Spálená (Praha)
| |||
 Spálená ulice (od jihu) | |||
| Umístění | |||
|---|---|---|---|
| Město | Praha | ||
| Městská část | Nové Město | ||
| Obvod |
Praha 1 Praha 2 | ||
| Čtvrť | Nové Město | ||
| Poloha | 50°4′50,52″ s. š., 14°25′11,28″ v. d. | ||
| Začíná na | Myslíkova | ||
| Končí na | Národní | ||
| Historie | |||
| Denominace | 1518 | ||
| Starší názvy |
Kovářská Flašnéřská | ||
| Další údaje | |||
| Typ | ulice | ||
| Délka | 480 metrů | ||
| Počet adres | 42 | ||
| PSČ |
110 00 120 00 | ||
| Kód ulice | 469921 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.[1] Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.
Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 (dle jiných zdrojů k požáru došlo až 17. června[2]) a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně). Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které nechal panovník Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, jež pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři.[1]
Firmy a instituce[editovat | editovat zdroj]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel Nejsvětější Trojice, jenž na přání trinitářů vybudoval Ignátz Putz z Adlerthurnu podle návrhu Octavia Broggia. Za kostelem stával také klášter, jenž byl však za reforem císaře Josefa II. zrušen a roku 1899 zbořen[3] a nahrazen novostavbou školy
- Spálená 4/82 - obchodní a nájemní dům Diamant, Matěj Blecha, 1912-1913
- Spálená 8/80-81 - bývalá fara kostela Nejsv. Trojice s domkem kostelníka, klasicistní svojkřídlý dům, Pavel Wiedhoff, 1784 na starších základech
- Spálená 12/78 - obchodní a nájemní dům, původně Akademický dům lékařů a studentů, Oldřich Tyl, 1928-1930
- Spálená 14/76 - kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907-1909 (budova První vzájemné české pojišťovny)
- Spálená 16/75 - obchodní a nájemní dům Olympic s kinem, Jaromír Krejcar, 1925-1928
- Spálená 18/74 - kancelářský a obchodní palác Dunaj, 1927-1928, Adolf Foehr
- Spálená 17/90 a 19/91 - nájemní dům, klasicistní přestavby Ignác Palliardi 1806 a Heinrich Hausknecht, 1821-1823
- Spálená 39/102 - nárožní dům do Ostrovní ulice U zlaté kotvy, středověké jádro, klasicistní přestavba 1800-1801 a 1843
- Spálená 41/103 - nárožní dům do Ostrovní ulice U Panny Marie Hromničné (U Šupů), dva středověké objekty spojeny a přestavěny v baroku
- Spálená 51/108 - kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927-1929
- Spálená 57/113 - obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931-1932
- Mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská v atriu budov je umístěn památník na židovský hřbitov ve formě betonových vlnovek
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 2 (O–Ž). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Spálená, s. 202. [Dále jen Lašťovka].
- ↑ MÍKA, Zdeněk, a kol. Dějiny Prahy v datech. 2., dopl. a upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 363 s. ISBN 80-204-0789-8.
- ↑ Lašťovka, s. 203.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 95–97.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Spálená, s. 972–980.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.
- BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy - Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s. 209-224; ISBN 80-200-0627-3
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spálená na Wikimedia Commons
