Morašice (okres Chrudim)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Morašice
kostel svatého Víta
kostel svatého Víta
Znak obce MorašiceVlajka obce Morašice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0531 571873
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Chrudim (CZ0531)
Obec s rozšířenou působností Chrudim
Pověřená obec Heřmanův Městec
Historická země Čechy
Katastrální výměra 13 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 728 (2019)[1]
Nadmořská výška 292 m n. m.
PSČ 538 02 až 538 21
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu Morašice 17
53802 Morašice u Chrudimě
Starosta Roman Štěpánek
Oficiální web: www.obecmorasice.cz
Email: obec.morasice@c-box.cz
Morašice
Morašice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Morašice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Žije zde 728[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. K roku 1349 se připomíná farní kostel sv. Víta jako plebánie a v době husitských válek zdejší duchovní správa zanikla, poté byl filiální do Rozhozovic. Ve 13. a 14. století ves držel vladycký rod pánů z Morašic, který v 15. s 16. století vystřídali páni z Ronovce, z nichž se jako první uvádí Jan Anděl z Ronovce v letech 1470-1491, po něm Hynek Anděl do roku 1534. Pravděpodobně oni dali tvrz přestavět na větší objekt uprostřed obce, západně od dosavadní stavby. Do roku 1538 se připomínají Hynkovi synové Zikmund a Burian, kteří při dělení otcovského majetku výslovně uvádějí tvrz, dvůr a ves.[2]. Roku 1544 vše koupil Mikuláš Štítný ze Štítného, který zemřel roku 1550 a dědila po něm jeho dcera Johanka, provdaná za Petra Hamzu ze Zábědovic (+1557). Johanka se podruhé provdala za Prokopa Štítného a při převodu majetku dala vyhotovit popis tvrze. Byla to jednopatrová kamenná budova s arkádovým dvorem a hospodářskými budovami[3]. Roku 1661 ves s popsanými stavbami koupil Jan hrabě Špork a připojil ji ke svému panství Heřmanův Městec. Zpustlou tvrz, sladovnu a pivovar dal zbořit a kámen použil na opravu hospodářského dvora[4].

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Víta[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Víta je umělecko-historicky významná vrcholně gotická stavba, jednolodní s trojbokým presbytářem a žebrovou klenbou z poloviny 14. století. Gotické jsou také severní vstupní portál, sanktuarium v presbytáři a zbytky nástěnných maleb. Kostel byl průběžně upravovaný: valená klenba lodi a kazatelna jsou barokní, dřevořezby čtyř evangelistů na kazatelně z doby kolem roku 1700; z barokního oltáře se dochoval obraz sv. Víta (mimo kostel), podle nápisu a chronogramu to je epitaf Myslibora Hamzy ze Zabiedovic z roku 1684. Kolem roku 1879 byl kostel přestavěn, regotizován také jeho interiér a poslední patro hranolové věže. Vnitřní zařízení je většinou novogotické, hlavní oltář z roku 1893. Znakový náhrobní kámen Petra Hamzy (+1557) se dochoval zazděný na vnější straně chrámu, znakový náhrobek jeho syna Bořka Hamzy (+1557) a dcery (?) Markéty jsou zazděny v presbytáři.

Součástí nemovité kulturní památky kostel (ÚSKN č.14944/6-876) je i hranolová stavba márnice a hřbitov s ohradní zdí.

Další památky[editovat | editovat zdroj]

Barokní sýpka byla stržena v květnu 2007, zůstalo z ní jen torzo jižní zdi a základy. Podle některých názorů šlo o přestavěnou věžovou tvrz ze 14. století rodu Bludů z Bludova a Morašic – předkové Žerotínů. Nebyl proveden stavebně historický průzkum, takže hypotézu nelze doložit.

Lokalita Na hrádku - jde o pahorek za farní budovou, který August Sedláček[5] pokládal za pozůstatek zbořené tvrze. Týž uvádí u někdejšího panského dvorce zámek, v 17. století zpustlý.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989, s. 308
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989, s. 308
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308
  5. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, I.díl, Praha 1878, s. 186

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Chytil, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XIX, politického okresu Chrudim, Praha 1900, s. 169 - 172.
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308.
  • Umělecké památky Čech. Díl 2, Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1978, s. 420 - 421.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]