Morašice (okres Chrudim)
| Morašice | |
|---|---|
 kostel svatého Víta | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Heřmanův Městec |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′5″ s. š., 15°42′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 816 (2025)[1] |
| Rozloha | 13,01 km²[2] |
| Nadmořská výška | 292 m n. m. |
| PSČ | 538 02, 538 03, 538 21 |
| Počet domů | 295 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Morašice 17 538 02 Morašice u Chrudimě obec.morasice@c-box.cz |
| Starosta | Roman Štěpánek |
| Oficiální web | www |
  Morašice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571873 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morašice jsou obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Žije zde 816[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. K roku 1349 se připomíná farní kostel svatého Víta jako plebánie a v době husitských válek zdejší duchovní správa zanikla, poté byl filiální do Rozhozovic. Ve 13. a 14. století ves držel vladycký rod pánů z Morašic, který v 15. s 16. století vystřídali páni z Ronovce, z nichž se jako první uvádí Jan Anděl z Ronovce v letech 1470–1491, po něm Hynek Anděl do roku 1534. Pravděpodobně oni dali tvrz přestavět na větší objekt uprostřed obce, západně od dosavadní stavby. Do roku 1538 se připomínají Hynkovi synové Zikmund a Burian, kteří při dělení otcovského majetku výslovně uvádějí tvrz, dvůr a ves.[4]. Roku 1544 vše koupil Mikuláš Štítný ze Štítného, který zemřel roku 1550 a dědila po něm jeho dcera Johanka, provdaná za Petra Hamzu ze Zábědovic († 1557). Johanka se podruhé provdala za Prokopa Štítného a při převodu majetku dala vyhotovit popis tvrze. Byla to jednopatrová kamenná budova s arkádovým dvorem a hospodářskými budovami[4]. Roku 1661 ves s popsanými stavbami koupil Jan hrabě Špork a připojil ji ke svému panství Heřmanův Městec. Zpustlou tvrz, sladovnu a pivovar dal zbořit a kámen použil na opravu hospodářského dvora[5].
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 120 | 1 167 | 1 166 | 1 072 | 1 030 | 1 023 | 921 | 765 | 787 | 712 | 640 | 606 | 588 | 630 | 748 |
| Počet domů | 162 | 168 | 174 | 178 | 182 | 186 | 198 | 213 | 197 | 190 | 180 | 214 | 229 | 252 | 295 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Holičky
- Janovice
- Morašice
- Skupice
- Zbyhněvice
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Víta
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Víta je vrcholně gotická stavba, jednolodní s trojbokým presbytářem a žebrovou klenbou z poloviny 14. století. Gotické jsou také severní vstupní portál, sanktuarium v presbytáři a zbytky nástěnných maleb. Kostel byl průběžně upravovaný: valená klenba lodi a kazatelna jsou barokní, dřevořezby čtyř evangelistů na kazatelně z doby kolem roku 1700; z barokního oltáře se dochoval obraz sv. Víta (mimo kostel), z roku 1684. V minulosti (cca do druhé poloviny 19. století) se v kostele sv. Víta nacházel epitaf někdejšího pána na Morašicích – Myslibora Hamzy ze Zábědovic. Obraz pochází nejspíše z roku 1617 a autorem byl zřejmě chrudimský malíř Matouš Radouš. Obraz byl nějaký čas vystaven v Chrudimském muzeu, kde jeho stopa mizí a o dalším osudu epitafu není známo.
Kolem roku 1879 byl kostel přestavěn, regotizován také jeho interiér a poslední patro hranolové věže. Vnitřní zařízení je většinou novogotické, hlavní oltář z roku 1893. Znakový náhrobní kámen Petra Hamzy († 1557) se dochoval zazděný na vnější straně chrámu, znakový náhrobek jeho syna Bořka Hamzy († 1557) a snad jeho dcery Markéty jsou zazděny v presbytáři.
Součástí nemovité kulturní památky je i hranolová stavba márnice a hřbitov s ohradní zdí.
Další památky
[editovat | editovat zdroj]Barokní sýpka byla stržena v květnu 2007, zůstalo z ní jen torzo jižní zdi a základy. Podle některých názorů šlo o přestavěnou věžovou tvrz ze 14. století rodu Bludů z Bludova a Morašic – předkové Žerotínů. Nebyl proveden stavebně historický průzkum, takže hypotézu nelze doložit.
Lokalita Na hrádku – jde o pahorek za farní budovou, který August Sedláček[10] pokládal za pozůstatek zbořené tvrze. Týž uvádí u někdejšího panského dvorce zámek, v 17. století zpustlý.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Bartoň (1899–1942) – český dětský lékař popravený nacisty, podporovatel Silver A
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989, s. 308
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 590.
- ↑ Udělené symboly – Morašice [online]. 2002-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, I.díl, Praha 1878, s. 186
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Karel Chytil, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XIX, politického okresu Chrudim, Praha 1900, s. 169 – 172.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308.
- Umělecké památky Čech. Díl 2, Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1978, s. 420 – 421.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Morašice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Morašice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Morašice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
