Horní Čermná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Čermná
jedna z uliček v Horní Čermné
jedna z uliček v Horní Čermné
Znak obce Horní ČermnáVlajka obce Horní Čermná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0534 580279
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Lanškroun
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 010 (2020)[1]
Rozloha 17,66 km²
Nadmořská výška 421 m n. m.
PSČ 561 56
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Horní Čermná 1
56156 Horní Čermná
hcermna@tiscali.cz
Starostka Hana Motlová
Oficiální web: www.hornicermna.cz
Horní Čermná
Horní Čermná
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Čermná (německy Ober Böhmisch Rothwasser) je obec ležící ve východní části okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko hranice s okresem Šumperk v Olomouckém kraji. Obec má přibližně 1 000[1] obyvatel a rozlohu 1767 ha. Táhne se podél silnic druhé třídy. Leží asi 8 km od obce s rozšířenou působností – města Lanškrouna a 19 km od okresního města Ústí nad Orlicí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci je z roku 1304 (za vlády předposledního Přemyslovce na českém trůně – krále Václava II.). V minulosti byla Horní Čermná částí již zaniklého městyse Čermná u Kyšperka. Po Mnichovské dohodě připadla obec jako součást Sudet k Německu.

Exulanti, narozeni v Čermné, panství lanškrounské[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu.[2] O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny (abecedně): Jan Appl (*20.10.1686) - převod jeho statku v Čermné na bratra Pavla byl draze vykoupen, Jan Bárta (*9.9.1709), Martin Bednář (*1701), Coufal Jan (1680), Dušek Martin (*1699), Dušek Matěj (*1714), Jandera Pavel (9.3.1702) měl osm dětí, emigrovali ve skupině čítající 100 osob... atd.[3] Někteří z těchto exulatů spoluzakládali nové české osady v pruském Slezsku, např. Friedrichův Tábor, Husinec, byli i Zelově, ale většinou šli do Rixdorfu či do Berlína za svými krajany. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.[4]

Potomci exulantů "z Čermné, panství lanškrounské" žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... někteří byli repatriováni v roce 1945 z Polska do Čech. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. Touto historií se zabývají i jiní badatelé. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně uvedení dalších zdrojů a údajů z matrik).

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

K obci připadá několik okolních osad (pouze Nepomuky jsou ale evidenční částí):

  • Kalhoty (či Kalhota) – severně
  • Stěžník (či Stežník) – východně
  • Zlomy (či Zloma) – východně
  • Nepomuky – jihovýchodně
  • Sebranice – jihovýchodně
  • Mariánská Hora – jihozápadně

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde osm autobusových zastávek:

  • Horní Čermná, křižovatka Mariánská Hora
  • Horní Čermná, Nepomuky
  • Horní Čermná, Nepomuky,točna
  • Horní Čermná, Jednota
  • Horní Čermná, sokolovna
  • Horní Čermná, Krčma
  • Horní Čermná, u čerpadla
  • Horní Čermná, Kalhoty

Památky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 pages s. ISBN 80-7017-253-3. 
  3. JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek : krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s. 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2. 

Literatura - autorka Edita Štěříková[editovat | editovat zdroj]

  • Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999 (včetně některých životopisů)
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
  • Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
  • Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]