Skořenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skořenice
Náves ve Skořenicích
Náves ve Skořenicích
Znak obce SkořeniceVlajka obce Skořenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChoceň
Obec s rozšířenou působnostíVysoké Mýto
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel410 (2023)[1]
Rozloha4,46 km²[2]
Katastrální územíSkořenice
Nadmořská výška294 m n. m.
PSČ565 01
Počet domů129 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSkořenice 23
565 01 Choceň 1
obec@skorenice.cz
StarostkaBc. Eva Frnková
Oficiální web: www.skorenice.cz
Skořenice
Skořenice
Další údaje
Kód obce580929
Kód části obce148521
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skořenice (v místním nářečí Skorenice, německy Skorenitz) jsou obec tři kilometry severně od města Choceň v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde 410[1] obyvatel. K obci náleží osada Vrchovina. Obcí protéká Skořenický potok, který se vlévá do Tiché Orlice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze slov skóra (kůra) a osobního jména Skořina, která se v označení vsi nejspíše různě zaměňovala. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Skorzenicz (1373), Skorzienicz (1376), Skorinicze (1397), Skorzienicz (1398), Skorzenicz (1406, 1407, 1408), Skorinicz (1407), v Skorynici (1409), w Korzeniczych (1495), Skorzenicze (1559), Skorenice (1596, 1654), Skořenice (1671), Skoronic (1671), Skoronitz (1684), Skorzenic (1706), Skorenic (1711), Skorenicze (1719), Skorenicz, Skornicz a Skorowniez (1789), Skořenitz (1837) a Skorenice (1854 a 1916).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373.[4] V písemnostech jsou zmiňovány v majetku Otíka z Olešné jako kvetoucí osada s kostelem.[zdroj?!]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 489 521 508 503 444 547 501 433 500 428 394 372 451 431 373
Počet domů 70 71 72 73 71 79 88 102 93 94 101 119 123 128 129

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.[7]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Seznam starostů a předsedů místního národního výboru:

  • Josef Samek (1915–1919),
  • Jan Rychtařík (1919–1923),
  • František Bartoň (1923–1939),
  • Josef Šimek (1939–1947),
  • Josef Šeda,
  • František Broulík,
  • Antonín Šebek,
  • Jan Hlaváček (60. léta),
  • Miroslav Zelenka (70. léta),
  • Jan Rychtařík (1990–1994),
  • Jan Provazník (1994–1996),
  • Jan Šeda (1996–1998),
  • Václav Štancl (1998–2002),
  • Jan Cvrk (2002–2006),
  • Václav Štancl (2006–2010),
  • Iveta Diepoltová (2010–2014),
  • Eva Frnková (od roku 2014).[8]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází krajská silnice II/316 Kostelec nad OrlicíBěstovice. Obslužnost veřejnou dopravou zajišťuje autobusové spojení linkou č. 700941 Choceň – Skořenice – Kostelecké Horky (– Borohrádek) a linkou č. 660572 Choceň – Skořenice – Kostelec nad Orlicí, která však obsluhuje pouze místní část Vrchovina. Ve Skořenicích se nachází jedna autobusová zastávka, v části Vrchovina jsou dvě zastávky.

Služby[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází Základní a mateřská škola, obecní knihovna, obecní hospoda, prodejna, hasičská zbrojnice, kostel a hřbitov.

Základní škola a mateřská škola Skořenice[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1779 se vyučovalo v budově fary. V roce 1822 se začala stavět nová budova školy a od roku 1824 začala sloužit žákům a učitelům. O sto let později (roku 1924) bylo rozhodnuto o rozšíření budovy. Vyučovalo se v ní do roku 1988, kdy byla škola pro nedostatek žáků zrušena. Po sametové revoluci 1989 a změně politického vedení a priorit byla škola znovu otevřena 1. září 1993.[9]

Obec zřizuje malotřídní základní školu s prvním stupněm a mateřskou školou.[10]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

V obci působí místní sbor dobrovolných hasičů Skořenice a Myslivecký spolek Bošínská obora. Obec má vlastní hokejový klub HC Kocouři Skořenice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Původně gotický kostel svaté Maří Magdaleny přestavěný v letech 1865–1867
  • Kamenný kříž na návsi obce z roku 1784, obnovený v letech 1858 a 1933
  • Kamenný sloupek z roku 1927 na okraji obce
  • Pomník obětem první a druhé světové války s nápisem: „Památce těch, kteří se nedočkali slunce svobody 1914–1918/ Dostál František, Fibikar František, Jozífek František, Komeník František, Kořínek František, Novohradský V., Ondráček Josef, Šeda Josef. Obětem nacismu 1939–1945 Houdek Josef, Ropek Ladislav“

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Skořenice, s. 77. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Skořenice [online]. 2015-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. Starostové obce od roku 1915 [online]. Obec Skořenice [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. 
  9. Historie školství ve Skořenicích – od roku 1779. www.skorenice.cz [online]. Obec Skořenice [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. 
  10. Skořenice [online]. Místopisy.cz [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]