Habartov
| Habartov | |
|---|---|
 Pomník zastřelených četníků v Habartově | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Sokolov |
| Obec s rozšířenou působností | Sokolov (správní obvod) |
| Okres | Sokolov |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′59″ s. š., 12°33′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 691 (2025)[1] |
| Rozloha | 21,39 km²[2] |
| Nadmořská výška | 484 m n. m. |
| PSČ | 357 09 |
| Počet domů | 662 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Přátelství 112 357 09 Habartov muhabartov@mestohabartov.cz |
| Starosta | Petr Janura |
| Oficiální web | www |
 | |
  Habartov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 560359 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Habartov (německy Habersbirk[4] také Haberspirk) je město v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Ještě za vlády Jana Lucemburského se stal lenním statkem a jeho vrchním lenním pánem byli saští vévodové. V 15. století patřilo toto léno Perglerům z Perglasu, od roku 1573 Stolzům ze Simbsdorfu. Od nich koupili habartovské zboží v roce 1668 Nosticové za 13 500 zlatých. V témže roce jim propustil saský vévoda Hořic Habartov z lenního svazku.
Nosticové drželi potom habartovský statek jako dědičné zboží do roku 1719, kdy jej prodali za 33 tisíc zlatých Jindřichu Mulcovi z Valdova. V roce 1737 byl připojen Habartov k hertenberskému panství, ale od roku 1790 byl samostatným statkem s jedinou vsí. V tomto roce jej koupili habartovští poddaní, později jej vlastnila řada měšťanských podnikatelů. Na konci feudalismu byl Habartov vsí se 107 domy a téměř 700 obyvateli.
Díky rozvoji těžby uhlí a zpracovávání nerostů v těsné blízkosti Habartova došlo i k růstu obce, která měla na konci 19. století již 314 domů a téměř 1500 obyvatel. Po dalších třiceti letech zde žilo ve 425 domech tři a půl tisíce lidí. Při pokusu henleinovců dne 13. září 1938 o nacistický puč v českém pohraničí došlo v Habartově ke známé krvavé srážce, když se zdejší henleinovci pokusili obsadit četnickou stanici. Této události je věnována část expozice v Muzeu četnictva v budově bývalé školy (nyní knihovna).[5]
Historické názvy obce jsou (latinské a německé): Birk, Birchech, Pirch, Pirck, Habersbirck, Haberspirck, Habersbirgk, Haberspirk, Haberpergkh, Heberspürg, Habersbirg, Habersbirk.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 135 obyvatel, z nichž bylo 207 Čechoslováků, 2 887 Němců, dva jiné národnosti a 39 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 077 obyvatel, 47 k evangelické církvi a 11 k izraelské církvi.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 970 | 2 419 | 2 435 | 3 202 | 4 390 | 4 299 | 4 872 | 3 079 | 4 182 | 6 701 | 6 184 | 5 477 | 5 390 | 4 822 | 4 483 |
| Počet domů | 260 | 322 | 327 | 355 | 426 | 448 | 591 | 585 | 526 | 555 | 527 | 527 | 568 | 619 | 662 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 185 | 1 043 | 1 033 | 1 630 | 2 128 | 3 135 | 2 596 | 2 319 | 3 610 | 5 490 | 5 249 | 4 791 | 4 560 | 3 910 | 3 613 |
| Počet domů | 143 | 138 | 137 | 161 | 205 | 221 | 312 | 422 | 413 | 267 | 271 | 278 | 296 | 310 | 321 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]- Habartov
- Horní Částkov
- Lítov
- Kluč
- Úžlabí
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Náhrobky Johanna a Gustava Hochbergerových
- Pomník zastřelených četníků
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ ŠUMBEROVÁ, Dagmar. Habaratov dějiště tragédie. Turista. Roč. LIII, čís. 10, s. 26–28.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Haberspirk. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 238.
- 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-18. S. 3.
- 1 2 Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Habartov [online]. 2007-11-30 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Partnerská města Lengenfeld a Bad Berneck [online]. Město Habartov [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Habartov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Habartov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
