Letohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letohrad
Letohrad, domy na náměstí
Letohrad, domy na náměstí
Znak města LetohradVlajka města Letohrad
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0534 580538
Pověřená obec Letohrad
Obec s rozšířenou působností Žamberk
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 406 (2020)[1]
Rozloha 23,55 km²
Nadmořská výška 372 m n. m.
PSČ 561 51
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Letohrad
Václavské náměstí 10
561 51  Letohrad
e-podatelna@letohrad.eu
Starosta Petr Fiala
Oficiální web: www.letohrad.eu
Letohrad
Letohrad
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Letohrad (německy Geiersberg, česky do roku 1950 Kyšperk) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Město (včetně připojených obcí) čítá přibližně 6 400[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes patrné jenom zbytky, město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.[2][3] Název Letohrad je umělý a nemá v historii žádnou oporu. Vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.

Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku 1513. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.

V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval vznik dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.

20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.

Vývoj počtu obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 měl Letohrad (s přilehlými obcemi) 3461 obyvatel, roku 1900 pak 3683 a roku 1950 to bylo 4092 obyvatel.[4] V roce 2008 si Letohrad připomněl 700 let od první zmínky o městečku a osídlení jeho území.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Letohradě.
  • Raně barokní zámek z let 1680–1685.
  • Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou.
  • Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
  • Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím.
  • Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšle.
  • Bývalý hospodářský dvůr (kolem 1720), dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
  • tvrz Orlice – renesanční tvrz
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,[5] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
  • Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
  • Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
  • Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
  • Alfons Mucha (1860–1939) – secesní malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
  • Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
  • Josef Körbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu (otec ministryně Madeleine Albrightové) se tu narodil
  • Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř; jeho akvarel „Žebravé děti“ daroval císař František Josef I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni
  • Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), nejvíce se věnující církevnímu umění, jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
  • Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
  • Václav Moravec (* 1974), moderátor TV pořadu Otázky Václava Moravce zde prožil dětství
  • Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Letohrad je regionální železniční uzel. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí - Letohrad - Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště n. O. a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí n. O., kde jsou přípoje na dálkové vlaky.

Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce n. O. a dalších okolních obcí.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

(údaje ze sčítání lidu 2001)

  • Letohrad (749 domů, 3 934 obyvatel)
  • Červená (64 domů, 214 obyvatel)
  • Orlice (276 domů, 1 112 obyvatel)
  • Kunčice (255 domů, 1 023 obyvatel)

Celkem šlo o 1 344 domů s 6 283 obyvateli.

Školy[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • MŠ Taušlova, Letohrad
  • MŠ U Dvora, Letohrad

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • ZŠ Komenského, Letohrad
  • ZŠ U Dvora, Letohrad

Střední školy, učiliště[editovat | editovat zdroj]

  • Průmyslová střední škola v Letohradě
  • SOU Letohrad
  • Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Základní umělecké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové, Letohrad
  • Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums), Letohrad
  • Základní umělecká škola Alfonse Muchy, Letohrad

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Klub biatlonu OEZ Letohrad
  • Fotbalový klub FK OEZ Letohrad
  • Tenisový klub Letohrad
  • Hokejbal - SK OEZ Testa Letohrad
  • Taneční studio Ká, Letohrad
  • FBC Letohrad
  • SDH Letohrad-Kunčice
  • SDH Letohrad-Orlice
  • SDH Letohrad-Město
  • SDH Letohrad-Červená
  • KARATE TEAM KCK

Kultura, zábava[editovat | editovat zdroj]

  • Městské muzeum, Letohrad
  • Muzeum řemesel, Letohrad
  • Taneční klub Bristol, Letohrad
  • Taneční klub Kongo, Letohrad

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. Retrospektivní lexikon obcí I/1. Praha 1978, str. 670.
  5. Umělecké památky Čech II. Praha 1978, str. 224n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
  • Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]