Vysoké Mýto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoké Mýto
Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě

Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě

znak obce Vysoké Mýtovlajka obce Vysoké Mýtoznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0534 581186
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (LAU 1): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Vysoké Mýto
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 42,07 km²
počet obyvatel: 12 404 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 284 m n. m.
PSČ: 565 41 až 566 01
zákl. sídelní jednotky: 18
části obce: 10
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: B. Smetany 92
566 32 Vysoké Mýto
starosta / starostka: František Jiraský
Oficiální web: www.vysoke-myto.cz
E-mail: radnice@vysoke-myto.cz

Vysoké Mýto
Red pog.svg
Vysoké Mýto
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vysoké Mýto (německy Hohenmauth; latinsky Alta Muta) leží uprostřed Pardubického kraje na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Brna. Je jedno z nejstarších, nejvýznamnějších a šesté největší z měst Pardubického kraje. Městem prochází místní železniční Trať 018 z Chocně do Litomyšle a rychlostní silnice E 35 (E442), která rozděluje město na dvě části. K 1. 1. 2016 ve Vysokém Mýtě bydlelo 12 318 obyvatel.

Vysoké Mýto začalo psát svou historii dávno před polovinou 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys města s centrálním náměstím, které je největší náměstí čtvercového typu v Čechách. Mezi významné vysokomýtské památky patří kostel svatého Vavřince, zvonice z šestnáctého století, Choceňská věž, Pražská a Litomyšlská brána. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta. V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na život královen a po smrti jejich mužů jim poskytovat vdovské věno. Do základní pětice patřily kromě Vysokého Mýta také Polička, Chrudim, Jaroměř a dnešní Hradec Králové. Později přibyla ještě města Mělník, Dvůr Králové, Nový Bydžov a Trutnov. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku. Ve své bohaté historii město prožívalo doby rozkvětu, kdy bohatlo a lidem se dařilo, ale přicházely také zhoubné požáry a cizí vojska. Od poloviny 19. století bylo Vysoké Mýto tradičním sídlem vojenské posádky. Posledními vojáky ale byla bohužel od roku 1968 několikatisícová okupační sovětská armáda, která zanechala ve městě velkou materiální a ekologickou spoušť. Po jejím odchodu v roce 1990 se město postupně vzpamatovalo a ze šedého poničeného města rozkvetlo do současné podoby. Vysoké Mýto se opět stalo krásným a přívětivým místem pro svoje obyvatele i návštěvníky se širokou nabídkou kulturního a sportovního vyžití. 

Historii města knižně zpracovali v 19. století Alois Vojtěch Šembera (1845) a Hermenegild Jireček (1884), později na jejich práci navázal F. Hnát (1934), který rozšířil historii o část věnovanou 1. světové válce. V roce 2004 vydalo město Vysoké Mýto soubornou publikaci Vysoké Mýto, tradice a současnost.

Místopis[editovat | editovat zdroj]

Řeka Loučná[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Loučná (řeka).

Řeka začíná téct od obce Karle, následně před obcí Chmelík přitéká do ní potok Květná a následně protéká jmenovanou obcí. A pokračuje přes obec Trstěnice (odsud i jedno z jmen). Dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. A přes obec Benátky vtéká do města Litomyšl. V Litomyšli zásobuje vodou rybník Velký Košíř. Za rybníkem se dělí na řeku a na Mlýnský potok a přitéká do ní Kornický potok. Následně zásobuje vodou (Mlýnský potok) další rybníky Malý Košíř, Borec a Šotka u obce Tržek. Za obcí do ní přitéká řeka Desná a do Desné kousek předtím přitéká Morašický potok. Z rybníků přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem. Dále protéká osídlením V lukách (obec Nová sídla). Dále do ní před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká Končinský potok a následně protéká samotnou obcí. Potom protéká okolo obce Hrušová. Následně protéká osídlením Valcha. A mezi osídlením a Sárovcem (město vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dva toky a levý z nich protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do ní vtéká Sloupnický potok. Dále protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová a u stadionu vtéká zpět do jednoto toku. A levý tok, který se jmenuje Mlýnský potok, teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména. A řeka pokračuje dále. [2]

První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako „řeka“. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná jako Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.[3]

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Už název města, založeného na místě starší osady, svědčí o královském založení, protože pouze panovník byl oprávněn zřizovat mýta.

  • 1262 – kolonizační město založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou, na tzv. Trstenické stezce mezi Prahou a Olomoucí
  • 1265 – na příkaz krále Přemysla Otakara II. provedl lokaci dle urbanistického stylu stejně jako v pozdějším městě Poličce Kondrád z Limberka(Cun(d)radus de Lewendorf/Con(d)rad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky Trstenické stezce (cestě) vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům: mílovému, várečnémuhrdelnímu. Město bylo opevněno vysokými hradbami, valy a hlubokými příkopy. Dokládá se tak dle zakládací smlouvy města Poličky ze dne 27.8.1265 (?).
  • 1307 – král Rudolf Habsburský změnil statut města na královské věnné město, takže připadlo jeho manželce Elišce Rejčce.
  • 1349 – první zmínka o chrámu sv. Vavřince
  • 1421 – po krátkém odporu dobyto husitskými vojsky Pražanů, mnoho lidí pobito a část vypálena
  • 1567 – byl prováděn v královských městech soupis domů. Ve Vysokém Mýtě jich tehdy bylo 380.
  • 1700 – město vyhořelo
  • 1808 – zbourána opevnění kolem bran
  • 18511959 – sídlem Vysokomýtského okresu
  • 1879 – založeno gymnázium
  • 1882 – město připojeno na železniční síť[4]
  • 19681990 – posádkové město okupačních sovětských vojsk

Půdorys města, náměstí i ulic se v historické části města od jeho založení nezměnil. Historii města poznamenala období rozkvětu i úpadku, ale i požáry a přítomnost vojsk, která se na historii města na dlouhou dobu podepsala.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém Mýtě.
Chrám sv. Vavřince od východu a zvonice
Pražská brána od náměstí
Litomyšlská brána od severu
Kostel Nejsvětější Trojice

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

  • Čtvercové náměstí Přemysla Otakara II. (udává se 140 x 140 m, ale přesně je 152 x 132 m) s Mariánským sloupem z roku 1714, radnicí z roku 1423 a řadou historických domů. Největší čtvercové náměstí v ČR celkově lemuje 47 domů. Náměstí patří k významným pozůstatkům gotické architektury v Čechách.
  • Zbytky opevnění z první poloviny 14. století (hlavně na východní a severní straně města) se dvěma branami „přemyslovského typu“ s dvojicí nestejně vysokých věží a věží třetí brány:
    • Pražská brána - Dříve také Vraclavská je nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 13. stol. Vyhořela sice při velkých požárech města v letech 1461, 1700, 1774 a 1816, ale její gotické dispozice zůstaly nedotčeny dodnes. Novogotická rekonstrukce v letech 1882 - 1883 byla provedena podle plánů architekta Františka Schmoranze. Z ochozu ve výšce 48 metrů je výhled na město.
    • Litomyšlská brána - Na počátku 19. století po četných požárech nezbylo z obou věží mnoho, a tak byly v letech 1864–1867 novogoticky dostavěny. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš: na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický symbol Vysokého Mýta.
    • Choceňská věž zvaná Karaska - Svůj původní kamenný korpus ze 13. století si zachovala až do dnešní doby, jen původní užší báň byla v barokní době nahrazena typickou širokou bání. Vyhořela v roce 1569, 1700 a 1844. Roku 1614 zde byla zvonice, vězení a do roku 1700 tu měl byt i hlásný. Původně, ještě v první polovině 19. století, u ní stávala brána (tzv. Choceňská) a ještě jedna, nižší věž (podobně, jak se to zachovalo dodnes u Pražské brány); menší boční věž i s bránou byla však roku 1844 zbourána, zůstala pouze Karaska.
    • Zbytky hradeb v Jungmannových sadech s kamennými deskami - Do části hradeb na bývalém choceňském parkánu (v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozenských dob vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města.
    • Klášterská bašta - Hradební bašta pocházející z 2. pol. 13. st. Roku 1862 došlo k jejímu zrestaurování. Bašta byla dvoupatrová a ve druhém patře měla tři střílny. Pod ní jsou ještě patrné zbytky hradeb.
    • Vodárenská bašta - Hradební bašta v severozápadním rohu bývalých městských hradeb. Pochází z 2. pol. 13. st., r. 1700 u ní byla prolomena hradba, od r. 1768 sloužila jako vodárna. Několikrát vyhořela a byla přestavěna. Věž má velmi silné zdivo (1,5 m), jednotlivé strany čtvercové podstavy měří 8 metrů.
  • Kostel sv. Vavřince',- založen pravděpodobně ve 2. polovině  13. století. Během 1. poloviny 14. stol byl nepochybně již dostavěn, o čemž vypovídá i první dochovaná zmínka z roku 1349. Gotická trojlodní stavba s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi ze 14. století, regotizovaná J. Mockerem v letech 1892–1899. Uvnitř hlavní oltář od M. V. Jäckela z roku 1700, pocházející z kláštera v Sedleci, s obrazem Nanebevzetí P. Marie od Petra Brandla. Pozdně gotická Madona (po 1500) a cínová křtitelnice od Ondřeje Ptáčka z roku 1499. Unikátem evropského významu je vnitřní fresková secesní výzdoba, pokrývající všechny stěny i strop. Jejím autorem je proslulý secesní malíř a interiérový architekt Karel Vítězslav Mašek. Jižně od kostela stojí mohutná zvonice z roku 1583.
  • Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice - Postaven v roce 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle na bývalé kněžské zahradě jako hřbitovní kostel. Hřbitov se v jeho okolí nacházel až do počátku 20. století. Stavba nemá věž, ale poměrně unikátní barokní štít od pardubického sochaře Vlčka.
  • Socha Přemysla Otakara II. - První česká a evropská sochařská pocta zakladateli více než 50 měst a hradů v celé Střední Evropě. Sochu zrealizovalo občanské sdružení Pomník zakladateli města a byla slavnostně odhalena 8. září 2012 v rámci oslav 750. výročí založeni města Vysokého Mýta. Sochu vyrobil umělecký kovář a sochař Karel Bureš a použil na ni 300 kg železa a 1–2 gramy zlata. Socha mohla být zrealizována díky finančním příspěvkům 237 dárců. V soše jsou uloženy ostatky z pohřbu krále Přemysla Otakara II. Socha se nachází před Pražskou branou.
  • Husův sbor - Moderní chrámová architektura z r. 1937 navazující svým výrazem na českou architekturu 20. let. V průčelí předstupuje před štítem plochá věžovitá část zakončená kalichem s dvojitým křížem.
  • Secesní Sokolovna z roku 1900 v severním cípu historického města.[5]
  • Regionální muzeum ve Vysoké Mýtě s bohatými sbírkami a expozicí karosářské firmy Sodomka. Muzeum nabízí dvě stálé expozice - Expozice Kabinet Militária a Expozice Sodomka, spravuje barokní areál na Vraclavi a během roku nabízí řadu krátkodobých výstav.
  • Stará radnice - Byla postavena roku 1433 jako nová městská radnice. Ve sklepních prostorách bývaly uloženy obecní peníze, originály městských privilegií, korouhev, pečetě a zbroj. Od roku 1615 bylo v zadní části vězení. Roku 1848 se budova stala sídlem okresního soudu a pro jeho potřeby byla postavena v zadní části parcely nová věznice. Z té doby pochází rakouská orlice v průčelí, jedna z mála zachovaných v Čechách. Okresní soud tu působil až do roku 1959. Dne 6.9.2014 bylo ve zrekonstruované budově otevřeno Muzeum českého karosářství.
  • Tyršova plovárna se nachází na kraji města směrem na Pardubice. Má pouze jednu nádrž, která má sestupné dno, aby splnila kritéria jak pro malé děti tak pro dospělé, na mělčině je na betonové dno nasypán písek a voda se čerpá z místních zdrojů. Součástí je skákací věž s výškou 3m a tobogan + skluzavka. Dominantou plovárny je vodopád ve tvaru houby.

Historické památky v okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní areál nad obcí Vraclav tvoří kostel sv. Mikuláše, budova lázní a poustevna. Objekt je spravován Regionálním muzeem a slouží k tematickým barokním expozicím. Historie areálu se datuje do roku 1665, kdy byla nad pramenem léčivé vody nejprve zbudována kaplička a následně zřízena poustevna. Lázně s koupelnami byly dostavěny během let 1711 až 1719. Původní kaplička byla zbourána a mezi lety 1724 a 1730 postaven nad pramenem jednolodní barokní kostel s dvoukřídlým schodištěm podle návrhu navržený C. A. Canevalle. Následoval úpadek lázní na konci 18. století, budovy následně začaly chátrat. Během let 1976 až 1986 proběhla náročná rekonstrukce. V kostele je cenné barokní zařízení z doby kolem 1730 a soubor barokních dřevěných polychromovaných plastik z roku zhruba 1740, které pocházejí z poutní cesty od Králík ke klášteru na Hedči. Autor není znám, snad patřil k žákům M. B. Brauna.
  • Podkarpatský kostelík v Dobříkově - dvousrubová stavba v byzantsko-gotickém stylu, sroubená z ručně štípaných a dotesávaných dubových kmenů. Byl postaven v roce 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi a v roce 1931 z iniciativy politika Václava Klofáče vlakem převezen a znovu vybudován v Dobříkově.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Zhruba 2¼ km severovýchodně od města se rozkládá přírodní památka U Vinic – zbytek původních zamokřených luk s výskytem řady ohrožených druhů rostlin.

V katastrálním území Vysoké Mýto je chráněno vícero památných stromů (stav 2012; údaje o poloze vztaženy k náměstí Přemysla Otakara II.):

Další dva chráněné stromy rostou v katastru místní části Svařeň.

Členění a orgány města[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Přemysla Otakara II v roce 1990
Vysoké Mýto kasárna - počátek 20. století

Město se člení na tyto části:[editovat | editovat zdroj]

  • Vysoké Mýto-Město, které zahrnuje střed města
  • Choceňské Předměstí, jehož součástí je také Bžundov (GPS: 49.955103° N, 16.196245° E), části Dráby (GPS: 49.936955° N, 16.168461° E), Jangelec (GPS: 49.953201° N, 16.189244° E), Lipová (GPS: 49.961719° N, 16.162807° E), Na Vinicích (GPS: 49.96272° N, 16.183653° E), Na Krétě (GPS: 49.949301° N, 16.182355° E), Na plese (GPS: 49.968875° N, 16.170704° E), Průhony, Visnarov (GPS: 49.953474° N, 16.183765° E), Spálenec (GPS: 49.938516° N, 16.192273° E) a Pekárka, Sárovec (GPS: 49.943998° N, 16.192097° E) a Soukenická Valcha (GPS: 49.948362° N, 16.188943° E)
  • Litomyšlské Předměstí, jeho ž součástí je Blahov, části Dráby, sídliště Družba (GPS:49.945863° N, 16.151735° E), Kaplanka, Lipová, Peklovce (GPS: 49.949529° N, 16.14518° E), Průhony, Voštice (GPS: 49.924358° N, 16.187173° E)/Harta, Zahrádky a Zdonín
  • Pražské Předměstí, jehož součástí je sídliště Družba, Na Vrchách (GPS:49.948942° N, 16.1231° E), Koryta, části Peklovce a Václavka

Součástí města jsou dále místní části:

Území[editovat | editovat zdroj]

Město plní funkci obce s rozšířenou působností pro obce Běstovice, Bošín, Bučina, České Heřmanice, Dobříkov, Džbánov u Vysokého Mýta, Hrušová, Choceň, Javorník, Koldín, Kosořín, Leština, Libecina, Mostek, Nasavrky, Nové Hrady, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Pustina, Radhošť, Řepníky, Seč, Skořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Týnišťsko, Újezd u Chocně, Vinary, Vraclav, Vračovice-Orlov, Zádolí, Zálší, Zámrsk a Zářecká Lhota o celkové ploše 281,86 km2 včetně Vysokého Mýta.

Orgány města[editovat | editovat zdroj]

  • Starosta: Ing. František Jiraský
    • Starosta zastupuje město navenek, svolává a řídí zasedání zastupitelstva města a rady města. Starosta řídí městkou policii. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města. Podrobnosti výkonu funkce upravuje zákon o obcích a organizační řád městského úřadu.
  • Místostarosta: Ing. Martin Krejza
    • Místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města. Podrobnosti výkonu funkce upravuje zákon o obcích a organizační řád městského úřadu.
  • Místostarostka: Mgr. Helena Kejzlarová
    • Za výkon své funkce se zodpovídá zastupitelstvu města. Podrobnosti výkonu funkce upravuje zákon o obcích a organizační řád městského úřadu.
  • Rada města je výkonným orgánem města. Schází se zpravidla jednou týdně a její schůze nejsou veřejné. Usnáší se většinou hlasů svých členů a zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, řeší podněty členů zastupitelstva, komisí nebo občanů města. Členy rada města jsou: Ing. František Jiraský, Mgr. Helena Kejzlarová, Jiří Kovařík, Ing. Martin Krejza, Mgr. Blanka Kysilková, Mgr. Helena Mandíková a MUDr. Jiřina Šafrová.
  • Zastupitelstvo města je nejvyšším samostatným orgánem města Vysokého Mýta. Bylo zvoleno ve volbách do obecního zastupitelstva 10. - 11. 10. 2014 na období čtyř let. Zastupitelstvo města má 21 členů a vykonává nejdůležitější pravomoci v oblasti samostatné působnosti města. Svolává ho starosta podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce a zasedání jsou veřejná. Zastupitelstvo města schvaluje rozpočet města, program rozvoje města a vyúčtování hospodaření za minulý rok, schvaluje obecně závazné vyhlášky ve věcech samostatné působnosti, zřizuje městskou policii a mnoho dalších záležitostí. Zasedání zastupitelstva města se řídí Jednacím řádem, který upravuje veškeré záležitosti související s přípravou a samotným zasedáním zastupitelstva. Jednací řád stanovuje pravidla pro členy zastupitelstva města i pro veřejnost. Členy zastupitelstva města jsou: Ing. Roman Baťa (zvolen za Patrioty pro Vysoké Mýto), Jaroslav Bendl (zvolen za Nestraníky), Mgr. Stanislava Burešová (zvolena za ODS), Ing. Miloslav Coufal, (zvolen za ČSSD), Ing. Jiří Fišer (zvolen za Patrioty pro Vysoké Mýto), Bc. Marek Janouch (zvolen za SPO), Ing. František Jiraský (zvolen za Nestraníky), Mgr. Jiří Junek (zvolen za KDU-ČSL), Mgr. Helena Kejzlarová (zvolena za KDU-ČSL), MUDr. Lubomír Kellner (zvolen za SPO), Zdeněk Klát (zvolen za SPO), Jiří Kovařík (zvolen za Volbu pro město, Ing. Martin Krejza (zvolen za ODS), Mgr. Blanka Kysilková (zvolena za Nestraníky), Mgr. Jan Lipavský (zvolen za ANO 2011), Mgr. Helena Mandíková (zvolena za ANO 2011), Ing. Miloslav Soušek (zvolen za SPO), MUDr. Jiřina Šafrová (zvolena za TOP 09), Ing. Pavel Vacek (zvolen za Volbu pro město), Jiří Vondráček (zvolen za SPO), Ivana Zemková (zvolena za Nezávislé)

Události[editovat | editovat zdroj]

Ve Vysoké Mýtě každoročně probíhá řada významných akcí:

Soutěžní přehlídka dětských dechových orchestrů Čermákovo Vysoké Mýto, Festival historické techniky Kujebácké rotování, festival Sodomkovo Vysoké Mýto, RANDÁLFEST, promenádní koncerty, letní akce v Amfiteátru M-klubu, Kinematograf bratří Čadíků, Týden hudby, Městské slavnosti, tradiční Kujebácké jarmarky Benefiční festival Hudba pomáhá, Bubenický festival a Sportovní den.

Vzdělávací zařízení:[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Vysoké Mýto, Javornického, příspěvková organizace
  • Základní škola Vysoké Mýto, Jiráskova, příspěvková organizace
  • Základní škola Vysoké Mýto, Knířov, příspěvková organizace
  • Základní umělecká škola, Vysoké Mýto, příspěvková organizace
  • Gymnázium Vysoké Mýto
  • Vyšší odborná škola stavební a Střední škola stavební Vysoké Mýto
  • Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto
  • Střední škola podnikání Vysoké Mýto s. r. o.
  • Správa školských zařízení – domov mládeže a školní jídelna, Vysoké Mýto, příspěvková organizace
  • Speciální Základní Škola Vysoké Mýto
  • Základní škola a Praktická škola Svítání, o. p. s.

Volnočasová zařízení pro děti a mládež:[editovat | editovat zdroj]

  • Mikádo - středisko volného času, Vysoké Mýto, příspěvková organizace
  • Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež EMKO

Kamery[editovat | editovat zdroj]

Město umístilo 5 webových kamer do těchto lokalit:

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rozložení obyvatel 2011[editovat | editovat zdroj]

  • 12 286 občanů má české občanství
  • 348 cizinců má trvalý pobyte ve Vysokém Mýtě
  • 5 950 mužů
  • 6 336 žen
  • 2 592 obyvatel je do věku 18 let
  • 2 629 obyvatel je starších 60 let
  • v roce 2000 se narodilo 127 miminek
  • v roce 2001 se narodilo 113 miminek
  • v roce 2002 se narodilo 131 miminek
  • v roce 2003 se narodilo 130 miminek
  • v roce 2004 se narodilo 129 miminek
  • v roce 2005 se narodilo 138 miminek
  • v roce 2006 se narodilo 147 miminek
  • v roce 2007 se narodilo 146 miminek
  • v roce 2008 se narodilo 152 miminek
  • v roce 2009 se narodilo 153 miminek
  • v roce 2010 se narodilo 142 miminek
  • v roce 2007 se do obce přistěhovalo 178, odstěhovalo se 256 a 110 jich zemřelo.
  • v roce 2008 se do obce přistěhovalo 144, odstěhovalo se 241 a 109 jich zemřelo.
  • v roce 2009 se do obce přistěhovalo 168, odstěhovalo se 226 a 118 jich zemřelo.
  • v roce 2010 se do obce přistěhovalo 179, odstěhovalo se 222 a 126 jich zemřelo.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Přesné údaje počtu obyvatel nebyl před rokem 1830 přesně znám. Počítali se pouze tzv. měšťané. Pro výpočet celkové populace se používá koeficient 6, to znamená, že na 1 měšťana připadá 6 usedlých občanů (členů rodiny atd.)

  • rok 1598: asi 2 000 obyvatel
  • rok 1628: asi 400 obyvatel
  • rok 1731: asi 2 500 obyvatel
  • rok 1788: asi 3 500 obyvatel

Po roce 1830 se při sčítání lidu počítají všechny vrstvy lidí, proto se do výsledku nezapočítá žádný koeficient.

  • rok 1830: 4 623 obyvatel
  • rok 1843: 4 512 obyvatel
  • rok 1857: 5 369 obyvatel
  • rok 1869: 6 018 obyvatel
  • rok 1881: 7 190 obyvatel
  • rok 1890: 9 705 obyvatel
  • rok 1900: 9 505 obyvatel včetně 1 454 vojáků
  • rok 1910: 10 858 obyvatel včetně 1 722 vojáků
  • rok 1921: 10 515 obyvatel včetně 2 001 vojáků
  • rok 1930: 10 829 obyvatel včetně 2 433 vojáků
  • květen 1945: 9 638 obyvatel
  • říjen 1945: 9 064 obyvatel
  • rok 1948: 8 100 obyvatel
  • rok 1965: 8 885 obyvatel
  • rok 1970: 9 716 obyvatel
  • rok 1980: 11 152 obyvatel
  • rok 1991: 10 987 obyvatel
  • rok 2001: 12 116 obyvatel, v tomto roce proběhlo sčítání lidu 2001 (podrobnosti) (sčítání lidu 2001, podrobnosti ZDE)
  • rok 2006: 12 432 obyvatel
  • rok 2007: 12 521 obyvatel
  • rok 2008: 12 705 obyvatel
  • rok 2009: 12 669 obyvatel
  • rok 2010: 12 634 obyvatel
  • rok 2011: 12 470 obyvatel[6]

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Politika, historie[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kultura, společnost[editovat | editovat zdroj]

Věda[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • FC Nejzbach
  • Autoklub Karosa Vysoké Mýto
  • Plavecký klub
  • Aeroklub Vysoké Mýto
  • Tenisový klub LTC Vysoké Mýto
  • Atletický klub
  • FTC Vysoké Mýto

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Seznam. mapy.cz [online]. [cit. 2011-12-17]. Jde o výpis podle toho jak teče řeka, všechny popisy jsou brány z mapy.cz. Dostupné online. (česky) 
  3. Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)
  4. Ottův slovník naučný, heslo Mýto Vysoké.
  5. E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 4. Str. 297-302.
  6. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • Ottův slovník naučný, heslo Mýto Vysoké. Sv. 17, str. 950.
  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia 1982. Heslo Vysoké Mýto. Str. 297-302.
  • DVOŘÁK, Radovan. Vysoké Mýto: Stručné dějiny města. Český Těšín : Kruh, 1974. 144 s. (1. vydání).  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Budovy a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]