Prosetín (okres Chrudim)
| Prosetín | |
|---|---|
 Náměstíčko v Prosetíně | |
_-_CoA.png) _-_Flag.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Skuteč |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°49′59″ s. š., 15°57′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 799 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,32 km²[2] |
| Katastrální území | Prosetín u Hlinska |
| Nadmořská výška | 421 m n. m. |
| PSČ | 539 73, 539 76 |
| Počet domů | 284 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Prosetín 22 539 76 Prosetín u Hlinska podatelna@prosetin.eu |
| Starosta | Michal Vychroň |
| Oficiální web | www |
  Prosetín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 572098 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prosetín (německy Prosetin) je obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Leží třicet kilometrů jihovýchodně od Chrudimi a tři kilometry západně od Skutče. Žije zde 799[1] obyvatel. Obcí prochází železniční trať Pardubice - Havlíčkův Brod.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Je nemožné říci v jakém roce Prosetín vznikl, protože dokument, který by mohl doložit vznik vesnice, neexistuje. Přesto nám může o vzniku napovědět samotný název obce. Původní osada nesla název Prasetín. Prasetín je zkrácená forma označení Prasův Týn, neboli Prasův dvůr. Název Prosetín však oficiálně vznikl, až na základě výnosu ministra vnitra, 31. ledna roku 1925. Prasetín se dělil na dvě různé historické osady, na Hrubý a Menší Prasetín. Od roku 1780 se ale objevují v písemných pramenech názvy Horní (Hrubý) a Dolní (Menší) Prasetín.[4]
Obec Prasetín vznikla v druhé polovině 14. století a to přibližně kolem roku 1392. Tato informace byla zjištěna na základě nejstarší písemné zprávy o panství Rychtmburk, pod nějž Prasetín později spadal. Listina se dochovala v Deskách dvorských, která obsahovala výčet měst a vsí panství, jako byla Leštinka, Skutíčko nebo Skuteč a kde Prasetín uveden není. V roce 1659 Prasetín náležel spolu s Mokrýšovem a Oflendou k rychtě Mrákotínské. K této rychtě patřil i v roce 1692, avšak zde již vystupují spolu s Mokrýšovem a Oflendou Malý a Hrubý Prasetín.[4]
Nejstarší plán Prosetína se dochoval z roku 1731 a je zde vidět v nejstarší podobě, z nějž vchází i geometrický plán Prosetína z roku 1817.
Po roce 1848 byl vytvořen v Prosetíně obecní úřad, k němuž patřil od počátku i Mokrýšov.
V prvním desetiletí éry první republiky Prosetín zažíval nebývalý rozkvět. V poválečném období se díky rozvoji automobilismu a špatnému stavu silnic dosáhly kamenické lomy v této lokalitě nevídané intenzity. Bylo otevřeno spoustu nových lomů, které byly vybavovány strojovými i moderními zařízeními. Třicátá léta 20. století byla provázena dopady hospodářské krize a s nastupujícím nacismem v sousedním Německu, přinesla období stagnace. Druhou světovou válku pak vystřídala poválečná hospodářská krize. [4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 663 | 681 | 689 | 805 | 825 | 818 | 1 086 | 847 | 965 | 831 | 865 | 824 | 800 | 774 | 784 |
| Počet domů | 121 | 123 | 124 | 126 | 132 | 137 | 171 | 185 | 186 | 191 | 206 | 247 | 258 | 267 | 284 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1994 k obci patřily i Mrákotín a Oflenda.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2021.[8]
Školství a kultura
[editovat | editovat zdroj]Podle nejstarší kroniky se v Prosetíně vyučovalo již v roce 1784, ale pouze provizorně. Ve svém domě učil základy, tedy číst, psát a počítat, Jan Polanský. Jeho syn se pak vyučil jako zkoušený učitel. V roce 1789 byla zavedena školní taxa, dříve byl učiteli odváděn pouze sobotáles.[4]
V roce 1821 se začalo pomýšlet o stavbě vlastní školy, která byla oddálena z důvodu podeje panství. Teprve 11. června 1833 byl položen základní kámen školní budově, která byla dostavěna a odevzdána do používání 17. června roku 1834. Školu navštěvovaly děti z Prosetína, Mokrýšova, Leštinky, Cejřova i Otáňky.[4]
V obci je i mateřská škola.[9] Funguje zde Spolek dobrovolných hasičů a sportovní oddíl SK Sokol Prosetín.[10][11]
Vyznamenání obce
[editovat | editovat zdroj]- 2023 – Bílá stuha Pardubického kraje za činnost mládeže[12]
- 2024 – Fialová stuha za inovativní obec – za čističku odpadních vod z námořního kontejneru.[13]
Pověsti z oblasti Prosetínska
[editovat | editovat zdroj]Hanku hledal, Mikše našel
[editovat | editovat zdroj]V této pověsti vystupuje rytíř Přeboj, který vlastnil tvrz na Prasetínsku u řeky Žejbro. Narodily se mu dvě děti, dcera Hanka a syn Mikeš. Mikeš byl rozvážlivý a pracovitý a Hanka vznětlivá a divoká a proto ji lidé začali přezdívat Amazonka. Jednoho dne, když se Přeboj vracel ze skutečského trhu, zjistil, že Hanka uprchla navlečená v bratrových šatech z tvrze. Když se ani po dvou dnech nevracela, rozhodl se ji rytíř hledat. Přeboj se rozhodl jet hledat Hanku do Prahy, neboť z těch míst docházely zprávy o zvláštně oblečeném chlapci. Rytíři se ani po několika dnech nepodařilo svou ztracenou dceru nalézt a proto se rozhodl obrátit na krále Václava. Mladý panovník prosbě vyhověl a nechal si povolat na dvůr pražského rychtáře Martina Rotleva, který podle popisu překvapeně zjistil, že popisovaný mladík je jeho hostem v jeho domě. Místo Amazonky ale nalezli syna Mikše, jenž jim sdělil, že Hanka se již vrátila domů.[4]
Princeznin palouček
[editovat | editovat zdroj]Druhý příběh pojednává o princezně, jež žila v nádherném hradu poblíž řeky Žejbro a která si nechala z dalekých krajů přivézt ochočeného lva. Podle této princezny se zachovalo jméno místa, kde se lvem ráda sedávala, hrála si a vila věnečky.[4]
Ohnivý muž
[editovat | editovat zdroj]Ohnivý muž se prý pravidelně zjevoval lidem v Malinném a dokonce prý jednou zachránil rolníka z Rané, jenž zabloudil. Bájná postava svítila sedlákovi na cestu až domů, kde rolníka poprosila o kousek chleba. Jelikož ho sedlák podaroval a za záchranu mu poděkoval, byl ohnivý muž osvobozen.[4]
Lomy na Prosetínsku
[editovat | editovat zdroj]Žemličkův lom
[editovat | editovat zdroj]V tomto lomu se pracovalo již v roce 1867 a těžba neustále pokračuje. Těží se ve dvou jámových lomech, v Hradišti a Pasíčkách, především ložná žula, jež je velmi dobře štípatelná, světle modrošedá a jemnozrnná. Jde zároveň o nejlépe vybavený lom kabelovými jeřáby, výtahy, lokomotivou, deriky v neposlední řadě štípačkami, či drtiči.[4]
Zachův lom
[editovat | editovat zdroj]Ložisko bylo objeveno v roce 1919, ale těžba ve větším rozsahu byla zahájena až později, konkrétně v roce 1923. Jedná se o rozlehlý jámový lom, v němž se těží hrubě zrnitá žula. Pro těžbu se používají kabelové jeřáby, kompresor pro strojní vrtání a klínování žuly, ruční rumpály i několik elektrických jednokolejných výtahů.[4]
Holcův lom
[editovat | editovat zdroj]Lom byl v provozu od roku 1905 do roku 1940. Poté byl zatopen a opuštěn. Jde o rozlehlý, avšak mělký jámový lom. Těžila se zde jemnozrnná, světle modrošedá vodorovně vrstvená žula. K dispozici byl pouze jeden derik a jeden lanový výtah. V roce 1929 zde bylo zaměstnáno 32 dělníku, v letech 1932-1938 až 120 dělníků.[4]
Doubkův lom
[editovat | editovat zdroj]Doubkův lom byl v provozu od roku 1925 a až o tři roky později strojně vybaven o dřevěný derik a elektrickou pumpu. Těžba již neprobíhá, neboť od roku 1942 je lom zatopen a opuštěn. Jedná se malý, zato značně hluboký jámový lom, v němž se těžila modrá jemnozrnná žula, která ale neleží ve vrstvách.[4]
Benešův lom
[editovat | editovat zdroj]Tento lom byl v provozu mezi léty 1918 až 1942, přičemž byla těžba několikrát přerušena. Jde o rozsáhlý jámový lom, kde se těžila jemnozrnná modrošedá zčásti ložná žula tvořící 4-5 metrové vrstvy. Benešův lom byl vybaven pouze ručním jeřábem. Těžba už neprobíhá, protože tento povrchový důl je již od roku 1942 zatopený.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Pomník padlých
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o pomník vyrobený z žuly ku příležitosti desátého výročí vzniku samostatného státu, na němž jsou napsána jména lidí z Prosetína padlých za války. Pomník navrhl řídící učitel Ladislav Faiman, který i požádal místní majitele lomů o reprezentativní materiál. Vybrán byl žulový balvan v lesích Františka Beneše, majitele několika lomů. Hornina vážila 100 q a měřila 3,2 metrů. Jednatel výboru, Ladislav Faiman, zajistil bezplatné zpracování měděného věnce i desky se jmény za náhradu materiálu u ředitelství Odborné školy pro zpracování kovu a dřeva v Litomyšli, kde pomník navrhli i provedli.[4]
Mateřská školka
[editovat | editovat zdroj]Mateřská školka se stavěla v letech 1975 až 1980. V současné době ji může navštěvovat až 60 dětí.[4]
Kostel Nejsvětější Trojice
[editovat | editovat zdroj]Kaple byla postavena až po první světové válce, vysvěcena 26. března 1923 biskupem Karlem Kašparem a zasvěcena Nejsvětější Trojici. Do oltářní desky byly vloženy relikvie svatého Hilara a svatého Venuta.[4]
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Základní škola -
Pomník padlých -
Kostel Nejsvětější Trojice -
Železniční zastávka -
Železniční zastávka -
Obecní úřad -
Mateřská školka -
Fotbalové hřiště -
Sokol Prosetín -
Fotbalové hřiště -
Prosetín od vsi Malinné -
Lom Zárubka -
Lom Zárubka -
Lom Zárubka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p FRIŠOVÁ, Lucie; ET AL. Prosetín, obec a škola v proměnách času. 1. vyd. Prosetín: obec Prosetín, 2019. 173 s.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 348, 391.
- ↑ Udělené symboly – Prosetín [online]. 2021-09-10 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ ZŠ Prosetín
- ↑ Hasiči Prosetín
- ↑ SK Sokol Prosetín
- ↑ Vesnice roku 2023 - ocenění
- ↑ Dřív stavěl roboty. Teď starosta– vizionář buduje energeticky soběstačnou ves
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Prosetín (okres Chrudim), s. 162–163 Prosetín.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prosetín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Prosetín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Prosetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Prosetín na Facebooku
