podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kárné žaloby na tehdejšího předsedu soudu Jaromíra Pořízka a na Jana Kozáka, místopředsedu odpovědného za insolvenční úsek, kvůli podezření z manipulace insolvenčních řízení. Kárný senát Nejvyššího správního soudu však nakonec zjistil jen drobná pochybení a řízení zastavil.[12][13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 171/2004 Sb., o zahájení činnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně Dostupné online.
  2. Zákon č. 117/2008 Sb., o zahájení činnosti Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě Dostupné online.
  3. Lk. Justiční palác [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-02-05, [cit. 2014-05-19]. Dostupné online.  
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-05-19]. Katalogové číslo 161186 : Krajský soud. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  5. § 1 odst. 1 písm. b) a § 2 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Dostupné online.
  6. Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy)
  7. § 1 odst. 3 vládního nařízení č. 249/1940 Sb., o organisačních změnách některých krajských soudů v obvodu vrchního soudu v Brně. Dostupné online.
  8. § 1 odst. 2 a příloha dekretu presidenta republiky č. 79/1945 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské. Dostupné online.
  9. Vyhláška ministra spravedlnosti č. 133/1947 Sb., o některých opatřeních v oboru územní organisace okresních soudů v zemi Moravskoslezské. Dostupné online.
  10. Příloha nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  11. Část první zákona České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, a část druhá zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  12. Ministr Pospíšil podal kárné žaloby na dva brněnské soudce. Český rozhlas [online]. 2011-09-30 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  
  13. Předseda brněnského soudu nepůjde před kárný senát. Novinky.cz [online]. 2012-01-19 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]