Okresní soud v Olomouci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Okresní soud v Olomouci
Budova Okresního soudu v Olomouci
Budova Okresního soudu v Olomouci
Odvolací soud Krajský soud v Ostravě
Předseda soudu Mgr. Bronislav Beran
Místopředseda soudu JUDr. Šárka Haltufová
Adresa tř. Svobody 16
771 38 Olomouc
Ulice Tř. Svobody
Souřadnice 49°35′32″ s. š., 17°14′55″ v. d.
Oficiální stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Kód památky 26331/8-2954 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okresní soud v Olomouci je okresní soud se sídlem v Olomouci. Rozhoduje jako soud prvního stupně ve všech trestníchcivilních věcech, ledaže jde o specializovanou agendu (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), která je stejně jako správní soudnictví svěřena Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci.

Budova[editovat | editovat zdroj]

Alegorie Spravedlnosti v průčelí budovy

Soud se nachází v novorenesančním justičním paláci na třídě Svobody. Komplex budov byl postaven na místě jednoho ze západních opevnění města podle plánu vídeňského architekta Alexandra Wielemanse a dokončen byl roku 1902 (do té doby jak krajský soud, tak okresní soud i státní zastupitelství sídlily v olomoucké radnici).[1] V průčelí se nachází věž s hodinami a alegorickou sochou Spravedlnosti, u vchodu jsou dvě sochy lvů v nadživotní velikosti.[2] Zadní trakt areálu tvoří vazební věznice. Justiční palác je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okresní soud vznikl roku 1850 a až do roku 1960 spadal do obvodu krajského soudu v Olomouci. Poté byl přičleněn pod ostravský krajský soud, který má ovšem od roku 1993 v Olomouci svou pobočku.

Původní soudní okres Olomouc byl méně rozsáhlý, protože okresní soudy byly i v Litovli, Uničově, Šternberku a ve Městě Libavá, zahrnoval nicméně jak samostatné město Olomouc, tak politický okres Olomouc-venkov.[4] Takto vymezená místní působnost soudu zůstala víceméně i po roce 1949, kdy byla soudní organizace navázána na okresní a krajské národní výbory,[5] k rozšíření na dnešní stav došlo až po správní reformě v roce 1960.[6] Po roce 2005 byly ale do okresu Olomouc začleněny další obce a obvod okresního soudu se s ním už zcela neshoduje.

Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]

Do obvodu Okresního soudu v Olomouci patří území vojenského újezdu Libavá a těchto obcí:

Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luboměř pod Strážnou • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie [online]. Vězeňská služba České republiky [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  2. KOBZA, Miroslav. Olomoucký justiční palác je důkazem prozíravosti našich předků. Český rozhlas [online]. 2013-11-26 [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-19]. Identifikátor záznamu 137500 : Okresní soud. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy)
  5. Nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  6. Nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]