Ostřetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostřetín
Kostel Zvěstování Panny Marie v Ostřetíně
Znak obce OstřetínVlajka obce Ostřetín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0532 575445
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Holice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 18,49 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 939 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 253 m n. m.
PSČ 534 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu OÚ Ostřetín, pošta 534 01 Holice
Starosta Miloš Vlasák
Oficiální web: www.ostretin.cz
Email: obec@ostretin.cz
Ostřetín
Ostřetín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ostřetín se nachází ve Východolabské tabuli přibližně 22 km východně od krajského města Pardubice a 4 km jihovýchodně od města Holice. Skládá se ze dvou místních částí – Ostřetína a Vysoké u Holic, jimiž prochází silnice I/35. Žije zde 939[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle diplomatáře zastavil 9. dubna 1336 král Jan Lucemburský místečko a chvojnovskou tvrz s přilehlými vesnicemi (Ostřetín, Bělečko, Albrechtice, Hoděšovice, Ředice, Roveň, Holice), Pertholtovi, vyšehradskému proboštovi, Jindřichovi a Janovi, bratřím z Lipé za 2 000 kop grošů. Později nabyli chvojnovského zboží páni ze Šternberka a sice té větve, která se psala holickou a před tím sídlila na Chlumci. Majitelem se stává Jan ze Šternberka (1358-1376), pán na Chlumci a Chvojně.[2]

Les „Království" se rozkládal od Albrechtic až po řeku Loučnou. Ve 13. a 14. století jej dali čeští králové vymýtit pro kolonizaci a při tom byl s největší pravděpodobností získán zároveň i prostor pro založení vsi Ostřetín. Les Království je znám z bitvy mezi držitelem Kunětické hory, Divišem Borkem a hradeckými spojenci s Roháčem z Dubé. Bitva dopadla pro Diviše Borka vítězně, tento jako jeden z nejstatečnějších protihusitských bojovníků bojoval u Lipan proti táboritům a sirotkům a za své oddané služby králi Zikmundovi byl odměněn hradem Kunětickou horou i s 52 okolními obcemi.[2]

Ves Ostřetín podle urbáře, založeného po roce 1494, bylo ve vsi 39 usedlíků. Rychtářem byl Jan Němec. V zápisech se vyskytují názvy pustin Jirákova, Klhovská, Kadeřávkovská. Mluví se o louce a klučeniny na Hradcích, klučeniny byla místa, kde se les vykácel, aby se mohlo zřídit pole. Dle registru zámku Pardubice byla na místě nynější vsi svobodná rychta s několika chalupami a když se osada rozrostla bylo dáno tomu místu jméno Hostětín, patřící k panství Litomyšlskému.[2]

Hájek v kronice své dle něho i Solař v popisu Hradce Králové jmenuje ves Hostětín v roce 1308, že se tu sešel český lid ve válce o trůn český a tlupu švábů mezi nimi devět hrabat mezi vsí OpočnemTurovem pod vedením Ctibora z Uherska přepadl a dílem pobil, dílem zajal. Část Ostřetína náležela v 15. století a na začátku 16. století k Holicím, poté však byla od Hynka Bradleckého z Meřkova prodána roku 1507 Vilémovi z Pernštejna. Ostatní území i s nadací kostela patřilo na začátku 16. století Řepkovi Dašickému z Barchova, který jej i se zbožím Dašickým roku 1507 prodal Vilému z Pernštejna a Ostřetín byl tak připojen k panství Pardubickému.[2]

Bitva u Ostřetína[editovat | editovat zdroj]

Pruský král Fridrich II. Veliký, který musel po úspěších rakouské armády zanechat obléhání Olomouce, se vydal na ústup ze střední Moravy směrem do východních Čech. Pruští vojáci postupovali po silnici od Vysokého Mýta směrem na Hradec Králové. Rakouské vojsko pravděpodobně o síle pěti pluků přitáhlo směrem od Košumberka a obsadilo les u Ostřetína. Zahradilo tak cestu nepříteli, který byl pravděpodobně od hlavních pruských sil. 12. července 1758 se strhla bitva, během níž měli Prusové zapálit ves a dát tak znamení pruskému vojsku v nedalekém Hradci Králové. Na druhý den 13. července 1758 dorazily na bojiště pruské posily a vytlačily rakouské jednotky z výšin, které předtím obsadili dokonce vojáci samotného generála Laudona. Kolik se v této epizodě sedmileté války na ostřetínském bojišti skutečně utkalo vojáků a kolik jich zde padlo, čeká na objasnění.[3]

Vznik názvu obce[editovat | editovat zdroj]

Nabízí se několik možností pro vysvětlení názvu obce:[2]

  1. Historik František Palacký uvádí listinu pražského arcibiskupa Arnošta nazvanou „Liber ercetionum“, ve které jsou jmenovány fary k nově založenému biskupství Litomyšlskému postupně mezi nimiž se nachází i Hostětín s filiálním kostelem. Jestliže se Ostřetín nazýval některým z uvedených názvů, bylo jméno během času zpotvořeno nebo pojmenování vzniklo ze dvou slov: ostře (vozkové ostře hnali koně) do Týna, což je kůly ohraničená osada ve směru k moravským hranicím.
  2. Druhého jména původ nejbližší jest: ostřete – střet – střetá. Ostřetín bylo tedy místo, kde se střetla neb potkala vojska pospolu k bitvě.
  3. Jméno Ostřetín možno odvozovati od Ostředku, části půdy mezi půdou zdolanou, jaká asi byla mezi Rovní a Holicemi v dávném lese Království.
  4. Polský dějepisec Dlugoš a Cromerius uvádí, že Soběslav mír zrušil a do Slezska vtrhl a v Kujávii jemu již přináležející založil Kostan. Poblíž Chvojna na půdě k Ostřetínu až podnes je místo někdejší pevnosti Hostín a ves pod tímto hradcem ležící někdy Hostětín slula, což naznačuje, že osada své jméno od hradce obdržela a co týn pod Hostínem hradcem snad před XII. stoletím založena byla.
  5. Osada Ostřetín, která obdržela, jak se někteří domnívají jméno Tizmansdorf po svém zakladateli, který byl vůdcem některého houfu německých osadníků, maje později od krále uděleno rychtářství nebo ševcovství a vládu nad největším statkem v místě . Sídlo jeho se nazývalo – svobodná rychta. Velikost rychet bylo možno až do roku 1945 sledovat na statku Petrlově 40 v Ostřetíně. Rychta vostřetínská se uvádí v urbáři z roku 1588 jako jedna z 24 rychet panství pardubického.

Obecní znak[editovat | editovat zdroj]

Návrh znaku a praporu vypracoval Mgr. František Juračka.[4]

Popis znaku[editovat | editovat zdroj]

Štít je šikmo dělený na dvě části. Spodní polovina je zelená, horní zlatá. Přes obě poloviny je na svislé ose znaku bleděmodrý květ kosatce sibiřského.

Zdůvodnění[editovat | editovat zdroj]

K obci Ostřetín náleží obec Vysoká u Holic, proto je štít dělený na dvě části. Šikmé dělení štítu bylo zvoleno tak, že naznačuje nejvyšší kopec v okrese Pardubice 335 m. n. m., nacházející se v katastru obce Ostřetín, zvaný „Na Hradcích“. Tímto dělením je možné chápat pravděpodobný vznik názvu obce uvedený v kronice: vozkové jedoucí starobylou silnicí k moravským hranicím ostře poháněli koně do návrší k týnu. Do znaku obce byl zvolen květ kosatce, protože je tu jeho výskyt zaznamenán spolu s dalšími chráněnými rostlinami již v roce 1900 a jde o velmi vzácnou rostlinu.

Popis praporu[editovat | editovat zdroj]

Poměr stran praporu je 2:3. Vlajka je úhlopříčně dělená na spodní zelenou a vrchní žlutou část, mezi nimi je bleděmodrý pruh.

Symbolika barev[editovat | editovat zdroj]

Zelená barva naznačuje louky a lesy v okolí obcí, zlatá znázorňuje pole s obilím a slunce, modrá značí čistotu venkovského prostředí, čistotu morální, barvu květu (který je ve skutečnosti spíše nafialovělý) a oblohu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Ostřetín[editovat | editovat zdroj]

  • 1. stupeň základní školy
  • mateřská škola
  • Obecní úřad
  • obecní sál
  • obecní knihovna
  • fotbalové hřiště
  • víceúčelové hřiště
  • park s hracími prvky a cvičebními stroji 
  • tělocvična
  • Stoletá hospoda
  • Motel Hana
  • dvě soukromé prodejny
  • čerpací stanice s LPG
  • plynofikace, vodovod, kanalizace
  • pravidelný svoz TKO a plastů
  • sběrný dvůr 
  • hřbitov

Vysoká u Holic[editovat | editovat zdroj]

  • motorest CHA CHA
  • prodejna potravin
  • pizzerie Kachnička
  • obecní knihovna
  • víceúčelové hřiště
  • menší travnaté hřiště na fotbal
  • parčík s hracími prvky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c d e Historie [online]. Obec Ostřetín [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  3. Bitva u Ostřetína [online]. Obec Ostřetín [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  4. Obecní znak [online]. Obec Ostřetín [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]