Chvaletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Přeloučsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Chvaletice (rozcestník).
Chvaletice
Přístav Chvaletice
Přístav Chvaletice
Znak města ChvaleticeVlajka města Chvaletice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0532 575071
Pověřená obecChvaletice
Obec s rozšířenou působnostíPřelouč
Okres (LAU 1)Pardubice (CZ0532)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 934 (2021)[1]
Rozloha8,49 km²
Nadmořská výška222 m n. m.
PSČ533 12
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduU Stadionu 237
53312 Chvaletice
podatelna@chvaletice.cz
StarostkaIng. Zdeňka Marková
Oficiální web: www.chvaletice.cz
Chvaletice
Chvaletice
Další údaje
Kód obce575071
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chvaletice (německy Chwaleticz) jsou město v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Status města mu byl přidělen 1. ledna 1981. Bývalé hornické město má přibližně 2 900[1] obyvatel.

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Wolfenit-Neotocit-Cerussit

Chvaletice leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 210–310 metrů nad mořem, na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Železných hor, dnes součást Národního geoparku[2]. Je to geologicky významná oblast s bohatstvím nerostných surovin. Ložiska pyritu byla známa od středověku a od přelomu 19. a 20. století systematicky těžena k výrobě železa. Vyskytuje se zda asi 80 druhů nerostů, například vivianit nebo ametystrodochrozit. Byla zde také objeven vzácný minerál wolfenit s neotocitem a cerussitem.

V okolí Chvaletic leží ložisko manganové rudy; s odhadem 27 milionů tun je největším zdrojem manganu v Evropské unii.[3]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna Chvaletice

Ve Chvaleticích začíná úsek Labe splavný pro velké lodě, v minulosti byl využíván pro dopravu uhlí. K jeho vykládce sloužil přístav Chvaletice. Východně od Chvaletic se nachází uhelná elektrárna Chvaletice, v jejímž středu stojí nejvyšší komín České republiky – 305 metrů vysoký. Elektrárna byla postavena v letech 1973-1979 podle projektu Energovodu Praha. Stojí v místech, kde do roku 1975 probíhala povrchová těžba pyritu. Po modernizaci v roce 2016 má výkon 820 MW.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční koridor, železniční trať Praha – Česká Třebová. Říční doprava má ve Chvaleticích vlastní přístav.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto existují archeologické doklady o jeho osídlení. Již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před naším letopočtem). Popelnice z období lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.

V 10. století byl kraj osídlen východními Charváty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvátů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Lžovice).

Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce nad Cidlinou. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.

Evangelický kostel
Budova základní školy (1930)

Vesnice a tvrz jsou písemně doloženy poprvé roku 1393 slovy dědic z Chvaletic, řečený z Býchor (latinsky heres de Chwaleticz, dictus de Bichor) a roku 1408 držel zdejší tvrz Misliborus de Chwaleticz[4]. Zajímavá zmínka o kraji v kronice Václava Hájka z Libočan uvádí, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem „s více čeledí vypravili, aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali“. Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů lze sice úspěšně pochybovat, ale podstatné vědomosti o těžbě a využití zdejší rudy věřit lze, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.

Původně se v prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi, a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a na nové sídlo přenesen název Chvaletice. Zbylá zástavba původních Chvaletic byla přejmenována na Hornickou Čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo (zůstalo pouze jako označení katastrálního území). Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.

Obci Chvaletice byl od 1. ledna 1981 přiznán statut města a vedení města nazváno Městský národní výbor.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak města byl schválen na 2. zasedání MěNV dne 27. srpna 1981. Ve znaku města je polcený štít, rozdělený na modré a červené pole. Ve středu se nachází znamení kruhového obrysu, složené z poloviny stříbrného ozubeného kola a ze stříbrné poloviny turbíny. Uprostřed tohoto znamení jsou zkřížená hornická kladiva černé barvy, mlátek otočený doprava a želízko doleva[5].

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve Chvaleticích se nachází mateřská škola, devítiletá základní škola a střední odborné učiliště zemědělské. Dále městský úřad, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, sportovní hala i několik venkovních sportovišť.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Evangelický kostel (1882), architekt Matěj Blecha
  • Budova bývalé školy v Hornické čtvrti, funkcionalistický projekt arch. Karel Řepa (1930)
  • Terénní pozůstatky po středověké tvrzi ze 14. století zanikly v roce 2008 při výstavbě silničního obchvatu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. https://www.geoparkzh.cz/gvo/chvaletice/
  3. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Svazek II. [s.l.]: [s.n.], 1954. 5 svazků. Dostupné online. Heslo Chvaletice, s. 73. 
  5. Jiří ČAREK, Městské znaky v českých zemích. Academia Praha 1985, s. 172-173

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]