Chvaletice
| Chvaletice | |
|---|---|
Přístav Chvaletice |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0532 575071 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (LAU 1): | Pardubice (CZ0532) |
| obec s rozšířenou působností: | Přelouč |
| pověřená obec: | Chvaletice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,49 km² |
| počet obyvatel: | 3 025 (2017)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 50°2′4″ s. š., 15°25′7″ v. d. |
| nadmořská výška: | 222 m n. m. |
| PSČ: | 533 12 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | U Stadionu 237 53312 Chvaletice |
| starosta / starostka: | Blanka Zaklová |
| Oficiální web: www E-mail: podatelna@chvaletice.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Bývalé hornické město Chvaletice (německy Chwaleticz) leží v Pardubickém kraji. Je jedním z 29 měst v Pardubickém kraji, status města mu byl přidělen 1. ledna 1981. Město má přes 3 tisíce obyvatel a leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 210–310 m n. m. Chvaletice leží na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Železných hor.
Obsah
Vybavení a zajímavosti města[editovat | editovat zdroj]
Ve Chvaleticích se nachází mateřská škola, devítiletá základní škola a střední odborné učiliště zemědělské. Dále městský úřad, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, sportovní hala i několik venkovních sportovišť.
Ve Chvaleticích začíná úsek Labe splavný pro velké lodě, v minulosti byl využíván pro dopravu uhlí. K jeho vykládce sloužil přístav Chvaletice. Východně od Chvaletic se nachází uhelná elektrárna Chvaletice, v jejímž středu stojí nejvyšší komín České republiky – 305 metrů vysoký. Elektrárna byla postavena v místech, kde do roku 1975 probíhala povrchová těžba pyritu. Má výkon 800 MW.
Městem prochází železniční koridor, železniční trať Praha – Česká Třebová.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Hornická Čtvrť
- Chvaletice
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto existují archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.
V 10. století byl kraj osídlen východními Charváty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvátů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Lžovice).
Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce nad Cidlinou. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.
Velmi zajímavá zmínka o kraji se nachází ve známé kronice Václava Hájka z Libočan. Říká tam, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem „s více čeledí vypravili aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali“. Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů lze sice úspěšně pochybovat, ale podstatě, a tou byla vědomost o těžbě a využití zdejší rudy, věřit lze, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.
Původně se na prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a nové sídlo získalo název Chvaletice. Zbylá zástavba původních Chvaletic byla přejmenována na Hornickou Čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo (zůstalo pouze jako označení katastrálního území). Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.
Ve znaku města je polcený štít, jehož pole je rozděleno na modrou a červenou část. Ve středu se nachází kruhový obrys, složený ze stříbrného ozubeného kola a turbíny. Uprostřed tohoto znamení jsou zkřížená hornická kladiva.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Evangelický kostel
- Budova bývalé školy v Hornické čtvrti
- Terénní pozůstatky po středověké tvrzi zanikly v roce 2008 při výstavbě obchvatu
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chvaletice ve Wikimedia Commons
