Vysoké Mýto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoké Mýto

Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě
Znak obce Vysoké MýtoVlajka obce Vysoké Mýto
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0534 581186
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vysoké Mýto
Historická země Čechy
Katastrální výměra 42,07 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 12 390 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 284 m n. m.
PSČ 565 41 až 566 01
Zákl. sídelní jednotky 18
Části obce 10
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu B. Smetany 92
566 32 Vysoké Mýto
Starosta Ing. František Jiraský
Oficiální web: www.vysoke-myto.cz
Email: radnice@vysoke-myto.cz
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoké Mýto (německy Hohenmauth; latinsky Alta Muta) je město ležící v okrese Ústí nad Orlicí, na řece Loučné. Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších a šestým největším z měst Pardubického kraje. Městem prochází prochází železniční trať 018 z Chocně do Litomyšle a silnice I/35 spojující Hradec Králové s Brnem, která rozděluje město na dvě části. Ve Vysokém Mýtě žije přibližně 12 tisíc[1] obyvatel.

Město začalo psát svou historii dávno před polovinou 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Historii města poznamenala období rozkvětu i úpadku, ale i požáry a přítomnost okupačních vojsk. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys s pravoúhlou sítí ulic a centrálním náměstím o rozměrech 130 x 150 metrů, které je téměř čtvercové a svou plochou 1,95 hektaru patří k největším náměstím v Čechách.[2] V historickém jádru města se dochovaly významné památky architektury, k nimž patří kostel svatého Vavřince, zvonice ze 16. století, renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, Pražská a Litomyšlská brána, věž Choceňské brány, radnice a budova bývalého okresního soudu. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Už název města, založeného na místě starší osady, svědčí o královském založení, protože pouze panovník byl oprávněn zavádět mýta. Přímým předchůdcem města bylo městské založení u Tisové v poloze Staré Mýto. Na příkaz krále Přemysla Otakara II. provedl lokaci na dnešním místě, podle urbanistického stylu stejně jako v pozdějším městě Poličce, lokátor Kondrád z Limberka (Cun(d)radus de Lewendorf / Con(d)rad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky Trstenické stezce (cestě) vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům: mílovému, várečnémuhrdelnímu. Město bylo opevněno postupně stavěným dvojitým prstencem masivních kamenných hradeb s 25 baštami a třemi branami, zpevněnými předsunutými barbakány. Přesné datum založení nicméně chybí, datuje se podle zakládací smlouvy města Poličky ze dne 27. srpna 1265, která se na existenci Vysokého Mýta odvolává.

V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na život královen a po smrti jejich mužů jim poskytovat vdovské věno. Do základní pětice patřily kromě Vysokého Mýta také Polička, Chrudim, Jaroměř a dnešní Hradec Králové. Později přibyla ještě města Mělník, Dvůr Králové, Nový Bydžov a Trutnov. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku.

Ve své bohaté historii město prožívalo doby rozkvětu, kdy bohatlo a lidem se dařilo, ale přicházely také zhoubné požáry a cizí vojska. První zmínka o chrámu sv. Vavřince pochází z roku 1349. V roce 1421 bylo město po krátkém odporu dobyto husitskými vojsky Pražanů, mnoho lidí bylo pobito a část města vypálena. První soupis domů v královských městech byl proveden roku 1567, zde jich bylo evidováno celkem 380. Vysokému Mýtu se nevyhly ani pohromy, v roce 1700 vyhořelo a roku 1714 ho postihla morová epidemie. Opevnění kolem městských bran bylo zbořeno 1808, což napomohlo dalšímu rozvoji města. Roku 1879 zde bylo založeno gymnázium a v roce 1882 bylo město připojeno na železniční síť.[3]

Mezi roky 18511959 bylo sídlem vysokomýtského okresu. Od druhé poloviny 18. století bylo Vysoké Mýto také tradičním sídlem vojenské posádky, rozšířené v závěru 19. a ve 20. století. Od roku 1968 zde sídlila pětitisícová jednotka sovětské okupační armády,[4] která zanechala ve městě velkou materiální a ekologickou spoušť.[5][6] Po jejím odchodu v roce 1990 se město postupně vzpamatovalo a ze šedého poničeného města rozkvetlo do současné podoby.

Historii města knižně zpracovali v 19. století Alois Vojtěch Šembera (1845) a Hermenegild Jireček (1884), později na jejich práci navázal F. Hnát (1934), který rozšířil historii o část věnovanou první světové válce. V roce 2004 vydalo město Vysoké Mýto soubornou publikaci Vysoké Mýto, tradice a současnost.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém Mýtě.
Chrám sv. Vavřince od východu a zvonice
Pražská brána od náměstí
Litomyšlská brána od severu
Kostel Nejsvětější Trojice
  • Urbanistická podoba středověkého města s čtvercovým náměstím Přemysla Otakara II. (rozměry stran: 153, 147, 134 a 127 m), největší téměř čtvercové náměstí v ČR lemuje 47 domů; patří k významným památkám gotického urbanismu v Čechách.
  • Mariánský sloup se sochami patronů sv. Vavřince, Jana Nepomuckého, Floriána a z roku 1714
  • Radnice, připomínaná k z roku 1423, pozdně gotická stavba s dvojlodním sálem v přízemí
  • Řada historických domů z doby gotické, renesanční a barokní
  • Zbytky opevnění stavěného od 1. poloviny 14. století (hlavně na východní a severní straně města) se dvěma branami „přemyslovského typu“ s dvojicí nestejně vysokých hranolových věží a věží třetí brány:
    • Pražská brána – dříve také Vraclavská, je nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 14. století. Vyhořela sice při velkých požárech města v letech 1461, 1700, 1774 a 1816, ale její gotické dispozice zůstaly nedotčeny dodnes. Novogotická rekonstrukce v letech 1882–1883 byla provedena podle plánů architekta Františka Schmoranze. Z ochozu ve výšce 48 metrů je výhled na město.
    • Litomyšlská brána – Na počátku 19. století po četných požárech a demolici nezbylo z obou věží mnoho, a tak byly v letech 1864–1867 novogoticky dostavěny. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš: na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický znak Vysokého Mýta. Před branou v domě čp. 123 zachován průjezd vnější brány (barbakánu).
    • Choceňská věž zvaná Karaska – Svůj původní kamenný korpus ze 14. století si zachovala až do dnešní doby, jen původní užší báň byla v barokní době nahrazena typickou širokou bání. Vyhořela v roce 1569, 1700 a 1844. Roku 1614 zde byla zvonice, vězení a do roku 1700 tu měl byt i hlásný. Do 1. poloviny 19. století tvořila součást Choceňské brány s kulisovým průjezdem a menší nižší věží (podobně, jak se to zachovalo dodnes u Pražské brány); menší boční věž i s bránou byla však po posledním požáru roku 1844 zbourána, zůstala pouze Karaska.
    • Zbytky hradeb v Jungmannových sadech s kamennými deskami – Do části hradeb na bývalém choceňském parkánu (v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozenských dob vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města.
    • Klášterská bašta – Hradební bašta segmentového, uvnitř však půlkruhového půdorysu pocházející z 2. poloviny 14. století. Stojí u husity zničeného kláštera řádu minoritů. Roku 1862 došlo k jejímu zrestaurování. Bašta byla dvoupatrová a ve druhém patře měla tři střílny. Pod ní jsou ještě patrné zbytky parkánové hradby.
    • Vodárenská bašta – Hranolová hradební bašta v severozápadním rohu bývalých městských hradeb. Pochází z 2. poloviny 14. století, roku 1700 u ní byla prolomena hradba, od roku 1768 sloužila jako vodárna. Několikrát vyhořela a byla přestavěna. Věž má velmi silné zdivo (1,5 m), jednotlivé strany čtvercové podstavy měří 8 metrů.
  • Kostel sv. Vavřince, založen pravděpodobně ve 2. polovině 13. století. Během 14. století byl nepochybně již dostavěn, o čemž vypovídá i první dochovaná zmínka z roku 1349. Gotická trojlodní stavba s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi ze 14. století, byla regotizována J. Mockerem za účasti architekta Františka Schmoranze v letech 1892–1899. Uvnitř je pozoruhodný hlavní oltář se sochami od M. V. Jäckela z roku 1700, pocházející z kláštera v Sedlci u Kutné Hory zrušeného císařským dekretem roku 1793, s obrazem Nanebevzetí P. Marie od Petra Brandla a se zlacenými reliéfy ze života cisterciáků. Pozdně gotická Madona s Ježíškem a královskými insigniemi je dřevořezba z doby po roce 1500. Cínovou křtitelnici na třech nohách s plastikami vousáčů a s reliéfy apoštolů odlil podle nápisu zvonař Ondřej Ptáček z Kutné Hory roku 1499. Unikátem evropského významu je vnitřní fresková secesní výzdoba, pokrývající všechny stěny i strop. Jejím autorem je proslulý secesní malíř a interiérový architekt Karel Vítězslav Mašek. Jižně od kostela stojí mohutná zvonice z roku 1583.
  • Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice – Postaven v renesančním stylu v roce 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle v bývalé kněžské zahradě jako hřbitovní kostel. Hřbitov se v jeho okolí nacházel až do počátku 20. století, kdy byl zrušen a nový hřbitov zřízen na Litomyšlském předměstí. Stavba nemá věž, ale poměrně unikátní barokní štít od pardubického sochaře Vlčka.
  • Socha Přemysla Otakara II. – realizovalo ji občanské sdružení Pomník zakladateli města a byla slavnostně odhalena 8. září 2012 v rámci oslav 750. výročí založeni města Vysokého Mýta. Sochu vyrobil umělecký kovář a sochař Karel Bureš a použil na ni 300 kg železa a 1–2 gramy zlata. Socha mohla být realizována díky finančním příspěvkům 237 dárců. V soše jsou uloženy ostatky z pohřbu krále Přemysla Otakara II.[zdroj?] Socha stojí na žulovém podstavci před Pražskou branou.
  • Husův sbor – moderní chrámová architektura z roku 1937 navazuje svým výrazem na českou architekturu 20. let 20. století. V průčelí předstupuje před štítem plochá věžovitá část zakončená kalichem s dvojitým křížem.
  • Secesní Sokolovna z roku 1900 v severním cípu historického města. Vystavena na místě zaniklého kláštera řádu minoritů. Budova dominuje před Klášterskou baštou.[7]
  • Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě s bohatými sbírkami a expozicí karosářské firmy Sodomka. Muzeum nabízí dvě stálé expozice: Expozice Kabinet Militária a Expozice Sodomka, spravuje barokní areál na Vraclavi a během roku nabízí řadu krátkodobých výstav.
  • Stará radnice – připomínána roku 1433 jako nová městská radnice. Hodnotná pozdně gotická stavba s klasicistní přestavbou. Ve sklepních prostorách bývaly uloženy obecní peníze, originály městských privilegií, korouhev, pečetidla a zbroj. Od roku 1615 bylo v zadní části vězení. Roku 1848 se budova stala sídlem okresního soudu a pro jeho potřeby byla postavena v zadní části parcely nová věznice. Z té doby pochází rakouský císařský orel v průčelí, jeden z mála zachovaných v Čechách. Okresní soud tu působil až do roku 1959. Dne 6. 9. 2014 bylo ve zrekonstruované budově otevřeno Muzeum českého karosářství.
  • Tyršova plovárna vystavena roku 1933, nachází se na kraji města směrem na Pardubice s použitím budovy z pardubické výstavy tělesné kultury a sportu. Má pouze jednu nádrž, vybavenou sestupným dnem, dovolujícím koupání od malých děti po dospělé, na mělčině je na betonové dno nasypán písek. Voda se čerpá z místních zdrojů s vysokým obsahem přírodních látek např. železa, proto bývá voda zabarvená do hnědé barvy. Součástí je skákací věž s výškou 3 m, tobogán a rodinná skluzavka. Dominantou plovárny je vodopád ve tvaru houby. Areál plovárny nabízí široká sportovní vyžití jako je minigolf, stolní tenis, plážové hry, pétanque, ruské kuželky a dětské prolézačky s kolotočem.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Zhruba 2¼ km severovýchodně od města se rozkládá přírodní památka U Vinic – zbytek původních zamokřených luk s výskytem řady ohrožených druhů rostlin.

V katastrálním území Vysoké Mýto je chráněno vícero památných stromů (stav 2012; údaje o poloze vztaženy k náměstí Přemysla Otakara II.):

Další dva chráněné stromy rostou v katastru místní části Svařeň.

Členění a orgány města[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Přemysla Otakara II. v roce 1990
Vysoké Mýto kasárna (počátek 20. století)

Části města[editovat | editovat zdroj]

Vlastní město se člení na tyto části:

  • Vysoké Mýto-Město, které zahrnuje střed města
  • Choceňské Předměstí, jehož součástí je také Bžundov, části Dráby, Jangelec, Lipová, Na Vinicích, Na Krétě, Na plese, Průhony, Visnarov, Spálenec a Pekárka, Sárovec a Soukenická Valcha
  • Litomyšlské Předměstí, jehož součástí je Blahov, části Dráby, sídliště Družba, Kaplanka, Lipová, Peklovce, Průhony, Voštice/Harta, Zahrádky a Zdonín
  • Pražské Předměstí, jehož součástí je sídliště Družba, Na Vrchách, Koryta, části Peklovce a Václavka

Součástí města jsou dále místní části:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Město plní funkci obce s rozšířenou působností pro obce Běstovice, Bošín, Bučina, České Heřmanice, Dobříkov, Džbánov u Vysokého Mýta, Hrušová, Choceň, Javorník, Koldín, Kosořín, Leština, Libecina, Mostek, Nasavrky, Nové Hrady, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Pustina, Radhošť, Řepníky, Seč, Skořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Týnišťko, Újezd u Chocně, Vinary, Vraclav, Vračovice-Orlov, Zádolí, Zálší, Zámrsk a Zářecká Lhota o celkové ploše 281,86 km2 včetně Vysokého Mýta.

Orgány města[editovat | editovat zdroj]

Starosta zastupuje město navenek, svolává a řídí zasedání zastupitelstva města a rady města. Také řídí městskou policii. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města. Podrobnosti výkonu funkce upravuje zákon o obcích a organizační řád městského úřadu. Současným starostou města je Ing. František Jiraský.

Starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje místostarosta. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města. Podrobnosti výkonu funkce upravuje zákon o obcích a organizační řád městského úřadu. Současnými místostarosty jsou Ing. Martin Krejza a Mgr. Helena Kejzlarová.

Rada města je výkonným orgánem města. Schází se zpravidla jednou týdně a její schůze nejsou veřejné. Usnáší se většinou hlasů svých členů a zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, řeší podněty členů zastupitelstva, komisí nebo občanů města. Členy rada města jsou: Ing. František Jiraský, Mgr. Helena Kejzlarová, Jiří Kovařík, Ing. Martin Krejza, Mgr. Blanka Kysilková, Mgr. Helena Mandíková a MUDr. Jiřina Šafrová.

Zastupitelstvo města je nejvyšším samostatným orgánem města Vysokého Mýta. Bylo zvoleno ve volbách do obecního zastupitelstva 10. a 11. 10. 2014 na období čtyř let. Zastupitelstvo města má 21 členů a vykonává nejdůležitější pravomoci v oblasti samostatné působnosti města. Svolává ho starosta podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce a zasedání jsou veřejná. Zastupitelstvo města schvaluje rozpočet města, program rozvoje města a vyúčtování hospodaření za minulý rok, schvaluje obecně závazné vyhlášky ve věcech samostatné působnosti, zřizuje městskou policii a mnoho dalších záležitostí. Zasedání zastupitelstva města se řídí Jednacím řádem, který upravuje veškeré záležitosti související s přípravou a samotným zasedáním zastupitelstva. Jednací řád stanovuje pravidla pro členy zastupitelstva města i pro veřejnost. Členy zastupitelstva města jsou: Ing. Roman Baťa (zvolen za Patrioty pro Vysoké Mýto), Jaroslav Bendl (zvolen za Nestraníky), Mgr. Stanislava Burešová (zvolena za ODS), Ing. Miloslav Coufal, (zvolen za ČSSD), Ing. Jiří Fišer (zvolen za Patrioty pro Vysoké Mýto), Bc. Marek Janouch (zvolen za SPO), Ing. František Jiraský (zvolen za Nestraníky), Mgr. Jiří Junek (zvolen za KDU-ČSL), Mgr. Helena Kejzlarová (zvolena za KDU-ČSL), MUDr. Lubomír Kellner (zvolen za SPO), Zdeněk Klát (zvolen za SPO), Jiří Kovařík (zvolen za Volbu pro město, Ing. Martin Krejza (zvolen za ODS), Mgr. Blanka Kysilková (zvolena za Nestraníky), Mgr. Jan Lipavský (zvolen za ANO 2011), Mgr. Helena Mandíková (zvolena za ANO 2011), Ing. Miloslav Soušek (zvolen za SPO), MUDr. Jiřina Šafrová (zvolena za TOP 09), Ing. Pavel Vacek (zvolen za Volbu pro město), Jiří Vondráček (zvolen za SPO), Ivana Zemková (zvolena za Nezávislé).

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Události[editovat | editovat zdroj]

Ve Vysoké Mýtě každoročně probíhá řada významných akcí: Soutěžní přehlídka dětských dechových orchestrů Čermákovo Vysoké Mýto, Festival historické techniky Kujebácké rotování, festival Sodomkovo Vysoké Mýto, RANDÁLFEST, promenádní koncerty, letní akce v Amfiteátru M-klubu, Kinematograf bratří Čadíků, Týden hudby, Městské slavnosti, tradiční Kujebácké jarmarky, benefiční festival Hudba pomáhá, Bubenický festival a Sportovní den.

Vzdělávací zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Vysoké Mýto, Javornického, příspěvková organizace
  • Základní škola Vysoké Mýto, Jiráskova, příspěvková organizace
  • Základní škola Vysoké Mýto, Knířov, příspěvková organizace
  • Základní umělecká škola, Vysoké Mýto, příspěvková organizace
  • Gymnázium Vysoké Mýto
  • Vyšší odborná škola stavební a Střední škola stavební Vysoké Mýto
  • Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto
  • Střední škola podnikání Vysoké Mýto s. r. o.
  • Správa školských zařízení – domov mládeže a školní jídelna, Vysoké Mýto, příspěvková organizace
  • Speciální Základní Škola Vysoké Mýto
  • Základní škola a Praktická škola Svítání, o. p. s.

Volnočasová zařízení pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Mikádo – středisko volného času, příspěvková organizace
  • Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež EMKO
  • Klub deskových her Fénix, klubovna Husova 146 – deskoherní klub, recenze, prodej, e-shop her

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • SK Vysoké Mýto
  • 1. FC Nejzbach
  • Autoklub Karosa Vysoké Mýto
  • Plavecký klub
  • Aeroklub Vysoké Mýto
  • Tenisový klub LTC Vysoké Mýto
  • Atletický klub
  • FTC Vysoké Mýto
  • FALCON Kickbox Vysoké Mýto

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Letiště Vysoké Mýto.

Přibližně 3 km jihovýchodně od centra Vysokého Mýta při silnici I/35 na Litomyšl se nachází mezinárodní neveřejné letiště. Provozuje ho Aeroklub Vysoké Mýto, funguje zde také letecká škola, vyhlídkové lety a letecký servis, slouží pro soukromé a sportovní účely. Letiště je otevřeno každoročně o víkendech mezi 15. dubnem až 15. říjnem, jinak na vyžádání.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rozložení obyvatel 2011[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu 2011 zde žilo 12 286 občanů českého občanství, z toho 5950 mužů a 6336 žen. Trvalý pobyt ve Vysokém Mýtě mělo 348 cizinců. 2592 obyvatel bylo do věku 18 let a 2629 obyvatel bylo starších 60 let.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Přesné údaje počtu obyvatel nejsou před rokem 1830 přesně známy. Počítali se pouze tzv. měšťané. Pro výpočet celkové populace se používá koeficient 6, to znamená, že na 1 měšťana připadá 6 usedlých občanů (členů rodiny atd.). V roce 1598 zde tak žilo asi 2000 obyvatel, roku 1628 asi 400 obyvatel, roku 1731 asi 2500 obyvatel a v roce 1788 asi 3500 obyvatel. Po roce 1830 se při sčítání lidu počítají všechny vrstvy lidí, proto se do výsledku nezapočítá žádný koeficient. V roce 1830 zde žilo 4623 celkem obyvatel, v roce 1843 celkem 4512 obyvatel a v roce 1857 celkem 5369 obyvatel.[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
5902 7019 7751 9370 10 718 10 515 10 726 9325 8885 8874 10 654 10 797 12 116 12 428

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Politika a historie[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kultura a společnost[editovat | editovat zdroj]

Věda[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír: 111 nej- České republiky. Praha : Kartografie, 2005, s. 127, ISBN 80-7011-868-7
  3. Ottův slovník naučný, heslo Mýto Vysoké.
  4. http://www.muzeum-myto.cz/3-souvisly.php?menu=historie-mesta&a=1&stranka=historie-mesta
  5. Škody po sovětské armádě
  6. Ekologické zátěže po okupační armádě řešíme dodnes
  7. E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 4. Str. 297-302.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • Ottův slovník naučný, heslo Mýto Vysoké. Sv. 17, str. 950.
  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia 1982. Heslo Vysoké Mýto. Str. 297-302.
  • DVOŘÁK, Radovan. Vysoké Mýto: Stručné dějiny města. Český Těšín : Kruh, 1974. 144 s. (1. vydání).  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]