Třemošnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Chrudimsku. O dalších obcích pojednává článek Třemošnice (rozcestník).
Třemošnice
Náměstí Míru v Třemošnici
Znak obce TřemošniceVlajka obce Třemošnice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0531 572411
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Chrudim (CZ0531)
Obec s rozšířenou působností Chrudim
Pověřená obec Třemošnice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 19,02 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 070 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 301 m n. m.
PSČ 538 43
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 8
Katastrální území 7
Adresa městského úřadu Náměstí Míru 451
538 43 Třemošnice
Starosta Ing. Miroslav Bubeník
Oficiální web: www.tremosnice.cz
Email: sekretariat@tremosnice.cz
Třemošnice
Třemošnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Třemošnice (j. č., tedy: ta Třemošnice) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický, 25 km jihozápadně od Chrudimi. Městem protéká Zlatý potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1564. K rozvoji obce došlo po spojení s panstvím Ronov nad Doubravou. V roce 1750 byl na místě staré tvrze postaven malý zámek. Předpokládá se i podíl Jana Blažeje Santiniho na jeho výstavbě. Součástí zámku je kaple, která je dnes přístupná veřejnosti.

Roku 1816 byla založena slévárna, později též strojírna, kterou po první světové válce koupila společnost vedená Josefem Bartošem. Závod byl rozšířen a začal pracovat na zakázkách pro železnici.[2] Ve dvacátých letech přichází Jindřich Šnobl, který zde zůstává do roku 1945 na pozici závodního v továrně a během druhé světové války se účastní odboje. Ve třicátých letech zde strávil několik dovolených poslanec a pozdější prezident Antonín Zápotocký. Po druhé světové válce byl podnik přejmenován na KOVOLIS, roku 1967 byl postaven závod DAKO. Podnik přestál období ekonomické transformace po roce 1989 a v současné době funguje pod názvem DAKO CZ.[3]

1. července 1994 získala Třemošnice status města.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Třemošnici.
Pohled na areál Berlovy vápenkyhradu Lichnice

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Třemošnice vede od 14. února 1882 jedna z prvních místních železničních tratí, tzv. lokálekČáslavi. V minulosti existovalo také její pokračování z Čáslavi severozápadně do Močovic. 17. října 1882 zde došlo k prvnímu použití telefonu na železnici na území dnešní ČR.

Třemošnici a Prachovice spojovala nákladní lanovka, která usnadňovala dopravu vápence z lomů hraběte Kinského do vápenky v Závratci. Byla to ve své době nejdelší lanovka v Čechách. Měla dřevěné stožáry 6-20 m vysoké ve vzdálenosti 20-140 m v délce 5 km. Za desetihodinovou pracovní směnu se přepravilo 100 tun vápence. Po roce 1957 byla výroba vápna zastavena a lanová dráha zrušena. Vápenka v Závratci je dodnes zajímavou technickou památkou.[2]

Školy[editovat | editovat zdroj]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

V Třemošnici nestojí žádný kostel či jiná velká sakrální stavba. V minulosti docházeli věřící římskokatolického vyznání do kostela v blízkém Ronově nad Doubravou, dnes se pravidelně slouží mše svaté pro věřící v zámecké kapli. Jsou snahy o výstavbu kostela Božího Milosrdenství podle návrhu architekta Davida Vávry.[4]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b http://www.tremosnice.cz/cz/his-mesto.php
  3. http://www.dako-cz.cz/cs/historie.aspx
  4. http://www.kosteltremosnice.unas.cz/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]