Letohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Letohrad

Letohrad, domy na náměstí
Znak obce LetohradVlajka obce Letohrad
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0534 580538
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností Žamberk
Pověřená obec Letohrad
Historická země Čechy
Katastrální výměra 23,55 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 283 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 372 m n. m.
PSČ 561 51
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad Letohrad
Václavské náměstí 10
561 51  Letohrad
Starosta Petr Fiala
Oficiální web: www.letohrad.eu
Email: e-podatelna@letohrad.eu
Letohrad
Red pog.svg
Letohrad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Letohrad se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci. Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes patrné jenom zbytky, město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.[2] Název Letohrad je umělý a nemá v historii žádnou oporu. Vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená. Město (včetně připojených obcí) čítá přes 6 tisíc obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku 1513. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého nad městem. V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub - kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo "sirkařský". Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval vznik dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem. V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.

V roce 1869 měl Letohrad (s přilehlými obcemi) 3461 obyvatel, roku 1900 pak 3683 a roku 1950 to bylo 4092 obyvatel.[3] V roce 2008 si Letohrad připomněl 700 let od první zmínky o městečku a osídlení jeho území.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Letohradě.
  • Raně barokní zámek z let 1680–1685.
  • Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou.
  • Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
  • Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím.
  • Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšle.
  • Bývalý hospodářský dvůr (kolem 1720), dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
  • tvrz Orlice – renesanční tvrz
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,[4] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
  • Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
  • Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
  • Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • František Vladislav Hek (1769–1847) – národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
  • Alfons Mucha (1860–1939) – secesní malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
  • Peter Jilemnický (1901–1949) – národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
  • Josef Körbel (1909–1977) – československý diplomat a americký pedagog židovského původu (otec ministryně Madeleine Albrightové) se tu narodil
  • Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851) – malíř; jeho akvarel „Žebravé děti“ daroval císař František Josef I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni
  • Jan Umlauf (1825–1916) – malíř (bratr Ignáce), nejvíce se věnující církevnímu umění, jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
  • Václav Vacek (* 1946) – dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
  • Václav Moravec – moderátor TV pořadu Otázky Václava Moravce zde prožil dětství
  • Ondřej Moravec – sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Letohrad je regionální železniční uzel. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí - Letohrad - Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště n. O. a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí n. O., kde jsou přípoje na dálkové vlaky.

Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce n. O. a dalších okolních obcí.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Letohrad, zámek

(údaje ze sčítání lidu 2001)

  • Letohrad (749 domů, 3 934 obyvatel)
  • Červená (64 domů, 214 obyvatel)
  • Orlice (276 domů, 1 112 obyvatel)
  • Kunčice (255 domů, 1 023 obyvatel)

Celkem šlo o 1 344 domů s 6 283 obyvateli.

Školy[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • MŠ Taušlova, Letohrad
  • MŠ U Dvora, Letohrad

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • ZŠ Komenského, Letohrad
  • ZŠ U Dvora, Letohrad

Střední školy, učiliště[editovat | editovat zdroj]

  • Průmyslová střední škola v Letohradě
  • SOU Letohrad
  • Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Základní umělecké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové, Letohrad
  • Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums), Letohrad
  • Základní umělecká škola Alfonse Muchy, Letohrad

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Klub biatlonu OEZ Letohrad
  • Fotbalový klub FK OEZ Letohrad
  • Tenisový klub Letohrad
  • Hokejbal - SK OEZ Testa Letohrad
  • Taneční studio Ká, Letohrad
  • FBC Letohrad
  • SDH Letohrad-Kunčice
  • SDH Letohrad-Orlice
  • SDH Letohrad-Město
  • SDH Letohrad-Červená
  • KARATE TEAM KCK

Kultura, zábava[editovat | editovat zdroj]

  • Městské muzeum, Letohrad
  • Muzeum řemesel, Letohrad
  • Taneční klub Bristol, Letohrad
  • Taneční klub Kongo, Letohrad

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
  3. Retrospektivní lexikon obcí I/1. Praha 1978, str. 670.
  4. Umělecké památky Čech II. Praha 1978, str. 224n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
  • Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]