Chrudim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Pardubickém kraji. O vrchu pojednává článek Krudum.
Chrudim
Morový sloup na Resselově náměstí v Chrudimi

Morový sloup na Resselově náměstí v Chrudimi

znak obce Chrudimvlajka obce Chrudimznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0531 571164
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (LAU 1): Chrudim (CZ0531)
obec s rozšířenou působností: Chrudim
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 33,20 km²
počet obyvatel: 23 002 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 240 m n. m.
PSČ: 537 01
zákl. sídelní jednotky: 31
části obce: 8
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Resselovo nám. 77
537 16 Chrudim
starosta / starostka: Mgr. Petr Řezníček
Oficiální web: www.chrudim-city.cz
E-mail: urad@chrudim-city.cz

Chrudim
Red pog.svg
Chrudim
Zdroje k infoboxu a částem obce

Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě) je okresní město, druhé největší město v Pardubickém kraji. Leží 110 km východně od Prahy, asi 11 km jižně od Pardubic a 120 km severozápadně od Brna. Žije zde téměř 23 tisíc obyvatel.

Spolu se sousedními Slatiňanami a přilehlými obcemi [2] vytváří městskou aglomeraci, která má zhruba 30 tisíc obyvatel.

Sídlí zde okresní soud.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky leží město v Chrudimské pánvi (240 m n. m.), která je součástí České křídové tabule. Jihozápadně (10 km) se zvedá pohoří Železné hory, patřící do kategorie hornatin, s nejvyšší horou 668 m n. m. (Vestec). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km J–JV). Celková délka řeky je 108 km a v ústí je průměrný průtok 6,01 m³/s. U města Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána občany města pro rekreaci a vodní sporty (18 km). Průměrná teplota ve městě je 7 °C. Nejteplejší měsíc červenec má teplotu 17,5 °C.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

První doklady o osídlení území města jsou doloženy archeologickými materiály z přelomu 5.4. tisíciletí př. n. l. V letech 9951055 vzniká první přemyslovské hradiště. V roce 1055 zde během svého vojenského tažení zemřel Břetislav I., Kosmův zápis o této události je první spolehlivou zmínkou o Chrudimi. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město. Roku 1421 se město po porážce táborskými a pražskými vojsky připojilo k husitům. Mimořádný rozkvět zaznamenalo kolem roku 1527. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Chrudimi jich tehdy bylo 480. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. V době hospodářského úpadku se intenzivně rozvíjelo působení jezuitského řádu, a to až do sklonku 18. století. Roku 1750 zde zřizuje královna Marie Terezie poštu a od roku 1751 je Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného krajského úřadu. Od roku 1854 zde až do roku 1949 působil krajský soud. V období industrializace 19. století vzniká Wiesnerova strojírenská továrna (r. 1855) a v roce 1876 Popperova továrna na obuv. Po II. světové válce se ve městě utvářejí dva velké průmyslové závody Transporta a Evona v původních podnicích (Wiesnerově strojírně a Popperově továrně).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chrudimi.

Centrum Chrudimi má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami a bylo roku 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.[3]

Středověké opevnění[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o opevnění pochází z roku 1349, je ale pravděpodobné, že bylo vystavěno dříve, patrně již po vzniku města. Do současnosti se dochovala hradební zeď, několik věžic, rekonstruovaná bašta Prachárna na severovýchodu a v současnosti opravovaný dům „Na Puši“ v blízkosti Širokých schodů, jehož součástí je i stará vodárenská věž, do které byla čerpána voda z Vodárny. Odtud byla voda rozváděna do městských kašen a do konventu. Rekonstrukce hradeb probíhá od 70. let 20. století. V hradbách jsou také dvě fortny, tzv. Myší díra (Tmavá fortna) a Pardubská fortna (ve věži Ceregettiho domu). Původní brány – Horní v Břetislavově ulici a Dolní v Široké ulici – se nedochovaly, byly zbořeny během 19. století.

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí

Na Resslově náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Doba postavení není známa, jeho východní část však pravděpodobně stála již kolem roku 1340. Novogotickou podobu získal úpravou stavitele Františka Schmoranze staršího v letech 18571879.

Na Kateřinském předměstí stojí kostel ze 14. století zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské. Od roku 1421 byl kostelem farním, od 16. století je kostelem filiálním. Při požáru v roce 1850 shořela střecha a 42 metrů vysoká věž. Po rekonstrukci byl vysvěcen v roce 1888.

V Zieglerových sadech stojí pozdně gotický kostel sv. Michaela. Jeho stavba byla zahájena roku 1519, vysvěcen byl o dva roky později. Dnes ho používá Řeckokatolická církev. Původní hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1881.

Klášterní kostel sv. Josefa, byl postaven v letech 16621665. Po dlouhých letech, kdy sloužil jako skladiště, byl v letech 20092011 zrekonstruován a citlivě přestavěn na muzeum barokních soch, vybavené moderními technologiemi. Objekt nabízí i uspořádání světských svatebních obřadů v sakrálním prostředí a malé kino s moderním vybavením pro 35 osob. Dále zde probíhají i jiné příležitostné akce, jako koncerty, rauty apod. Objekt navazuje na rovněž zrekonstruované Klášterní zahrady. Pouze klášter sám se zatím rekonstrukce nedočkal.

Na hřbitově U Kříže stojí kostel Povýšení svatého Kříže. Pravděpodobně je nejstarší ze všech chrudimských kostelů. Byl postaven v osadě, která se zde rozkládala v 11. století.

Do současnosti se nedochoval kostel sv. Jana Křtitele založený pravděpodobně ve 14. století. Původně špitální kostel, kolem kterého se rozkládal i hřbitov, byl zrušen v druhé polovině 18. století. Budova pak byla upravena jako divadlo, v roce 1929 byla zbořena. Dnes na místě kostela stojí budova Komerční banky. Část výzdoby divadla byla přenesena do objektu chrudimské Střelnice a po jejím zboření pak byly dochované fragmenty přeneseny do místního Umělecko-průmyslového muzea. Za zmínku stojí zejména umělecky velmi hodnotný lustr ze zlaceného vyřezávaného dřeva pravděpodobně z první poloviny 18. století.

Na Pardubické ulici stojí evangelický kostel z roku 1890.

Církvi husitské slouží Husův sbor z roku 1935 v Rooseveltově ulici.

Církev bratrská má svoji modlitebnu ve Filištínské ulici.

V Mírové ulici stojí kostel svatého Marka. V roce 1732 nechal držitel Medlešic, Václav Caretto Millesimo, na místě bývalé kaple postavit kostel zasvěcený sv. Marku. Ke kostelu se každoročně na den sv. Marka 25. dubna konalo z centra Chrudimě procesí.

V Chrudimi ve středověku také stál dominikánský konvent, založený pravděpodobně kolem roku 1295, jehož součástí byl i kostel zasvěcený Panně Marii. Celý konvent i s kostelem byl zničen husitskými vojsky 28. dubna 1421.

Významné domy[editovat | editovat zdroj]

Drobné památky[editovat | editovat zdroj]

  • Sloup Proměnění Páně na Resselově náměstí
  • Novoměstská kašna s barokními sochami původně umístěnými na parapetu schodiště před kostelem Nanebevzetí panny Marie na hlavním náměstí. Barokní schodiště bylo zrušeno při neogotizaci prováděné Františkem Schmoranzem. Jeho zbytky a zejména sochy pak byly použity při výzdobě Novoměstské kašny.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Železniční: Město Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Po západní straně ho protíná trať 238 z Pardubic do Havlíčkova Brodu. Ze stanice Chrudm je výhozí trať 016, která přes stanici Chrudim-město dále pokračuje až do Borohrádku. Z "Malého nádraží" pak odbočuje trať do Heřmanova Městce, která do svého zrušení nesla číslo 017. Ve městě se nachází dvě železniční stanice (Chrudim a Chrudim-město) a zastávka Chrudim-zastávka. V místní části Medlešice se náchází stejnojmenná žel. stanice. V dlouhodobém výhledu je plánovaná výstavba nové zastávky v prostoru za OD Tesco.
Rekonstruované vlakové nádraží v Chrudimi, kterému dominuje 180 metrů dlouhé poloostrovní nástupiště.

Trať 238 je 92 km dlouhá neelektrifikovaná jednolejná trať, která je součástí celostní dráhy. Provoz na ní byl zahájen 1. června 1871. Vlakové spojení po této trati zajišťují České dráhy a objednává ho Pardubický kraj. V současné době se na této trati vyskytují převážně motorové jednotky řady 814 zvané RegioNova a od 23.12.2013 také dvě nové jednotky řady 844 RegioShark. Ačkoliv v roce 2015 prošla velká část trati celkovou rekonstrukcí, která umožnila zvýšení traťové rychlosti na několika úsecích až na 100 km/h, kraj nadále objednává pouze zastavkové vlaky a tak se až na několik světlých vyjímek může cestujícím o rychlém spojení s Pardubicemi (± 24 minut), Hlinskem v Čechách (± 51 minut), Havlíčkovým Brodem (± 1h 45 minut) nebo Jihlavou (± 2h 30 minut) jenom zdát. Na trati není taktová doprava.

Železniční stanice Chrudim-město

Trať 016 je 36 km dlouhá neelektrifikovaná regionální dráha. Provoz na ní byl zahájen 26. září 1899. Vlakové spojení po této trati zajišťují České dráhy a objednává ho Pardubický kraj. Osobní vlaky jsou vedeny převážně motorovými vozy řady 810. Z Chrudimi do Moravan a zpět je denně vypravováno 7 párů osobních vlaků, mimo pracovní dny 5 párů.

Trať 017 je 13.5 km dlouhá neelektrifikovaná regionální dráha. Provoz na ní byl zahájen 26. září 1899. Na trati je od jízdního řádu 2010/11 zrušena pravidelná osobní doprava, poslední osobní vlak zde podle jízdního řádu projel v prosinci roku 2010. V současné době je trať v tzv. dlouhodobé výluce a tak zde nemohou být provozovány ani výletní vlaky. Smutnou skutečností je, že tato trať je od prosince 2015 jedninou tratí bez pravidelné osobní dopravy v celém Pardubickém kraji.

Nákladní železniční doprava: V Chrudimi se nacházelo celkem 8 železničních vleček, v současné době jsou ale v provozu už jen dvě. První je vlečka ONIVON a.s., která vychází ze stanice Chrudim a nachází se v areálu bývalé Transporty. Vlečkové kolejiště je využíváno přibližně z jedné třetiny a posun na vlečce vykonávají dvě lokomotivy řady 701, které patří vlastníkovi vlečky. Druhá vlečka je pak vlečka do lihovaru, který je jedním z největších výrobců lihu v ČR. Vlečka vychází přímo ze stanice Chrudim-město a obsluhována je několikrát do týdne společností ČD Cargo. Více informací o vlečkách v Chrudimi naleznete na webu Pardubického spolku historie železniční dopravy.

V současné době je vy výstavbě severojižní silniční obchvat města, jehož cílem je odkloňení tranzitní dopravy z centra města. Na obchvat by v budoucnu měla navazovat nově vybudovaná silnice od Bylan, která by se měla napojit na obchvat na křižovatce u Vestce. Tato silnice by měla následně odklánět z města dopravu i ze silnice I/17.

  • MHD: V současnosti je provozovatelem městské dopravy v Chrudimi společnost ARRIVA Východní Čechy, a.s.. V roce 2011 bylo přepraveno více než 578 tis. cestujících a průměrný počet přepravených osob za pracovní den mimo prázdnin se pohybuje mezi 2 až 2.6 tis. cestujících v závislosti na roční době. Za rok najedou autobusy MHD Chrudim cca 250 tis. km. Provoz MHD v Chrudimi je zajišťován šesti autobusy.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Chrudimská nemocnice[editovat | editovat zdroj]

V celém Chrudimském kraji byly v polovině 19.století jen dvě nemocnice, a to v Poličce ( 6 lůžek ) a v Litomyšli ( 2 lůžka ). Chrudimská nemocnice byla zřízena v roce 1853 u špitálu sv.Jana Křitele a měla 8 lůžek. První moderní chrudimská nemocnice byla postavena v letech 1861-1863, na svou dobu byla velice moderní,od původu byla nemocnicí všeobecnou, tedy zařízenou na léčení všech chorob.

Na počátku 20.století přestávala nemocnice dostačovat potřebám. Od roku 1907 se jednalo o stavbě nové nemocnice. Výstavbě ale zabránila nejprve 1.světová válka a poté hospodářská krize na počátku 30.let Roku 1934 byl založen Spolek pro postavení nové nemocnice a okresní národní výbor v Chrudimi zařadil výstavbu do svého dvouletého plánu.

Areál staré nemocnice v Chrudimi v roce 1971

Nová nemocnice ve Václavské ulici byla zbudována v letech 1948-1957, kapacita nového zařízení činila 350 lůžek. Chrudimská nemocnice měla tedy od konce padesátých let tři budovy - starou nemocnici (polikliniku), budovu plicního oddělení ("Na Kopečku") a novou budovu nemocnice. Do zámečku v Přestavlkách se přesunulo oddělení dlouhodobě nemocných. V roce 1984 byla otevřena nová poliklinika na Palackého třídě. Hlavní budova nemocnice se od výstavby do devadesátých let nezměnila ( výjimkou bylo otevření oddělení áro v roce 1978 ). V devadesátých letech začala rozsáhla přístavba nemocnice ve Václavské ulici ( dokončena v roce 1996) a po roce 2000 i rekonstrukce starých prostor. Oddělení ze zámečku v Přestavlkách bylo přesunuto do budovy "Na Kopečku".

[1]

Chrudim vlastivědná encyklopedie- Pavel Kobetič-Tomáš Pavlík-Ivo

[4]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání a kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je šest základních škol. Mezi ně patří například Základní škola Dr. Jana Peška, Základní škola Dr. Jana Malíka, Základní škola Školní náměstí. Jedna škola zájmově umělecká, jedna střední soukromá škola a šest středních škol státních. Gymnázium Josefa Ressela (od roku 1863), Obchodní akademie (od roku 1882), Střední průmyslová škola strojnická, technická a vyšší odborná, Střední škola zemědělská a vyšší odborná, Střední škola zdravotnická a sociální, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb a soukromá Hotelová škola Bohemia s pedagogickým lyceem. Tradičními kulturními akcemi jsou ve městě přehlídky amatérských loutkářských souborů – Loutkářská Chrudim a Chrudimské hudební pátky – koncerty vážné hudby. Z města pocházejí i významné osobnosti hudby – Bohumil Benoni (18621942), Rudolf Vonásek (1914). Ve městě je i několik hudebních těles – Chrudimská komorní filharmonie, dechová hudba „Chrudimské besedy“, Taneční a dechový orchestr ZUŠ Chrudim, swingový Big Band Chrudim a funkyjazzrockový KYX orchestra. Od roku 1801 se hrálo v Chrudimi divadlo. V roce 1931 začala stavba nové budovy městského divadla. Ve městě je amatérský divadelní soubor „Štěpánek“ a pěvecký sbor „Slavoj“, který byl založen v roce 1856. Expozice Regionálního muzea v Chrudimi jsou zaměřeny na regionální dějiny, umělecké řemeslo a umělecký plakát. Nově vybudované Muzeum barokních soch (MUBASO), Muzeum loutkářských kultur a Kabinet EX-LIBRIS, který je detašovaným pracovištěm Památníku národního písemnictví v Praze, jsou svým způsobem jedinečná muzea v celosvětovém měřítku.

Muzeum[editovat | editovat zdroj]

Muzeum je komplex budov sloužících kulturním potřebám města a původně určených pro muzejní účely. Postaven byl chrudimskou obcí pro potřeby Průmyslového musea pro východní Čechy v Chrudimi v letech 1897-1901 podle plánu pražského architekta Jana Vejrycha. V uliční čáře Široké ulice stojí budova novorenesanční, v prostranství za sochou Josefa Ressela uzavírá budova novobarokní.

Novorenesanční budova byla slavnostně zpřístupněna 2.12.1989, obsahuje celou řadu uměleckých děl. Budova, postavená pro muzejní sbírky, sloužila v průběhu let částečně i potřebám chrudimského knihovnictví a osvětové činnosti. V současné době jsou zde expoziční, výstavní a depozitární prostory Regionálního muzea v Chrudimi, je zde umístěna muzejní knihovna a konzervátorské pracoviště muzea.

Komplex muzejních budov

Novobarokní objekt s reprezentačními prostory,původně určenými především pro výstavní účely muzea, byl slavnostně zpřístupněn dne 19.5.1901. Již mnoho desetiletí je využíván k pořádání významných kulturních a společenských akcí, konferencí, koncertů, plesů, výstav apod. Sídlí v něm kulturní středisko Chrudimská beseda, Měšťanská restaurace a Kabinet exlibris Památníku národního písemnictví v Praze, který využívá zdejší Novou výstavní síň. Nad průčelním štítem budovy je umístěna socha bohyně Pallas Athény od A.Poppa, součástí budovy jsou i dvě památkově chráněná gotická kamenná ostěnní. Za připomenutí stojí ještě bohatá štuková výzdoba Velkého sálu či kazetový strop.

[2]

[5]

Tělovýchova a sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě jsou tři tělovýchovné jednoty, dva fotbalové stadiony, jedna umělá ledová plocha (zastřešená), tenisové kurty, víceúčelová sportovní hala, letní plovárna, plavecký bazén s tobogánem, lanový park a malá lezecká stěna v městských lesích Podhůra a plochá dráha (která se nepoužívá).

Letní plovárna

Původní plovárna byla vybudována v letech 1947 až 1952 na místě bývalého mlýna Valcha. Zahrnovala padesátimetrový bazén, bazén pro skoky do vody, brouzdaliště a bazén pro děti se skluzavkou. Kvůli špatnému stavu bazénů - konstrukce van se bortila, do skokanského bazénu prolínala voda z řeky Chrudimky - bylo rozhodnuto o její rekonstrukci

Současná chrudimská plovárna

Roku 1998 se hlavní investor - město Chrudim - rozhodl o předělání systémem u nás ještě nikdy nepoužitým - celonerezovou bazénovou vanou, která nahradila betonové konstrukce. Zásadní přestavbu prodělal areál v letech 1999 až 2000. V sousedství plovárny byl v lednu 1993 otevřen krytý komplex s bazénem o délce 25 metrů, dětským bazénem, tobogánem, saunou a bufetem.

Zrekonstruovaná chrudimská plovárna, která byla slavnostně otevřena 3. června 2000, je jednou z prvních nerezových plováren v České republice. Nachází se zde 25 metrový bazén s pěti dráhami, bazén pro neplavce obohacený o masážní lavici a provazovou lávku. Od rekreačního bazénu, ve kterém se nachází vodní hřib, divoký kanál a čtrnáctimetrová klouzačka, je oddělen širokým nerezovým skluzem. Pro děti je určeno dětské brouzdaliště. Areál koupaliště je obklopen udržovanými travnatými plochami. Součástí koupaliště jsou dvě hřiště na plážový volejbal či menší fotbalové hřiště. K občerstvení návštěvníků slouží 3 bufety.


Rekreační zázemí města[editovat | editovat zdroj]

Městský-park-Chrudim2012c.jpg

Městský park

Chrudimský městský park se rozprostírá po pravé straně Pardubické ulice (ve směru do Pardubic). Je obklopen Finančním úřadem a Brožkovými tenisovými dvorci z jedné strany a Dětským dopravním hřištěm ze strany druhé. U vstupu se nachází socha múzy Kalliopé od Bohuslava Schnircha, která byla po požáru Národního divadla v roce 1881 poškozená zakoupena chrudimskou Občanskou záložnou za 220 zlatých. Park vznikl v letech 1875 až 1876 podle návrhu knížecího zahradníka Švarce z Heřmanova Městce. Velkou zásluhu na jeho založení měl chrudimský továrník František Wiesner- podle něho byl park pojmenován Wiesnerovy sady. Od doby založení proběhlo v parku několik úprav. Rozšíření východním směrem, které proběhlo na popud místního okrašlovacího spolku, se zrealizovalo podle projektu vrchního zahradníka města Prahy Františka Thomayera, který do svého projektu zahrnul i rybníček, jenž je zajímavý bohatou vodní vegetací. Na jaře se v něm rozmnožuje ropucha obecná a v létě je zcela zarostlý prustkou obecnou. V souvislosti s hospodářskou a průmyslovou výstavou v roce 1881 byly v parku vystavěny altány a pavilony, z nichž se dochoval pouze jeden postavený v maurském slohu. Obnovení dřevěného altánku proběhlo v roce 2001. Kromě množství vzrostlých stromů, kterých zde v roce 2014 bylo 36 druhů a 15 druhů keřů, park dále doplňují dřevěné mostky. V roce 2016 byl do parku v rámci projektu Zdravé město Chrudim nainstalován na travnatou plochu pohyblivý herní prvek z dřevěných kůlů, jehož účelem je park oživit a zvýšit jeho návštěvnost. V části parku, kde se dříve nacházelo hřiště na pétanque a volejbalový kurt se objeví nové dětské hřiště. [6]


Oblasti Železných hor a Žďárských vrchů jsou velmi intenzivně využívány občany i návštěvníky Chrudimi.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Chrudimi

Město se v současné době skládá z osmi místních částí na pět katastrálních územích:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Chrudim a Obvod obce s rozšířenou působností Chrudim.

Chrudim je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Chrudim se skládá ze 108 obcí, ORP z 86 obcí.

Město Chrudim je rovněž jedním ze dvou významných posádkových měst v Pardubickém kraji (Chrudim, Pardubice). Chrudim je posádkou 43. výsadkového praporu, jediného útvaru tohoto typu v Armádě České republiky. Útvar sídlí na adrese Obce Ležáků 14, na kraji obce směrem na Slatiňany.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel města Chrudimě[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1998 2001 2011
Počet obyvatel 10 585 13 240 13 484 14 413 14 996 14 620 14 776 15 210 16 460 18 238 21 393 23 643 24 175 23 898 23 239

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 241 domech 13 129 obyvatel, z nichž bylo 7 026 žen. 12 961 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 47 k německé a 10 k židovské. Žilo zde 9 401 římských katolíků, 606 evangelíků, 834 příslušníků Církve československé husitské a 150 židů.[8] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 629 domech 13 264 obyvatel. 13 034 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 124 k německé. Žilo zde 7 612 římských katolíků, 734 evangelíků, 3 370 příslušníků Církve československé husitské a 117 židů.[9]

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde:

Působili zde:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. http://www.makroekonomika.wz.cz/aglomerace.htm
  3. Městská památková zóna Chrudim
  4. Chrudim vlastivědná encyklopedie- Pavel Kobetič-Tomáš Pavlík-Ivo Šulc,str. 100
  5. Chrudim vlastivědná encyklopedie- Pavel Kobetič-Tomáš Pavlík-Ivo Šulc,str. 100
  6. Kalhous, R., Šulc I., Francová E..: Chrudim, jak ji (ne)znáte, s. 104,107
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.  
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 87.  
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 107.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHARVÁT, J.: Stará Chrudim, 1991
  • KOBETIČ, P., Pavlík, T., Šulc, I. a kol.: Chrudim. Vlastivědná encyklopedie, Praha, 2005
  • SOMMER, Jiří. Chrudimsko. Historický obzor, 1998, 9 (3/4), s. 81-83. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]