Adolf Liebscher

	Adolf Liebscher
	Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887)
Narození	11. března 1857 ; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	11. června 1919 (ve věku 62 let) ; Potštejn; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Národnost	Češi
Povolání	malíř
Manžel(ka)	Aloisie Barochová
Děti	Božena Hlinková-Liebscherová dcera; Adolf Liebscher ml. syn;
Příbuzní	Karel Liebscher bratr; František Liebscher bratr; Josef Liebscher bratr; Berta Havlíčková-Liebscherová švagrová; Zdeňka Čechová-Liebscherová neteř;
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha^[4] – 11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze na Novém Městě jako nejmladší ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera (1819–1877)^[5] a jeho ženy Marie, rozené Fischerové (1826-1896). Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku, po ní navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice. V roce 1882 se oženil^[6] s Aloisií Barochovou, s níž měl jediného syna Adolfa mladšího, který studoval techniku, ale věnoval se malování stejně jako otec.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Řadí se ke generaci výtvarníků Národního divadla (kde vytvořil lunety do spojovací chodby, ostatní soutěžní návrhy včetně opony byly zamítnuty). Mnohé dekorativní historické, alegorické, žánrové malby a ilustrace vytvořil se starším bratrem Karlem. Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Zúčastnil se soutěží na zhotovení sgrafit pro Rudolfinum (1884) a pro dvorní fasádu Národního muzea (1887). Zhotovil řadu dekorativních maleb pro budovy v Čechách a na Moravě – Gröbeho vilu v Havlíčkových sadech( Senoseč ), činžovní dům v Praze 2 - Trojické ulici čp.397/II, vilu Ottomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně, kaple v Lochovicích, Všenorech, kostely Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech, Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, sv. Vavřince v Jilemnici nebo sv. Jakuba v Ratenicích. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani^[7] Vytvořil řadu historických výjevů (Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, Karel IV. zakládá vinohrady, Žižka před Kutnou Horou, Poslední zápas Moravanů v bitvě na Bílé Hoře), krojových studií (Morava a Slovensko,Valašská Madonna) a oltářních obrazů. Byl rovněž plodným ilustrátorem – například Vrchlického Sv. Prokopa, Čechova Václava z Michalovic, Ottovy výpravné publikace Čechy nebo Sedláčkova monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Mnoho jeho ilustrací uveřejnily časopisy Zlatá Praha a Světozor. Své práce založil na pečlivém studiu a vyjadřoval je efektní, dramaticky živou kresbou. Spolu s bratrem Karlem vytvořili roku 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu panoramatický obraz Švédové na Karlově mostě, umístěný v petřínském bludišti.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Galerie hlavního města Prahy
Muzeum umění Olomouc
Národní galerie v Praze
Národní muzeum
Budova České spořitelny v Praze I, Rytířská ulice
Severomoravská galerie výtvarného umění Ostrava
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Klenová

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Adolf Liebscher – Portrét císaře Františka Josefa I. (1903)
Adolf Liebscher – Dáma se slunečníkem (1884)
Adolf Liebscher – Pobřeží
Adolf Liebscher – Dobytí Prahy Jiříkem Poděbradským roku 1448
Adolf Liebscher – Černohorská idyla
Adolf Liebscher – Zalíbení

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ hrob malíře Adolfa Liebschera na Vyšehradském hřbitově v Praze
↑ Matriční záznam o narození a křtu Boženy Liebscherové farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
↑ Matriční záznam o narození a křtu Josefa Liebschera farnosti při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
↑ Matriční záznam o narození a křtu Adolfa Liebschera farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Liebscher, Joseph (*1819) s rodinou
↑ Matriční záznam o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
↑ její návrhy jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze a České spořitelny v Praze.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Výstava obrazů zemřelého akademického malíře Adolfa Liebschera: Česká elegie a jiné obrazy, autorský. katalog, Topičův salon, Praha 1928
Mžyková Marie a kolektiv, editorka Marie Potůčková: Olomoucká obrazárna IV, Evropské malířství 19. století z olomouckých sbírek, MU Olomouc 2016, ISBN 978-80-88103-02-8
Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A_M, ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 450-451 (heslo Marie Mžykové).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Liebscher ve Wikimedia Commons
Autor Adolf Liebscher ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Liebscher v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Liebscher
Adolf Liebscher v informačním systému abART
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Adolf Liebscher *1857) s rodinou
WEITENWEBER, Vilém. Adolf Liebscher. Zlatá Praha. 5. 1885, roč. 2, čís. 19, s. 258. Dostupné online.
Z kulturního světa. Zlatá Praha. 6. 1919, roč. 36, čís. 41-42, s. 334. Dostupné online.
Adolf Liebscher. Humoristické listy. 12. 1887, roč. 29, čís. 49, s. 436. Dostupné online.
Třicet let se rodina neviděla, spojil ji až praděd malíř Liebscher (idnes.cz; 31.7.2016). Výstava pohlednic v zámku v Potštejně.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

[1] rob malíře Adolfa Liebschera na Vyšehradském hřbitově v Praze

[matrikaN1-2] Matriční záznam o narození a křtu Boženy Liebscherové farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském

[matrikaN2-3] Matriční záznam o narození a křtu Josefa Liebschera farnosti při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském

[“matrika“-4] Matriční záznam o narození a křtu Adolfa Liebschera farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském

[5] Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Liebscher, Joseph (*1819) s rodinou

[matrikaO-6] Matriční záznam o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském

[7] í návrhy jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze a České spořitelny v Praze.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]