Lázně Bohdaneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lázně Bohdaneč
Znak obce Lázně BohdanečVlajka obce Lázně Bohdaneč
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0532 574767
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Obec s rozšířenou působností Pardubice
Pověřená obec Lázně Bohdaneč
Historická země Čechy
Katastrální území Lázně Bohdaneč
Katastrální výměra 21,69 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 539 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 218 m n. m.
PSČ 533 41
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Lázně Bohdaneč
Masarykovo nám. 1
533 41 Lázně Bohdaneč
Starosta Ing. Bc. Vladimír Šebek
Oficiální web: www.lazne.bohdanec.cz
Email: podatelna@lazne.bohdanec.cz
Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Bohdaneč (německy Bochdanetsch) jsou město, které se nachází asi 10 km západně od města Pardubice na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Horyz Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. První zmínka o tomto městě je už ze 14. století. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla mnohem dříve a jméno Bohdaneč vzniklo podle odborné literatury z osobního jména Bohdan. Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.

Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7000 pacientů.

Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti vznikl znak města, když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu.

Ve skutečnosti však znak vznikl jinak. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu a koruna moc.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Když byl v roce 1603 odléván zvon pro kostel sv. Maří Magdalény, právě zde konaly pouť řeholnice. Do roztavené zvonoviny vhodily několik zlatých dukátů, aby měl zvon lahodnější hlas.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V 30. letech 20. století se zde pravidelně konaly automobilové a motocyklistické závody, od r. 1935 známé jako Bohdanečský okruh.[2]

Ve městě působil fotbalový klub AFK Atlantic Lázně Bohdaneč, který v sezóně 1997/98 hrál 1. ligu, ze které však ihned sestoupil. Klub měl finanční problémy a před sezónou 2000/2001 se sloučil se Slovanem Pardubice do klubu FK AS Pardubice.

V současnosti (2015) zde hraje klub SK Lázně Bohdaneč, v sezóně 2015/2016 hraje okresní přebor.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Lázních Bohdaneč.
  • Radnice, Masarykovo náměstí 1
  • Lázeňský Gočárův pavilón s parkem (čp. 209)
  • městský dům, Masarykovo nám. 112
  • městský dům, Masarykovo nám. 46
  • městský dům, Langrova 34
  • Kostel sv. Maří Magdalény
  • Kaple hřbitovní sv. Jiří s areálem
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí
  • Kaplička „Kuttnerova“ v městském parku

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1123-bohdanec-na-kolech/
  3. http://vysledky.lidovky.cz/soutez2.php?id_soutez=9964

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]