Jablonné nad Orlicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí od severu
Jablonné nad Orlicí od severu
Znak města Jablonné nad OrlicíVlajka města Jablonné nad Orlicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0534 580376
Pověřená obec Jablonné nad Orlicí
Obec s rozšířenou působností Žamberk
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 149 (2020)[1]
Rozloha 4,37 km²
Katastrální území Jablonné nad Orlicí
Nadmořská výška 421 m n. m.
PSČ 561 64
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa městského úřadu Náměstí 5. května 4
56164 Jablonné nad Orlicí
podatelna@jablonneno.cz
Starosta Miroslav Wágner
Oficiální web: www.jablonneno.cz
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí
Další údaje
Ocenění Obec přátelská rodině
Kód obce 580376
Kód části obce 56197
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Jablonné nad Orlicí (německy Gabel an der Adler) stojí v Pardubickém kraji asi třináct kilometrů jihovýchodně od Žamberka. Nachází se na úpatí Orlických hor v údolí Tiché Orlice. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Městem vede silnice I/11 z Prahy přes Hradec Králové do Ostravy a železniční trať 024 Ústí nad Orlicí – Lichkov. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen jako přídavné jméno ze staročeského slova jablon, tj. jabloň. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Gablona (1304, 1332), Gabilonam (1358), Jablonna (1544), Jablonnau (1564), Jablonnému (1580), Jablon (1654), Gabel, Gablon a Jablona (1789), Gabel, Gablon a Gabloný (1848) a Jablonné (1854).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Jablonném pochází z roku 1304.[2] Král Václav II. daroval Jablonné Závišovi z Falkenštejna, ve 14. století patřilo zbraslavskému klášteru. Po husitských válkách je zabrali Kostkové z Postupic, od roku 1508 patřilo pánům z Pernštejna a Hrzánům z Harasova.

Náměstí s radnicí (vlevo)
Historické domy na náměstí
Rodný dům Petra Figula Jablonského ve Slezské ulici čp. 40
Kostel sv. Bartoloměje z roku 1732

V roce 1622 je koupil Karel kníže z Lichtensteinu, jehož potomkům i s okolím patřilo až do roku 1918.

V roce 1831 vydal zdejší rodák, kněz F. A. Vacek (1780–1854) „Místopis a historii městyse Jablonného nad Orličkou“. Za války v roce 1866 se město bránilo, takže muselo Prusům zaplatit velké výpalné. Roku 1874 přijel do Jablonného první vlak, roku 1878 vznikla Občanská záložna, která pak postavila i obecní vodovod.[3]

Roku 1850 zde žilo 735 osob ve 139 domech, roku 1900 to bylo 1248 osob ve 162 domech a roku 1970 2502 osob ve 397 domech.[4] Obec byla velkou převahou česká, roku 1929 se k německé národnosti hlásilo 1 % obyvatel.[5] Sousední vesnice směrem do hor byly sice z velké části české, nicméně po zabrání Sudet leželo Jablonné na hranici.

Už koncem 19. století zde byla rozvinutá výroba kartáčů, klihu, knoflíků, výrobků ze dřeva a kostelních rouch. Během 20. století vznikly továrny na klih, na nábytek, elektrická zařízení a jedna z prvních na telefony a rozhlasové přístroje. Dnes se zde vyrábějí mj. domácí elektrické spotřebiče, lisovací nástroje (Isolit Bravo), bytový nábytek, dřevěné kuchyňské potřeby (Dřevotvar), nítěné knoflíky (Šlesinger) a elektrorozvaděče (Elektrokomplet).

Na náměstí vznikla populární Čamrova cukrárna, hotel a řada obchodů.

V roce 1921 byla k Jablonnému připojena nedaleká osada Lubník, která splynula s městem a dnes je jeho ulicí.[6]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Městský znak[editovat | editovat zdroj]

Město má ve znaku černého medvěda, který drží opatskou berlu. Ta patrně souvisí se zbraslavským klášterem, jemuž město ve 14. století patřilo.

Původ znaku vysvětluje následující pověst. Každý rok na podzim se posílaly vozy s čeledí po obcích vybírat daně v naturáliích. Občas se ale vyskytli falešní výběrčí, proto s nimi jezdil mnich, který měl berlu. Vůz naložený voňavými naturáliemi podle pověsti přilákal medvěda. Čeleď před ním utekla, medvěd vylezl na vůz, ale koně se rozběhli a medvěd nemohl seskočit. Aby nespadl, musel se chytit berly. Dojel tak až na Jablonské náměstí, kde se mu podařilo seskočit a utekl do míst, kde dnes stojí kostel. Jablonští splašené koně zastavili a vrchnost jim dovolila mít ve znaku medvěda s berlou.

Hospodářství a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jablonném nad Orlicí.
  • Barokní kostel sv. Bartoloměje nad městem z roku 1680, od roku 1683 farní, přestavěn roku 1725, snad stavitelem O. Kastellim. Zařízení zčásti rokokové, z poloviny 18. století.
  • Velká patrová farní budova je z roku 1725, na chodbě portréty farářů od roku 1683.
  • Na čtvercovém náměstí, které je památkovou zónou, je několik pozdně barokních domů, dva roubené s charakteristickými lomenicemi a mariánský sloup z roku 1748. Na mostě a v ulici Českých bratří je několik barokních soch z 18. století.[7]
  • Radnice má cenný archiv s nejstarší městskou pečetí z roku 1358.
  • Žulová socha Nejsvětější Trojice za hřbitovem, lidová práce z roku 1836.
  • Dub v Jablonném, památný strom (50°1′53″ s. š., 16°36′8″ v. d.)
  • Rodný dům Petra Figula Jablonského ve Slezské ulici čp. 40
  • Zvon Hrubák na věži kostela svatého Bartoloměje z roku 1619

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Figulus Jablonský (1619 Jablonné nad Orlicí – 12. ledna 1670 Klaipėda) – spolupracovník a zeť Jana Amose Komenského, diplomat, kněz a později biskup ve službách staré Jednoty bratrské[8]
  • Dominik Filip (1879, Jičín – 1946) – středoškolský profesor, který po studiích svůj život zasvětil Orlickému podhůří a věnoval mu hodně ze své tvorby. Příběhy zpracoval ve svých knihách a sebral velké množství místních pověstí.
  • arm. generál Ludvík Krejčí (17. srpna 1890 Brno-Tuřany - 9. února 1972 Ústí nad Orlicí), – náčelník generálního štábu čs. armády v letech 1933-1938, v zářijových dnech roku 1938 hlavním velitelem operujících armád. Po kapitulaci a odchodu z armády se odstěhoval do Jablonného nad Orlicí k rodičům své ženy. Zde přečkal okupaci a další roky jako řadový občan.
  • Čeněk Chaloupka (1919–1946), válečný letec[9]
  • Jiřina Hanušová známější pod přezdívkou Sally (5. srpna 1939, Jablonné nad Orlicí – 22. října 1999), česká publicistka a psychoterapeutka, spoluzakladatelka psychologického poradenství v Československu.
  • Magdaléna Tkačíková (3. dubna 1988) – rodačka z Jablonného nad Orlicí, herečka NDB - Mahenova činohra
  • Andrea Kalousová (11. prosince 1996) – rodačka z Jablonného nad Orlicí, Česká Miss World 2015[10]
  • Tomáš Kubelka (10. ledna 1993) – český reprezentant v orientačním běhu
  • Jan Hrnčíř Zelinka (asi 1570 – po 1633) – laický kazatel ve staré Jednotě bratrské, exulant, otec Petra Figula Jablonského

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Jablonné nad Orlicí, s. 90–91. 
  3. Ottův slovník naučný
  4. Retrospektivní lexikon obcí
  5. Chytilův místopis
  6. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 : II. díl : Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005 [PDF 6,03 MB online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2013-11-04]. S. 294. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. ; část obce Lubník na webu Genea
  7. Umělecké památky Čech
  8. HLOUCHOVÁ, Hana. Komenský mu říkal synu: Kým vším byl Petr Figulus Jablonský?. 1. vyd. Výprachtice: Klíček, 2019. ISBN 978-80-907667-0-9. 
  9. Čeněk Chaloupka, osobní profil a životopis - Čeští RAFáci
  10. Andrea Kalousová. Blesk.cz [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • D. Filip, Krátká kronika města Jablonného nad Orlicí. 1940
  • CHAUER, Miroslav a KEPRTA, Jaroslav. Jablonné nad Orlicí: 700 let života města . 1. vyd. Jablonné nad Orlicí: Městský národní výbor, 1986.
  • HLOUCHOVÁ, Hana. Komenský mu říkal synu: Kým vším byl Petr Figulus Jablonský? 1. vyd. Výprachtice: Klíček, 2019. ISBN 978-80-907667-0-9.
  • KEPRTA, Jaroslav a kol. Jablonné nad Orlicí: Výročí 100 let povýšení na město císařem Františkem Josefem I. 1. vyd. Jablonné nad Orlicí: Město Jablonné nad Orlicí, 2006. ISBN 80-239-7122-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]