Lázně Bohdaneč
| Lázně Bohdaneč | |
|---|---|
 Renesanční radnice a kostel svaté Máří Magdaleny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0532 574767 |
| Pověřená obec | Lázně Bohdaneč |
| Obec s rozšířenou působností | Pardubice |
| Okres (LAU 1) | Pardubice (CZ0532) |
| Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′32″ s. š., 15°40′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 438 (2022)[1] |
| Rozloha | 21,79 km² |
| Katastrální území | Lázně Bohdaneč |
| Nadmořská výška | 218 m n. m. |
| PSČ | 533 41 |
| Počet domů | 793 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 1 533 41 Lázně Bohdaneč podatelna@lazne.bohdanec.cz |
| Starosta | Ing. Bc. Vladimír Šebek |
| Oficiální web: www | |
  Lázně Bohdaneč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574767 |
| Kód části obce | 6173 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lázně Bohdaneč (do roku 1980 Bohdaneč, německy Bochdanetsch) jsou město v okrese Pardubice, které se nachází asi 10 km západně od města Pardubice na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Hory a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. První zmínka o tomto městě je ze 14. století. Žije zde přibližně 3 400[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Dolany, Neratov, Černá u Bohdanče, Stéblová, Křičeň, Bukovka, Pardubice, Srch, Rybitví a Živanice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1264, kdy král Přemysl Otakar II. dává ves zvanou villa Bohdanitz připsat svému družiníkovi, vojáku Stironovi.[3] Osada vznikla již dříve, jméno Bohdaneč vzniklo podle odborné literatury z osobního jména Bohdan. Roku 1343 je zaznamenán spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska.
Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, podací právo ke kostelu a faru měli v letech 1366–1421 mniši z benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, kteří však odešli do exilu ve Slezské Středě. Bohdaneč s klášterními statky tak získal roku 1436 císař Zikmund a dal je do zástavy. 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.
Lázeňství[editovat | editovat zdroj]
Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7000 pacientů.
Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.
Znak[editovat | editovat zdroj]
Podle pověsti vznikl znak města, když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu.
Skutečný původ znak je ovšem jiný. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu a koruna moc.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Když byl v roce 1603 odléván zvon pro kostel sv. Maří Magdalény, právě zde konaly pouť řeholnice. Do roztavené zvonoviny vhodily několik zlatých dukátů, aby měl zvon lahodnější hlas.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V 30. letech 20. století se zde pravidelně konaly automobilové a motocyklové závody, od roku 1935 známé jako Bohdanečský okruh.[4]
Ve městě působil fotbalový klub AFK Atlantic Lázně Bohdaneč, který v sezóně 1997/98 hrál 1. ligu, ze které však ihned sestoupil. Klub měl finanční problémy a před sezónou 2000/2001 se sloučil se Slovanem Pardubice do klubu FK AS Pardubice. Hraje zde klub SK Lázně Bohdaneč, v sezóně 2015/2016 hrál okresní přebor.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Radnice, Masarykovo náměstí 1
- Lázeňský Gočárův pavilón s parkem (čp. 209)
- městský dům, Masarykovo nám. 112
- městský dům, Masarykovo nám. 46
- městský dům, Langrova 34
- Kostel sv. Maří Magdalény
- Kaple hřbitovní sv. Jiří s areálem
- Socha sv. Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí
- Kaplička „Kuttnerova“ v městském parku
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Josef Jaroslav Langer (1806–1846), český básník
- Theodor Tomášek (1840–1922), český dirigent a hudební skladatel
- Jan Košťál (1884–1963), profesor teorie a stavby spalovacích motorů a rektor ČVUT
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Socha Sv. Jana Nepomuckého na náměstí
lázeňský park
Kostel sv. Máří Magdaleny
Gočárův pavilon
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ A.Profous, Místní jména v Čechách I, s. 109 [1]
- ↑ http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1123-bohdanec-na-kolech/
- ↑ http://vysledky.lidovky.cz/soutez2.php?id_soutez=9964
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Bohdaneč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bohdaneč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lázně Bohdaneč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo 
Autoritní data  |
|
|---|