Bučina (okres Ústí nad Orlicí)
| Bučina | |
|---|---|
Letecký pohled | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vysoké Mýto |
| Obec s rozšířenou působností | Vysoké Mýto (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′49″ s. š., 16°11′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 253 (2025)[1] |
| Rozloha | 3,83 km²[2] |
| Katastrální území | Bučina |
| Nadmořská výška | 324 m n. m. |
| PSČ | 565 55 |
| Počet domů | 94 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bučina 36 566 01 Vysoké Mýto info@obecbucina.cz |
| Starostka | Kateřina Novotná |
| Oficiální web | www |
Bučina | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579963 |
| Kód části obce | 15156 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bučina (německy Butschina) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji a spadá do oblasti správního obvodu Vysoké Mýto. Katastrální výměra obce je 384 ha[4] a žije zde 253[1] obyvatel. Z občanské vybavenosti je zde zajištěn rozvod vody, kanalizace s čističkou, plynu, elektřiny, internetu pevného i mobilního. Nachází se zde autobusová zastávka Bučina, obchod se smíšeným zbožím, pohostinství a dětské hřiště. ZŠ a MŠ do 2 km v okolních obcích. Obec se nachází nedaleko silnice I/35 spojující Litomyšl a Vysoké Mýto.
V obci stojí kostel svatého Jakuba Většího a evangelický kostel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1167, kdy se připomínala villa, tedy vesnice, na Bučině.[5] Nepocházeli odtud vladykové Globicové z Bučína, jejichž předek byl z hornolužického Budyšína.[6]
Ne všechny archiválie v cizině byly probádány tak, jak se stalo v případě obce Dolní Újezd (exulanti). Dopis rychtáře Jakuba Padovského z Bučiny ze dne 13. 1. 1778 oznamuje řediteli litomyšlského panství: „Z vesnice Bučiny. Poznámení se dává milostivý vrchnosti stranu Jana Burše, co pan delektor dobře v povědomosti má, co vonen tejdej tu v arestu byl, že pan misonalius ho vodtud z arestu vyzvih, že jen na faru Cerekvickou s ním dojel, a tam ho přeslechli a dobrov[o]lně ho pustili, poněvač prej juž napravenej byl. Pan misonalus mu poručil, aby k otci domů šel. On pryč šel, a žádnej neví, kam šel zas. Ani se k otci domů nevohlásil. 10. Jenuarii ho pustili a toho dne se zasej ztratil. Žádnej vo nem dokonce nic neslyší. Dne 13 Jenuarii 1778. - Jakub Padovský, rychtář. - Z obce Bučiny dáno.“[7] Dne 6. 7. 1798 se v Sacken ženil Jan Bureš, pravděpodobně jde o propuštěného vězně z Bučiny.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ 52-13 : Katastrální území Bučina : Okres: Vysoké Mýto. [s.l.]: [s.n.], 1948. 2 s. Dostupné online. S. 1. Výkaz ploch stabilního katastru v roce 1845: 382 ha 74 a i 85 čtverečních metrů, zatímco v roce 1948: 383 ha 56 a i 18 čtverečních metrů.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny : Díl I. : A-H. I. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954 (7. 10. 1954 tisk). VIII, 824 s. Heslo 2. Bučina (v Bučině, do Bučiny, bučinský), ves 6 km jjv. od Vys. Mýta: 1167 sp. 12, villam Nabucine (monio Lutomisl.), CB. I, 413 22; 1244 Drizko de Buchina, RB. I, 523; 1349 Buczina, CDMor. VII, 676 n.; 1547 ves bucżina, s pod. kost. w Buczinie, DZ. 46 K 21; 1654 ves Bucžyna, BR. 14/380., s. 221. (česky, latinsky)
- ↑ HASALÍK, Radek. Zemský měřič Samuel Globic z Bučína. Genealogická sonda. Genealogické a heraldické listy. Praha 13: Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, prosinec 2025, ročník XLV, čís. 4, s. 13–18. ISSN 1212-9631.
- ↑ SCHULZ, Václav. Listář náboženského hnutí poddaného lidu na panství litomyšlském v století XVIII. podává Václav Schulz. v Praze: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1915. Ia, Ib, I-LII, 512 s. (Historický archiv; sv. 40.). Dostupné online. S. 34, 480.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2001. 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bučina na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bučina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Bučina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
