Trhová Kamenice
| Trhová Kamenice | |
|---|---|
 Pohled na Trhovou Kamenici ze sjezdovky | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0531 572390 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Hlinsko |
| Okres (LAU 1) | Chrudim (CZ0531) |
| Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′13″ s. š., 15°48′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 956 (2022)[1] |
| Rozloha | 20,40 km² |
| Nadmořská výška | 535 m n. m. |
| PSČ | 538 25, 539 01, 539 52 |
| Počet domů | 435 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Raisovo náměstí 4 539 52 Trhová Kamenice info@trhovakamenice.cz |
| Starostka | Ing. Iva Dostálová |
| Oficiální web: www | |
  Trhová Kamenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 572390 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Trhová Kamenice (německy Markt Kamnitz) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Žije zde 956[1] obyvatel.
Městys Trhová Kamenice se nachází v Českomoravské vrchovině, 20 km jižně od města Chrudimi v úvalu řeky Chrudimky, na hranicích mezi chráněnými krajinnými oblastmi Železné hory a Žďárské vrchy. Obcí prochází naučná stezka „Krajem řeky Chrudimky“.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1439, uvádí se však i darovací listina z roku 1242.[3] Údajným zakladatelem obce měli být představení kláštera ve Vilémově.
Obec, vzhledem ke své geografické poloze, měla být přirozeným centrem správním a obchodním. Existují zmínky ohledně rybniční tvrze Kamenice pod Zeleným Táborem, kterou měli vlastnit vladykové z Kocůrova. V písemných záznamech ze 14. století je již zmiňován i Kostel sv. Filipa a Jakuba. Koncem tohoto století se v obci rozvíjela i činnost železářů, tvorba vodotechnických děl a také produkce dřevěného uhlí. V 15. století se obec dále rozvíjela, v roce 1499 získala od Vladislava II. status městečka se znakem (stříbrný lev na červeném poli), v roce 1460 bylo obnoveno i privilegium tržní, kdy bylo povoleno 10 výročních trhů. Také byly uděleny cechovní práva pro cech Kameníků. Během 16. století vznikly v obci a jejím okolí pivovary, hamry, mlýny a pily. Během třicetileté války byla obec silně poškozena průchodem vojsk švédského vojevůdce Torstensona, z tehdejších 40 hospodářství zůstalo 22 opuštěných. Někdy v této době získal Trhovou Kamenici Francois de Couriers.
Za vlády Marie Terezie bylo (v roce 1762) městu potvrzeno právo uskutečnit 10 výsadních trhů, později, roku 1815 byla postavena vedle kostela dvoutřídní škola. Náklady na její stavbu pokryl tehdejší majitel panství Karel z Auerspergu. V polovině 19. století město postihly požáry, při prvním větším požáru v roce 1833 vyhořela továrna na hračky a o rok později vyhořela téměř celá obec. O dvacet let později, 29. října 1853 byla obec povýšena na město a o šest let později došlo ke stavbě silnice do Hlinska v Čechách.
Ve městě již byly činné některé spolky, v roce 1876 byl založen spolek Sbor dobrovolných hasičů, v roce 1880 byla založena Vzdělávací beseda Neruda a v roce 1892 byl založen Sokol.
Na konci druhé světové války 8. května 1945 vojáci ustupující německé jednotky zabili v Trhové Kamenici a jejím okolí 13 civilistů včetně místního kněze, který byl před smrtí mučen. Tento zločin nebyl nikdy stíhán.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Rozhledna Zuberský vrch
- Kostel svatého Filipa a Jakuba, kříž z polomského hřbitova
- Šebkova hrobka (na místním hřbitově)
- Kostel sv. Kunhuty v Polomi
- Alej lip a jírovců na náměstí
- Pomník obětem fašismu u základní školy
- Kašna
- Fara
- Vodní mlýn
- Měšťanský dům – Zářečí
- Radnice na náměstí
- Buchtovka – přírodní památka
- Hubský – přírodní rezervace
- Turistická cesta Františka Kavána
- Jihovýchodně od městyse se nachází přírodní památka Trhovokamenické rybníky, která nahradila zrušená chráněná území Mlýnský rybník a rybník Rohlík a Zadní rybník.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Drahomír Josef Růžička, fotograf
- František Šmahel, ředitel historického ústavu AV ČR
- Josef Šolín, matematik, inženýr
- František Zavřel, spisovatel
- Vdp. Msgre Jan Zitko, kněz
Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historie [online]. Trhová Kamenice: Městys Trhová Kamenice [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Miloslav. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 10. října 2006 [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2006-10-10 [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trhová Kamenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kamenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Trhová Kamenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
