Adolf Liebscher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adolf Liebscher
Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887)
Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887)
Narození 11. března 1857
Praha
Úmrtí 11. června 1919
Potštejn
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze na Novém Městě jako prostřední ze tří dětí c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera (1819-1877) a jeho ženy Marie, rozené Fischerové (*1826)[1]. Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku, po ní navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Zúčastnil se soutěží na zhotovení sgrafit pro Rudolfinum (1884) a pro nádvoří Národního muzea (1887). Zhotovil řadu dekorativních maleb pro budovy v Čechách a na Moravě - Gröbeho vilu v Havlíčkových sadech( Senoseč ), vilu Ottomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně, kapli v Lochovicích a kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani.

Vytvořil řadu historických výjevů (Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, Žižka před Kutnou Horou), krojových studií (Morava a Slovensko,Valašská Madonna) a oltářních obrazů. Byl rovněž plodným ilustrátorem – například Vrchlického Sv. Prokopa, Čechova Václava z Michalovic, Ottovy výpravné publikace Čechy nebo Sedláčkova monumentálního díla Hrady a zámky. Mnoho jeho ilustrací uveřejnily i časopisy Zlatá Praha a Světozor. Své práce založil na pečlivém studiu a vyjadřoval je efektní, dramaticky živou kresbou.Spolu s bratrem Karlem vytvořili panoramatický obraz Švédové na Karlově mostě, umístěný v petřínském bludišti.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie hlavního města Prahy
  • Muzeum umění Olomouc
  • Národní galerie v Praze
  • Zámek Hrubý Rohozec
  • Zámek Klenová

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní archiv, Pobytové přihlášky pražského policejního komisařství z let 1850-1914, heslo Liebcher Adolf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Výstava obrazů zemřelého akademického malíře Adolfa Liebschera: Česká elegie a jiné obrazy, aut. kataalog, Topičův salon, Praha 1928
  • Mžyková Marie a kol. (Potůčková M, ed.), Olomoucká obrazárna IV, Evropské malířství 19. století z olomouckých sbírek, MU Olomouc 2016, ISBN 978-80-88103-02-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]