Matěj Blecha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matěj Blecha
Matěj Blecha
Matěj Blecha
Narození 16. července 1861
Štítary
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. prosince 1919 (ve věku 58 let)
Praha-Karlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Děti Josef Blecha
Příbuzní Josef Blecha (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Blecha (16. července 1861 Štítary[1] u Kolína – 18. prosince 1919 Praha-Karlín[2][3]) byl český architekt a stavitel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narozen ve Štítarech u Kolína jako nejmladší ze tří bratrů. Po absolutoriu reálného gymnázia vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice a pokračoval na vídeňské technice. Studia zakončil kursem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Karla von Hasenauer. Od roku 1885 byl členem Spolku inženýrů a architektů (SAI).

V roce 1890 se stal společníkem ve firmě svého bratra Josefa (1841-1900). Ten v roce 1900 zemřel a o dva roky později zemřel i jeho druhý bratr Alois (1856-1902).

Po smrti Matěje Blechy v roce 1919 fungovala firma Matěj Blecha pod vedením jeho syna Josefa.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Miladou (roz. Choděrovou, 1864-1921) měl dceru Miladu (*1891) a syna Josefa (*1896).[4]. S rodinou a svými bratry je pohřben v monumentální trojosé hrobce na Olšanech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nájemní dům M. Blechy, Masarykovo nábřeží 28, Praha 1 - detail fasády

Jsou mu připisovány stavby evangelických kostelů v Černilově a Chvaleticích z roku 1882.

Některé stavby navrhoval sám, spolupracoval také s řadou dalších architektů (Osvald Polívka, Antonín Wiehl a další). Významná je jeho spolupráce s Emilem Králíčkem.

  • 1890 Vila "Luisa", Dobřichovice, čp. 118 (novorenesance),
  • 1890-1891 Soutěžní návrh na most Františka Josefa I. v Praze, spolu s Albertem Vojtěchem Velflíkem,
  • 1893 Nakladatelský a tiskařský dům nakladatelství Politika, Praha 1 - Nové město, čp. 200, Pštrossova 21,
  • 1895 Evangelický kostel, Kladno, Gen. Klapálka 1394,
  • 1898 Evangelický kostel, Nymburk, architekt: Friedrich Gottlob Karl Alber (novorenesance),
  • 1900-1902 Pražská úvěrní banka, Praha 1 - Staré Město, čp. 377, 28. října 13, výzdoba Celda Klouček,
  • 1902 Zemská banka, Praha 1 - Nové Město, Na Příkopě 28, architekt: Osvald Polívka, výzdoba Celda Klouček (novorenesance)[5]
  • 1903 Nájemní dům čp. 1984, Praha 1 - Nové Město, Senovážné náměstí 10,
  • 1904 Kostel svatého Vojtěcha, Praha 8 - Libeň (secese),
  • 1904-1906 Vlastní nájemní dům, čp. 235, Praha 1 - Nové město, Masarykovo nábřeží 28,
  • 1905 Kostel svaté Anny, Habartov, zbořen 19. 12. 1951[6]
  • 1906 Hernychova vila, Ústí nad Orlicí,
  • 1906 Kostel svatého Josefa v Předlicích v Ústí nad Labem[7]
  • 1906-1907 Poliklinika, Praha 1 - Nové Město, čp. 208, Myslíkova 7,
  • 1906-1907 Palác Pražské železářské společnosti, Praha 1 - Nové Město, č.p. 1015, Opletalova 55, architekt: Josef Zasche,
  • 1907-1908 Penzion (dnes kolej AMU), Praha 1 - Staré Město, čp. 940, Hradební 7, architekt: Emil Králíček,
  • 1907-1910 Libeňská sokolovna a lázně, Praha 8 - Libeň, čp. 2, Zenklova 3,
  • 1908 Rekonstrukce židovské radnice v Praze - Josefově,
  • asi 1910 Rodinný dům, Praha 6 - Bubeneč, čp. 289, Na Zátorce 3, architekt: Emil Králíček,
  • asi 1910 Nájemní dům, Praha 8 - Karlín, čp. 519, Hybešova 5,
  • 1910-1911 Rekonstrukce zámku Mníšek pod Brdy,
  • 1911 České mořské lázně hotel Velebit, Baška na ostrově Krk, Chorvatsko
  • 1911-1912 Kancelářský dům Jindřicha Vaňka, Praha 7 - Holešovice, čp. 861, U Topíren 4, architekt: snad Emil Králíček,
  • 1911-1913 Hotel Zlatá Husa, Praha 1 – Nové Město, čp. 839, Václavské nám. 7, (geometrická secese), upraveno v roce 1933 Ladislavem Machoněm,
  • 1911-1913 Adamova lékárna, Praha 1 – Nové Město, čp. 775, Václavské nám. 8, architekt: Emil Králíček, (geom. secese a kubismus),
  • 1912-1913 Nájemní dům se spořitelnou, Praha 8 - Karlín, čp. 539, Prvního Pluku 18,
  • 1912-1913 Dům Diamant, Praha 1 – Nové Město, čp. 82, Spálená 4, architekt: Emil Králíček, (kubismus),
  • 1912-1913 Přístavba Jedličkova ústavu, Praha 2 - Vyšehrad, čp. 13, V Pevnosti 4,
  • 1913 Kubistická lucerna, Praha 1 – Nové Město, Jungmannovo nám., architekt: Emil Králíček, (součást projektu Adamovy lékárny),
  • 1913-1916 Palác Rokoko (Šupichovy domy), Praha 1 – Nové Město, čp. 794, 626, Václavské nám. 38, 40, architekt: Emil Králíček,
  • 1914-1915 Činžovní dům, Praha 1 - Staré Město, čp. 42, Kaprova 14,
  • 1915-1920 Pavilon nemocnice, Praha 2 - Nové Město, čp. 500, Karlovo náměstí 37,

Průmyslové objekty[editovat | editovat zdroj]

  • Cukrovar v Trnavě, Eresi, Orojska, Teplá, Szered a další v Itálii, Srbsku a Bulharsku,
  • Lihovary,
  • Spojené strojírny v Hradci Králové,

Stavby realizované firmou Matěje Blechy po jeho smrti[editovat | editovat zdroj]

  • 1920-1922 Nájemní domy, Praha 2 - Nové Město, čp. 329, 330, Dittrichova 15, 17
  • 1922 Kancelářský dům, Praha 5 - Smíchov, čp. 200, Kartouzská 4
  • 1924-1926 Obchodní a nájemní dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 60, Národní 28
  • 1925 Palác Pražské úvěrové banky, Bělehrad[8]
  • 1925-1926 Modlitebna, Praha 2 - Nové Město, čp. 546, Malá Štěpánská 12
  • 1925-1928 Budova československého velvyslanectví v Jugoslávii, Bělehrad.[9]
  • 1926-1928 Kancelářský dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 1048, Na Poříčí 30

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu evangelické církve v Libenici
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta v Praze
  3. Národní listy, 20.12.1919, s.3, Architek Matěj Blecha zemřel (nekrolog)
  4. Policejní přihláška Praha, rodina Matěje Blechy
  5. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Blecha, Matěj, s. 71. 
  6. Kostel sv. Anny v Habartově na stránkách Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  7. Kostel sv. Josefa (karta stavby) in: Páral, M.; Krsek, M.; Vaca, J.: ÚSTÍ///AUSSIG architektura na severu Čech (databáze)
  8. Archiv ČNB, Architekt Matěj Blecha, sign. PUB – 688
  9. Pestrý týden, 25.8.1928, s.11

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]