Lázně Bohdaneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lázně Bohdaneč
Renesanční radnice a kostel svaté Máří Magdaleny
Znak obce Lázně BohdanečVlajka obce Lázně Bohdaneč
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0532 574767
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Obec s rozšířenou působností Pardubice
Pověřená obec Lázně Bohdaneč
Historická země Čechy
Katastrální území Lázně Bohdaneč
Katastrální výměra 21,69 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 525 (2019)[1]
Nadmořská výška 218 m n. m.
PSČ 533 41
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Lázně Bohdaneč
Masarykovo nám. 1
533 41 Lázně Bohdaneč
Starosta Ing. Bc. Vladimír Šebek
Oficiální web: www.lazne.bohdanec.cz
E-mail: podatelna@lazne.bohdanec.cz
Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Bohdaneč (do roku 1980 Bohdaneč, německy Bochdanetsch) jsou město, které se nachází asi 10 km západně od města Pardubice na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Horyz Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. První zmínka o tomto městě je ze 14. století. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Dolany, Neratov, Černá u Bohdanče, Stéblová, Křičeň, Bukovka, Pardubice, Srch, Rybitví a Živanice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1264, kdy král Přemysl Otakar II. dává ves zvanou villa Bohdanitz připsat svému družiníkovi, vojáku Stironovi[2]. Osada vznikla již dříve, jméno Bohdaneč vzniklo podle odborné literatury z osobního jména Bohdan. Roku 1343 je zaznamenán spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, podací právo ke kostelu a faru měli v letech 1366–1421 mniši z benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, kteří však odešli do exilu ve Slezské Středě. Bohdaneč se s klášterními statky tak získal roku 1436 císař Zikmund a dal je do zástavy. 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.

Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7000 pacientů.

Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti vznikl znak města, když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu.

Ve skutečnosti však znak vznikl jinak. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu a koruna moc.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Když byl v roce 1603 odléván zvon pro kostel sv. Maří Magdalény, právě zde konaly pouť řeholnice. Do roztavené zvonoviny vhodily několik zlatých dukátů, aby měl zvon lahodnější hlas.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V 30. letech 20. století se zde pravidelně konaly automobilové a motocyklové závody, od roku 1935 známé jako Bohdanečský okruh.[3]

Ve městě působil fotbalový klub AFK Atlantic Lázně Bohdaneč, který v sezóně 1997/98 hrál 1. ligu, ze které však ihned sestoupil. Klub měl finanční problémy a před sezónou 2000/2001 se sloučil se Slovanem Pardubice do klubu FK AS Pardubice. Hraje zde klub SK Lázně Bohdaneč, v sezóně 2015/2016 hrál okresní přebor.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lázních Bohdaneč.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. A.Profous, Místní jména v Čechách I, s. 109 [1]
  3. http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1123-bohdanec-na-kolech/
  4. http://vysledky.lidovky.cz/soutez2.php?id_soutez=9964

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]