Adolf Liebscher
| Adolf Liebscher | |
 Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887) |
|
| Narození | 11. března 1857 Praha |
|---|---|
| Úmrtí | 11. června 1919 Potštejn |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha – 11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze na Novém Městě jako prostřední ze tří dětí c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera (1819-1877) a jeho ženy Marie, rozené Fischerové (*1826)[1]. Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku, po ní navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Zúčastnil se soutěží na zhotovení sgrafit pro Rudolfinum (1884) a pro nádvoří Národního muzea (1887). Zhotovil řadu dekorativních maleb pro budovy v Čechách a na Moravě - Gröbeho vilu v Havlíčkových sadech( Senoseč ), vilu Ottomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně, kapli v Lochovicích a kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani.
Vytvořil řadu historických výjevů (Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, Žižka před Kutnou Horou), krojových studií (Morava a Slovensko,Valašská Madonna) a oltářních obrazů. Byl rovněž plodným ilustrátorem – například Vrchlického Sv. Prokopa, Čechova Václava z Michalovic, Ottovy výpravné publikace Čechy nebo Sedláčkova monumentálního díla Hrady a zámky. Mnoho jeho ilustrací uveřejnily i časopisy Zlatá Praha a Světozor. Své práce založil na pečlivém studiu a vyjadřoval je efektní, dramaticky živou kresbou.Spolu s bratrem Karlem vytvořili panoramatický obraz Švédové na Karlově mostě, umístěný v petřínském bludišti.
Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]
- Galerie hlavního města Prahy
- Muzeum umění Olomouc
- Národní galerie v Praze
- Zámek Hrubý Rohozec
- Zámek Klenová
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Nástropní freska „Nanebevzetí Panny Marie“ v ratenickém kostele Sv. Jakuba Většího (1912)
-
Útok husitských pražanů
-
Adolf Liebscher - Karel IV. s Annou Svídnickou vjíždí roku 1355 do Říma
-
Adolf Liebscher: Kunhuta a Záviš z Falkenštejna
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Národní archiv, Pobytové přihlášky pražského policejního komisařství z let 1850-1914, heslo Liebcher Adolf
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Výstava obrazů zemřelého akademického malíře Adolfa Liebschera: Česká elegie a jiné obrazy, aut. kataalog, Topičův salon, Praha 1928
- Mžyková Marie a kol. (Potůčková M, ed.), Olomoucká obrazárna IV, Evropské malířství 19. století z olomouckých sbírek, MU Olomouc 2016, ISBN 978-80-88103-02-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Liebscher ve Wikimedia Commons- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Liebscher
- Informační systém abART: Liebscher Adolf
- WEITENWEBER, Vilém. Adolf Liebscher. Zlatá Praha. 5 1885, roč. 2, čís. 19, s. 258. Dostupné online.
- Z kulturního světa. Zlatá Praha. 6 1919, roč. 36, čís. 41-42, s. 334. Dostupné online.
- Adolf Liebscher. Humoristické listy. 12 1887, roč. 29, čís. 49, s. 436. Dostupné online.
- Třicet let se rodina neviděla, spojil ji až praděd malíř Liebscher (idnes.cz; 31.7.2016). Výstava pohlednic v zámku v Potštejně.
- Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
