Přeskočit na obsah

Morašice (okres Chrudim)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Morašice
kostel svatého Víta
kostel svatého Víta
Znak obce MorašiceVlajka obce Morašice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHeřmanův Městec
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
(správní obvod)
OkresChrudim
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel816 (2025)[1]
Rozloha13,01 km²[2]
Nadmořská výška292 m n. m.
PSČ538 02, 538 03, 538 21
Počet domů295 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduMorašice 17
538 02 Morašice u Chrudimě
obec.morasice@c-box.cz
StarostaRoman Štěpánek
Oficiální webwww.obecmorasice.cz
Morašice
Morašice
Další údaje
Kód obce571873
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morašice jsou obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Žije zde 816[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. K roku 1349 se připomíná farní kostel svatého Víta jako plebánie a v době husitských válek zdejší duchovní správa zanikla, poté byl filiální do Rozhozovic. Ve 13. a 14. století ves držel vladycký rod pánů z Morašic, který v 15. s 16. století vystřídali páni z Ronovce, z nichž se jako první uvádí Jan Anděl z Ronovce v letech 1470–1491, po něm Hynek Anděl do roku 1534. Pravděpodobně oni dali tvrz přestavět na větší objekt uprostřed obce, západně od dosavadní stavby. Do roku 1538 se připomínají Hynkovi synové Zikmund a Burian, kteří při dělení otcovského majetku výslovně uvádějí tvrz, dvůr a ves.[4]. Roku 1544 vše koupil Mikuláš Štítný ze Štítného, který zemřel roku 1550 a dědila po něm jeho dcera Johanka, provdaná za Petra Hamzu ze Zábědovic († 1557). Johanka se podruhé provdala za Prokopa Štítného a při převodu majetku dala vyhotovit popis tvrze. Byla to jednopatrová kamenná budova s arkádovým dvorem a hospodářskými budovami[4]. Roku 1661 ves s popsanými stavbami koupil Jan hrabě Špork a připojil ji ke svému panství Heřmanův Městec. Zpustlou tvrz, sladovnu a pivovar dal zbořit a kámen použil na opravu hospodářského dvora[5].

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 120 1 167 1 166 1 072 1 030 1 023 921 765 787 712 640 606 588 630 748
Počet domů 162 168 174 178 182 186 198 213 197 190 180 214 229 252 295

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1919 k obci patřily i Úherčice.[8]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Víta

[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Víta je vrcholně gotická stavba, jednolodní s trojbokým presbytářem a žebrovou klenbou z poloviny 14. století. Gotické jsou také severní vstupní portál, sanktuarium v presbytáři a zbytky nástěnných maleb. Kostel byl průběžně upravovaný: valená klenba lodi a kazatelna jsou barokní, dřevořezby čtyř evangelistů na kazatelně z doby kolem roku 1700; z barokního oltáře se dochoval obraz sv. Víta (mimo kostel), z roku 1684. V minulosti (cca do druhé poloviny 19. století) se v kostele sv. Víta nacházel epitaf někdejšího pána na Morašicích – Myslibora Hamzy ze Zábědovic. Obraz pochází nejspíše z roku 1617 a autorem byl zřejmě chrudimský malíř Matouš Radouš. Obraz byl nějaký čas vystaven v Chrudimském muzeu, kde jeho stopa mizí a o dalším osudu epitafu není známo.

Kolem roku 1879 byl kostel přestavěn, regotizován také jeho interiér a poslední patro hranolové věže. Vnitřní zařízení je většinou novogotické, hlavní oltář z roku 1893. Znakový náhrobní kámen Petra Hamzy († 1557) se dochoval zazděný na vnější straně chrámu, znakový náhrobek jeho syna Bořka Hamzy († 1557) a snad jeho dcery Markéty jsou zazděny v presbytáři.

Součástí nemovité kulturní památky je i hranolová stavba márnice a hřbitov s ohradní zdí.

Další památky

[editovat | editovat zdroj]

Barokní sýpka byla stržena v květnu 2007, zůstalo z ní jen torzo jižní zdi a základy. Podle některých názorů šlo o přestavěnou věžovou tvrz ze 14. století rodu Bludů z Bludova a Morašic – předkové Žerotínů. Nebyl proveden stavebně historický průzkum, takže hypotézu nelze doložit.

Lokalita Na hrádku – jde o pahorek za farní budovou, který August Sedláček[10] pokládal za pozůstatek zbořené tvrze. Týž uvádí u někdejšího panského dvorce zámek, v 17. století zpustlý.

  • Josef Bartoň (1899–1942) – český dětský lékař popravený nacisty, podporovatel Silver A
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989, s. 308
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 590.
  9. Udělené symboly – Morašice [online]. 2002-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  10. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, I.díl, Praha 1878, s. 186

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Karel Chytil, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XIX, politického okresu Chrudim, Praha 1900, s. 169 – 172.
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308.
  • Umělecké památky Čech. Díl 2, Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1978, s. 420 – 421.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]