Přeskočit na obsah

Třemošnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Chrudimsku. O dalších obcích pojednává článek Třemošnice (rozcestník).
Třemošnice
Náměstí Míru v Třemošnici
Náměstí Míru v Třemošnici
Znak města TřemošniceVlajka města Třemošnice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTřemošnice
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
(správní obvod)
OkresChrudim
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 314 (2025)[1]
Rozloha19,00 km²[2]
Nadmořská výška301 m n. m.
PSČ538 43
Počet domů761 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.7
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 451
538 43 Třemošnice
sekretariat@tremosnice.cz
StarostaMiroslav Bubeník
Oficiální webwww.tremosnice.cz
Třemošnice
Třemošnice
Další údaje
Kód obce572411
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třemošnice (j. č., tedy: ta Třemošnice; německy Tremoschnitz) je město v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Leží 25 kilometrů jihozápadně od Chrudimi. Městem protéká Zlatý potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Žije zde přibližně 3 300[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1564. K rozvoji obce došlo po spojení s panstvím Ronov nad Doubravou. V roce 1750 byl na místě staré tvrze postaven malý zámek. Předpokládá se i podíl Jana Blažeje Santiniho na jeho výstavbě. Součástí zámku je kaple, která je dnes přístupná veřejnosti.

Roku 1816 byla založena slévárna, později též strojírna, kterou po první světové válce koupila společnost vedená Josefem Bartošem. Závod byl rozšířen a začal pracovat na zakázkách pro železnici.[4] Ve dvacátých letech přichází Jindřich Šnobl, který zde zůstává do roku 1945 na pozici závodního v továrně a během druhé světové války se účastní odboje. Ve třicátých letech zde strávil několik dovolených poslanec a pozdější prezident Antonín Zápotocký. Po druhé světové válce byl podnik přejmenován na KOVOLIS, roku 1967 byl postaven závod DAKO. Podnik přestál období ekonomické transformace po roce 1989 a v současné době funguje pod názvem DAKO CZ.[5]

Dne 1. července 1994 získala Třemošnice status města.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodně od města se nachází národní přírodní památky Kaňkovy hory. Na jižním okraji města leží přírodní památka Na Obůrce. Významnou přírodní památkou je též Hedvičino údolí – jde o 1,5 kilometru dlouhou skalnatou rokli. Velká část města se nachází na území CHKO Železné hory.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 582 1 716 1 739 1 689 1 697 1 693 1 754 1 652 1 902 2 025 2 747 3 366 3 404 3 080 2 904
Počet domů 184 200 206 220 225 234 314 393 406 434 464 632 668 712 761

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.[8]

Do Třemošnice vede od 14. února 1882 jedna z prvních místních železničních tratí, tzv. lokálek z Čáslavi. V minulosti existovalo také její pokračování z Čáslavi severozápadně do Močovic. Dne 17. října 1882 zde došlo k prvnímu použití telefonu na železnici na území dnešní ČR.

Třemošnici a Prachovice spojovala nákladní lanovka, která usnadňovala dopravu vápence z lomů hraběte Kinského do vápenky v Závratci. Byla to ve své době nejdelší lanovka v Čechách. Měla dřevěné stožáry 6–20 metrů vysoké ve vzdálenosti 20–140 metrů v délce pět kilometrů. Za desetihodinovou pracovní směnu se přepravilo 100 tun vápence. Po roce 1957 byla výroba vápna zastavena a lanová dráha zrušena. Vápenka v Závratci je dodnes zajímavou technickou památkou.[4]

Kromě železničního spojení disponuje město též spojením autobusovým. Z místního autobusového nádraží odjíždí 9 linek, směřujících do Chrudimi, Chotěboři, Čáslavi, Heřmanova Městce, či do Pardubic. Společně s přilehlými částmi mají obyvatelé k dispozici celkem 13 autobusových zastávek.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

V Třemošnici nestojí žádný kostel či jiná velká sakrální stavba. V minulosti docházeli věřící římskokatolického vyznání do kostela v blízkém Ronově nad Doubravou, dnes se pravidelně slouží mše svaté pro věřící v zámecké kapli. Jsou snahy o výstavbu kostela Božího Milosrdenství podle návrhu architekta Davida Vávry.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Areál Berlovy vápenky z hradu Lichnice
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třemošnici.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Archivovaná kopie. www.tremosnice.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-05.
  5. Archivovaná kopie. www.dako-cz.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-26.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Udělené symboly – Třemošnice [online]. 1995-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  9. Archivovaná kopie. www.kosteltremosnice.unas.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-13.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]