Chvaletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Přeloučsku. O části města Protivín pojednává článek Chvaletice (Protivín).
Chvaletice

Přístav Chvaletice
Znak obce ChvaleticeVlajka obce Chvaletice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0532 575071
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Obec s rozšířenou působností Přelouč
Pověřená obec Chvaletice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,49 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 025 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 222 m n. m.
PSČ 533 12
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu U Stadionu 237
53312 Chvaletice
Starosta Blanka Zaklová
Oficiální web: www.chvaletice.cz
Email: podatelna@chvaletice.cz
Chvaletice
Chvaletice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalé hornické město Chvaletice (německy Chwaleticz) leží v Pardubickém kraji. Je jedním z 29 měst v Pardubickém kraji, status města mu byl přidělen 1. ledna 1981. Město má přes 3 tisíce obyvatel a leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 210–310 m n. m. Chvaletice leží na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Železných hor.

Vybavení a zajímavosti města[editovat | editovat zdroj]

Ve Chvaleticích se nachází mateřská škola, devítiletá základní škola a střední odborné učiliště zemědělské. Dále městský úřad, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, sportovní hala i několik venkovních sportovišť.

Ve Chvaleticích začíná úsek Labe splavný pro velké lodě, v minulosti byl využíván pro dopravu uhlí. K jeho vykládce sloužil přístav Chvaletice. Východně od Chvaletic se nachází uhelná elektrárna Chvaletice, v jejímž středu stojí nejvyšší komín České republiky – 305 metrů vysoký. Elektrárna byla postavena v místech, kde do roku 1975 probíhala povrchová těžba pyritu. Po modernizaci v roce 2016 má výkon 820 MW.

Městem prochází železniční koridor, železniční trať Praha – Česká Třebová.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto existují archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.

V 10. století byl kraj osídlen východními Charváty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvátů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Lžovice).

Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce nad Cidlinou. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.

Velmi zajímavá zmínka o kraji se nachází ve známé kronice Václava Hájka z Libočan. Říká tam, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem „s více čeledí vypravili aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali“. Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů lze sice úspěšně pochybovat, ale podstatě, a tou byla vědomost o těžbě a využití zdejší rudy, věřit lze, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.

Původně se na prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a nové sídlo získalo název Chvaletice. Zbylá zástavba původních Chvaletic byla přejmenována na Hornickou Čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo (zůstalo pouze jako označení katastrálního území). Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.

Ve znaku města je polcený štít, jehož pole je rozděleno na modrou a červenou část. Ve středu se nachází kruhový obrys, složený ze stříbrného ozubeného kola a turbíny. Uprostřed tohoto znamení jsou zkřížená hornická kladiva.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Evangelický kostel
  • Budova bývalé školy v Hornické čtvrti
  • Terénní pozůstatky po středověké tvrzi zanikly v roce 2008 při výstavbě obchvatu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]