Dolní Morava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Morava
Německá lidová architektura v Dolní Moravě
Německá lidová architektura v Dolní Moravě
Znak obce Dolní MoravaVlajka obce Dolní Morava
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0534 580163
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Králíky
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy + Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 407 (2020)[1]
Rozloha 36,60 km²
Nadmořská výška 615 m n. m.
PSČ 561 69
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Dolní Morava
Dolní Morava čp. 35
561 69 Dolní Morava
obec.dolnimorava@tiscali.cz
Starosta Ing. arch. Richard Novák
Oficiální web: www.obecdolnimorava.cz
Dolní Morava
Dolní Morava
Další údaje
Kód obce 580163
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Morava (německy Nieder Mohrau) je malá obec v Pardubickém kraji, okrese Ústí nad Orlicí, rozkládající se mezi Orlickými horami a Jeseníky na úpatí Králického Sněžníku. Žije zde 407[1] obyvatel. Obec je známým horským lyžařským střediskem. Část obce náleží do Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, a právě ten je dominantou zdejšího kraje. Pod jeho vrcholem pramení řeka Morava, která celou obcí protéká od severu k jihu malebným údolím, lemovaným z obou stran dvěma zalesněnými hřbety.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1577. Tak jako v okolních obcích zde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, to bylo po druhé světové válce nuceně vysídleno a do obce se nastěhovalo české obyvatelstvo z vnitrozemí. Po německém obyvatelstvu zůstaly v obci rozložité statky a horská lidová architektura.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se skládá se ze 3 částí, přičemž se v Čechách nachází Horní Morava a Dolní Morava, a na Moravě Velká Morava. Historická zemská hranice zde prochází (s výjimkou nejsevernější části obce) středem řeky Moravy, která pramení v katastru Velké Moravy.

Územní příslušnost[editovat | editovat zdroj]

  • k 1. lednu 1948 patřila obec Dolní Morava do správního okresu Žamberk, soudní okres Králíky, poštovní úřad a stanice sboru národní bezpečnosti Králíky, železniční stanice a nákladiště Červený Potok. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Dolní Morava bylo k 22. květnu 1947 sečteno 66 přítomných obyvatel[2]
  • k 1. lednu 1948 patřila obec Horní Morava do správního okresu Žamberk, soudní okres Králíky, poštovní úřad a stanice sboru národní bezpečnosti Králíky, železniční stanice a nákladiště Červený Potok. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Horní Morava bylo k 22. květnu 1947 sečteno 47 přítomných obyvatel.[2]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Dolní Morava a Horní Morava do okresu Žamberk, kraj Hradecký[3]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Velká Morava do okresu Šumperk, kraj Olomoucký, poštovní úřad Malá Morava. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Velká Morava bylo k 22. květnu 1947 sečteno 226 přítomných obyvatel.[3]
  • k 1. lednu 1950 patřila osada Horní Morava do obce Dolní Morava, okres Žamberk, kraj Hradecký[4][5][6]
  • k 1. lednu 1950 měla obec Dolní Morava v okrese Žamberk, kraj Hradecký, matriční úřad u Místního národního výboru Králíky[5]
  • k 1. lednu 1950 měla obec Velká Morava v okrese Šumperk, kraj Olomoucký, matriční úřad u Místního národního výboru Malá Morava[5]
  • k 1. červenci 1952 měla obec Dolní Morava v okrese Žamberk tyto části : 1. Dolní Morava, 2. Horní Morava[7]
  • k 1. červenci 1952 byla Velká Morava v okrese Šumperk samostatnou obcí[7]
  • k 1. červenci 1960 měla obec Dolní Morava v okrese Ústí nad Orlicí, kraj Východočeský tyto části : 1. Dolní Morava, 2. Horní Morava, 3. Velká Morava[8]
  • k 1. lednu 1989 patřila obec Dolní Morava a její části : 1. Dolní Morava, 2. Horní Morava, 3. Velká Morava pod správu Městského národního výboru Králíky[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Stezka v oblacích[editovat | editovat zdroj]

Podle návrhu architekta Zdeňka Fránka byla na svazích hory Slamník (1232 m n. m.) v nadmořské výšce 1116 metrů vybudována unikátní rozhledna, nazvaná Stezka v oblacích. Rozhledna byla otevřena 5. prosince 2015 a o této stavbě informoval běžný tisk i specializované architektonické časopisy nejen v České republice, ale i ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu a Rusku. Během prvního roku se očekávala návštěvnost zhruba 100 000 lidí, avšak skutečnost předčila tento odhad téměř dvojnásobně.[9]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 151, položka 11., 12. 
  3. a b Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 79, položka 13., str. 80, položka 20, str. 119, položka 58. 
  4. Vyhláška ministra vnitra číslo 13 / 1951 Sb. ze dne 9. února 1951 o změnách úředních názvů míst v roce 1950 / sloučení obce Horní Morava do obce Dolní Morava. Praha: Ministerstvo vnitra S. položka 7. 
  5. a b c Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 43, položka 3., str. 64, položka 7. 
  6. a b Historický lexikon obcí 1869 - 2011. Praha: Český statistický úřad 
  7. a b Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 66, položka 9., str. 94, položka 50. 
  8. Seznam obcí v ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 129. 
  9. VRÁNKOVÁ, Karolína. Nechaloupky. Jak si současná architektura stále častěji hledá cestu do českých kopců. Respekt. 2016-11-14, roč. XXVII, čís. 46, s. 59 - 63. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]