Mistrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Žamberecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mistrovice (rozcestník).
Mistrovice

Kostel svatých Jana a Pavla
Znak obce MistroviceVlajka obce Mistrovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0534 580643
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností Žamberk
Pověřená obec Jablonné nad Orlicí
Historická země Čechy
Katastrální území Mistrovice nad Orlicí
Katastrální výměra 4,61 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 588 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 472 m n. m.
PSČ 561 64
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Mistrovice 138
56164 Jablonné nad Orlicí
Starosta Dr. Ing. Petr Mařík
Oficiální web: www.mistrovice.cz
Email: obecmistrovice@seznam.cz
Mistrovice
Red pog.svg
Mistrovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mistrovice (německy Mistrowitz, Meisterdorf) jsou obec v okrese Ústí nad Orlicí. Ke 3. 7. 2006 zde žilo 592 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zaručené zmínky o vzniku obce pochází z roku 1371. V pozůstatcích zemských desk je uváděn v majetku Oty z Olešné též díl Mistrovic. Další údaje jsou v souvislosti o statku Orlici a panství žampašském z let 1392, 1513, 1560, 1565 a 1601. Z těchto záznamů je patrné, že vesnice byla rozdělena na dvě části. Teprve v roce 1650 jsou Mistrovice jako jeden celek, kdy obě panství vlastnil jeden majitel, a to Mikuláš Vitanovský z Vlčkovic.

První podrobné informace pochází z roku 1654, z tak zvané berní rule. Uvádí se 22 domů a 130 obyvatel. V dokumentech pocházejících z roku 1875 je to již 850 obyvatel a 129 domů. Od té doby počet domů stoupal, ale obyvatel ubývalo. V roce 1934 žilo v obci 684 obyvatel a domů bylo již 150. V roce 2001 je to pouze 589 obyvatel, ale domů již 210. V posledních létech byl největší přírůstek domů v roce 1975-1990 a to 25 nově postavených rodinných domků a jeden bytový s 6 byty. V létech 1990-2001 přibylo dalších 5 rodinných domků a další bytový dům s 16 byty.[2]

Původ názvu obce[editovat | editovat zdroj]

Pokud se týče jména Mistrovice, je pro vysvětlení pouze jediný písemný podklad a to dílo dr. Antonína Profouse pojednávající o vzniku jmen obcí a měst země České a Moravské. Autor odvozuje název Mistrovice od příjmení Mistr, neboť v dostupných dokumentech se pojednává o vsi a lidu mistrovních.

Znak a vlajka obce[editovat | editovat zdroj]

  • Znak: Ve stříbrném štítě vyrůstá mezi dvěma stonky lnu, každý s jedním modrým květem a zlatým středem, květ střevíčníku pantoflíčku přirozené barvy.
  • Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 2:1. V bílém pruhu květ střevíčku pantoflíčku, dole provázaný dvěma modrými květy lnu se žlutými středy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Mariánský sloup u kostela
  • Krucifix u čp. 63
  • Krucifix u kostela
  • Venkovská usedlost čp. 33
  • Kostel sv. Jana a Pavla
Kostel a starobylý hostinec

Historie kostela sv. Jana a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Stavba kostela s hřbitovem byla započata v roce 1876 především z důvodu snadnějšího pohřbívání, protože do té doby se pochovávalo na vzdálený hřbitov na Orlici. Pozemek na stavbu přenechal bezplatně Peregrín Baláš a základní kámen byl položen vikářem Antonínem Buchtelem v dubnu 1876. Práce řídil zednický mistr Doleček ze Sobkovic podle plánů stavitele Aloise Petříka z Kyšperka. Kostel byl hotov ještě ten rok, a různí dárci věnovali různé předměty, např. zvony, hlavní ornát, obraz sv. Jana a Pavla od akad. malíře Kašpara Neškudly z Jablonného, monstrance, kalich, lampa na věčné světlo, lustr atd. Sbírkami bylo v roce 1877 vybráno na křížovou cestu od samouka Ferdinanda Vorlíčka z Jablonného n. O. a obraz sv. Jana Křtitele od Jana Dolečka. Na starší varhany se v roce 1880 složila celá obec. Slavnost svěcení se konala 1. října 1876.

V roce 1883 se podařilo obstarat dva postranní oltáře, rok poté smuteční prapor a v roce 1880 byly pořízeny věžní hodiny. V roce 1926 byla provedena vnitřní obnova kostela. Zcela novým způsobem a podle nových liturgických zásad byl interiér kostela upraven v letech 1969-1971 ak. mal. Vojmírem Vokolkem (1910-2001) z Pardubic. Iniciativa k tomuto kroku přišla od správce letohradské farnosti P. Františka Karla, který byl nadšeným propagátorem uskutečňovaných změn v liturgii po Druhém vatikánském koncilu. Stěny zdobí čtyři fresky s motivy: Ježíš a jeho přátelé, Rodokmen Kristův, Návštěva Hospodina u Abraháma, Církev svatá. Vokolek rovněž navrhl křížovou cestu, obětní stůl, ambon, sedadla a svatostánek. Celá úprava vzbudila ve své době řadu rozporných názorů, ale postupem času se hladina rozhořčení uklidnila. Dnes patří unikátní výzdoba mistrovického kostela k nejzachovalejším z deseti Vokolkových sakrálních realizací v Česku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Mistrovice (obec) expedice.rps.cz, 23. 3. 2010.
  3. Oficiální web obce Mistrovice mistrovice.cz, 15. 5. 2010.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADAMEC, Stanislav. Sakrální stavby a motivy v obcích farnosti Letohrad. Ústí nad Orlicí : Grantis, 1999.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]