Okres Pardubice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Pardubice
Kraj Pardubický kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Pardubice
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 880,09 km²
Počet obyvatel 170 848 (2017)[1]
Hustota zalidnění 194,1 ob./km²
Počet obcí 112
z toho měst 8, městysů 1
ORP 3
POÚ 5
LAU 1 CZ0532
ISO CZ-532
SPZ do r. 2001 PA, PU
Pozice na mapě
Okres Pardubice – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled obecních znaků okresu Pardubice

Okres Pardubice je okresem v Pardubickem kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Pardubice.

V rámci kraje sousedí na jihu s okresem Chrudim a na východě s okresem Ústí nad Orlicí. Dále pak na jihozápadě a západě sousedí s okresy Kutná Hora a Kolín Středočeského kraje a na severu a severovýchodě s okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou Královéhradeckého kraje.

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 888,98 km², z toho:

  • 60,23 % zemědělských pozemků, kterou z 81,85 % tvoří orná půda (49,30 % rozlohy okresu)
  • 39,77 % ostatní pozemky, z toho 63,47 % lesy (25,24 % rozlohy okresu)

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 160 251 82 520
51,49 %
77 731
48,51 %
průměrný věk 40,6 42,2 39,0
  • hustota zalidnění: 180 ob./km²
  • 71,88 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 48 568
Průměrný plat 15 892
Nezaměstnaných 5 861
Míra nezaměstnanosti 7,17 %

Školství[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 80
Základní školy 54
Gymnázia 5
Střední školy průmyslové školy 14
Střední odborná učiliště 10
Vyšší odborné školy 4

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Lékaři 616
Nemocnice 3
Specializovaná léčebná zařízení 2
Zubní lékaři 74
Lékárny 49

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Území pardubického okresu se rozkládá na křižovatce hlavních železničních tratí (PrahaBrno, Havlíčkův BrodLiberec) a na částečně splavném Labi do Chvaletic. Na okraj okresu vede dálnice D11 z Prahy. Započala také výstavba dálnice D35, která bude na tuto dálnici plynule navazovat a bude se křížit na mimoúrovňové křižovatce u Opatovic nad Labem se silnicí pro motorová vozidla I/37 spojující dvě krajská města: Hradec Králové a Pardubice.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem prochází dálnice D11 a D35, dále silnice I. třídy silnice I/2, I/17, I/35, I/36 a I/37. Silnice II. třídy jsou II/298, II/305, II/322, II/323, II/324, II/327, II/333, II/340, II/342 a II/355.

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh (Benešovice) • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka (Habřinka) • Býšť (Bělečko • Hoděšovice • Hrachoviště) • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice (Malolánské • Pod Dubem • Prachovice • Velkolánské • Zminný) • Dolany • Dolní Roveň (Horní Roveň • Komárov • Litětiny) • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice (Kamenec • Koudelka • Podhráz • Podlesí • Roveňsko • Staré Holice) • Holotín • Horní Jelení (Dolní Jelení • Rousínov) • Horní Ředice • Hrobice • Choltice (Ledec • Podhorky) • Choteč • Chrtníky • Chvaletice (Hornická Čtvrť) • Chvojenec • Chýšť • Jankovice (Kozašice • Seník) • Jaroslav • Jedousov (Loděnice) • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice (Kasaličky) • Kladruby nad Labem (Bílé Vchynice • Kolesa • Komárov) • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice (Pelechov • Sovoluská Lhota) • Litošice (Krasnice) • Malé Výkleky • Mikulovice (Blato) • Mokošín • Morašice • Moravany (Čeradice • Moravanský • Platěnice • Platěnsko • Turov) • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem (Pohřebačka) • Ostřešany • Ostřetín (Vysoká u Holic) • Pardubice (Bílé Předměstí • Cihelna • Černá za Bory • Doubravice • Dražkovice • Drozdice • Hostovice • Lány na Důlku • Mnětice • Nemošice • Nové Jesenčany • Ohrazenice • Opočínek • Pardubice-Staré Město • Pardubičky • Polabiny • Popkovice • Rosice • Semtín • Staré Čívice • Staročernsko • Studánka • Svítkov • Trnová • Zámek • Zelené Předměstí • Žižín)  • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč (Klenovka • Lhota • Lohenice • Mělice • Škudly • Štěpánov • Tupesy) • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno (Bohumileč • Drahoš) • Rybitví • Řečany nad Labem (Labětín) • Selmice • Semín • Sezemice (Dražkov • Kladina • Lukovna • Počaply • Velké Koloděje • Veská) • Slepotice (Bělešovice • Lipec • Nové Holešovice) • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch (Hrádek • Pohránov) • Srnojedy • Staré Hradiště (Brozany • Hradiště na Písku) • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany (Dolní Raškovice • Horní Raškovice) • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov (Franclina • Opočno • Žíka) • Třebosice • Turkovice (Bumbalka • Rašovy) • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic (Zástava) • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice (Spytovice • Zbraněves) • Žáravice • Živanice (Dědek • Nerad)

Změna hranice okresu[editovat | editovat zdroj]

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Pardubice ještě obce:

Památky[editovat | editovat zdroj]

Přirozenou dominantou a symbolem pardubického regionu je hrad Kunětická hora. Hradní věž je nejvyšším místem v širokém okolí a nabízí výhled od hladin polabských rybníků až do Krkonoš. Kunětická hora je také významnou lokalitou zoologickou a botanickou, bohatým a chráněným nalezištěm četných druhů živočivhů a rostlin.

Další památky:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]