Rostislav Švácha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. PhDr. Rostislav Švácha
Narození 16. ledna 1952 (66 let)
Povolání pedagog
Ocenění Pocta České komory architektů (2013)
Magnesia Litera 2018
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rostislav Švácha (* 16. ledna 1952) je historik a teoretik umění a architektury, vysokoškolský pedagog (Katedra teorie a dějin umění AVU a Katedra dějiny umění Univerzity Palackého, Olomouc). Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17.20. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 16. ledna 1952. V letech 1971–1976 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a studia ukončil obhajobou rigorózní práce K periodizaci díla Jana Aichela Santiniho (1977). V letech 19771984 se stal redaktorem v nakladatelství Odeon. Roku 1985 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, kde působí doposud.

Veřejné aktivity v oblasti památkové péče[editovat | editovat zdroj]

Své znalosti moderní architektury a odbornou autoritu využívá pro podporu a prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.[2]
  • Pocta České komory architektů za rok 2013[3]
  • Kniha Paneláci 1, 2, kterou napsal společně s Lucií Skřivánkovou, získala v roce 2018 cenu Magnesia Litera[4].

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Vybrané časopisecké příspěvky[editovat | editovat zdroj]

  • 1980: Osada Baba, Umění 28/1980, s. 372.
  • 1983: Adolf Loos a česká architektura, Umění 31/1983, s. 490–513.
  • 1985: Arnošt Wiesner: norma a tvorba, Výtvarná kultura 9/1985, s. 64.
  • 1986: Poznámky ke Kotěrovu muzeu, Umění 34/1986, s. 171–179.
  • 2005: Na obranu Ještědu, Architekt roč. 51, č. 4, s. 51.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V roce 2017 zdůrazňuje ztrátu, kterou po letech snah o záchranu znamená zboření objektu čp. 1601/II na Václavském náměstí v Praze.
  2. Laureáti Státních cen a cen Ministerstva kultury
  3. Česká komora architektů: Poctu ČKA 2013 získal Rostislav Švácha. 04.12.2014, aktualizováno: 15.01.2015.
  4. Magnesii Literu má Erik Tabery, knihami století jsou Saturnin i Švejk. iDNES.cz [online]. 2018-04-04 [cit. 2018-04-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1492-1497, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • P. Bregantová, Bibliografie Rostislava Šváchy 1977–2012, in: Taťána Petrasová, Marie Platovská (eds.), Tvary-formy-ideje: Studie a eseje k dějinám a teorii architektury, UDU AV ČR 2013, s. 259–315

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]