Srnojedy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Srnojedy
Nová restaurace v Srnojedech
Nová restaurace v Srnojedech
Znak obce Srnojedy
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0532 553719
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Pardubice
Historická země Čechy
Katastrální území Srnojedy
Katastrální výměra 2,47 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 722 (2019)[1]
Nadmořská výška 217 m n. m.
PSČ 530 02
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Ke Hřišti 8
Srnojedy
53002 Pardubice 2
Starosta Pavel Králíček
Oficiální web: www.srnojedy.cz
Email: obec@srnojedy.cz
Srnojedy
Srnojedy
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Srnojedy se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický. Žije zde 722[1] obyvatel. Od roku 1961 až do roku 1985 byly součástí obce Lány na Důlku a spolu s nimi pak do roku 1993 součástí města Pardubice. K 1. lednu 1994 se samy osamostatnily.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Srnojedy se v dochovaných historických pramenech poprvé vzpomíná v době zemana Jana ze Srnojed, zvaného Tluch, který se v roce 1410 soudil o místní dědictví u dvorského soudu v Praze. Celý spor měl rozhodnout král Václav IV. Počátky obce lze ale hledat již v období konce 12. století (resp. začátku 13. století). Další zmínka se objevuje teprve roku 1462, a to v souvislosti s prodejem Krchlebské tvrze spolu s majetkem, do něhož patřila i obec Srnojedy, bratřím Janu a Jiřímu z Ohnišťan tehdejším majitelem Janem Žákem. Jan mladší z Ohnišťan později rozrostlý statek prodal v roce 1502 městu Chrudim. Po prodeji se stali srnojedští na dalších 45 let poddanými vrchnosti města Chrudimi. Když v roce 1547 vypukly protihabsburské stavovské nepokoje, kterých se účastnily i delegace královských měst, byl jim po potlačení těchto nepokojů Ferdinandem I. zkonfiskován majetek - tak se stalo i chrudimským.

Konfiskovanou tvrz Krchleby spolu se Srnojedy koupil od krále Jan z Pernštejna a připojil nový majetek k pardubickému panství. Obec se stala i s ostatním majetkem součástí rozlehlého velkostatku, který spolu s centrem Pardubic budoval od roku 1491 Vilém z Pernštejna. S pardubickým panstvím potom vesnice sdílela své osudy již natrvalo. Na panství vznikly rozsáhlé soustavy rybníků, tehdy jedny z nejvýznamnějších v Čechách. Srnojedy byly začleněny do rychty Jezbořické. V polovině 16. století bylo v Srnojedech sedm selských gruntů a jedna výsadní hospoda. V roce 1560 byl nucen Jaroslav z Pernštejna prodat zadlužené pardubické panství králi Ferdinandovi I. To se tak napříště stalo královským komorním panstvím. Do třicetileté války se velikost a rozsah Srnojed příliš nezměnil, Srnojedy na panství patřily k malým vesnicím. V průběhu třicetileté války pak většina statků zpustla, ale poté sem přišli noví obyvatelé a vrátili se i někteří starousedlíci.

Největší změny ve vývoji obce nastaly ve 20. století. Rozrostl se počet obyvatel obce, ve třicátých letech sem byla zavedena elektřina. Největší zemědělská usedlost - Srnojedský dvůr, který stojí osamocen v polích na příjezdu směrem od Pardubic - v průběhu let změnil několik majitelů a dnes je z této usedlosti průmyslový areál. V roce 1933 vznikl v obci hasičský sbor a začala se stavět hasičská zbrojnice. Do obce byl zaveden telefon. Postavilo se zdymadlo na Labi s odpadním kanálem. Ve 40. letech se začala budovat vodní elektrárna. V padesátých letech si občané začali stavět nové rodinné domky na pozemcích, které patřily k Srnojedskému dvoru. Vznikla tak nová zástavba. V této době také Jednota postavila v centru obce nový obchod se smíšeným zbožím. Začátkem 70. let si občané svépomocně postavili pohostinství v obci a následně (po prodeji Jednotě), dokončili velký kulturní dům.

Koncem 80. let a začátkem 90. let začala obec psát svou novodobou historii. Od roku 1994 je obec samostatná, se svým vlastním zastupitelstvem, a o rok později začala výstavba nových inženýrských sítí. Obci se nevyhnula ani povodeň v roce 1997, která zatopila několik pozemků v okolí Zdymadla a ve staré části obce. V roce 1998 byl obci schválen heraldický znak, který vychází z názvu obce.

K 1. červenci 2010 měla obec 654 obyvatel. K nárůstu obyvatel významně přispěla výstavba 92 rodinných domků s nájemním bydlením, kterou obec zahájila v roce 1999 a uzavřela ji v průběhu roku 2002. Obci se na ni podařilo získat rozsáhlé státní dotace. Mimo této ucelené výstavby přibylo v obci ještě asi 30 rodinných domů, které si zde stavěli občané individuálně.

Zajímavosti a fakta[editovat | editovat zdroj]

  • Místní jméno "Srnojedy" vzniklo podle jazykovědců proto, že první usedlíci vznikající obce v okolních lesích lovili hojně srny - "sronojedy" = "srny jedli", "tam co srny jedí".
  • Obcí projíždí spoj Pardubické MHD, a to linka č. 15.
  • Okrajem katastru probíhá železniční koridor směrem na Prahu.
  • Hranici katastru tvoří z jedné strany řeka Labe, po které od podzimu roku 2000 jezdí parník Arnošt z Pardubic se zastávkou i v Srnojedech.
  • V blízkosti obce se nachází významná paleontologická lokalita křídového stáří. Přírodovědec Antonín Frič odtud před více než stoletím (1905) popsal pravěkého tvora, o kterém předpokládal, že patří mezi dinosaury (pod již neplatným jménem Albisaurus scutifer). To se však nejdřív nepotvrdilo, předpokládalo se, že šlo spíše o kosti pravěkého aligátora. V červnu 2011 však pracovníci Národního muzea ohlásili, že histologický rozbor kostí opravdu ukazuje na možnost, že jde o fosílie neptačího dinosaura.[3][4]
  • V obci se nachází prodejna potravin, kterou má v pronájmu pan Huyen Thu.
  • Místní hostinec provozuje pan Michal Svoboda, který mimo jiné pořádá i grilování nebo kulinářské akce, kulturní dům je pronajímán k zábavám, plesům, schůzím, svatbám atd.
  • V roce 2004 bylo za přispění sponzorů vybudováno dětské hřiště pro nejmenší a starším slouží multifunkční sportoviště.
  • Zdejší psí hotel Mastibe je jedním z největších v České republice[zdroj?] a jeho majitelkou je paní Iva Járová.
  • Okolí je možné využít ke krásným procházkám. Cyklistům se kromě toho nabízí příjemné cyklovýlety kolem řeky Labe a jejich vyšší bezpečnost zajišťuje od r. 2004 i nově vybudovaná cyklostezka ze Srnojed do Svítkova.
  • Sídlí zde firmy: Energoland s.r.o., Rykobito s.r.o., Kipp s.r.o. (vodní elektrárna, která byla v uplynulých třech letech modernizována), jez patřící povodí Labe a další drobné provozovny, které sídlí v Srnojedském dvoře.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  3. http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328
  4. V. Socha (2017). Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, str. 132-137.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]