Vysoké Chvojno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoké Chvojno

Barokní fara ve Vysokém Chvojně
Znak obce Vysoké ChvojnoVlajka obce Vysoké Chvojno
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0532 576000
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Holice
Historická země Čechy
Katastrální území Vysoké Chvojno
Katastrální výměra 17,04 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 408 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 305 m n. m.
PSČ 533 21
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Vysoké Chvojno, 53321 Vysoké Chvojno
Starosta Pavel Pětioký
Oficiální web: www.vysokechvojno.cz
Email: vysokechvojno@wo.cz
Vysoké Chvojno
Vysoké Chvojno
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoké Chvojno se nachází patnáct kilometrů severovýchodně od okresního města Pardubice a čtyři kilometry severně od města Holice. Žije zde 408[2] obyvatel. Je možné, že zdejší královský lovecký revír a jeho centrum, dvůr Chvoyno, je zmiňován v záznamu Kanovníka vyšehradského k roku 1140 a úmrtí Soběslava I.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik obce[editovat | editovat zdroj]

Lesnaté území, táhnoucí se od Hradce Králové až k Vysokému Mýtu, lákalo bohatostí zvěře i množstvím stavebního materiálu kolonizátory již ve 12. a 13. století. Proto nechávali hodně mýtit lesy a na vykácených místech zakládali nové osady. Tímto způsobem patrně vznikla i obec Chvojno. Prvotní zmínky hovoří o tom, že již v první polovině 12. století zde stávala tvrz. Písemné záznamy z roku 1139 hovoří o onemocnění knížete Soběslava, přičemž může jít jak o toto místo, nebo o okolí Dvora Králové nad Labem. Pro Chvojno však hovoří nálezy bohoslužebných románských nádob v blízkém Rokytnu a především kostel zasvěcený svatému Gotthardu, jehož kult převládal právě v době Soběslava I.

Dějiny obce od třicetileté války do poloviny 18. století[editovat | editovat zdroj]

Dlouholetá válečná situace třicetileté války se odrazila v devastaci hospodářství i populace. Panské úřady si musely znovu budovat základnu pro další urburní příjem, a proto Česká komora připravovala visitaci svého zboží, do které byly mimo jiné zahrnuty funkční i výpalné grunty. Oproti okolním obcím jsou zaznamenány na Chvojně pouze dvě pustá hospodářství, a tak se počet usedlostí v porovnání s počátkem 17. století prakticky změnil. Osedlých gruntů je uváděno stále 25 a díky pečlivosti tehdejšího zapisovatele je známo, že na nich hospodařilo 13 rolníků, 7 chalupníků a 5 zahradníků.

V roce 1651, kdy probíhalo sčítání, žilo ve Vysokém Chvojně 77 osob starších 10 let. Později, roku 1801, chvojenecká farnost čítala celkem 923 osob, z nichž na Chvojně sídlilo 282 obyvatel

Zastoupení různých vyznání v celé farnosti
rok duší celkem katolíků protestantů židů
1856 1404 1378 11 15
1859 1552 1518 9 25
1862 1606 1588 7 11
1865 1631 1610 6 15
1870 1607 1580 7 20
1875 1643 1624 4 15
1880 1703 1690 6 7
1885 1710 1697 7 6
1890 1779 1766 7 6
1895 1868 1853 7 8
1901 1976 1956 7 13
1905 2014 2001 0 13

Život obce ve 2. polovině 19. století[editovat | editovat zdroj]

Po revolučních událostech v roce 1848 došlo k hlubokým společenským proměnám, jako bylo zrušení roboty a k zásadním změnám v organizaci státní správy a obecní samosprávy. Zrušení poddanství mělo za následek zrušení vrchnostenské správy a tak po roce 1850 již v čele obce nestál rychtář se svými konšely jako správce dosazený vrchností s určitou soudní a správní pravomocí, ale starosta a 2 až 3 radní. Základní územní jednotkou se staly politické okresy a Vysoké Chvojno patřilo do okresu holického.

Přehled starostů obce v letech 1850–1945
časové období jméno starosty profese
1850–1855 Václav Buchna řídící učitel
kolem roku 1864 Matěj Komárek rolník
? Josef Kamenický rolník
1870 František Čapek hostinský
? Matěj Komárek rolník
1884 Josef Komárek rolník
1885 Václav Hampl kolář
1887 Antonín Hušek rolník
1887–1891 Václav Centner roloník
1891–1896 Václav Vondráček rolník
1896–1900 Václav Petruška rolník
1900–1902 Josef Trojan rolník
1909–1919 Josef Zima rolník
1919–1920 Josef Černohorský truhlář
1920–1923 František Pětioký rolník
1924–1928 František Kamenický rolník
1928–1938 Jaroslav Bidlo truhlář
1938–1945 Václav Centner rolník

Rozvoj obce od počátku 20. století do roku 1939[editovat | editovat zdroj]

Po celá léta řešilo obecní zastupitelstvo na svých schůzích udělování domovského práva, stanovovalo služné obecním zaměstnancům, rozhodovalo o živnostech v obci, o prodeji obecních pozemků, o pořádku v obci apod.

S rozvojem vodohospodářství souvisí jméno František Udržal, který se v roce 1918 stal čestným občanem obce Chvojno. Obec totiž měla právo udílet čestná občanství. A tak obecní výbor dne 6. února 1918 jmenoval Františka Udržala, který se zasloužil jak o rozvoj vodohospodářství na Holicku, tak o vliv agrární strany v politickém životě, a který si pro své odborné i povahové vlastnosti získal sympatie rolnictva východočeského kraje, čestným občanem obce Chvojna.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Do první světové války narukovalo z Vysokého Chvojna 113 mužů, 17 z nich padlo na válečných polích a 96 se jich vrátilo zdravých nebo jako invalidé. V komisi pro žně zastupovali: starosta Josef Zima, učitelé Eduard Hendrich a Josef Musílek a farář František Náhlík. V červnu 1915 poskytla obec válečnou půjčku 2500 K, v listopadu téhož roku 2500 K a a celkem přispěla asi šestkrát. V prosinci 1917 byly při rekvizici z chvojeneckého kostela sejmuty a odvezeny dva zvony sv. Václav a Jan Nepomucký, dva bubnové měděné kotle a čtyři cínové svícny o váze 5kg. Uchráněny zůstaly varhany.

V roce 1923 se začalo uvažovat o postavení pomníku padlým za první světové války. Z tohoto důvodu byl založen zvláštní fond, do něhož plynuly poplatky ze vstupného na zábavy. Pomník byl postaven na prostranství před školou a 24. června 1923 byl slavnostně odhalen. Je na něm vyryto 17 jmen zdejších občanů: Bidlo František, Opa Jaroslav, Blažek Pavel, Polák Josef, Hendrych František, Pospíšil Bohumil,Herel František, Rybín Antonín, Herel Josef, Šedivý František, Klouček Josef, Vidrma Karel, Komárek Adolf, Vojtíšek Stanislav, Kopa Josef, Vojtíšek Václav, Krátký Jaroslav.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V obci působí Lesní družstvo s.r.o. Vysoké Chvojno a několik soukromých autodopravců. Nachází se zde opravna motorových pil a autoopravna Lesní společnost Hradec Králové a.s. Zemědělská výroba je v obci zastoupena zemědělským areálem Zemědělské a.s Býšť.[4]

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Arboretum[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku U parku (přírodní rezervace).

Arboretum "U parku" bylo založeno v letech 1886–1889 v anglickém slohu. Vzniklo na vykoupené půdě od chvojnovských občanů, na níž poté byly vysázeny různé cizokrajné stromy a keře. Dodnes se zde z té doby zachovaly nejvzácnější druhy, jako jsou pazerav sbíhavý, smrk strukovitý, jeffreyovy borovice, jeřáb břek, jeřáb prostřední, jalovce kanadské, liliovník a převládající červenolisté buky. Rozkládá se na 4,43 ha a rezervací je od roku 1955. Jedná se o zbytek smíšeného listnatého lesa (buk, dub, jasan) s příměsí smrku na opukové stráni s jižní expozicí a navazuje na park ve Vysokém Chvojně, který založil Alexander Pallavicini. Stáří stromového porostu na této tzv. „Prachovské stráni“ je více než 170 let.

Nachází se zde 220 druhů stromů a keřů, které jsou označeny popiskami. Je zde vybudován informační systém a několik odpočinkových míst.[5] Nachází se také zde přírodní amfiteátr arboreta, kde se lze ubytovat, jeho součástí je i CykloCafe. Turistickým lákadlem je festival Folkové Chvojení, který se v tomto amfiteátru koná.[6]

Penzion Zámeček[editovat | editovat zdroj]

Objekt prošel celkovou rekonstrukcí a v roce 2013 byla dokončena adaptace na ubytovací zařízení. V blízkosti Zámečku se nachází arboretum, zookoutek se spárkatou zvěří žijící v Česku a končí zde naučná stezka. Příjezdová cesta k penzionu navazuje na značené turistické trasy i cyklotrasy.[7] Zookoutek vybudovalo Lesní družstvo Vysoké Chvojno jako ukázkový objekt, kde chová jeleny, muflony a daňky. U zookoutku je dřevěná pozorovatelna a pro děti tabule na kreslení. Je také využívám při akcích lesní pedagogiky.[8]

Další[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017; datum přístupu: 4 květen 2017.
  3. http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/historicky-ustav/eDokumenty/Documents/Šandera-Musil-Beran%20-%20Dokumenty%20k%20dějinám%20českého%20
  4. Obec Vysoké Chvojno [online]. : ANTEE, 2017 [cit. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.vysokechvojno.cz/
  5. Současnost. <nowiki>Http://www.vysokechvojno.cz/ [online]. : ANTEE, 2017 [cit. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.vysokechvojno.cz/soucasnost-obce
  6. Arboretum. Obec Vysoké Chvojno [online]. : ANTEE, 2017 [cit. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.vysokechvojno.cz/arboretum
  7. Penzion Zámeček. Lesní družstvo Vysoké Chvojno [online]. –: Lesní družstvo Vysoké Chvojno, 2017 [cit. 2017-06-10]. Dostupné z: http://lesnidruzstvo.cz/penzion-zamecek/informace/
  8. Zajímavosti v okolí. Lesní družstno Vysoké Chvojno [online]. –: Lesní družstvo Vysoké Chvojno, 2017 [cit. 2017-06-10].Dostupné z: http://lesnidruzstvo.cz/penzion-zamecek/zajimavosti-v-okoli/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]